|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Gebauer, Jan ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vybranou procesněprávní problematikou trestního řízení proti právnickým osobám, zejména těmi procesními instituty, které jsou teoretické či aplikační rovině kontroverzní. Cílem této práce je na tyto procesní nedostat které pramení nejen ze strohé právní úpravy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim poukázat a také je analyzovat. Za tímto účelem autor je hodnocena právní úprava a autor svůj výklad opírá o názory z řad odborné veřejnosti. dosažení tohoto cíle je použita metoda deskripce, analýzy, včetně jazykového výkladu. Práce je rozdělena do 4 částí, ve kterých se autor zevrubně věnuje procesním aspektům trestního řízení proti právnickým osobám. V úvodní části jsou popisovány základní pojmy, které jsou nezbytné k uchopení procesní problematiky a bez nichž by výklad nebyl kompletním. Druhá část se věnuje zprvu hmotněprávnímu institutu "vyvinění se z trestní odpovědnosti" právnické osoby, který má však přesah do procesněprávního kontextu a detailně se tak věnuje problematice přenesení důkazního břemene na právnickou osobu, a ve svém závěru konstatuje, že jej v trestním řízení proti právnickým osobám nelze akceptovat. Těžištěm práce je část třetí, která pojednává o vybraných institutech trestního řízení proti právnickým...
|
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Klimešová, Barbora ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
- Problémy institutu vazby Tématem této diplomové práce jsou problémy institutu vazby. Institut vazby lze popsat, jako zajišťovací institut trestního práva procesního, významně zasahující do práva na osobní svobodu jednotlivce, který se dostává do rozporu i s jinými základními lidskými právy. Vzhledem k těmto zásahům do základních práv, není překvapením, že tento institut je velmi často diskutovaným a citlivým tématem a bývá opakovaně předmětem sporů, kterými se zabývá jak Ústavní soud České republiky, tak soudy na mezinárodní úrovni. Tato práce je rozdělena do šesti částí, kdy první část se věnuje samotnému popisu institutu vazby a zásadám, které tento institut provází. Druhá část se ve stručnosti zabývá historickým vývojem vazby na území České republiky od roku 1961, kdy došlo k přijetí nového trestního řádu. Přitom je kladen důraz na novely č. 265/2001 Sb., a č. 459/2011 Sb., které znamenaly výraznou změnu v právní úpravě institutu vazby. Třetí část se zaměřuje na stávající právní úpravu s ohledem na judikaturu českých i mezinárodních soudů. V části materiální vazební právo jsou detailněji rozebrány základní důvody vazby, instituty trestního práva nahrazující vazbu a snaží se vyzdvihnout problémy, které s jednotlivými instituty souvisejí. Dále se v části formální vazební právo, mimo jiné,...
|
|
|
Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním řízení mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Základním předpokladem stability pravomocných rozhodnutí v trestním řízení je jejich nezměnitelnost. Nelze vyloučit závažné pochybení, jež má za následek takovou vadu pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, že setrvávat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti by bylo narušením spravedlivého a správného rozhodování. K průlomu do právní moci by mělo docházet zcela výjimečně, a jen pokud je to nezbytné a nelze trvat na stabilitě rozhodnutí. Dovolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou trestního řádu v roce 2001. Tento mimořádný opravný prostředek směřuje k nápravě taxativně vyjmenovaných vad nejzávažnějších typů rozhodnutí soudů nebo pro přezkum uloženého trestu odnětí svobody na doživotí. Dovoláním je možné odstranit jen právní vady pravomocných soudních rozhodnutí a jeho předmětem může být jen rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Stížnost pro...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Válek, Dalibor ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou problémy institutu vazby. Cílem je pojednat o příslušné účinné právní úpravě, poukázat na některé problematické otázky s ní související a poskytnout určitý širší pohled na institut vazby. Práce je strukturována do 10 kapitol, jež jsou rozčleněny do dvou částí. 1. část se zaměřuje převážně na rozbor vazební právní úpravy obsažené v oddíle 1. hlavy 4. trestního řádu. Před tímto je provedeno souhrnné ústavně a mezinárodněprávní vymezení osobní svobody a zkoumaného institutu vazby a následně i jeho obecná trestněprávní charakteristika. 2. část se pak věnuje čtyřem vybraným problematikám určitým způsobem spjatým s institutem vazby, a to problematikou práva být slyšen ve vazebním řízení, vazby v řízení ve věcech mladistvých, kontrolních mechanismů dodržování práv osob ve výkonu vazby a aktivního volebního práva vazebně vězněných osob.
|
|
|
Obnova řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním právu mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří kromě obnovy řízení také dovolání a stížnost pro porušení zákona. Obnova řízení je mimořádný opravný prostředek, který prolamuje zásah do právní moci. Obnova řízení, kterou lze napadnout jen některá pravomocná rozhodnutí, kterým již skončilo trestní stíhání, se používá pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních, neboť v tu dobu nebyly známy všechny rozhodné skutečnosti a důkazy, které vyšly najevo až po nabytí právní moci původního rozhodnutí. Nové důkazy nebo skutečnosti, které jsou důvodem tohoto mimořádného průlomu do nezměnitelnosti a závaznost rozhodnutí vydaných v trestním řízení jsou pouze ty skutečnosti, jež nebyly předmětem dokazování nebo zjišťování nebo nebyly uplatněny některou procesní stranou v řízení, a pouze ty důkazy, které nebyly navrženy ani provedeny některou ze stran v průběhu řízení. Za nový důkaz může být považován i důkaz již v původním řízení provedený, jehož obsah se však podstatně změnil. Nové důkazy se mohou týkat jak skutečností již v...
|
host ::
RSS.