Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
Optical properties of the leaf in relation to its anatomical traits
Neuwirthová, Eva ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Tomášková, Ivana (oponent) ; Písek, Jan (oponent)
K předpovědi reakcí ekosystémů na faktory prostředí se běžně používají funkční znaky rostlin na úrovni listu, popisující projevy globálních změn klimatu na úrovni ekosystémů. Mezi funkční znaky rostlin řadíme jak biofyzikální vlastnosti listu (např. obsah fotosyntetických pigmentů a obsahu vody) tak jeho strukturní vlastnosti (např. tloušťka listu a poměr fotosyntetických a nefotosyntetických pletiv listu). Biofyzikální a strukturní vlastnosti listu je možné zjišťovat buď destruktivně v laboratoři, nebo nedestruktivně s využitím optických vlastností listu. Ačkoli je odhadování obsahu chlorofylu na základě optických vlastností listů dobře zavedenou metodou, vliv struktury a vnitřní anatomie listů na jejich optické vlastnosti je důkladně studován teprve v posledních dvou dekádách. Publikace zahrnuté v mé práci a většina práce je věnována evropským opadavým dřevinám, typickým pro temperátní a hemiboreální lesy s listy vykazujícími podobnou dorziventrální strukturu, (tj. mezofyl je diferencován na palisádový a houbovitý parenchym). Dále má disertační práce zahrnuje studii vlivu strukturních znaků povrchu listů dvou skupin bylin na jejich optické vlastnosti. V této studii byly použity dvě skupiny fylogeneticky blízkých bylin se srovnatelnou vnitřní strukturou listů (mutanty Arabidopsis thaliana L. a...
Listnaté dřeviny ve výuce botaniky na ZŠ
Turynová, Kateřina ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Němečková, Linda (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na listnaté dřeviny ve výuce botaniky na základní škole. V úvodu práce jsou charakterizovány listnaté dřeviny a jejich postavení v kurikulárních dokumentech. Teoreticko-výzkumná práce dále popisuje vybrané formy a metody výuky využívané při výuce listnatých dřevin, které byly zjištěny vlastním pozorováním během praxe nebo kvalitativním výzkumným šetřením provedeným v této práci. Na tomto základě bylo vytvořeno polostrukturované interview se třemi vybranými učiteli přírodopisu. Cílem šetření bylo zmapovat a komparovat výuku listnatých dřevin a shromážděných dat, ale zejména názory a postoje jednotlivých učitelů. Pochopitelně je každý učitel individuum a zjištěná data nemohou být vnímána jako globálně platná pro všechny učitele. Pouze hlubším a širším zkoumáním by bylo možné lépe demonstrovat výsledky šetření. Cílem práce bylo zároveň zanalyzovat vybrané učebnice přírodopisu na 2. stupni ZŠ z hlediska zastoupení listnatých dřevin, které zároveň používají vybraní učitelé účastnící se interview. V praktické části byly dále podle dat získaných z interview navrženy praktické aktivity pro výuku listnatých dřevin. Poslední částí práce bylo vytvoření souhrnného pracovního listu ze třech pracovních listů s tématikou listnatých dřevin. Navržené aktivity byly ověřeny dálkově...
Vliv dostupnosti vody na strukturu a vybrané fyziologické parametry listu u dřevin.
Horešovská, Michaela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů probíhající klimatické změny, se kterým se dřeviny musí vyrovnávat. Schopnost dřevin přizpůsobit se tomuto stresoru je určující pro jejich přežití v měnících se podmínkách prostředí. Opadavé dřeviny evropských temperátních lesů nejsou na sucho tak dobře adaptované jako mediteránní druhy stromů a keřů, a proto je pro ně nedostatek vody velkým stresorem. Nejflexibilnějším orgánem v reakci na sucho se ukázal být list. Cílem této práce je shrnout poznatky o vlivu nedostupnosti vody na anatomickou strukturu listu a jeho vybrané fyziologické parametry. První část práce je zaměřená na sucho ovlivňující evropské dřeviny a jejich různorodé obranné strategie na tento stresový faktor. Popisuje především jejich obranné reakce spočívající v úpravě anatomické struktury listu pozorované na úrovni krycího, základního i vodivého pletiva. Druhá část práce je věnovaná vlivu nedostatku vody na vybrané fyziologické procesy probíhající v listu, především na transpiraci a fotosyntézu, a klíčové úloze průduchů v obou těchto procesech. Vlivem sucha u listu dochází ke změnám jak v jeho anatomické struktuře, tak i ke změnám fyziologickým. Vývojové stádium listu, při kterém je vystaven stresu z nedostatku vody, je při tom důležitým předpokladem pro to, jak se list přizpůsobí. U za sucha se...
