Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Elektrofyziologická odezva centrálního nervového systému na protrahovanou zrakovou stimulaci u migrény
Bednář, Michal ; Kubová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kraus, Josef (oponent) ; Kadaňka, Zdeněk (oponent)
Elektrofyziologická odezva centrálního nervového systému na protrahovanou zrakovou stimulaci u migrény Migréna představuje paroxysmální onemocnění s komplexní symptomatikou (prodromální stádium, (aura), fáze bolesti hlavy, postparoxysmální fáze), jehož podstatou je primárně dysfunkce centrálního nervového systému a absence strukturálních změn v běžném neuroradiologickém zobrazení. Součástí doposud ne zcela objasněné patofyziologie migrény je abnormní centrální zpracování senzitivních a senzorických informací, které má koreláty klinické (ve zrakovém vnímání např. fotofobie), ale také elektrofyziologické. Vývoj výzkumu neurofyziologické podstaty centrální neurogenní dysfunkce u migrény v posledních asi 3 dekádách (v němž hrály prioritní roli zrakové evokované potenciály VEP) provázely četné diskuze pro rozporuplné nálezy, ukazující na kortikální hyperexcitabilitu nebo hypoexcitabilitu. V rámci sjednocující koncepce je možné u migrény hovořit o kortikální hyperresponzibilitě, která předpokládá zvýšenou senzitivitu migreniků na inhibiční nebo facilitační podněty. V množství diskrepantních elektrofyziologických nálezů začala postupně nabývat na významu pro migrénu specifická elektrofyziologická abnormita - deficit dekrementu velikosti (amplitudy) odpovědi (označovaný jako deficit habituace) resp. cyklické...
Elektrofyziologická odezva centrálního nervového systému na protrahovanou zrakovou stimulaci u migrény
Bednář, Michal ; Kubová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kraus, Josef (oponent) ; Kadaňka, Zdeněk (oponent)
Elektrofyziologická odezva centrálního nervového systému na protrahovanou zrakovou stimulaci u migrény Migréna představuje paroxysmální onemocnění s komplexní symptomatikou (prodromální stádium, (aura), fáze bolesti hlavy, postparoxysmální fáze), jehož podstatou je primárně dysfunkce centrálního nervového systému a absence strukturálních změn v běžném neuroradiologickém zobrazení. Součástí doposud ne zcela objasněné patofyziologie migrény je abnormní centrální zpracování senzitivních a senzorických informací, které má koreláty klinické (ve zrakovém vnímání např. fotofobie), ale také elektrofyziologické. Vývoj výzkumu neurofyziologické podstaty centrální neurogenní dysfunkce u migrény v posledních asi 3 dekádách (v němž hrály prioritní roli zrakové evokované potenciály VEP) provázely četné diskuze pro rozporuplné nálezy, ukazující na kortikální hyperexcitabilitu nebo hypoexcitabilitu. V rámci sjednocující koncepce je možné u migrény hovořit o kortikální hyperresponzibilitě, která předpokládá zvýšenou senzitivitu migreniků na inhibiční nebo facilitační podněty. V množství diskrepantních elektrofyziologických nálezů začala postupně nabývat na významu pro migrénu specifická elektrofyziologická abnormita - deficit dekrementu velikosti (amplitudy) odpovědi (označovaný jako deficit habituace) resp. cyklické...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.