|
|
Globalizace a kosmopolitní teorie demokracie
Vařeková, Petra ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá možností kosmopolitního přístupu k demokracii ve světě pozměněném globalizačními procesy. Problematika globalizace je rozebrána z pohledu tří současných sociologů - Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Jana Kellera. Bude ukázáno, jakým způsobem ekonomická, kulturní a politická globalizace mění pravidla světové politiky. Moderní koncept demokracie tradičně předpokládal rámec národního státu, nicméně národní státy samy o sobě již nedokážou adekvátně reagovat na globální rozměr současných světových problémů. Tato skutečnost poté umožní otevřít téma kosmopolitismu jako konceptu, který si klade ambice rozšířit demokratické vládnutí i na globální úroveň. Nejdříve bude představen Kantův kosmopolitní návrh zákonného mezinárodního uspořádání - federace svobodných států. Věčného míru může být podle Kanta dosaženo skrze realizaci veřejného práva ve třech sférách: státoobčanské právo, mezinárodní právo a světoobčanské právo. Na Kanta navázalo několik autorů, kteří různou měrou rozšiřují jeho kosmopolitní představu. John Rawls v Právu národů navrhuje politickou koncepci práva a spravedlnosti, která zůstává pevně v rámci norem mezinárodního práva. Naopak kosmopolitní autoři jako David Held a Daniel Archibugi navrhují takovou reformu mezinárodních institucí, jejímž konečným důsledkem by mohlo být...
|
|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
|
|
Komentovaný překlad: Cronin, Michael: Překlad a identita. Routledge. London ; New York (NY). 2006
Baštová, Kateřina ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Jettmarová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá z překladu části knihy Micheala Cronina Translation and Identity vydaného v roce 2006 a z komentáře k tomuto překladu. Komentář zahrnuje překladatelskou analýzu originálního textu, překladatelské problémy s příklady řešení a typologii překladatelských posunů. Překladatelská analýza byla vytvořena podle modelu Ch. Nordové a stanovení překladatelské metody vycházelo z teorie J. Levého a částečně také z P. Newmarka. Typologie překladatelských posunů se řídí teorií A. Popoviče. Překládaný text se zabývá provázaností moderní a neustále se proměňující společnosti. Z pohledu několika kosmopolitních teorií nahlíží na chápání pojmu kosmopolitismus v průběhu dějin a sleduje, jaký vliv má toto chápání na jednání lidí. Uvádí do souvislosti pojmy kosmopolitismus, identita a překlad a zdůrazňuje úlohu překladu jako nezastupitelného "mostu", který zprostředkovává vztahy globálního světa a ovlivňuje pojímání jedince i skupiny, ať už se toto pojímání realizuje na úrovni etnika, národa nebo nadnárodního společenství. V návaznosti na to zkoumá zařazení jedince i skupiny do složité světové společnosti a s tím spojené rozdíly v chápání kulturních, politických, ekonomických či technologických proměn. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hosté a hostitelé: turistické interakce v istrijském penzionu Lucia
Garajová, Jolana ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Kábová, Adriana (oponent)
Práce zkoumá, jak probíhají interakce mezi hostiteli a hosty v istrijském penzionu a jakými turistickými obrazy a představami (tourism imaginaries) jsou tyto interakce konstruovány a produkovány. Práce zaostřuje proces tzv. glokalizace, ve kterém se lokální a globální prolínají, a ukazuje, že globální je s lokálním úzce spjaté (Salazar, 2005), že globální nejen ovlivňuje, ale stává se lokálním a naopak. (Leite, Graburn v Jamal, Robinson ed., 2009) Práce dále ukazuje, že globální i lokální má schopnost se podílet na vzniku nových významů v kontextu turismu. V penzionu dochází k nepřetržitému potýkání různě mocných turistických představ, ve kterém se lokální snaží redefinovat místo a lidi. (Salazar, 2012) Na hostitele proto nelze nahlížet jako na pasivní oběti představ svých hostů, ale jako na aktivní vyjednavače, kteří svou pozici na poli turismu neustále vyjednávají. Klíčová slova: globalizace, turismus, lokální, globální, glokalizace, hosté, hostitelé, turistické představy a obrazy (imaginaries), identita, kosmopolitismus, turistický rozvoj Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kulturní všežroutství mezi studenty Univerzity karlovy
