|
|
Pořízení pro případ smrti
Kučerová, Eva ; Šustek, Petr (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Tématem této práce je pořízení pro případ smrti. Dědické právo je velmi důležitou součástí právního řádu, bez něj by nebyl zajištěn přechod práv a povinností ze zůstavitele na jeho právní nástupce a společně s tím by nebylo dosaženo zachování hodnot, které zůstavitel za celý život nashromáždil. Práce se skládá z osmi hlavních částí. V první části je obecně nastíněn pojem dědické právo a pořízení pro případ smrti. Vlastně je zde popsáno to, o čem bude celá práce pojednávat. V druhé části je pojednáno o závěti. Jde o nejčastější pořízení pro případ smrti, i když není nejsilnější. Práce obsahuje podrobný popis všech forem závěti a jejího obsahu. Tato část obsahuje i informace týkající se dovětku. V třetí části je upraveno nejsilnější pořízení pro případ smrti, a to dědická smlouva. Dědická smlouva není v našem právním řádu novinkou, byla obsažena již v Obecném občanském zákoníku z roku 1811. Ve čtvrté části je popsána problematika odkazu. Odkaz sice není pořízením pro případ smrti, ale silně s ním souvisí, jelikož pořízení odkazu je činěno právě prostřednictvím pořízení pro případ smrti. Pátá část obsahuje práva nepominutelných dědiců a šestá možnost právě tyto nepominutelné dědice vydědit. Potomky zůstavitele lze vydědit jen ze zákonem taxativně vymezených důvodů. V sedmé části je jen...
|
|
|
Dědická smlouva jako nový dědický institut
Srp, Michal ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Předložená práce se zabývá starobylým a současně staronovým právním institutem dědické smlouvy v rekodifikovaném soukromém právu. Dědická smlouva (pactum successorium) byla v českém právním řádu do 50. let minulého století považována za tradiční historický institut dědického práva, přičemž byla koncipována jako dědický titul nejsilnější a její uzavření bylo přípustné jedině mezi manželi nebo snoubenci. Zmíněná problematika začala být znovu aktuální v souvislosti s vládním návrhem zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), k jehož schválení Poslaneckou sněmovnou došlo 9. listopadu roku 2011. Rekodifikace představuje návrat dědické smlouvy do české právní úpravy dědického práva, avšak přinesla i celou řadu jiných významných institutů, které dosavadní úprava po dlouhou dobu opomíjela či vůbec neznala. Institut dědické smlouvy klade důraz na vůli zůstavitele, jemuž dává další možnost pořízení se svým majetkem pro případ smrti (mortis causa). Jejím specifikem je, že v sobě kombinuje jak prvky závěti (testamentární), ze které se vyvinula a je z ní odvozena, tak prvky smlouvy (kontraktuální). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dědická smlouva a odkaz - staronové instituty dědického práva
Borková, Martina ; Thöndel, Alexandr (oponent) ; Elischer, David (oponent)
práce v českém jazyce Cílem této mé práce je uvést a následně blíže rozebrat dva z nově, respektive po dlouhé době opětovně zavedených institutů dědického práva, a to dědické smlouvy a odkazu. Vzhledem k tomu, že smrt je přirozenou právní skutečností, jež nutně postihne každého z nás, přičemž zejména s přibývajícím věkem mnoho z nás dosti důkladně zvažuje, komu mortis causa "odkázat" majetek nabytý za života, měl by se každý, kdo takto uvažuje, má-li zároveň zájem vyhnout se zákonné dědické posloupnosti, seznámit s těmito novými a dle mého názoru velmi praktickými instituty. Celá tato práce je rozdělena do šesti kapitol (včetně úvodu a závěrečného shrnutí). Stěžejními částmi práce jsou potom kapitola druhá až čtvrtá zabývající se nejprve jistým úvodem do celé problematiky a osvětlením základních pojmů, po čemž následuje rozbor institutů dědické smlouvy a odkazu, včetně komparace s vybranými zahraničními právními úpravami, a výklad týkající se historie obou zmíněných institutů. Samotné kapitoly zabývající se dědickou smlouvou a odkazem jsou rozděleny do podkapitol tak, aby byly rozebrány veškeré jejich aspekty; u institutu dědické smlouvy tedy její stručná charakteristika, forma, problematika smluvních stran a předmětu dědické smlouvy, včetně problematiky doložek času a podmínek, na což navazuje...
