|
|
Tolerogenic dendritic cells as immune interventions in prevention or therapy of type 1 diabetes
Petrovčíková, Diana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je poskytnúť aktuálne zhrnutie možností a úskalí použitia tolerogénnych dendritických buniek v prevencii alebo terapii diabetu 1. typu (T1D). Tolerogénne dendritické bunky (TolDC) predstavujú potenciálny nástroj na liečbu alergií, odmietnutia transplantátu a autoimunitných ochorení vrátane T1D, vďaka ich schopnosti špecificky potláčať autoimunitné reakcie bez vyvolania celkovej imunosupresie. TolDC predstavujú špecifickú skupinu dendritických buniek a sú nevyhnutné pri vytváraní centrálnej a periférnej tolerancie. Práca poskytuje užitočný zdroj informácií na lepšie pochopenie biológie tolerogénnych dendritických buniek a prehľad o snahách o ich generovanie in vitro. Okrem toho bola opísaná cesta aplikácie a migrácie do cieľových orgánov. Diabetes 1. typu (T1D) je chronické ochorenie spôsobené imunitne podmienenou deštrukciou beta buniek pankreasu, ktoré produkujú inzulín. Zvieracie modely sú neoceniteľné pri testovaní inovatívnych liečebných postupov už od prvých testov inzulínu na psoch pred takmer sto rokmi. Zvieracie modely diabetu 1. typu (T1D) umožňujú štúdium mechanizmov, ktoré sú základom jeho patogenézy a potenciálny vývoj terapeutických zásahov. V našom všeobecnom chápaní diabetu 1. typu a v našej schopnosti znížiť komplikácie a nepríjemnosti spojené s týmto...
|
|
| |
|
|
Imunoterapie diabetu 1. typu pomocí tolerogenních dendritických buněk
Grohová, Anna ; Špíšek, Radek (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je charakterizován hyperglykémií vedoucí k život ohrožujícím komplikacím. Na jeho patogenezi má významný podíl nežádoucí imunitní reakce způsobující destrukci β-buněk pankreatu. Současná jediná terapie je subkutánní podávání inzulinu, která však nezabrání tranzientním hyperglykémiím. To negativně ovlivňuje metabolické a buněčné procesy v organismu. Buněčná terapie nabízí strategii zaměřenou přímo na modulaci škodlivé autoimunitní reakce, a tedy více cílenou léčbu s nižším výskytem nežádoucích účinků. Tato práce pojednává o dvou supresivních buněčných typech, které mají potenciál tuto autoimunitní reakci utlumit. První část práce se týká přípravy tolerogenních dendritických buněk (tDC) a testování jejich stabilního supresivního fenotypu v prozánětlivém prostředí. tDC si udržují v prozánětlivém prostředí stabilní inhibiční fenotyp, schopnost tlumit antigenně-specifickou T buněčnou odpověď a indukovat T regulační lymfocyty, což je klíčové pro případnou klinickou aplikaci. Práce zároveň ukazuje, že stav metabolické kompenzace diabetických pacientů ovlivňuje supresivní funkci tDC. Druhá část práce je zaměřena na skupinu myeloidních supresivních buněk (MDSC), které vykazují vyšší zastoupení u pacientů s T1D i jejich prvostupňových příbuzných. MDSC jsou schopné tlumit proliferaci...
|
|
|
Effect of bacterial monoassociations (Akkermansia muciniphila) on development of type 1 diabetes and immune parameters in ex-germ-free NOD mice
Němec, Dušan ; Funda, David (vedoucí práce) ; Zadražil, Zdeněk (oponent)
Diabetes 1. typu (T1DM) je autoimunitní onemocnění postihující asi 0,4 % běžné populace a jeho prevalence stále stoupá. T1DM je multifaktoriální onemocnění a vyvíjí se pod vlivem různých faktorů prostředí a genetického pozadí. Střevní mikrobiota je v poslední době jedním z nejdůležitějších environmentálních rysů autoimunity, včetně T1DM. Zdravá střevní mikrobiota se vyznačuje zejména svou variabilitou. V poslední době vzniká snaha určit kriticky důležité bakterie, které mohou buď řídit nebo potlačovat vývoj T1DM a jiných autoimunit. Akkermansia muciniphila patří mezi zmiňované potenciálně protektivní bakterie. Tato diplomová práce se zabývala změnami imunitních parametrů, jako jsou regulační T buňky, NK buňky, γδ T buňky a exprese IFNγ, IL-10 a IL-17, a jejich korelaci s nástupem T1DM u A. muciniphila-monoasociované ex-germ-free NOD myši ve srovnání s kontrolami germ-free (GF) a specific-pathogen-free (SPF) myšmi. Druhá část práce, tedy adoptivní přenos buněk do NOD-SCID modelu demonstrovala, zda se odlišují diabetogenní vlastnosti splenocytů odvozených od NOD myší asociovaných s A. muciniphila oproti GF a SPF kontrole. Menší rozdíly byly nalezeny v imunitních parametrech mezi různými buněčnými populacemi, s nejvýraznější zvýšenou expresí IL-10 u myší monoasociovaných s A. muciniphila ve srovnání s...