Kopecká, Hana ; Špaček, Ondřej (vedoucí práce) ; Patáková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá strukturou kulturní spotřeby studentů 1. a 2. ročníku bakalářského studia Univerzity Karlovy s důrazem na posouzení hypotézy kulturního všežroutství mezi studenty. Podle hypotézy kulturního všežroutství již neplatí homologie kultury a společenské třídy, kterou popisuje Pierre Bourdieu. Homologii kultury a společenské třídy nahrazuje kulturní eklekticismus vyšší třídy, která rozšiřuje svoji spotřebu na položky nízké čili populární kultury. Autorka v první části zasazuje práci do kontextu sociologické teorie a možných interpretací kulturního všežroutství a poté poskytuje přehled o dosavadních výzkumech tohoto fenoménu. Autorka si klade za cíl prověřit, zda mají kulturní všežrouti z populace studentů 1. a 2. ročníků Univerzity Karlovy charakteristiky, které jsou obvykle spojovány s kulturními všežrouty, jako je příslušnost k vyšší společenské třídě a politická tolerance a kosmopolitní orientace. Kvantitativní analýza sekundárních dat o kulturní spotřebě populace nabízely možnost zkoumat společenskou třídu skrze nejvyšší dosažené vzdělání rodičů a skrze baterii otázek zaměřených na ekonomickou situaci. Tolerance a kosmopolitismus byl zkoumán skrze vybrané otázky z baterie zaměřené na politické názory, vstřícnost ke skupinám, cestování a jídlo. Souvislost kulturního všežroutství se společenskou...
|
|
|
Komentovaný překlad: Cronin, Michael: Překlad a identita. Routledge. London ; New York (NY). 2006
Baštová, Kateřina ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Jettmarová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se skládá z překladu části knihy Micheala Cronina Translation and Identity vydaného v roce 2006 a z komentáře k tomuto překladu. Komentář zahrnuje překladatelskou analýzu originálního textu, překladatelské problémy s příklady řešení a typologii překladatelských posunů. Překladatelská analýza byla vytvořena podle modelu Ch. Nordové a stanovení překladatelské metody vycházelo z teorie J. Levého a částečně také z P. Newmarka. Typologie překladatelských posunů se řídí teorií A. Popoviče. Překládaný text se zabývá provázaností moderní a neustále se proměňující společnosti. Z pohledu několika kosmopolitních teorií nahlíží na chápání pojmu kosmopolitismus v průběhu dějin a sleduje, jaký vliv má toto chápání na jednání lidí. Uvádí do souvislosti pojmy kosmopolitismus, identita a překlad a zdůrazňuje úlohu překladu jako nezastupitelného "mostu", který zprostředkovává vztahy globálního světa a ovlivňuje pojímání jedince i skupiny, ať už se toto pojímání realizuje na úrovni etnika, národa nebo nadnárodního společenství. V návaznosti na to zkoumá zařazení jedince i skupiny do složité světové společnosti a s tím spojené rozdíly v chápání kulturních, politických, ekonomických či technologických proměn. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hosté a hostitelé: turistické interakce v istrijském penzionu Lucia
Garajová, Jolana ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Kábová, Adriana (oponent)
Práce zkoumá, jak probíhají interakce mezi hostiteli a hosty v istrijském penzionu a jakými turistickými obrazy a představami (tourism imaginaries) jsou tyto interakce konstruovány a produkovány. Práce zaostřuje proces tzv. glokalizace, ve kterém se lokální a globální prolínají, a ukazuje, že globální je s lokálním úzce spjaté (Salazar, 2005), že globální nejen ovlivňuje, ale stává se lokálním a naopak. (Leite, Graburn v Jamal, Robinson ed., 2009) Práce dále ukazuje, že globální i lokální má schopnost se podílet na vzniku nových významů v kontextu turismu. V penzionu dochází k nepřetržitému potýkání různě mocných turistických představ, ve kterém se lokální snaží redefinovat místo a lidi. (Salazar, 2012) Na hostitele proto nelze nahlížet jako na pasivní oběti představ svých hostů, ale jako na aktivní vyjednavače, kteří svou pozici na poli turismu neustále vyjednávají. Klíčová slova: globalizace, turismus, lokální, globální, glokalizace, hosté, hostitelé, turistické představy a obrazy (imaginaries), identita, kosmopolitismus, turistický rozvoj Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Globální rozměr Rawlsovy teorie spravedlnosti
Ottingerová, Lucie ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá jednou z nejaktuálnějších debat na poli moderní politické filozofie, a to konkrétně diskuzí o existenci, podobě a rozsahu spravedlnosti v kontextu současného vysoce globalizovaného světa. Spor o existenci globální spravedlnosti, v této práci označován jako spor mezi kosmopolity a internacionalisty, však není pojímán v celé jeho rozsáhlé šíři. Konkrétním úkolem této práce je představit danou polemiku na pozadí kontextu jednoho z velkých filozofických děl 20. století, které se významně zasadilo o vymezení pojmu "spravedlnost" v moderní liberální tradici a kterým je Teorie spravedlnosti Johna Rawlse. Toto dílo vyvolalo nadšenou reakci ze strany skupiny kosmopolitních teoretiků, mezi něž patří především Charles Beitz a Thomas Pogge, která v ní viděla jasný pokus o extenzi liberálních představ a principů nad rámec národních států. Jejich pozornost upoutal především Rawlsův distributivní princip rozdílnosti jako vhodný prostředek realizace sociální spravedlnosti na globální úrovni. Rawls však závěry svých kosmopolitních přívrženců zavrhl. Jelikož si tato práce klade za cíl porozumět důvodům, které jej k tomuto kroku vedly, bude nutné věnovat se Rawlsově filozofii jako celku, a tedy nikoli pouze Teorii spravedlnosti, ale i jeho pozdější tvorbě. Prostor bude věnován i představení...
