|
|
Dědění ze závěti
Řípa, Jan ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Účelem této diplomové práce bylo pojednat o problematice dědění ze závěti, přičemž zkoumán nebude pouze institut závěti, ale i další zákonná ustanovení dědického práva, bez kterých se při výkladu problematiky dědění ze závěti neobejdeme. Předkládaná práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola je zahájena úvodním slovem autora, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Následuje krátký historický exkurz, kde je problematika závěti a dědického práva obecně stručně vyložena v historickém kontextu a konečně je tato úvodní kapitola zakončena vymezením platné právní úpravy dnešní doby. Druhá kapitola této práce věnuje pozornost stěžejním zásadám dědického práva, kde jsou jednotlivé zásady vyjmenovány a podrobněji rozebrány, přičemž na některé konkrétní projevy těchto zásad je výslovně upozorněno jak v této kapitole, tak i v kapitolách následujících. Kapitola třetí se dále podrobně zaobírá jednotlivými předpoklady, které musí být nutně naplněny k tomu, aby k samotnému dědění vůbec mohlo dojít. O těchto předpokladech je pojednáno v pěti podkapitolách, které se nazývají: smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilý dědic, dědický titul a přijetí dědictví. Kapitola čtvrtá je pomyslným těžištěm celé práce, když pojednává o institutu závěti. Tato kapitola...
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty dědění věci nemovité v obci Bludov
Re, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá děděním věci nemovité z pohledu práva i ekonomie. V první části se pojednává o pojmech úzce spojených s děděním včetně pozůstalostního řízení a nemovitou věcí. Dále obsahuje i teoretický podklad pro výpočet daně z příjmu i daně z nemovitých věcí. Druhá část je věnována převedení dané teorie do běžného života, tedy popisu nemovité věci v obci Bludov, která se stane předmětem pozůstalostního řízení, a je dále rozhodováno, jak s ní optimálně naložit.
|
|
|
Závěť se zvláštním zřetelem k svěřenskému nástupnictví
Bártová, Magdalena ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
V rigorózní práci je zpracováno téma dědění ze závěti, které je doplněno o nový institut v rámci úpravy dědického práva - svěřenské nástupnictví. Obsah práce je rozčleněn do pěti hlavních kapitol, přičemž je postupováno od obecného výkladu dědického práva s přihlédnutím k historii, neboť především dědické právo je jedno z odvětví občanského práva, které doznalo velkých změn v rámci rekodifikace občanského práva a navrací se zpět k institutům, které dosavadní právní úprava neznala. Úvod práce je věnován vysvětlení základních pojmů v rámci problematiky dědického práva, jsou zde rozvedeny zásady, principy a funkce dědického práva a zařazení v rámci právní úpravy. Část práce, která je věnována historickému výkladu je zaměřena na úpravu testamentární dědické posloupnosti v římskému právu a poté rozebrány úpravy závěti v rámci Všeobecného občanského zákoníku, občanského zákoníku č. 141/1950 Sb. a předchozího občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Následně už je podrobně rozpracováno hlavní téma, tedy dědění ze závěti dle nynější právní úpravy v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. Úvod této kapitoly je věnován samotnému pojmu závěť, předpoklady pro její platnost, v jakých formách lze závěť pořizovat a následně přiblíženy vedlejší doložky v závěti, tedy podmínky, doložení času či příkaz a také povolání...
|
|
|
Závěť
Příhodová, Michaela ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Thöndel, Alexandr (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o problematice závěti. Závěť je nejběžnějším pořízením pro případ smrti, kterým zůstavitel projevuje své přání, jak má být naloženo s jeho majetkem pro případ jeho smrti. Cílem práce bylo zjistit, zda je dnes tato problematika upravena srozumitelně, zda slouží potřebám lidí a zda vyhovuje lidem, kteří se touto problematikou zabývají, zejména notářům. Práce je zaměřena na současnou právní úpravu závěti v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník s tím, že je poukázáno na významné změny, ke kterým došlo oproti předchozí právní úpravě v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Konkrétně se práce zabývá charakteristikou závěti, jejím výkladem, obsahem, subjekty, jejími formami a způsoby jejího zrušení.
