|
|
Vztah typu locus of control na výskyt depresivity u neplodných osob
Blašková, Ivana ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu neplodnosti a její léčby. Teoretická i empirická část chce postihnout ženské aspekty spojené s touto oblastí. Teoretická část poskytuje přehled klíčových informací důležitých pro orientaci v předkládané problematice. Zabýváme se vymezením pojmů, popisem příčin neplodnosti z hlediska psychologického i fyziologického, procesem léčby neplodnosti a s ní spojenými aspekty. Zaměřujeme se na depresivitu v souvislosti s neplodností a její léčbou a dále na typ locus of control ve vztahu k prožívané míře depresivity. V empirické části je naším cílem popsat míru depresivity, zjistit typ locus of control u dvou námi získaných souborů žen a postihnout možné souvislosti. Výběrový soubor je tvořen 58 ženami, které se v současné době léčí pro neplodnost a kontrolní soubor je složen z 58 zdravých žen. Sběr dat proběhl za pomoci těchto metod - Beckův inventář depresivity (BDI-II), Rotterovo Internalita-externalita škály a anamnestického dotazníku. Na podkladě získaných dat jsme objevili jistá specifika v míře depresivity a typu locus of control u těchto souborů žen.
|
|
|
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve stáří
Vaňková, Hana ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve vysokém věku MUDr. Hana Vaňková Abstrakt disertační práce Úvod: Preventivní strategie podporující dobrý funkční stav ve stáří nabývají stále většího významu pro jednotlivce i v kontextu stárnutí populace. Provázanost funkčního stavu a depresivity ve stáří je v publikacích popisována jako obousměrná (Yang, 2005; Kivela, 2001). Deprese ve stáří zvyšuje morbiditu i mortalitu a v kontextu značně vysoké prevalence je také socio-ekonomickým problémem (Anstey et al., 2007; Karakaya et al., 2009). Z principů geriatrie vychází komplexní intervence funkčního stavu a depresivity ve formě pohybové terapie. Metody: S použitím nástrojů komplexního geriatrického hodnocení byl studován vztah komponent funkčního stavu a depresivity v souboru 308 uživatelů dlouhodobé péče v České republice (průřezová studie k hypotéze I). Randomizovaná kontrolovaná studie popisuje vývoj depresivity v čase (hypotéza II) a efekt pohybové intervence na depresivitu (hypotéza III) u 162 institucionalizovaných seniorů, jejichž průměrný věk byl nad 80 let. V obou analýzách byla nástrojem hodnocení depresivity Geriatrická škála deprese dle Yesavage. Výsledky: V průřezové studii byla zjištěna přítomnost depresivity u 46% seniorů žijících v institucích dlouhodobé péče v...
|
|
|
Depresivita a sebehodnocení u adolescentů
KŘÍŽ, Jakub
Cílem studie je zmapovat depresivitu, jakožto jeden ze symptomů deprese, projevující se aktuálním rozladem člověka, a to na vzorku 442 českých adolescentů z gymnázií a střední odborné školy ze dvou krajů České republiky. Dílčím cílem bylo prozkoumat, jakým způsobem souvisí míra depresivity s úrovní sebehodnocení a zdali se sebehodnocení liší u adolescentů klasifikovaných jako depresivní a nedepresivní. Pro výzkumnou část byl zvolen kvantitativní design a vytvořena testová baterie sestávající z metody pro měření dětské depresivity (Children's Depression Inventory CDI), úrovně sebehodnocení (Rosenberg Self-Esteem Scale RSES) a úrovně obecné vlastní efektivity (General Self-Efficacy Scale GSES). Dospěli jsme k následujícím zjištěním. Soubor obsahoval 19 % depresivních respondentů (84 osob) z nich bylo 3,6 % chlapců (16) a 15,4 % dívek (68). Zjistili jsme, že dívky, chlapci i celý náš soubor jsou více depresivní v porovnání s normativními soubory z České republiky i zahraničí. V rámci ověřování hypotéz byl zjištěn genderový rozdíl v inklinaci k depresivitě (dívky inklinují více), avšak míra depresivity pouze depresivních jedinců se genderově nelišila. Hypotézu o snižující se depresivitě v průběhu pozdní adolescence jsme nepotvrdili. Zjistili jsme, že úroveň sebehodnocení (self-esteem) i obecné vlastní efektivity (self-efficacy) negativně korelují s mírou depresivity a že depresivní jedinci mají v porovnání s nedepresivními rozdílnou (nižší) úroveň sebehodnocení i obecné vlastní efektivity.