|
|
|
Globalization in the contemporary Dutch novel
Sedláčková, Lucie ; Krol, Ellen Jacoba (vedoucí práce) ; Praamstra, Olf (oponent) ; Grüttemeier, Ralf (oponent)
Mgr. Lucie Sedláčková Disertační práce Globalizace v současném nizozemském románu Abstrakt v češtině Tato disertační práce se zabývá reprezentacemi různých aspektů globalizace v současném nizozemském románu. Práce hledá odpovědi na tyto základní otázky: 1. Jaké reprezentace (aspektů) globalizace můžeme najít v analyzovaných současných nizozemských románech? 2. Existují souvislosti mezi věděním týkajícím se tohoto fenoménu v odborné literatuře a v rozebírané fikci? 3. Jaké stanovisko vůči globalizaci tyto literární texty zaujímají? Metoda zkoumání vychází z teorie kulturní reprezentace, ale rovněž se zde využívají tradiční nástroje literární teorie. Cílem je zmapovat diskurz o globalizaci v analyzované fikci, přičemž je využita odborná, zvláště sociologická literatura vzniklá po roce 1990. Globalizace je zde nahlížena jako mnohostranný proces, který byl zvláště po roce 1989 akcelerován komunikačními technologiemi, vývojem světové ekonomiky a politiky (zvláště díky pádu železné opony). Zkoumání literárního diskurzu je v práci rozděleno na tři oblasti: kosmopolitismus (konceptuální a kulturní aspekt), spotřeba a konzumerismus (ekonomický aspekt) a sociální polarizace, mobilita a migrace (sociální aspekt). Korpus se skládá z třinácti nizozemských a vlámských prozaických děl z období 1989-2007. Ve třech hlavních...
|
|
|
Globalizace a kosmopolitní teorie demokracie
Vařeková, Petra ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá možností kosmopolitního přístupu k demokracii ve světě pozměněném globalizačními procesy. Problematika globalizace je rozebrána z pohledu tří současných sociologů - Ulricha Becka, Anthonyho Giddense a Jana Kellera. Bude ukázáno, jakým způsobem ekonomická, kulturní a politická globalizace mění pravidla světové politiky. Moderní koncept demokracie tradičně předpokládal rámec národního státu, nicméně národní státy samy o sobě již nedokážou adekvátně reagovat na globální rozměr současných světových problémů. Tato skutečnost poté umožní otevřít téma kosmopolitismu jako konceptu, který si klade ambice rozšířit demokratické vládnutí i na globální úroveň. Nejdříve bude představen Kantův kosmopolitní návrh zákonného mezinárodního uspořádání - federace svobodných států. Věčného míru může být podle Kanta dosaženo skrze realizaci veřejného práva ve třech sférách: státoobčanské právo, mezinárodní právo a světoobčanské právo. Na Kanta navázalo několik autorů, kteří různou měrou rozšiřují jeho kosmopolitní představu. John Rawls v Právu národů navrhuje politickou koncepci práva a spravedlnosti, která zůstává pevně v rámci norem mezinárodního práva. Naopak kosmopolitní autoři jako David Held a Daniel Archibugi navrhují takovou reformu mezinárodních institucí, jejímž konečným důsledkem by mohlo být...
|
host ::
RSS.