|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Denní rytmy obcí Středočeského kraje
Frydrych, Pavel ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Mulíček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá studiem denních rytmů obcí ve Středočeském kraji. Cílem je přinést nové poznatky o denních rytmech suburbánní zóny Pražské metropolitní oblasti a Středočeského kraje. Práce má tři hlavní cíle. Prvním z nich je vytvořit typologii obcí Středočeského kraje podle jejich denních rytmů. Pro vytvoření typologie jsou využita lokalizační data mobilních telefonů a je udělána pomocí shlukové analýzy. Druhým cílem je ve vybraných obcích (Kněževes, Ořech, Tochovice) zhodnotit denní rytmy podrobněji i pomocí dalších dat (lokalizační data mobilních telefonů od Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy a data o dojížďce ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011). Použití těchto zdrojů má upozornit na úskalí, ale i na výhody používání lokalizačních dat mobilních telefonů při studiu denních rytmů. Posledním cílem je popsat v těchto třech obcích rytmizátory, které jejich časovost ovlivňují. Z výsledků vyplývá, že ve Středočeském kraji převažují obce s rezidenčním typem denního rytmu. Více těchto obcí se nachází v suburbánní zóně Prahy, zatímco v ostatních obcích Středočeského kraje je rytmus často téměř vyrovnaný. Velká města mají většinou pracovní denní rytmus, výjimkou jsou města, která výrazně populačně narostla v posledních dvaceti letech. V případových studiích se ukázalo, že...
|
|
|
Dopady cestovního ruchu na historické centrum Kutné Hory
Kříž, Tomáš ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Špaček, Ondřej (oponent)
Diplomová práce má za cíl zhodnotit dopady cestovního ruchu na historické centrum Kutné Hory. K dosažení tohoto cíle je využito několika výzkumných metod. Za účelem vytvoření obrazu o městě a k výpočtu měřitelných indikátorů působení cestovního ruchu je provedena analýza statistických dat. Hlavní část práce je tvořena zachycením turistické funkce v historickém centru, provedeným pomocí terénního mapování současného funkčního využití budov, a analýzou doprovodných jevů turistifikace. Pozorování denního rytmu centra obohacuje výzkum o skladbu jeho uživatelů a o časovou dimenzi. Kvalita managamentu památky a dopady turismu spojené s členstvím v UNESCO jsou zkoumány na základě hodnocení cílů management plánu a studia monitorovacích zpráv UNESCO. Rozhovory s rezidenty Kutné Hory zjišťují jejich vlastní postoje vůči cestovnímu ruchu v jejich městě a ověřují získané poznatky. Klíčová slova: Kutná Hora, dopady cestovního ruchu, turistifikace, turistická funkce, denní rytmus, historické centrum, UNESCO
|
|
|
Denní rytmus areálu vysokoškolské koleje
Kadleček, David ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent)
Denní rytmus je koncept, který v poslední době přináší nové poznatky v popisu fungování města, skutečného počtu a pohybu jeho obyvatel. Odhaluje skutečnosti, které nejsou dostupné v tradičních statistických pramenech nebo jsou zde zachyceny nepřesně či nedostatečně podrobně. Jednotlivé případové studie jsou však časově náročné, a proto v řadě lokalit dosud nebyly provedeny. Hlavním cílem mé práce bylo popsat denní a týdenní rytmus vybrané vysokoškolské koleje a jeho nejdůležitější rytmizátory. Areál kolejí 17. listopadu náležející Karlově univerzitě plní rezidenční funkci a tomu odpovídá i jeho rytmus. Nejvíce lidí se zde nachází v pozdních nočních hodinách v pracovní dny. Ráno přichází prudký pokles počtu s maximem odchodů mezi osmou a devátou hodinou a odpoledne pozvolnější nárůst. V sobotu je v areálu znatelně méně lidí a rytmus příchodů a odchodů je mnohem vyrovnanější. Nejvýznamnějším vnějším rytmizátorem je výuka na vysokých školách, nejvýznamnějším rytmizátorem uvnitř areálu je menza, která v poledních hodinách způsobuje přechodný nárůst počtu osob v lokalitě. Klíčová slova: denní rytmus, rytmizátor, příchody, odchody, vysokoškolská kolej, Praha
|
|
|
Sociální prostředí transformujícího se Karlína
Korytářová, Jana ; Ouředníček, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Pavel (oponent)
Cílem mé diplomové práce je poznání sociálního prostředí pražské čtvrti Karlín, jedné z nejdynamičtější části vnitřní Prahy, která v posledních patnácti letech prochází transformaci nejen fyzické, ale také své sociální struktury. Práce používá koncept sociálního prostředí, podle něhož se sociální prostředí skládá ze sociální struktury a sociálního klimatu lokality. Prostřednictvím analýzy sociální, fyzické a funkční struktury a výzkumem denních rytmů se snaží o určení hlavních rytmizátorů, hlubší poznání procesů a klíčových okamžiků během dne, jež lokalitu strukturují, zachycení proměny funkčního využití lokality během dne a fluktuace sociálních skupin, které lokalitu užívají. Výzkum se zaměřuje na tři vybrané základní sídelní jednotky: Karlín - západ, Rohanský ostrov a Za Invalidovnou. Každá z těchto lokalit má svůj denní rytmus, který je strukturován bydlícím a dočasně přítomným obyvatelstvem, a odlišné sociální prostředí, jež se vzájemně ovlivňují, jsou na sobě závislá a vytváří celkový charakter celé čtvrti Karlín. Práce se snaží o prohloubení a kritické zhodnocení stávající metodologie. Klíčová slova Karlín, Praha, sociální prostředí, sociální klima, sociální struktura, denní rytmus, rytmizátor, lokalita, mobilita, geografie času.
|
|
|
Časoprostorové aspekty vzniku "edge cities" v Pražském městském regionu
Beneš, Jan ; Pospíšilová, Lucie (vedoucí práce) ; Novák, Jakub (oponent)
Fenomén edge city má své kořeny v amerických metropolitních oblastech. V současnosti se podobné městské formy rovněž nachází i v jiných vyspělých městech. Transformace odehrávající se v post-socialistických metropolích od počátku 90. let zapříčinily vznik nových socio-prostorových forem v suburbánní oblasti Pražského městského regionu. Případová studie komerčního areálu Čestlice-Průhonice poukazuje na nově vytvořené koncentrace rozvinutých služeb v prostoru pražského suburbia, což má za následek vyšší výskyt populace a dopravy během dne. Hlavním cílem této práce je nalézt časovou dimenzi vnějších prostorových vazeb komerčního areálu pomocí analýzy denního rytmu dopravy. Jako nástroj k tomu využívá metody přímého pozorování projíždějících vozidel a jejich registračních značek. Výzkumem byla dokázána regionální významnost tohoto areálu. V této bakalářské práci je čtenáři ukázáno, že nové socio-prostorové formy v pražském suburbiu jsou důležitým předmětem dalšího studia geografie. Klíčová slova: edge city, komerční suburbanizace, denní rytmus, doprava
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.