|
|
|
Psychologické aspekty atopického ekzému u dětí a dospívajících
Lesse, Klára ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Šturma, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá atopickým ekzémem u dětí a dospívajících z psychologické perspektivy. Cílem tohoto textu je popsat a vyzdvihnout psychologické aspekty tohoto onemocnění a charakterizovat oblasti, kterých se může dotýkat a na které může působit. Z hlediska struktury je práce dělena do tří částí. Úvodní teoretická část je zaměřena na deskripci zkoumané problematiky, cílem bylo podat ucelený pohled na toto onemocnění a nastínit relevantní psychologická východiska pro empirické šetření. Ve druhé empirické části je pozornost věnována vnitřním aspektům prožívání této nemoci u dětí a dospívajících. V kvantitativním výzkumu bylo snahou zmapovat specifické fenomény, výskyt depresivních symptomů a způsob výchovy v rodině. Kvantitativní výzkum je doplněn o kvalitativní část, jejímž cílem bylo hlouběji proniknout do problematiky prostřednictvím dvou kazuistik. Ty se soustředily na celkové prožívání spjaté s diagnózou atopického ekzému. Závěrečná část reflektuje získané poznatky a v konečné diskuzi shrnuje výsledky výzkumných předpokladů, včetně limitů a možností budoucí psychologické práce s tímto onemocněním. Klíčová slova Atopický ekzém, psychosomatický přístup, depresivita, způsob výchovy v rodině, pruritus
|
|
|
Vztah typu locus of control na výskyt depresivity u neplodných osob
Blašková, Ivana ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje tématu neplodnosti a její léčby. Teoretická i empirická část chce postihnout ženské aspekty spojené s touto oblastí. Teoretická část poskytuje přehled klíčových informací důležitých pro orientaci v předkládané problematice. Zabýváme se vymezením pojmů, popisem příčin neplodnosti z hlediska psychologického i fyziologického, procesem léčby neplodnosti a s ní spojenými aspekty. Zaměřujeme se na depresivitu v souvislosti s neplodností a její léčbou a dále na typ locus of control ve vztahu k prožívané míře depresivity. V empirické části je naším cílem popsat míru depresivity, zjistit typ locus of control u dvou námi získaných souborů žen a postihnout možné souvislosti. Výběrový soubor je tvořen 58 ženami, které se v současné době léčí pro neplodnost a kontrolní soubor je složen z 58 zdravých žen. Sběr dat proběhl za pomoci těchto metod - Beckův inventář depresivity (BDI-II), Rotterovo Internalita-externalita škály a anamnestického dotazníku. Na podkladě získaných dat jsme objevili jistá specifika v míře depresivity a typu locus of control u těchto souborů žen.
|
|
|
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve stáří
Vaňková, Hana ; Čelko, Alexander (vedoucí práce) ; Dohnal, Karel (oponent) ; Jirák, Roman (oponent)
Možnosti prevence s využitím geriatrických principů: Funkční stav a depresivita ve vysokém věku MUDr. Hana Vaňková Abstrakt disertační práce Úvod: Preventivní strategie podporující dobrý funkční stav ve stáří nabývají stále většího významu pro jednotlivce i v kontextu stárnutí populace. Provázanost funkčního stavu a depresivity ve stáří je v publikacích popisována jako obousměrná (Yang, 2005; Kivela, 2001). Deprese ve stáří zvyšuje morbiditu i mortalitu a v kontextu značně vysoké prevalence je také socio-ekonomickým problémem (Anstey et al., 2007; Karakaya et al., 2009). Z principů geriatrie vychází komplexní intervence funkčního stavu a depresivity ve formě pohybové terapie. Metody: S použitím nástrojů komplexního geriatrického hodnocení byl studován vztah komponent funkčního stavu a depresivity v souboru 308 uživatelů dlouhodobé péče v České republice (průřezová studie k hypotéze I). Randomizovaná kontrolovaná studie popisuje vývoj depresivity v čase (hypotéza II) a efekt pohybové intervence na depresivitu (hypotéza III) u 162 institucionalizovaných seniorů, jejichž průměrný věk byl nad 80 let. V obou analýzách byla nástrojem hodnocení depresivity Geriatrická škála deprese dle Yesavage. Výsledky: V průřezové studii byla zjištěna přítomnost depresivity u 46% seniorů žijících v institucích dlouhodobé péče v...
|
host ::
RSS.