|
|
|
Pořízení pro případ smrti
Kučerová, Eva ; Šustek, Petr (oponent) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Tématem této práce je pořízení pro případ smrti. Dědické právo je velmi důležitou součástí právního řádu, bez něj by nebyl zajištěn přechod práv a povinností ze zůstavitele na jeho právní nástupce a společně s tím by nebylo dosaženo zachování hodnot, které zůstavitel za celý život nashromáždil. Práce se skládá z devíti hlavních částí. V první části je obecně nastíněn pojem dědické právo a pořízení pro případ smrti. Vlastně je zde popsáno to, o čem bude celá práce pojednávat. V druhé části je pojednáno o závěti. Jde o nejčastější pořízení pro případ smrti, i když není nejsilnější. Práce obsahuje podrobný popis všech forem závěti a jejího obsahu. Třetí část obsahuje informace týkající se dovětku. V čtvrté části je upraveno nejsilnější pořízení pro případ smrti, a to dědická smlouva. Dědická smlouva není v našem právním řádu novinkou, byla obsažena již v Obecném občanském zákoníku z roku 1811. V páté části je popsána problematika odkazu. Odkaz sice není pořízením pro případ smrti, ale silně s ním souvisí, jelikož pořízení odkazu je činěno právě prostřednictvím pořízení pro případ smrti. Šestá část obsahuje práva nepominutelných dědiců a sedmá možnost právě tyto nepominutelné dědice vydědit. Potomky zůstavitele lze vydědit jen ze zákonem taxativně vymezených důvodů. V osmé části je jen...
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že Nový občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, má práce se zabývá těmito změnami, analyzuje je, porovnává je s německou a rakouskou právní úpravou a kde se to hodí podává autorův názor na tyto změny. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými prvky dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Obecná charakteristika dědického práva, základní zásady a pozice v Novém občanském zákoníku, Vybrané změny v terminologii civilního práva, které jsou použité v následujících kapitolách. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti zůstavitele, Způsob pořízení, Zrušení závěti, Standardní formy, Nestandardní formy, Rozdělení pozůstalosti, Nepominutelné díly, Vydědění a Vedlejší doložky v závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, která je kombinací mezi pravidly dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - Obecný úvod, Náležitosti osob uzavírajících smlouvu, Formální požadavky, Ochranné prvky pro strany, Zrušení smlouvy a Zhodnocení institutu. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Vybrané instituty dědického práva podle NOZ
Olenič, Josef ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Resumé Cíl mé práce je analyzovat vybrané instituty dědického práva. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník změnil, či znovuoživil některé instituty dědického práva, se má práce zabývá těmito změnami, analyzuje je a nabízí exkurz do německé a rakouské právní úpravy. Práce se skládá z úvodu, pěti kapitol, kdy se každá z nich zabývá různými instituty dědického práva a závěru. První kapitola uvádí obecný úvod do dědického práva. Části podle toho jak následují jsou - Pojem dědického práva, vybrané zásady děď. práva a systematika občanského zákoníku a dědického práva. Druhá kapitola se zabývá základním institutem dědického práva, Závětí. Části podle toho jak následují jsou - O závěti obecně, Náležitosti osoby zůstavitele, Způsob pořízení závěti, Úlevy při pořízení závěti, Formy závěti, Změna a zrušení závěti, Způsoby dělení pozůstalosti, Nepominutelní dědicové, Dědická nezpůsobilost a vydědění a Vedlejší doložky k závěti. Třetí kapitola se zabývá Dědickou smlouvou, ve které se kombinují pravidla dědického práva a práva smluvního. Části podle toho jak následují jsou - O dědické smlouvě obecně, její systematické zařazení, Náležitosti osob uzavírajících dědickou smlouvu, Formální náležitosti uzavření dědické smlouvy, Omezení a ochrana smluvních stran a Zánik a zrušení dědické smlouvy. Čtvrtá kapitola se zabývá...
