|
|
Výživa a mozková neurodegenerativní onemocnění
Šálková, Michaela ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má formu rešerše a jejím tématem je studium vlivu výživy na rozvoj neurodegenerativních onemocnění. Práce je rozdělena na čtyři části. V první části je popsána struktura a fyziologie lidského mozku, v druhé části jsou popsané esenciální nutrienty, které mozek potřebuje pro správné fungování. Třetí část je zaměřena na neurodegenerativní onemocnění, jejich epidemiologii a patofyziologii a dále se zabývá jednotlivými nutrienty, které by mohly fungovat v prevenci nebo by se mohly podílet na patofyziologii daného onemocnění. Onemocnění, kterými se tato práce zabývá, jsou různé druhy demence, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba a deprese. Cílem práce bylo vyhledat dostupnou literaturu, která se zabývá uvedenou problematikou a provést diskuzi získaných poznatků.
|
|
|
Mobilní aplikace pro monitorování depresivních stavů
Kamenská, Veronika ; Bartoň, Vojtěch (oponent) ; Škutková, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce Mobilní aplikace pro monitorování depresivních stavů má za cíl vytvořit funkční mobilní aplikaci v prostředí MIT app inventor. Tato aplikace nabízí několik testů pro zhodnocení psychického stavu a možností tato data odeslat. Součástí práce je následně vytvoření počítačového softwaru v prostředí Python, který slouží pro psychology, kteří mají možnost data z mobilní aplikace zobrazit a vyhodnotit psychický stav pacienta. V návaznosti na aplikaci také zhotovit PC software pro vyhodnocování stavu psychology, pro zefektivnění práce mezi jednotlivými konzultacemi. A v závěru práce statisticky vyhodnotit výsledky testovaní získané během zimního semestru roku 2020.
|
|
|
Hoře
Měchura, Mojmír ; Cseres, Jozef (oponent) ; Cenek, Filip (vedoucí práce)
Multimediální instalace kombinující fotografii, hudbu a ruchy, znázorňující příběh vraha a oběti, od jejich seznámení až po smrt v pěti stěžejních bodech.
|
|
|
Architektura extrému
Malásek, Petr ; Albert, Novák (oponent) ; Kaftan, Martin (vedoucí práce)
Island je z pohledu cestovatelů rájem na zemi, ale z pohledu obyvatelnosti už tomu tak není. Do hry přichází množství faktorů, jako je těžká dostupnost stavebních materiálů, malá hustota obydlení nebo nevyvážená délka dne a noci v průběhu měsíců, což má nemalé důsledky i na psychický stav obyvatel. Projekt si bere pod drobnohled právě poslední zmíněný problém. V návrhu malé jednoduché rodinné farmy se snaží objevit principy, jak s nedostatkem nebo přemírou světla bojovat a zároveň řešit otázky současné teorie architektury a zhmotňovat problém části a celku.
|
|
|
Anthology of Unspoken: Surreal Complexity of Mind
Hrádková, Jana ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Macháček, Mikuláš (vedoucí práce)
Diplomová práce Anthology of Unspoken je forma osobní terapie, vyrovnávací mechanismus v podobě rozsáhlého osobního výzkumu prezentovaného formou vizuálně eklektického webu, který mapuje vnímání deprese a melancholie v rámci historického, uměleckého a částečně také vědeckého diskurzu. AoU má podobu webové stránky na pomezí archivu, a výzkumného blogu vizuálně připomínající poznámkový blok, využívající texty ve formě zápisků, “reader view” eseje a doprovodný obrazový materiál (od dobových maleb, pop kulturních referencí, emotikon atd.)Hledám tak prostředky k artikulaci a (aspoň částečnému) porozumění vlastních problémů a zároveň také odpovědi na otázky: Je deprese opravdu moderní záležitost 21. století? A proč je tak těžké o ní mluvit? Kde se vzala hanba a pocit viny, s níž je neodmyslitelně spojena? Je melancholie synonymem deprese, nebo se od sebe tyto termíny odlišují? A je deprese opravdu nemocí nebo jen mým vlastním selháním?
