|
|
Trestný čin nebezpečného pronásledování podle § 354 tr. zák.
Kuřinová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Resumé v českém jazyce Tématem diplomové práce je trestný čin nebezpečného pronásledování upravený v § 354 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, jež kriminalizuje jednání všeobecně známé pod označením stalking. Práce si klade za cíl osvětlit nejen trestněprávní aspekty tohoto trestného činu, ale představit jej v komplexnějším pojetí. Je proto rozdělena do tří částí, jež tvoří celkem sedm kapitol. První část tvořená prvními dvěma kapitolami pojednává o stalkingu a jeho obětech. Zabývá se současným pojetím i historickým vývojem nahlížení na tento patologický jev, četností jeho výskytu, jeho možnými projevy, dopadem na pronásledované osoby a riziky, jež jim ze stalkingu plynou. Druhá část tvořená třetí, čtvrtou a pátou kapitolou se věnuje samotné problematice trestného činu nebezpečného pronásledování. Zabývá se procesem jeho zavedení do českého trestního práva a také jeho trestněprávními aspekty. Je v ní tedy rozebrána skutková podstata tohoto trestného činu a pojednává i o možnostech jeho souběhu s jinými trestnými činy a různých prostředcích ochrany poskytovaných pronásledovaným osobám v rámci celého právního řádu. Poslední třetí část tvoří šestá a sedmá kapitola. V nich se pojednává o osobách, jež se pronásledování dopouští, jejich demografii, typologiích, podle nichž je lze členit, a také o problematice...
|
|
|
Problematika trestu odnětí svobody na doživotí
Andrlíková, Naděžda ; Tlapák Navrátilová, Jana (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je přinést pokud možno ucelený přehled různých aspektů týkajících se složité problematiky trestu odnětí svobody na doživotí. Tento trest je v současné podobě českého právního řádu trestem nejpřísnějším a je ukládán pouze za ty nejzávažnější trestné činy. Často se o tomto trestu hovoří jako o plnohodnotné alternativě k trestu smrti, který byl na našem území zrušen již v roce 1990. Jedním z dílčích cílů mé práce je tedy i zjištění, zda tomu tak ve skutečnosti je. Zda je doživotní uvěznění vhodným a postačujícím trestem pro zločince, kteří páchají ty nejhorší druhy trestné činnosti. Samozřejmě by nebylo postačující tuto rozsáhlou problematiku hodnotit pouze z hlediska právního. Právě z tohoto důvodu práce obsahuje i některé související aspekty sociologické, psychologické, morální či ekonomické. Práce se skládá z dvanácti kapitol, z nichž každá se zaměřuje na jeden z dílčích okruhů problémů či aspektů. Po stručném úvodu následuje kapitola pojednávající o pojmu a účelu trestu jako takového. Třetí kapitola se věnuje výše zmíněnému problému srovnávání doživotního trestu se zrušeným trestem smrti. Poté následuje nezbytný historický exkurz, zaměřený zejména na období po vzniku Československé republiky v roce 1918. Pátá kapitola se poté věnuje zařazení trestu odnětí svobody na...
|
|
|
Ohledání místa činu
Vrátná, Zuzana ; Štourač, Petr (vedoucí práce) ; Musil, Jan (oponent)
Při výběru tématu mé diplomové práce jsem měla zcela jasnou představu o tom, že by téma mělo být z oboru trestního práva či kriminalistiky, neboť trestní právo a kriminalistika jsou pro mne tzv. ,,srdeční záležitostí". Téma ohledání místa činu jsem si zvolila z toho důvodu, že si myslím, že ohledání místa činu je vůbec jedním z nejdůležitějších procesních úkonů v rámci trestního řízení a pouze za předpokladu správného a důkladného ohledání může být pachatel usvědčen a následně odsouzen za spáchaný trestný čin. Význam ohledání místa činu spatřuji v tom, že jde o jediný způsob, jak mohou orgány činné v trestním řízení získat informace o kriminalisticky relevantní události přímo, nezprostředkovaně. Diplomová práce se skládá z pěti kapitol, které nás postupně uvádí do problematiky ohledání místa činu. První kapitola je úvodní a vymezuje ohledání jako kriminalistickotaktickou metodu. Tato kapitola je rozdělena do šesti částí. První část vysvětluje pojem, podstatu a význam ohledání. Druhá část se zabývá právní úpravou ohledání. Třetí část popisuje druhy ohledání. Čtvrtá část se zabývá zásadami ohledání. Pátá část popisuje subjekty ohledání. Šestá část se zabývá negativními okolnostmi ohledání. Druhá kapitola se nazývá ohledání místa činu a je rozdělena do čtyř částí. První část vysvětluje pojem místa činu. Druhá...