|
|
|
Dědění ze závěti
Bareš, Lumír ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Rigorózní práce pojednává o právní úpravě dědění ze závěti podle původního a nového občanského zákoníku a srovnává právní úpravu s úpravou německou. Celý obsah je rozdělen do 6 kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly, kde jsou podrobně vysvětleny pojmy, instituty a náležitosti k dané problematice. Tato práce je zaměřena především na výklad současného ustanovení dědického práva, které je doplněno rozhodovací činností soudů, tedy judikaturou. Současně je každá kapitola, která pojednává o nynější právní úpravě komparována se zněním původního občanského zákoníku. Součástí je i historický přehled, který počíná římským právem. V závěru je věnována celá kapitola německé právní úpravě dědění ze závěti, kde jsou zmíněny především ty instituty, které se liší od české právní úpravy. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Dědění ze závěti
Řípa, Jan ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Účelem této diplomové práce bylo pojednat o problematice dědění ze závěti, přičemž zkoumán nebude pouze institut závěti, ale i další zákonná ustanovení dědického práva, bez kterých se při výkladu problematiky dědění ze závěti neobejdeme. Předkládaná práce je rozdělena do šesti kapitol, přičemž první kapitola je zahájena úvodním slovem autora, kterým je tato práce stručně představena a uvádí čtenáře do dané problematiky. Následuje krátký historický exkurz, kde je problematika závěti a dědického práva obecně stručně vyložena v historickém kontextu a konečně je tato úvodní kapitola zakončena vymezením platné právní úpravy dnešní doby. Druhá kapitola této práce věnuje pozornost stěžejním zásadám dědického práva, kde jsou jednotlivé zásady vyjmenovány a podrobněji rozebrány, přičemž na některé konkrétní projevy těchto zásad je výslovně upozorněno jak v této kapitole, tak i v kapitolách následujících. Kapitola třetí se dále podrobně zaobírá jednotlivými předpoklady, které musí být nutně naplněny k tomu, aby k samotnému dědění vůbec mohlo dojít. O těchto předpokladech je pojednáno v pěti podkapitolách, které se nazývají: smrt zůstavitele, existence pozůstalosti, způsobilý dědic, dědický titul a přijetí dědictví. Kapitola čtvrtá je pomyslným těžištěm celé práce, když pojednává o institutu závěti. Tato kapitola...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pospíchal, Jiří ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo doznalo přijetím nového občanského zákoníku výrazných změn. Jeho hlavním účelem je ale stále úprava přechodu pozůstalosti ze zůstavitele na jeho dědice a s tím související problémy. Tato práce se zabývá děděním ze závěti, tedy jedním ze tří důvodů dědického nástupnictví. Druhým je zákonná posloupnost, která se uplatní v situaci, kdy zůstavitel nepořídil závěť. Posledním dědickým titulem je dědická smlouva mezi zůstavitelem a dědici, která rozdělí dědictví mezi druhé jmenované. Dědická smlouva má větší právní sílu než závěť a intestátní posloupnost se použije jen, pokud zde není ani jeden z předchozích dědických titulů. Tato práce sestává z pěti kapitol. První kapitola poskytuje stručný úvod do historie dědického práva na našem území a představuje cíl práce. Druhá kapitola se zabývá obecnými otázkami celého dědického práva, je rozdělena do tří podkapitol, které pojednávají o základních zásadách dědického práva, jeho právních pramenech a také o předpokladech dědění, kterými jsou smrt zůstavitele, dědická způsobilost, existence pozůstalosti a právního důvodu dědění. Také jmenuje možnosti dědiců dědictví se zřeknout, odmítnout ho nebo se ho vzdát. Třetí kapitola se soustředí na hlavní téma této práce, jímž je dědění ze závěti. Skládá se z deseti podkapitol. První se pokouší podat definici závěti....
