|
|
Stanoviska církví k eutanázii v České republice
Mlýnková, Kristýna ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stanoviska církví k eutanázii v České republice" pojednává o problematice eutanázie napříč dokumenty čtyř vybraných církví, působících v České republice. Jedná se o Římskokatolickou církev, Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, přičemž je přihlédnuto i k dokumentům, které vydala ekumenická grémia, mezi jejichž členy tyto církve patří. Cílem práce je vytvořit souhrnné pojednání o stanoviscích těchto církví. Po uvedení do problematiky eutanázie, vysvětlení základních pojmů a nastínění její historie se práce věnuje analýze dokumentů vybraných církví. Další metodou je komparace jednotlivých dokumentů, která ústí v definování aspektů, ve kterých se dané církve shodují.
|
|
|
The German Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin : The Decision about the Government and Parliament Seat of the Re-United Germany
Báčová, Tereza ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Mynaříková, Romana (oponent)
Otázka hlavního města Německa se v historii této země ukázala mnohokrát jako sporná. Nejdramatičtějšího osudu pak nabyla v zajetí ideologických a teritoriálních změn studenoválečného 20. století. Až konec stavu železně rozděleného státu postavil Německo v otázce definování své metropole na nový počátek a s jeho znovusjednocením v roce 1990 před zcela základní úkol - definitivně určit hlavní město a správní sídlo státu. Předložená práce "Die deutsche Hauptstadtfrage Bonn versus Berlin; Der Beschluss über den Regierungs- und Parlamentssitz des vereinten Deutschlands" se zabývá vnitropolitickou debatou Německa o otázce hlavního města právě v této její, doposud poslední etapě, v níž proti sobě stanuli dva kandidáti - Bonn a Berlín. Konečné zvolení Berlína hlavním městem a sídlem vlády a parlamentu znovusjednoceného Německa z 20. června 1991 je zkoumáno perspektivou postupného vývoje debaty již od jejího zahájení v roce 1989, kdy tento způsob komplexního bádání pomáhá výsledek závěrečného hlasování německého parlamentu blíže ozřejmit. Práce dochází k závěru, že klíčovou úlohu ve prospěch volby Berlína sehrálo množství faktorů ještě před samotným hlasováním (sjednocovací smlouva, politický vliv prominentních politiků, kompromisní návrh zákona berlínské strany aj.), stejně pak jako v samotné rozpravě rétorická,...
|
|
|
Diskuze o zavedení Bill of Rights ve Velké Británii
Kimelová, Anna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Diskuze o zavedení Bill of Rights ve Velké Británii" pojednává o diskuzi, která od roku 2007 probíhá ve Velké Británii a jejíž hlavním tématem je zavedení původního britského Bill of Rights. Práce představuje nejdůležitější momenty diskuze a názory jejích nejvýznamnějších účastníků. Mezi ty patří vedle politiků také odborníci na ústavní právo a na lidská práva, nevládní organizace, think-tanky a nátlakové skupiny. Práce analyzuje jejich argumenty a názory a zkoumá, které jsou v diskuzi nejčastěji zmiňovány a mají největší vliv. Obecně se diskuze týká především otázek, jestli by měl být Bill of Rights zaveden, jaký by měl být jeho obsah a jak by měl být zakotven. Charakter a obsah diskuze o Bill of Rights je významně ovlivněn debatou o stávající ochraně lidských práv v zemi. Tu od roku 1998 představuje Human Rights Act, kterým byla do ústavního systému začleněna Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Kritika tohoto zákona byla na počátku diskuze o Bill of Rights a práce ukazuje, že patří i k nejdůležitějším argumentům pro zavedení nového Bill of Rights. Druhá skupina argumentů vyzdvihuje především skutečnost, že by Bill of Rights mohl zlepšit ochranu lidských práv a začlenit i práva, která nejsou součástí Human Rights Act. Účastníci diskuze, kteří přijetí Bill of...
