Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dějiny arabské hudby v době Umajjovců a Abbásovců. Od doby předislámské do poloviny 9. století
Louženský, Petr ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce) ; Oliverius, Jaroslav (oponent)
O hudba v období džáhilíje toho mnoho nevíme, literární hudební památky se nezachovaly. Jisté ale je, že v tomto období, před nástupem islámu, byla poezie na velmi vysoké a propracované úrovni. A právě poezie je v těsném vztahu k tomu, co nazýváme magickým charakterem hudby, kvůli recitaci jednotlivých slov a rytmizaci veršů. Hudební dění v té době soustředilo hlavně kolem vysoce oceňovaných ženských zpěvaček (qajna). S postupným rozšiřováním arabsko-islámské říše jak na východ směrem k Persii, tak na západ po březích severní Afriky si hudba v těchto oblastech velmi zřetelně budovala své místo a zabydlovala se. Literatura zabývající se hudbou, popisem nástrojů a hudební teorií v této době přímo kvetla, jména jako 'Azza al- Majl', Ibn Surajdž a Ibn Misdžah jsou známá i v dnešní době. Hudba se stávala součástí každodenního života, ale i výjimečných událostí, a podobně jako poezii i jí často byla přisuzována tajemná moc a magický účinek.
Česká tvorba pro dětský sbor
Louženský, Petr ; CHVÁLA, Jiří (vedoucí práce) ; FIALA, Petr (oponent)
Cílem této distertační práce je zmapovat soudobou českou tvorbu psanou pro dětský sbor z několika hledisek. V úvodní časti se zabývám definicí a charakteristikou fenoménu dětského sboru, problematikou kategorizace skladeb, specifickými rysy, zvukovou charakteristikou apod. V dalších rozsáhlejších kapitolách pak analýzou vybraných aspektů skladeb, psaných pro dětský sbor z pera českých autorů v posledních 70ti letech, se zřetelem na jejich formu, styl, kompoziční postupy, chápaní disonance a konsonance, aj. Záměrem práce bylo nejen analyticky ukázat vývoj a stav současné české tvorby pro dětský sbor, ale zároveň nastínit a snad i pobídnout jeho další vývoj.
Dějiny arabské hudby v době Umajjovců a Abbásovců. Od doby předislámské do poloviny 9. století
Louženský, Petr ; Oliverius, Jaroslav (oponent) ; Veselý, Rudolf (vedoucí práce)
O hudba v období džáhilíje toho mnoho nevíme, literární hudební památky se nezachovaly. Jisté ale je, že v tomto období, před nástupem islámu, byla poezie na velmi vysoké a propracované úrovni. A právě poezie je v těsném vztahu k tomu, co nazýváme magickým charakterem hudby, kvůli recitaci jednotlivých slov a rytmizaci veršů. Hudební dění v té době soustředilo hlavně kolem vysoce oceňovaných ženských zpěvaček (qajna). S postupným rozšiřováním arabsko-islámské říše jak na východ směrem k Persii, tak na západ po březích severní Afriky si hudba v těchto oblastech velmi zřetelně budovala své místo a zabydlovala se. Literatura zabývající se hudbou, popisem nástrojů a hudební teorií v této době přímo kvetla, jména jako 'Azza al- Majl', Ibn Surajdž a Ibn Misdžah jsou známá i v dnešní době. Hudba se stávala součástí každodenního života, ale i výjimečných událostí, a podobně jako poezii i jí často byla přisuzována tajemná moc a magický účinek.
Světská sborová tvorba a capella Francise Poulenca
Louženský, Petr ; KOUTNÍK, Tomáš (vedoucí práce) ; MÁTL, Lubomír (oponent)
Práce pojednává o světském sborovém díle a capella francouzského skladatele první poloviny dvacátého století Francise Poulenca. V první části se práce věnuje jeho zásadním životním momentům a událostem majícím stěžejní vliv na jeho tvorbu, případně skladatelský styl, v druhé části pak zevrubně zpracovává jeho sborové dílo světské, psané pouze pro smíšený sbor, bez doprovodu hudebních nástrojů, s přihlédnutím k jeho formě, harmonické struktuře a především stylu jeho skladatelské techniky.
Duchovní sborová tvorba a cappella Francise Poulenca
Louženský, Petr ; Svárovský, Leoš (vedoucí práce) ; Mátl, Lubomír (oponent)
Práce pojednává o duchovním sborovém díle a cappella francouzského skladatele první poloviny dvacátého století Francise Poulenca. V první části se práce věnuje jeho zásadním životním momentům a událostem majícím stěžejní vliv na jeho tvorbu, případně skladatelský styl, v druhé části pak zevrubně zpracovává jeho sborové dílo duchovní, psané pouze pro smíšený sbor, bez doprovodu hudebních nástrojů, s přihlédnutím k jeho formě, harmonické struktuře a především stylu jeho skladatelské techniky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.