|
|
|
Dědické tituly
Wagenknechtová, Pavla ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
AAbbssttrraakktt vv ččeesskkéémm jjaazzyyccee Tématem této rigorózní práce jsou dědické tituly, tj. právní důvody dědění, svědčící určité osobě. Mým hlavním cílem při psaní této rigorózní práce bylo postihnout současnou hmotněprávní úpravu dědických titulů v českém právním řádu, zasadit ji do historických souvislostí a konfrontovat ji s návrhy de lege ferenda. Text rigorózní práce sestává z úvodu, pěti dílčích kapitol a závěru. První kapitola přibližuje čtenáři dějinný vývoj celé problematiky. Následují kapitoly věnované platné právní úpravě, a to obecným předpokladům dědění, dědění ze zákona a dědění ze závěti. Závěrečná kapitola se věnuje výkladu úpravy dědických titulů ve vládním návrhu nového občanského zákoníku. Tato rigorózní práce vychází z právního stavu k 1. listopadu 2010.
|
|
|
Dědické tituly v průběhu času
Váňa, Dalibor ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
- Dědické tituly v průběhu času Diplomová práce popisuje a rozebírá vývoj dědických titulů od právní úpravy starověkého Říma až po právní stav de lege ferenda. Dědické tituly jsou nezbytnou součástí dědického práva. Prostřednictvím dědických titulů dochází k zachovávání hodnot, když zůstavitelův majetek přechází z generace na generaci. Dědické tituly, resp. dědické právo přispívá k právní jistotě a ke kontinuitě v právních vztazích mezi subjekty soukromého práva. Tématem diplomové práce jsou dědické tituly, které jsou právním důvodem pro nabytí dědictví. Stěžejní částí práce je právní úprava dědických titulů v současném občanském zákoníku a v novém občanském zákoníku a jejich vzájemná komparace. Výklad o ustanoveních dědického práva je doplněn nejdůležitějšími poznatky z judikatury. Historický exkurs začíná v římském právu, které je považováno za základ novodobého soukromého práva a pokračuje krátkým exkursem do středověkého práva. Diplomová práce se poté zabývá všeobecným občanským zákoníkem (ABGB) z roku 1811. Tento civilní kodex se stal první moderní kodifikací občanského práva na našem území. Všeobecný občanský zákoník platil až do počátku padesátých let dvacátého století, kdy byl po nástupu komunistů k moci nahrazen socialistickým právem. Došlo ke zrušení mnoha tradičních právních institutů,...
|
|
|
Problematika dědického řízení v ČR - změny v právní úpravě dědění
Houska, Michal ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Žák, Květoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dědictvím, dědickým právem a řízením o pozůstalosti. Reflektuje současnou (novou) právní úpravu, založenou zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem této práce je především rozbor a zhodnocení současné právní úpravy dědění tak, aby i neznalý čtenář měl dostatek informací o základních pojmech této právní oblasti, a to jak v hmotněprávní, tak procesní úpravě. Práce je rozdělena do tří částí. První část je věnována historii dědického práva se zaměřením na instituty, které byly zavedené do současné úpravy. Druhá část obsahuje rozbor hmotněprávní úpravy dědického práva. Zde je také uvedeno několik sporných bodů, které nová právní úprava přináší. Poslední, třetí část je věnována procesní úpravě dědického práva a řízení o pozůstalosti.
|
host ::
RSS.