|
|
| |
|
|
Efekt bezlepkové diety na zbytkovou kapacitu β-buněk, imunitní funkci a střevní mikrobiom dětí s nově manifestovaným diabetem 1. typu
Neuman, Vít ; Šumník, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pelikánová, Terezie (oponent) ; Škvor, Jaroslav (oponent)
Efekt bezlepkové diety na zbytkovou kapacitu β-buněk, imunitní funkci a střevní mikrobiom dětí s nově manifestovaným diabetem 1. typu Abstrakt Patofyziologické mechanismy ovlivňující vznik diabetu 1. typu (T1D) a rychlost jeho progrese krátce po diagnóze jsou dosud neznámé. Mezi kandidátní environmentální faktory spolurozhodující o vzniku a průběhu T1D patří i lepek, jež je znám svými prozánětlivými účinky. Cílem dizertační práce bylo posoudit vliv bezlepkové diety (GFD) na zbytkovou kapacitu β-buněk, kompenzaci T1D, střevní mikrobiom, střevní propustnost, subtypy imunitních buněk u dětí s nově diagnostikovaným T1D a vliv přenosu střevního mikrobiomu na incidenci diabetu u bezmikrobních neobézních diabetických (NOD) myší. Na skupině 45 dětí s nově diagnostikovaným T1D (26 intervenční skupina, 19 kontrolní skupina) jsme prokázali asociaci mezi dodržováním GFD a zpomalením rychlosti ztráty zbytkové kapacity β-buněk (rozdíl v trendu poklesu C-peptidu 409 pmol/l/rok; p = 0,04) a nižším HbA1c (7,8 mmol/mol, p=0,02). Popsali jsme také taxony bakterií, jejichž četnost se po zavedení GFD změnila a prokázali změny v zastoupení některých subtypů regulačních i efektorových lymfocytů. Na střevní propustnost naopak zavedení GFD vliv nemělo. Na animálním modelu jsme rovněž prokázali, že přenesení lidského střevního...
|
|
|
Vliv mezenchymálních buněk na revaskularizaci ostrůvků transplantovaných do extracelulární matrix
Hudzieczková, Aneta ; Girman, Peter (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Transplantace pankreatu představuje jedinou možnou dosavadní léčbu pro navození nezávislosti na exogenně podávaném inzulínu u pacientů s diabetem mellitem 1. typu. Hlavní limitací transplantací je však nedostatek dárcovských orgánů. Z tohoto důvodu je předmětem výzkumu příprava bioarteficiálních orgánů na základě buněčné terapie. Pro jejich přípravu se využívají části extracelulární matrix, jež se získávají decelularizací pankreatu. Takto připravená proteinová lešení jsou poté opět repopulována různými typy buněk. Extracelulární matrix poskytuje buňkám strukturální podporu, zprostředkovává signalizaci pro diferenciaci, proliferaci nebo migraci. Mezenchymální stromální buňky se využívají v klinické terapii, mají pozitivní vliv na regenerační procesy tkáně, modulační funkci extracelulární matrix, potlačují zánět a podporují angiogenezi. Decelularizacemi pankreatů jsme získali extracelulární matrix, které jsme osídlili ostrůvky a mezenchymálními buňkami, v druhém případě navíc i endoteliemi. Tyto bioarteficiální pankreaty (skelety) jsme poté transplantovali syngenním diabetickým potkanům do podkoží za účelem sledování revaskularizace ostrůvků. Na základě řezů explantovaných skeletů jsme zjistili, že bez přítomnosti endotelií v transplantovaném skeletu proběhla revaskularizace ostrůvků lépe. Klíčová...