|
|
|
Nebezpečné pronásledování
Babčaník, Michal ; Gřivna, Tomáš (oponent) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato práce se zabývá komplexním pojetím pojmu nebezpečného pronásledování. Nebezpečné pronásledování je názvem skutkové podstaty trestného činu nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 1. 2010. Tato skutková podstata trestného činu nebezpečného pronásledování má za úkol postihnout psychologický a společenský jev známý pod pojmem "stalking". Téma je uvedeno krátkým historickým exkurzem s cílem objasnit důvody právní regulace. Následuje popis jevu tak, jak je chápán jinými než právními obory, zejména forenzní psychologií, aby bylo možné později kriticky zhodnotit, zdali skutková podstata trestného činu tento jev efektivně postihuje. V rámci této části je věnována pozornost nejen různým typologiím, které se v praxi vyskytují, ale i klinicky uznávaným možnostem nápravy pachatele. Toto široké pojetí je poté konfrontováno se současnou právní úpravou, nejprve průřezem specifiky zahraničních úprav, následně je domácí právní úprava podrobně zkoumána dle jednotlivých ustanovení skutkové podstaty v účinném trestním zákoníku a klíčové prvky jsou nejen vykládány dle dostupné odborné literatury, judikatury, ale i povahy stalkingu, tedy jevu, který se tento trestný čin snaží postihnout. Některé prvky jsou i porovnávány s ustanoveními zahraničních úprav obsahujících podobné elementy s...
|
|
|
Ochrana lidského plodu
Holub, Adam ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
Ochrana lidského plodu - abstrakt Předkládaná stať zevrubně rozebírá rozsah a úroveň ochrany plodu v předpisech českého právního řádu a to s důrazem na její trestněprávní aspekty. V úvodu je předestřena stručná chronologie synopsí jednotlivých nejvýznamnějších nástrojů, které slouží cíli, jež konstituuje předmět diplomového tématu. Dotyčné instituty jsou v nutné minimální míře zasasezny i do kontextu několika klíčových mezinárodních smluv, s důrazem na zásadní ustanovení Úmluvy o biomedicíně, jejíž koncepce spoluurčila současnou podobu norem českého zdravotnického práva. Kusá zmínka, v podobě zařazené třetí kapitoly práce, je učiněna též o roli soukromého práva a jeho terminologické a obsahové vazbě k ostatním relevantním normám právního řádu. Jádro práce tkví ovšem v oblasti práva trestního a proto je také její větší část věnována prostředkům, kterými garantuje ochranu lidského plodu trestní kodex. Nejedná se ovšem pouze o přehled vybraných trestných činů a jejich skutkových podstat, ale též o zdůraznění interpretačních a aplikačních souvislostí s ustanoveními obecné části zákona. Krátká, byť samostatná, kapitola je věnována vztahu trestního zákona a právních předpisů, na něž jeho normy obsahově odkazují, neboť právě v nich nalézáme legální definice pojmů s nimiž kodex pracuje a které tak konsekventně...
|
|
| |
|
|
Trest obecně prospěšných prací a jeho výkon
Vitásková, Lenka ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Shrnutí Název diplomové práce je "Trest obecně prospěšných prací a jeho výkon". Analyzuje alternativní trest obecně prospěšných prací nejen z pohledu české právní úpravy, ale zahrnuje i právní úpravu tohoto trestu aplikovanou v jiných státech světa. V práci je popsán vztah trestu obecně prospěšných prací k jiným alternativním trestům, které jsou v českém právním řádu, a také jeho význam. Neméně důležité je zamyšlení se nad trestem obecně prospěšných prací z pohledu restorativní justice. Práce obsahuje stručnou historii trestu obecně prospěšných prací od středověku až po současnost. Cílem práce je zmapování hmotněprávní a procesněprávní úpravy trestu obecně prospěšných prací nejen na základě nového trestního zákoníku, trestního řádu, ale i dalších podpůrných zákonů, jako např. zákona o Probační a mediační službě. Dále popisuje výkon trestu obecně prospěšných prací z pohledu všech subjektů, které se na něm podílejí. Práce se dělí na celkem jedenáct kapitol. Jednou z hlavních je úvaha de lege ferenda. Ve spolupráci s úředníkem Probační a mediační služby jsem shrnula několik problematických bodů, nad kterými je potřeba se ještě v budoucnu zamyslet. V jedné z kapitol se zabývám ukládáním trestního opatření obecně prospěšných prací mladistvým pachatelům. Součástí práce je i zmapování judikatury českých soudů na...