|
|
|
Syndrom vyhoření u učitelů středních škol
Bukáčková, Silvie
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřena na problematiku syndromu vyhoření u učitelů středních škol. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena do několika oblastí. Začínající kapitola teoretické části ujasňuje syndrom vyhoření a jeho diagnostiku. Dále navazuje na rozdílnost a srozumitelnost mezi depresí a stresem. Další kapitola v teoretické části se věnuje výzkumu se zaměřením na syndrom vyhoření u učitelů středních škol, kterému se věnovali odborníci Masarykovy univerzity v Brně. V závěru se teoretická část věnuje informacím a přehledu profesí, které nejvíce ohrožuje syndrom vyhoření, na které navazuje kapitola zabývající se konkrétně stresem v učitelské profesi. Praktická část se věnuje výzkumnému šetření zaměřenému na stres, vyhoření a prevenci. Cílem práce bylo porovnat zjištěné výsledky s výzkumy učitelů, které byly provedeny v České republice. Pro výzkumné kvantitativní šetření byl sestaven vlastní anonymní dotazník, který byl rozdán respondentům tedy žáků dvou středních škol v jesenickém okrese. Základní výzkumnou otázkou této práce bylo zjistit, do jaké míry jsou stresem v současné době učitelé ovlivněni a jak se jim brání. Z výzkumu plyne, že se stres a vyhoření učitelů se projevuje ve změně jejich chování. Učitelé tyto změny vnímají jako způsob podrážděnosti, nespokojenosti a agresi. Jako prevenci používají pravidelný pohyb a snaží se svůj volný čas trávit s rodinou a přáteli.
|
|
|
Změny hlubokého a povrchového čití u depresivní poruchy
Janoušková, Marie ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Satrapová, Lenka (oponent)
Název: Změny hlubokého a povrchového čití u depresivní poruchy Cíle: Cílem teoretické části práce je shrnout problematiku týkající se depresivní poruchy a vybraných modalit čití obecně. Cílem praktické části práce je provedení experimentu týkajícího se zhodnocení změn hlubokého a povrchového čití při depresi, resp. v různých fázích tohoto psychického onemocnění u pěti pacientů. Jedná se o čití termické, taktilní, vibrační a algické. Metody: V praktické části je popsán rozbor čití u každého subjektu zvlášť. Rozdíl hlubokého a povrchového čití je porovnán ve stavu těžší a lehčí deprese. Dále je zde naznačena možnost statistického zhodnocení vzájemné závislosti tíhy deprese a zvolených modalit čití pomocí Wilcoxonova testu pro dva závislé výběry. Výsledky: U vibračního čití na levé horní končetině a algického čití na pravé horní končetině byla na zvolené hladině významnosti prokázána nulová hypotéza, že se čití se změnou tíhy deprese mění. Na pravé horní končetině u palestezie, levé horní končetině u algického čití a u ostatních modalit čití na obou horních končetinách přijímáme na zvolené hladině významnosti alternativní hypotézu, že se čití se změnou deprese nemění. Klíčová slova: hluboké čití, povrchové čití, deprese, fyzioterapie
|
|
|
Emoční prožívání pacientů s chronickým renálním selháním
Unzeitigová, Aneta ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šípek, Jiří (oponent)
Práce pojednává o problematice emočního prožívání u pacientů s chronickým renálním selháním. Klade si za cíl sledovat míru pozitivního a negativního emočního prožívání, přítomnost depresivních a úzkostných symptomů, míru hněvivosti a alexithymie u pacientů trpících chronickým renálním selháním a léčených hemodialýzou. Teoretická část shrnuje dosavadní odborné poznatky dané problematiky a část výzkumná popisuje statistické měření a porovnání vybraných proměnných emočního prožívání u výzkumného souboru. Teoretická část je strukturována do 4 dílčích kapitol, z nichž první pojednává o medicínských aspektech chronického renálního selhání a jeho léčbě. Druhá kapitola rozebírá vyrovnávání se s nemocí, vymezuje psychologické aspekty chronického onemocnění a popisuje pacientovo subjektivní vnímání nemoci a postoje k nemoci. Třetí kapitola shrnuje definice emocí a emočního prožívání a vymezuje nejuznávanější teorie vzniku emocí. Čtvrtá kapitola popisuje problematiku emočního prožívání nemoci, faktory ovlivňující emoční prožívání nemoci a dále pojednává o depresi, úzkosti, hněvu a alexithymii, v závěru se zaměřuje na aktuální výzkumy v této oblasti. Výzkumná část je věnována empirickému šetření dané problematiky, popisuje cíle a průběh výzkumu, metody sběru dat, výzkumný soubor, statistickou analýzu dat,...
