|
|
Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči
Novotná, Michaela ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Vachková, Eva (oponent)
Autor: Michaela Novotná Instituce: Univerzita Karlova - Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Komunikace se seniory s demencí v ošetřovatelské péči Vedoucí práce: doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 107 Počet příloh: 15 Rok obhajoby: 2023 Klíčová slova: Komunikace, senioři, demence, etika, důstojnost, ošetřovatelský personál, ošetřovatelská péče, syndrom vyhoření Bakalářská práce se věnuje komunikaci ošetřovatelského personálu se seniory s demencí v ošetřovatelské péči. Zabývá se komunikací s ohledem na lidskou důstojnost, dále se věnuje prevenci syndromu vyhoření. Základ bakalářské práce tvoří kvantitativní výzkum způsobu komunikace ošetřovatelského personálu se seniory se syndromem demence a zjišťování metod odreagování personálu od práce. Zkoumaným personálem jsou pracovníci poskytující přímou ošetřovatelskou péči v nemocnicích a domovech pro seniory v celkem 11 zařízeních (4 nemocnicích a 7 domovech pro seniory) v Královéhradeckém kraji.
|
|
|
Koučink coby profese: východiska pro profesní etiku koučinku a reflexe vybraných témat
Červenka Kocourková, Karolína ; Jinek, Jakub (vedoucí práce) ; Sousedík, Prokop (oponent)
Tato diplomová práce představuje koučink coby samostatnou profesi. Ukazuje, že se nejedná pouze o metodu vzdělávání, poradenství nebo řízení zaměstnanců, která by se pak v důsledku řídila etikami oborů, v nichž je aplikována, ale že koučink je profese, která má svou vlastní metodiku, výzkum a praxi, během níž vyvstávají vlastní specifické etické otázky a na vybrané z nich se tato diplomová práce zaměřuje V první části se práce zabývá otázkou samotného pojmu koučinku. Na základě definice koučinku a jeho historického vývoje dokládá odlišnosti koučinku od psychoterapie, mentoringu, poradenství a také od sportovního trenérství. Zkoumá etymologii slova kouč a to, zda existuje vhodnější český ekvivalent tohoto označení, které je v povědomí veřejnosti úzce spojeno především se sportovním prostředím. Práce definuje profesní základnu koučinku, vymezuje jeho postavení mezi pomáhajícími profesemi, ukazuje jeho nezávislost a nalézá tak i výchozí body pro budoucí etickou reflexi. V druhé části diplomová práce stanovuje paradigma vztahu kouče a klienta, definuje profesní kompetence kouče a předpoklady na straně klienta. Také představuje etické problémy, které jsou pro profesi kouče specifické. Tyto problémy mimo jiné vznikají v trojstranném vztahu kouče, klienta (koučovaného zaměstnance) a sponzora procesu...
|
|
|
Žité křesťanství v sociální práci
KOUBOVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce je poukázat na křesťanské hodnoty a principy, které jsou v sociální práci aplikovány a realizovány bez ohledu na to, zda se lidé považují za věřící, či nevěřící. Práce představila koncept anonymního křesťanství od Karla Rahnera.
|
|
|
Etika v paliativní péči
POLÁČKOVÁ, Radka
Práce se zabývá tématem umírání a smrti. Zaměřuje se především na etickou stránka paliativní péče orientovanou na kvalitu života nevyléčitelně nemocných. Hlavním cílem je formulování etických principů péče, reflexe významu etiky v péči o umírající a definování etických problémů a dilemat souvisejících s procesem umírání.
|
|
|
Respekt k důstojnosti člověka jako základ kvality sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
PODLIPNÁ, Martina
Práce se zabývá kvalitou péče o duševní zdraví, jejímž základním předpokladem je respekt k důstojnosti člověka. Nejprve je charakterizováno etické a právní ukotvení důstojnosti člověka. Dále jsou shrnuty etické zásady vztahující se k důstojnosti člověka, formulované v etických kodexech jednotlivých profesí zastoupených v multidisciplinárním týmu poskytujícím služby lidem s duševním onemocněním. V další části jsou popsány vybrané přístupy k práci s touto cílovou skupinou - klinický a rehabilitační model péče. Poté je představen na zotavení zaměřený přístup v péči o duševní zdraví. Zotavení z duševního onemocnění je pojato jako psychologický proces, v němž lidé usilují o důstojný život. Tento proces má čtyři pružné fáze - naději, zplnomocnění, odpovědnost za sebe sama a smysluplné životní role. V závěrečné pasáži jsou zhodnoceny přínosy a úskalí na zotavení zaměřeného přístupu v souvislosti s důstojností lidí s psychickým onemocněním. Tento přístup naplňuje základní předpoklad kvality sociální práce, kterým je respekt k důstojnosti člověka. Potenciální úskalí nespočívá v principech na zotavení zaměřeného přístupu, ale v jejich případném špatném uchopení.