Betula - komplexní výzkum břízy jako náhradní dřeviny v Krušnohoří
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Kaňová, Dáša ; Buchta, Ivan ; Rokytová, Lenka ; Zabecka, Jadwiga ; Fišerová, Helena ; Hrdlička, Petr ; Kula, Emanuel
Cílem zprávy bylo na základě studia fyziologie a složení břízy, výživy, půdního a imisního prostředí poznat a zhodnotit širší souvislosti a kauzální vazby mezi stresujícími faktory (imise, hmyz, houby, abiotické vlivy) a břízou (Betula pendula Roth) a vymezit jejich dopad na celkový zdravotní stav náhradních porostů břízy v konkrétních stanovištních podmínkách imisní horské oblasti Krušných hor a Děčínské pískovcové vrchoviny, jako jeden z podkladů pro uplatnění břízy v revitalizačním procesu a obnovy lesů ve východním Krušnohoří. Zpráva obsahuje abstrakta publikačních aktivit řešitelů a oponentské posudky.
Betula - komplexní výzkum břízy jako náhradní dřeviny v Krušnohoří: Chemismus březové mízy
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Hrdlička, Petr ; Kula, Emanuel
Na území východního Krušnohoří a Děčínské pískovcové vrchoviny byly po dva roky odebírány v období rašení pupenů a tvorby listů vzorky mízy břízy (xylémový tok). U vzorků byly stanoveny makroprvky (N, P, Ca, Mg a K), mikroprvky (Mn, Zn, Cu) a ostatní prvky (Pb, Cd, Al). U vzorků roku 2001 byl dále stanoven obsah síranů a dusičnanů.
Betula - komplexní výzkum břízy jako náhradní dřeviny v Krušnohoří: Fauna nosatcovitých (Curculionoidea) v porostech imisní oblasti LS Sněžník
Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta, Olomouc ; Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Stejskal, R. ; Majzlan, O. ; Fremuth, J. ; Kula, Emanuel
Nosatcovití jsou vysoce početnou skupinou fytofágů ve fauně porostů břízy, jejichž škodlivost není dostatečně prostudována. Bionomie, fenologie, populační dynamika nosatcovitých nejsou dostatečně prostudovány a cílem zprávy je na základě patnáctiletých systematických sběrů s uplatněním různých kontrolních metod zhodnotit druhové spektrum nosatcovitých v oblasti LS Sněžník (nyní LS Děčín) především v porostech břízy, jejich populační dynamiku, fenologii líhnutí, sezónní aktivitu a význam pro břízu.
Betula - komplexní výzkum břízy jako náhradní dřeviny v Krušnohoří: Dynamika změn zdravotního stavu porostů břízy ve východním Krušnohoří z družicových snímků
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno ; Stoklasa, Milan ; Kula, Emanuel
Cílem zprávy je poskytnout zpřesňující výstupy na základě terestrické korekce zdravotního stavu porostů břízy ze snímků Landsat 1994-1998 a 2000, souběžně zhodnotit závislost vzniku poškození na nadmořské výšce, stáří porostu a souborech lesních typů.
Využití DNA polymorfismu k určení genetické diversity rodu topol (Populus) a dub (Quercus) pro řešení strategie konzervace in situ a reintrodukce ohrožených druhů
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Bartáková, Ivana ; Benetka, Vojtěch ; Pospíšková, Markéta
Cílem projektu je stanovit genetickou diversitu v populacích topolu černého (Populus nigra) a některých druhů rodu Quercus na základě DNA polymorfismu metodou analýzy mikrosatelitových markerů. V roce 2001 bylo úkolem provést analýzy mikrosatelitových lokusů u všech kříženců topolu a dokončit analýzy mikrosatelitů u výběrových stromů, které nebyly dokončeny v roce 2000.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 31 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.