|
|
|
Predikce antidepresivního účinku ketaminu na základě klinických parametrů a fenomenologie intoxikace
Andrashko, Veronika ; Horáček, Jiří (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Juřica, Jan (oponent)
Úvod: ketamin je rychlou možností léčby deprese, avšak dosavadní výzkum neidentifikoval faktory, umožňující efektivní selekci pacientů s větší pravděpodobností profitu z jeho aplikace. Cílem dané práce byla identifikace možných přístupných prediktorů, vyplývajících z klinických charakteristik pacientů a z průběhu intoxikace ketaminem. Materiály a metody: data pocházela od 86 depresivních pacientů ze souborů A (2010-2015) a B (2018-2022). Všem byl intravenózně aplikován racemický ketamin v subanestetické dávce. Kromě demografických parametrů se před a po aplikaci hodnotila závažnost depresivních příznaků, subjektivní a objektivní míra úzkosti a míra anhedonie. Pacientům ze souboru A byl navíc snímán elektrokardiogram k hodnocení variability srdeční frekvence a pacientům ze souboru B byl v průběhu intoxikace zaznamenávat tlak, tepová frekvence a míra změněného stavu vědomí. Výsledky: analýza souboru A odhalila, že užívání vyšších dávek benzodiazepinů souviselo s horší odpovědí na ketamin 3. (p = 0,04) a 7.den (p = 0,02) po aplikaci. Respondéři na ketamin vykazovali vyšší srdeční frekvenci (p = 0,001) a lišili se od nonrespondérů ve variabilitě srdeční frekvence (p = 0,011). V souboru B se respondéři lišili od nonrespondérů v dosažených vyšších hodnotách systolického (p = 0,003) i diastolického (p =...
|
|
|
Deprese ve stáří se zaměřením na osoby s kognitivním deficitem
Věchetová, Gabriela ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Depresivní symptomatika je u seniorů s neurokognitivní poruchou velmi častým jevem. Komorbidita obou onemocnění a překrývání se jejich symptomů komplikuje správnou diagnostiku a tudíž i nasazení vhodné léčby. Diskutovanou otázkou jsou rovněž nástroje měření deprese u seniorů s těžším kognitivním deficitem. Předmětem teoretické části práce bylo přiblížit problematiku deprese a kognitivní poruchy ve stáří, a to se zaměřením na Alzheimerovu nemoc, která je společně s depresí nejčastější duševní poruchou u seniorů. Předmětem empirické části práce bylo na základě rozhovorů se seniory zkoumat, zda je Geriatrická škála deprese (GDS) vhodným nástrojem měření i u seniorů s kognitivním deficitem, a dále prozkoumat, jak tito senioři skutečně prožívají jednotlivé kvality nálady, které jsou předmětem položek v GDS. Na výzkumu participovalo 40 seniorů s různým stupněm kognitivního deficitu. Výsledky studie ukázaly, že dotazník je použitelný pro seniory s mírnou kognitivní poruchou a mírnou demencí. Hranici kognitivního deficitu, po kterou je vhodné používat metodu měření deprese GDS, by bylo potřeba zjišťovat na větším vzorku seniorů se středně těžkou demencí, než tomu bylo v této studii. Na základě kvalitativní analýzy rozhovorů založené na metodě zakotvené teorie došlo k určení ústředního jevu spojeného s...
|
host ::
RSS.