|
|
Snoop Dog
Trenčanská, Laura ; Gajarský, Dominik (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
V bakalářské práci Snoop Dog zkoumám vztah textu, pohyblivého obrazu a materiálu, který mění svou podobu a významy prolínáním jednotlivých obrazových koláží. Výsledkem je site-specific instalace složená z rozmanitých materiálů a technologií, čímž navazuji na formu narativních výstavních projektů, které jsem realizovala v Citysurfer Office Praha (2017), Galerie FaVU Brno (2018), Galerie 207 Praha (2016). Východiskem je autorský text a následně instalační celek, kde se pokouším pracovat s prostorovými podmínkami staré budovy FaVU.
|
|
|
Mlýn na mumie jako postmoderní utopie magické Prahy
Hráchová, Michaela ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá romány Mlýn na mumie od Petra Stančíka a Sedmikostelí a Lord Mord od Miloše Urbana. Cílem práce je najít rysy, které mají společné, i ty, které jsou rysy svérázných autorských stylů. Neboť se jedná o texty multižánrové, pokusí se po krátkém představení autorů charakterizovat žánry objevující se v nich a doložit je na konkrétních úryvcích textu. Dominantní částí práce je analýza časoprostoru a hlavní postavy, opět na konkrétních úryvcích textu, neboť to jsou klíčové složky románů. Nakonec se práce zaměří na mýtus národa jako na často se opakující motiv. V závěru se pokusí porovnat výsledky analýz předchozích kapitol.
|
|
|
Počátky české detektivky
Šoltésová, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce Počátky české detektivky se zabývá českým detektivním žánrem především v jeho počátcích. Obsahuje teoretickou část, která nabízí definice detektivního žánru. Další část sleduje vývoj detektivky. Zde je stručně shrnuta historie žánru ve světové literatuře, hlavní pozornost se ale soustředí na českou detektivní tvorbu. Poslední část se věnuje konkrétním autorům, kteří měli klíčovou roli při formování žánru v českém prostředí. Práce sleduje vývoj detektivního žánru od počátku dvacátého století po šedesátá léta, jeho možné inspirační zdroje a vliv anglo-americké detektivní literatury. Obsahuje rozbor detektivních próz Karla Čapka, Emila Vachka, Eduarda Fikera, Jana Zábrany a Josefa Škvoreckého a popisuje, jakým způsobem přispěli k formování české detektivní literatury. Některá z jejich detektivních děl rozebírá více, soustředí se především na styl vyprávění a postavy detektiva a detektivova pomocníka.
|
|
|
Sherlock Holmes a Otec Brown: dva hrdinové a dvě cesty detektivního románu
ZÁHOROVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na komparativní analýzu detektivních příběhů Sira Arthura Conana Doyla a Gilberta Keitha Chestertona, s důrazem na celkovou charakteristiku hlavních postav detektivů Sherlocka Holmese a otce Browna. Samostatné kapitoly jsou věnovány biografiím obou autorů. V práci je dále popsán vznik a vývoj detektivního žánru, zmíněni jsou jeho zakladatelé i hlavní představitelé.
|
|
|
Snoop Dog
Trenčanská, Laura ; Gajarský, Dominik (oponent) ; Mazanec, Martin (vedoucí práce)
V bakalářské práci Snoop Dog zkoumám vztah textu, pohyblivého obrazu a materiálu, který mění svou podobu a významy prolínáním jednotlivých obrazových koláží. Výsledkem je site-specific instalace složená z rozmanitých materiálů a technologií, čímž navazuji na formu narativních výstavních projektů, které jsem realizovala v Citysurfer Office Praha (2017), Galerie FaVU Brno (2018), Galerie 207 Praha (2016). Východiskem je autorský text a následně instalační celek, kde se pokouším pracovat s prostorovými podmínkami staré budovy FaVU.
|
|
|
Mlýn na mumie jako postmoderní utopie magické Prahy
Hráchová, Michaela ; Píšová, Ina (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá romány Mlýn na mumie od Petra Stančíka a Sedmikostelí a Lord Mord od Miloše Urbana. Cílem práce je najít rysy, které mají společné, i ty, které jsou rysy svérázných autorských stylů. Neboť se jedná o texty multižánrové, pokusí se po krátkém představení autorů charakterizovat žánry objevující se v nich a doložit je na konkrétních úryvcích textu. Dominantní částí práce je analýza časoprostoru a hlavní postavy, opět na konkrétních úryvcích textu, neboť to jsou klíčové složky románů. Nakonec se práce zaměří na mýtus národa jako na často se opakující motiv. V závěru se pokusí porovnat výsledky analýz předchozích kapitol.
|
|
|
Počátky české detektivky
Šoltésová, Tereza ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Bakalářská práce Počátky české detektivky se zabývá českým detektivním žánrem především v jeho počátcích. Obsahuje teoretickou část, která nabízí definice detektivního žánru. Další část sleduje vývoj detektivky. Zde je stručně shrnuta historie žánru ve světové literatuře, hlavní pozornost se ale soustředí na českou detektivní tvorbu. Poslední část se věnuje konkrétním autorům, kteří měli klíčovou roli při formování žánru v českém prostředí. Práce sleduje vývoj detektivního žánru od počátku dvacátého století po šedesátá léta, jeho možné inspirační zdroje a vliv anglo-americké detektivní literatury. Obsahuje rozbor detektivních próz Karla Čapka, Emila Vachka, Eduarda Fikera, Jana Zábrany a Josefa Škvoreckého a popisuje, jakým způsobem přispěli k formování české detektivní literatury. Některá z jejich detektivních děl rozebírá více, soustředí se především na styl vyprávění a postavy detektiva a detektivova pomocníka.
|
|
| |
|
|
Kriminální a dobrodružné motivy v románech Pavla Kohouta
Horáčková, Kristýna ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou románů spisovatele Pavla Kohouta, které vznikaly v období sedmdesátých až devadesátých let dvacátého století. Tato analýza je zaměřena především na sledování kriminálních a detektivních motivů v románech Katyně, Kde je zakopán pes, Hodina tance a lásky a Hvězdná hodina vrahů. Vzhledem k těsné provázanosti děl a jejich autora je první část věnována životu spisovatele, důraz je zde kladen na období po roce 1968. Práce se dále zabývá tematikou kriminální literatury, jejím vývojem a vymezením pravidel, která lze v jejím rámci vysledovat. Cílem diplomové práce je analýza jednotlivých děl z hlediska konkrétních motivů a postupů kriminální literatury, které se objevují v románech Pavla Kohouta. V jednotlivých dílech jsou analyzovány role hlavních postav a jejich jednání v souvislosti s kriminálními činy, zároveň je sledováno, nakolik jsou díla ovlivněna pravidly a principy kriminální literatury. Mezi charakteristické rysy vybraných románů patří především práce s napětím a očekáváním čtenáře. Klíčová slova: detektivka, kriminální literatura, vyšetřovatel, oběť, motiv, pravidla, očekávání, perspektiva, kompozice, mnohostrannost
|
host ::
RSS.