|
|
|
Problematika smrti a umírání z pohledu zdravotnického záchranáře
RŮŽIČKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce nese název Problematika smrti a umírání z pohledu zdravotnického záchranáře. Téma smrti i umírání vždy bylo součástí lidského života, a to především života ve zdravotnictví. Pohledy na smrt a její definici se po staletí měnily, stejně jako se měnila a vyvíjela péče o umírajícího. Smrt je všudypřítomná a od zdravotnického záchranáře se očekává, že je schopen se s ní vyrovnat, akceptovat ji, potažmo o ní mluvit. Současně musí být na takto těžkých výjezdech profesionálem, který zachovává humánnost i ohleduplnost v přístupu k pacientovi či pozůstalým. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak zdravotničtí záchranáři vnímají problematiku smrti a umírání v podmínkách přednemocniční neodkladné péče (PNP), a dále pak porovnat zkušenosti zdravotnických záchranářů se smrtí a umíráním v přednemocniční neodkladné péči. Prostřednictvím těchto cílů jsme následně stanovili výzkumné otázky: Jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů se smrtí a umíráním v podmínkách přednemocniční neodkladné péče? Jak vnímají zdravotničtí záchranáři problematiku smrti a umírání v přednemocniční neodkladné péči? Práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabýváme definicemi smrti a umírání, jejich historií i etickou rovinou. Dále pak popisujeme smrt i umírání přímo v přednemocniční neodkladné péči, jejich specifika, a v neposlední řádě pozici zdravotnického záchranáře. V rozsáhlejší, empirické části práce jsme použili kvalitativní výzkumné šetření za využití polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři pracujícími na vybraném středisku zdravotnické záchranné služby. Získané odpovědi byly analyzovány pomocí metody otevřeného kódování a kategorizace. Interpretaci dat jsme provedli technikou "vyložení karet". Z výzkumného šetření vyplynuly odpovědi na obě výzkumné otázky. Porovnali jsme zkušenosti zdravotnických záchranářů s danou problematikou a rozebrali jejich pohled na umírání i smrt v PNP. Z výsledků práce vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři považují v přednemocniční péči za daleko problematičtější oblast umírání než samotné smrti. Dále se drtivá většina záchranářů shodla, že jsou pro ně psychicky nejnáročnějšími výjezdy k dětskému pacientovi, zejména pak k resuscitaci dítěte. Dále jsme z analýzy zjistili, že se zdravotničtí záchranáři po skončení studia necítili dostatečně informováni a vzděláni v oblasti smrti i paliativní medicíny. Práce tak může posloužit jako doplňkový edukační materiál pro studenty končících ročníků zdravotnický záchranář. Výsledky této práce mohou také sloužit jako podklad pro hlubší studium či výzkumná šetření.
|
|
|
Práce sestry v péči o pacienta v terminálním stádiu
LAŠKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem péče o pacienty v terminálním stádiu. Cílem práce je zmapovat přístup sester při poskytování ošetřovatelské péče u pacienta v terminálním stádiu v léčebně dlouhodobě nemocných (LDN) a v lůžkovém hospici. Tato práce se věnuje odlišnostem v péči o umírající pacienty a v uspokojování jejich potřeb na zmíněných odděleních. V bakalářské práci byly určeny tři výzkumné otázky: 1. "Jak sestra pečuje o biologické potřeby pacienta v terminálním stádiu?" 2. "Jak sestra pečuje o psychické a spirituální potřeby pacienta v terminálním stádiu?" 3. "Jak sestra pečuje o sociální potřeby pacienta v terminálním stádiu?" Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativního šetření pomocí techniky polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které pracují v LDN a v lůžkovém hospici. Rozhovory byly provedeny na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor celkem tvořilo šestnáct sester. Rozhovory byly nahrávány a následně byly písemně zpracovány. Získaná data byla zpracována pomocí metody kódování, technikou "tužka a papír". Výsledky byly poté převedeny do kategorií. Na základě získaných informací z výsledků výzkumu vyplývají rozdíly v péči o pacienty v terminálním stádiu na LDN a v lůžkovém hospici. Sestry v LDN se především zaměřují na biologické potřeby pacientů, zatímco v lůžkovém hospici se sestry, kromě uspokojování biologických potřeb pacientů, zaměřují více na potřeby spirituální a psychosociální. Další rozdíl můžeme spatřit v individuálním přístupu k pacientům, který je spíše v lůžkovém hospici. Sestry z LDN tento fakt vysvětlují velkým počtem pacientů a menším počtem personálu. I přes nelehké podmínky se sestry z LDN snaží, aby pacienti pociťovali
|
|
|
Subjektivní pohled sester na problematiku důstojného umírání
FORMÁNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá subjektivním pohledem sester na problematiku důstojného umírání. Zda je možné v nemocnici zemřít důstojně. Co je důležité pro zajištění důstojné smrti. Které faktory ovlivňují kvalitu péče o umírající. Jaké jsou potřeby umírajících. Dále postoje sester ke vzdělávání v této problematice a na tvorbu paliativních týmů v nemocnicích. Empirická část práce byla zpracována kvalitativním výzkumem s využitím polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek byl tvořen 9 sestrami pracujících na nemocničních odděleních.
|
|
| |
|
|
Důstojné umírání a smrt
Dušánková, Anežka ; Marsová, Jana (vedoucí práce) ; Brezíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Důstojné umírání a smrt" se zabývá problematikou důstojného odchodu ze života. Teoretická část se zaměřuje na důstojnost člověka, umírání, smrt, paliativní péči, hospicovou péči a eutanazii. Cílem této práce je zjistit rozdíly v názorech na otázky týkající se umírání a smrti mezi studenty vysokých škol do 26 let, dospělými lidmi v pracovním poměru do 65 let a seniory nad 70 let. Mezi těmito skupinami jsem prováděla kvantitativní výzkum. Zvolila jsem metodu dotazníku. Zjišťovala jsem jejich postoje k umírání a smrti, názory na eutanazii, představy o důstojném odchodu ze života a jaké mají znalosti o paliativní péči a eutanazii. Některé výsledky mého výzkumu jsou velice překvapivé a alarmující. Má práce by tedy měla vést především k zamyšlení nad posledními dny života.
|
host ::
RSS.