|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY
Kučera, Milan ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Teichman, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce Radislav Krstić: procesní průběh trestního řízení před ICTY je případovou studií analyzující naplnění práva na spravedlivý proces v případu Krstić. Důvodem pro výběr analyzovaného tématu je jeho úzká spojitost s konsolidací zemí západního Balkánu, do níž se Tribunál zapojil zejména v rámci rozvoje demokratických institucí a justičních reforem. Možnost přispění ICTY ke konsolidaci pocházela z judiciální praxe Tribunálu, která musela být dostatečně přesvědčivá a spravedlivá, aby představitele těchto států utvrdila, že vynesená rozhodnutí jsou i v jejich zájmu. Tímto způsobem získal dostatečnou kredibilitu a státy bývalé Jugoslávie jej nechaly zasahovat do svých vnitřních záležitostí. Přestože byla navázána úspěšná spolupráce, klade si autor otázku, zda vliv médii na rozhodování soudů nemohl ovlivnit procesy před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii. Práce proto analyzuje procesní průběh s R. Krstićem, jenž byl jako první odsouzen za spáchání genocidy a zároveň mu byl uložen jeden ze tří nejvyšších trestů v dané době. Autor proto v práci analyzuje nejvýznamnější ustanovení jednacího a důkazního řádu, která byla v průběhu trestního řízení či krátce po něm novelizována, provádí jejich výklad a posuzuje je v kontextu námitek obhajoby proti postupu prvoinstančního...
|
|
|
Věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu
Bureš, Jan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Čepelka, Čestmír (oponent) ; Bílková, Veronika (oponent)
Tématem této disertační práce je věcná jurisdikce Mezinárodního trestního soudu (MTS). Takové činy jako agrese, genocida, zločiny proti lidskosti a válečné zločiny, v anglické literatuře někdy označované jako "core crimes", jsou těmi nejzávažnějšími zločiny, které byly mezinárodním právem rozpoznány. Tyto zločiny neporušují pouze určitá práva, nýbrž ohrožují celé mezinárodní společenství, mír, bezpečnost a blaho lidstva. Proto je nezbytné, aby existovalo přesné hmotněprávní vymezení těchto závažných činů a byl vytvořen efektivní soudní mechanismus ke stíhání těch nejnebezpečnějších zločinců. V těchto otázkách však v rámci mezinárodního společenství není jednoduché nalézt všeobecný konsenzus. V oblasti trestního práva není velký prostor pro internacionalizaci, neboť dané odvětví práva je tradičně považováno za důležitou součást národní suverenity. Cesta k ustanovení Mezinárodního trestního soudu, který představuje vůbec první stálý mezinárodní trestní soudní orgán, proto nebyla jednoduchá, stejně tak nebylo jednoduché ani definování čtyř zločinů spadajících do jeho věcné jurisdikce. Práce zkoumá konkrétní ustanovení Statutu MTS, tzv. Římského statutu, která představují hmotněprávní vymezení zločinu genocidy (čl. 6), zločinů proti lidskosti (čl. 7), válečných zločinů (čl. 8) a "zcela nového" zločinu...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Sexuální násilí na ženách za ozbrojeného konfliktu - úloha mezinárodních trestních tribunálů
Rejzková, Barbora ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé Hlavním cílem této diplomové práce je pokusit se zodpovědět otázku, jaká byla a je úloha mezinárodních trestních tribunálů, především pak Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu v procesu rozvoje mezinárodní individuální trestní odpovědnosti pachatelů sexuálního násilí na ženách v průběhu ozbrojených konfliktů. Sexuální násilí na ženách je téměř nedílnou součástí každého ozbrojeného konfliktu od počátku válečnictví. Přes tuto skutečnost nebyla však tématu sexuálního násilí na ženách donedávna věnována téměř žádná pozornost jak ze strany politiků, historiků či právníků. Příslušné mezinárodní smlouvy, zabývající se mezinárodním humanitárním právem, se o znásilnění a jiných formách sexuálního násilí vůbec nezmiňovaly či tyto činy trivializovaly. Až teprve, když byla na počátku 90. let spáchána nejhorší zvěrstva ve válečných konfliktech na území bývalé Jugoslávie a Rwandy, bylo sexuální násilí uznáno za závažný zločin, který způsobuje oběti obrovské fyzické i psychické utrpení a za nějž musí být vždy pachatel řádně stíhán. S ohledem na to, že se sexuální násilí v posledních desetiletích stalo velmi účinnou válečnou zbraní spíše než náhodným vedlejším produktem války, začaly mezinárodní trestní tribunály akty sexuálního násilí stíhat jako...
|
|
|
Role mezinárodních organizací při vzniku norem mezinárodního trestního práva
Mazánková, Zuzana ; Kochan, Jan (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem mezinárodního práva trestního a vlivu, jaký na jeho vznik a fungování mají mezinárodní organizace. Jejím cílem je identifikovat způsoby, kterými nejvýznamnější mezinárodní organizace přispívají k rozvoji mezinárodního trestního práva a jeho norem, berouc v úvahu existenci mezinárodních nevládních organizací stejně jako organizací mezivládních. První část je věnována teoretickému vymezení mezinárodního práva trestního, jeho postavení v kontextu mezinárodního práva veřejného a objasnění pojmů. Další části se již věnují konkrétním organizacím a analýze jejich činnosti na poli mezinárodního trestního práva a odvětví, se kterými je provázáno.
|
host ::
RSS.