|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Sherlock Holmes a Otec Brown: dva hrdinové a dvě cesty detektivního románu
ZÁHOROVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zaměřuje na komparativní analýzu detektivních příběhů Sira Arthura Conana Doyla a Gilberta Keitha Chestertona, s důrazem na celkovou charakteristiku hlavních postav detektivů Sherlocka Holmese a otce Browna. Samostatné kapitoly jsou věnovány biografiím obou autorů. V práci je dále popsán vznik a vývoj detektivního žánru, zmíněni jsou jeho zakladatelé i hlavní představitelé.
|
|
|
Detektiv, který se zmýlil ve své vlastní metodě
Knorková, Marie ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Karľa, Michal (oponent)
V předkládané diplomové práci se pokusím analyzovat detektivní metodu Sherlocka Holmese na základě sémiotiky Ch. S. Peirce. Chtěla bych ukázat, že ačkoliv detektiv Holmes o své metodě tvrdí, že je deduktivní, při hlubší analýze se ukáže, že je tato metoda daleko komplexnější a zahrnuje i indukci a abdukci, a že každá z těchto metod má svůj význam v detektivově usuzování. Práce je rozdělená do tří částí. První část je zaměřena na Sherlocka Holmese z hlediska detektivní logické metody. Druhá část je pak zaměřena na metody usuzování podle Ch. S. Peirce s důrazem na abdukci, tedy hypotézu. Třetí část je zaměřena prakticky a obsahuje analýzu detektivního postupu Sherlocka Holmese na základě tezí Ch. S. Peirce tak, jak byly nastíněny v druhé části.
|
|
|
Kantova nauka o schematismu
Bis, Ondřej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Chotaš, Jiří (oponent)
Tato práce se soustředí na výklad kapitoly Kritiky čistého rozumu "O schematismu čistých rozvažovacích pojmů". Kant vychází z nezávislosti dvou zdrojů poznání, rozvažování a smyslovosti. Nezávislost těchto zdrojů poznání je třeba překonat. Schematismus je úzce spojen s kapitolou o dedukci kategorií. Proto samotnému rozboru schémat předchází analýza této kapitoly. Na kapitolách o dedukci a schematismu se ukazuje, že smyslovost postupně získává ve vztahu k rozvažování jasnější podobu. Kant nejprve dokazuje platnost kategorií pro každý možný názor. Následně dokazuje platnost kategorií pro formy názoru prostoru a času. Ve schematismu jsou řešeny samotné způsoby, jimiž se kategorie vztahují na smyslovost. Kant do výkladu zavádí transcendentální schéma, jež překonává heterogenitu rozvažování a smyslovosti. Vztah mezi kategorií a schématem je chápán jako vztah analogický, přičemž kategorie jsou diskurzivní pravidla jednoty názoru vůbec, zatímco schémata jsou určeny jako perceptivní pravidla jednoty smyslovosti. Smyslovost je tak prostřednictvím schématu obrazotvornosti přiváděna pod jednotu apercepce. Nedílnou součástí práce je i rozbor schematismu empirických a geometrických pojmů. Ukazuje se, že schematismus těchto dvou druhů pojmů představuje modifikaci původního problému, neboť nemusí překonávat...
|
|
|
Kant a Husserl o transcendentálním charakteru zkušenosti
Trnka, Jakub ; Moural, Josef (vedoucí práce) ; Karásek, Jindřich (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Cílem práce je nové zmapování Kantovy a Husserlovy transcendentální pozice, které by nebylo zatížené hlavním nedostatkem téměř všech dosavadních publikací na toto téma, totiž jednostranným zaměřením na myšlení Husserlovo. Jelikož za jeden z hlavních důvodů tohoto zažitého podceňování Kantovy filosofie ve vztahu k Husserlovi lze považovat samotné Husserlovo kritické vyrovnávání se s Kantem, zabývá se tato práce na prvním místě otázkou po oprávněnosti této Husserlovy kritiky. Vlastním jádrem práce je pokus o svébytnou interpretaci Kantovy transcendentální filosofie, která postupuje mimo běžná filosofémata klasické fenomenologie a snaží se tak představit Kantův transcendentální podnik v jeho specifické podobě a z jeho vlastních motivů. Ve druhé části práce je krátce načrtnut způsob, jakým se Husserl postupně dopracovává od deskriptivní psychologie na pozici transcendentalismu, aby tím zřetelněji vynikly podstatné odlišnosti obou transcendentálních pozic. Na takto položeném základě se ukazuje, že většina Husserlových výtek vůči Kantovi je na jedné straně neoprávněná, na druhé straně ale zároveň dobře pochopitelná, totiž jako implicitní snaha distancovat se od nedostatků spojených s dřívějšími fázemi Husserlova vlastního myšlení.
|
host ::
RSS.