|
|
|
Europeizace trestního práva hmotného
Meinlová, Petra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Europeizace trestního práva hmotného Petra Meinlová Tato diplomová práce se zaměřuje na vývoj policejní a soudní spolupráce v trestních věcech v Evropské unii a na europeizaci konkrétních skutkových podstat trestných činů. Práce se skládá ze čtyř kapitol. Úvodní kapitola obsahuje základní terminologii, charakteristiku Evropské unie a jejích pravomocí, definuje evropské právo a hlavní právní instrumenty dopadající na trestní právo, poslední část se věnuje pojmu europeizace trestního práva. Druhá kapitola se zaměřuje na vysvětlení pojmů policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. Spolupráce v trestních věcech je velmi problematická ve vztahu ke státní suverenitě, ve druhé části této kapitoly jsou nastíněny hlavní znaky tohoto vztahu. V kapitole třetí je popsán vývojový proces, prostřednictvím kterého získává Evropská unie kompetence v oblasti trestního práva. Spolupráce v trestních věcech je relativně novým směrem evropské integrace. Původním účelem evropské integrace byla ekonomická spolupráce s cílem vytvořit jednotný vnitřní trh, zakládající smlouvy Evropských společenství neobsahovaly odkaz na trestní právo. Myšlenka "Evropského soudního prostoru" byla poprvé představena v 70. letech 20. století. Do roku 1993 bylo trestní právo součástí mezivládní spolupráce uskutečňované mimo rámec...
|
|
|
Nebezpečné pronásledování
Babčaník, Michal ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá komplexním pojetím pojmu nebezpečného pronásledování. Nebezpečné pronásledování je názvem skutkové podstaty trestného činu nového trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., který vstoupil v účinnost 1. 1. 2010. Tato skutková podstata trestného činu nebezpečného pronásledování má za úkol postihnout psychologický a společenský jev známý pod pojmem "stalking". Téma je uvedeno krátkým historickým exkurzem s cílem objasnit důvody právní regulace. Následuje popis jevu tak, jak je chápán jinými než právními obory, zejména forenzní psychologií, aby bylo možné později kriticky zhodnotit, zdali skutková podstata trestného činu tento jev efektivně postihuje. V rámci této části je věnována pozornost nejen různým typologiím, které se v praxi vyskytují, ale i klinicky uznávaným možnostem nápravy pachatele. Toto široké pojetí je poté konfrontováno se současnou právní úpravou, nejprve průřezem specifiky zahraničních úprav, následně je domácí právní úprava podrobně zkoumána dle jednotlivých ustanovení skutkové podstaty v účinném trestním zákoníku a klíčové prvky jsou nejen vykládány dle dostupné odborné literatury, judikatury, ale i povahy stalkingu, tedy jevu, který se tento trestný čin snaží postihnout. Některé prvky jsou i porovnávány s ustanoveními zahraničních úprav obsahujících podobné elementy s...
|
|
|
Sexuální nátlak /§ 186 tr.zák./a další trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
Kočí, Jakub ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Sexuální nátlak (§ 186 TZ) a další trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti Má diplomová práce rozebírá trestný čin sexuálního nátlaku a zabývá se i jeho srovnáním s některými dalšími trestnými činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, především se znásilněním a s pohlavním zneužitím. Trestný čin sexuálního nátlaku je do zvláštní části trestního zákoníku zařazen relativně nově (od roku 2009), a to konkrétně do § 186 TZ, kde v sedmi odstavcích nalezneme jeho úpravu. Hlavním cílem této práce je pojednat o jednotlivých zákonných znacích skutkové podstaty trestného činu sexuálního nátlaku, tedy zejména o objektu, objektivní stránce, pachateli (subjektu) a subjektivní stránce. Daný cíl jsem se pokusil zasadit do celkového kontextu, a proto je na začátku práce nejprve krátce nastíněn historický vývoj právní úpravy sexuálních trestných činů a po něm přichází ještě určitý kriminologický exkurz o mravnostní kriminalitě. Pak text pokračuje stručným pojednáním o současné právní úpravě sexuálních trestných činů a o jejich systematice v rámci trestního zákoníku. Poté již následuje hlavní část práce spojená s vymezením některých podstatných pojmů, které se sexuálním nátlakem úzce souvisí. V této části se snažím i o jistou komparaci s německou, rakouskou a švýcarskou právní úpravou, neboť...
|
host ::
RSS.