|
|
|
Neopomenutelný dědic a jeho vydědění
Kozlová, Ivana ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
1 RESUMÉ Předmětem mé diplomové práce jsou právní instituty neopomenutelný dědic a vydědění. Hlavním cílem je popsat stávající i novou právní úpravu a tyto dvě úpravy srovnat. Každému neopominutelnému dědici se musí dostat povinný díl ze zůstavitelova majetku. Jedinou možností pro zůstavitele, jak se vyhnout této povinnosti, je sepsání listiny o vydědění. Vydědit neopomenutelného dědice lze jen z taxativně stanovených důvodu a to následujících: 1) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, 2) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, 3) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, 4) trvale vede nezřízený život. Nový občanský zákoník důvody vydědění stanoví stejně, s výjimkou třetího důvody, který je nově upraven tak, že lze vydědit potomka, který byl odsouzen pro trestný čin, jenž byl spáchán za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze. Současně přináší nový důvod pro vydědění potomka, jež je marnotratný či zadlužený. Důvody vydědění v současné i budoucí úpravě jsou však často kritizovány pro svoji obecnost a neurčitost. Diplomová práce se skládá ze čtyř kapitol. V první kapitole jsou obecně definovány pojmy neopomenutelného dědice a...
|
|
|
Dědění ze závěti v české a německé právní úpravě
Petrlíková, Nikola ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Dědění ze závěti v české a německé právní úpravě Tato práce porovnává právní úpravu dědění ze závěti v české a v německé právní úpravě. Testamentární dědická posloupnost tvoří značnou část celého dědického práva v obou zemích a závěť jako taková představuje nejvýznamnější dědický titul. Český občanský zákoník věnuje úpravě dědického práva znatelně méně paragrafů, než německý občanský zákoník. Při studiu obou právních řádů jsem objevila mnoho odlišností, a to především v úpravě možného obsahu závěti. V Německu, na rozdíl od České republiky, může totiž zůstavitel v závěti platně uvést např. podmínku, příkaz nebo třeba odkaz. Rozdílná je ale i úprava forem závěti, německou zvláštností pak je tzv. společný testament manželů. Obecně ctí německý zákonodárce zásadu autonomie vůle zůstavitele, jeho testovací volnost, mnohem více než ten český. Připravovaná kodifikace nového českého občanského zákoníku se však již inspiruje u našich německých sousedů a vrací se k tradičním institutům dědického práva, značnou měrou je tak posílena autonomie vůle zůstavitele. V důsledku toho je i rozsah nové právní regulace dědění podstatně rozsáhlejší než v účinném občanském zákoníku.
|
|
|
Problematika dědění v právu soukromém a veřejném
Fleischmanová, Karolína ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Problematika dědění v právu soukromém a veřejném. Dědické právo je jednou z nejdůležitějších oblastí majetkových práv, což dokazuje skutečnost, že úprava dědění v podobě dědických titulů (dědění ze zákona a dědění se závěti), se objevuje již v římském právu. Smrt člověka jako člena rodiny, potažmo zůstavitele, zůstává ve většině případů pro pozůstalé smutnou a bolestnou událostí, a to přesto, že patří k neodvratným přírodním zákonitostem. Vzhledem k tomu, že každý člověk se jednou vydá na svou poslední cestu, je, byla a bude stále aktuální dědická problematika, bez ohledu na to, zda zůstavitel zanechal nebo nezanechal majetek. Právní úprava dědění prošla dlouhým vývojem, vždy však společnost této problematice věnovala odpovídající pozornost. V období, kdy neexistovalo psané právo, nahrazovaly jeho funkci obyčeje, později první kodifikace a další nové a nové právní předpisy, které se stále měnily a zdokonalovaly. Tento stav pokračuje také v současné době. Vývoj dědického práva v podobě nových právních úprav se nezastavil a překračuje hranice České republiky. V předložené práci je tento stav zachycen v historickém vývoji dědického práva, a to nejen v období středověku a v období od vydání rakouského Obecného zákoníku občanského, ale také v jednotlivých vývojových etapách současných. Součástí posuzované právní...
|
host ::
RSS.