|
|
|
Application of laws of gender equality by French political parties
Šubertová, Aneta ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Diplomová práca skúma zavedenie povinných kvót na zastúpenie žien na kandidátnych listinách politických strán vo Francúzsku, tzv. zákony genderovej parity. Tieto zákony boli prijaté zmenou francúzskej ústavy v rokoch 1999 a 2000 a stanovili, že každá politická strana musí spĺňať na volebnej kandidátke v určitých typoch volieb kvótu 50 % žien. Toto nariadenie platilo pre voľby s proporčným volebným systémom, teda pre komunálne voľby nad 3500 obyvateľov, regionálne voľby, voľby do Európskeho parlamentu a časť volieb do Senátu. Pre voľby s väčšinovým volebným systémom platí v prípade nedodržania parity na kandidátkach len finančná sankcia. Práca skúma debaty, ktoré prebehli vo francúzskej spoločnosti a v parlamente o potrebe rovnosti žien v rozhodovacích funkciách. Porovnáva pritom prístup 4 politických strán- Republikánsku stranu, Socialistickú stranu, Stranu Zelených a Národný front. Cieľom práce je ukázať, ako sa líšila rétorika politických strán pred zavedením zákonov parity od dodržania zákonov v praxi. Skúma preto voľby s väčšinovým volebným systémom, teda voľby do Národného zhromaždenia a časť volieb do Senátu. Tiež analyzuje predvolebné programy politických strán, či sa v nich objavuje otázka parity. Súčasťou celkového výskumu je aj zloženie vlády a to, koľko žien bolo v skutočnosti týmto...
|
|
|
Přerušení projevu poslance při rozpravě ve vybraných parlamentních komorách: Studie č. 1.165
Syllová, Jindřiška
Právo na vystoupení poslance v parlamentní rozpravě je jednou z nejdůležitějších součástí mandátu poslance. Navazuje na základní parlamentní privilegium poslance „freedom of speech“. Z tohoto důvodu se přerušení vystoupení poslance v rozpravě zásadně nepřipouští, pokud poslanec dodržuje předem daná pravidla jednání. Předseda (předsedající) je osobou, která vykládá jednací řád, řídí jednání a volá poslance k pořádku, pokud se vyskytují nepořádky v komoře (včetně nepořádků při vystoupení poslance). V naprosté většině parlamentů není možno projev poslance, který neporušuje daná pravidla jednání, nijak přerušit (a to ani předsedajícím). Výjimku tvoří v části parlamentních komor procedurální návrhy a výzvy k pořádku (call to order). V rámci výzvy k pořádku se povoluje přerušení i v případě odchýlení se od bodu nebo opakování se. V několika parlamentních komorách je možné přerušení vystoupení se souhlasem poslance, který má projev. Právo poslance na nepřerušený projev v rozpravě je zneužíváno k parlamentním obstrukcím, které jsou po mnohá desetiletí (či v některých státech staletí) legitimní součástí parlamentního jednání. Název filibuster označuje obstrukci, užívanou menšinou vůči většině, pomocí níž se zdržuje přijetí rozhodnutí (je používáno zejména v Austrálii a Senátu USA). Obstrukce jsou považovány za část parlamentní demokracie. V některých státech je jim podrobnými předpisy zabraňováno (například stanovením hodiny, do které je možno večer jednat a hlasovat).
Plný text:  PDF
|
|
|
Vytváření programu a pořadu schůze a změny ve schváleném pořadu (ve vybraných parlamentních komorách): Studie č. 1.209
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá vytvářením programu, organizováním pořadu schůze a možnými změnami, flexibilitou již schválených pořadů. Organizaci programu a pořadu parlamentních komor je možno rozdělit na několik typů, kdy většina komor tradičních parlamentů v podstatě nedovoluje změny hlavního programu a pořadu činěné tentýž den, aby nedocházelo k nepředvídaným programovým zvratům a rovněž aby vláda dosáhla plynulého přijímání navržených zákonů. Naopak v typu parlamentu, který se uplatňuje v parlamentních republikách postkomunistických států (ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy) jsou jednací řády ovlivněny tím, že agendu parlamentních komor (hlavního programu) povětšinou vytváří parlamenty samotné.
Plný text: PDF
|
host ::
RSS.