|
|
|
Roles of environmental factors and microbiome in type 1 diabetes
Novotná, Kateřina ; Funda, David (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent)
Diabetes Mellitus 1 typu (T1DM) je insulin-dependentní autoimunní onemocnění, jehož iniciace je charakteristická autodestrukcí vlastních β-buněk, které jsou součástí ostrůvků pankreatu. T1DM je ovlivňována genetickou predispozicí, ale protože se v poslední dekádě ukazuje nárůst incidence tohoto onemocnění například v severských zemích Evropy, je zřejmé, že genetika nebude jedinou proměnnou a je třeba zohlednit nezanedbatelné vlivy vnějšího prostředí. Tato bakalářská práce pojednává o mechanismech vlivu vnějšího prostředí a zaměřuje se na několik oblastí poznání. Představuje často používaný spontánní zvířecí model T1DM, patogenetické mechanismy a T-buňky v souvislosti s T1DM, jakož i regulační imunitní buňky a jejich mechanismy, s ohledem na hygienu a další hypotézy. Dále se zabývá rolí střevní mikroflóry, dietními faktory, imunitou sliznic, mechanismy a interakcemi v T1DM a rozšiřuje se na další, méně prozkoumané, ale důležité proměnné prostředí, jako je cirkadiánní rytmus ve spojení s cirkadiánní genovou expresí v závislosti na rytmizaci světla/tmy a načasování příjmu potravy po celý den, psychologický/oxidační stres a účinky nedostatku vitaminu D nebo toxinů přítomných ve vodě a životním prostředí. Cílem bakalářské práce je tedy představit faktory prostředí, hygienické hypotézy, myší model NOD a...
|
|
|
Mucosal immunity in upper respiratory tract diseases and autoimmunity diseases
Fundová, Petra ; Tlaskalová - Hogenová, Helena (vedoucí práce) ; Prokešová, Ludmila (oponent) ; Bártová, Jiřina (oponent)
Slizniční imunitní systém představuje nejen hlavní složku imunitního systému, ale také důležité rozhraní s vnějším prostředím. Je zodpovědný za udržování jemné rovnováhy mezi bezpečnými a nebezpečnými podněty z okolí za využití specifických anatomických struktur a funkčních mechanismů. Slizniční imunitní systém nebyl dlouho dostatečně studován, také kvůli své omezené dostupnosti, a jeho biologický význam je podceňován. Nicméně je zřejmé, že jeho studium je důležité nejen v místních interakcích na sliznicích, ale také při odhalování patogenetických mechanizmů a nových strategií prevence orgánově specifických autoimunitních onemocnění jako například T1D. První, více klinicky orientovaná část této disertace je zaměřena na slizniční imunitní systém horního respiračního traktu postižený chorobou - nosní polypózou (NP). Vzhledem k tomu, že nejčastěji se vyskytují polypy se značnou akumulací eosinofilů a neutrofilů, vyšetřovali jsme a popsali zvýšenou expresi chemokinových receptorů CCR1 a CCR3 v nosních polypech oproti nosní sliznici. K nosní polypoze mohou přispívat jak mechanismy přirozené imunity, tak homeostáza epitelových buněk. Zdokumentovali jsme zvýšený počet iNOS pozitivních a insulin-like growth factor-1 receptor (IGF-1R) pozitivních buněk jak ve stromatu, tak v epitelu NP. Druhá část práce se...
|
|
|
Vliv bezlepkové diety na populace imunitních buněk na NOD myším modelu diabetu 1. typu
Tejklová, Tereza ; Funda, David (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Diabetes 1. typu (T1D) je autoimunitní onemocnění, které vede k destrukci inzulín produkujících β buněk v pankreatu. Faktory prostředí, jako např. expozice infekcím nebo složky diety, hrají podstatnou úlohu v etiopatogenezi T1D. V posledních desetiletích jsou navíc zodpovědné za prudký nárůst incidence T1D, a to především ve vyspělých zemích. Navzdory dlouhodobému výzkumu neexistuje kauzální léčba ani účinná prevence T1D. Zatímco účinky lepku jsou prozánětlivé, bezlepková dieta (gluten-free, GFD) byla dokumentována mnoha skupinami jako faktor prostředí, který výrazně snižuje incidenci T1D u spontánních zvířecích modelů T1D, především u NOD myší. Cílem této diplomové práce bylo lépe charakterizovat vlivy GFD diety na imunitní systém NOD myší. Pomocí průtokové cytometrie jsme studovali vliv standardní a GFD Altromin diety na populace NK buněk, regulačních a potenciálně regulačních T lymfocytů a jejich cytokinové profily u prediabetických SPF NOD samic, které byly vystaveny dietám již prenatálně. Vliv GFD na rozvoj diabetu jsme testovali adoptivním přenosem splenocytů, izolovaných z 12týdenních NOD myší, do NOD-SCID myšího modelu. Ověřili jsme diabetes protektivní efekt GFD u SPF NOD samic chovaných v našich podmínkách a na NOD-SCID modelu přenosu diabetu dokumentovali, že expozice GFD vede k nižší...
|
host ::
RSS.