|
|
Free law-finding (causes and consequences)
Henčeková, Slavomíra ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Maršálek, Pavel (oponent) ; Bröstl, Alexander (oponent)
Volné nalézání práva (příčiny a důsledky) Abstrakt Disertační práce se zabývá fenoménem volného nalézání práva a analyzuje jeho příčiny a důsledky. V úvodu je vymezen cíl práce, důvod výběru tématu práce, současný stav bádání, a to především v česko-slovenském právním prostředí, metodologie a nakonec stručně i problematika kauzality obecně. Hlavní část práce je rozdělena na dva celky. V prvním celku je rozebíráno německé hnutí volného práva (Freirechtsschule) z přelomu 19. a 20. století na čele s německým právním vědcem Hermannem Kantorowiczem a jeho manifestem Boj za právní vědu (Der Kampf um die Rechtswissenschaft), které vytvořilo teoretický základ volného nalézání práva, a tím i této práce. V tomto celku jsou rozebírány životy a díla nejvýznamnějších představitelů hnutí volného práva (Hermann Kantorowicz, Ernst Fuchs, Eugen Ehrlich), ale i některých dalších včetně Gustava Radbrucha. V závěru prvního celku je poskytnuta analýza volného práva v podání hnutí volného práva. Nakonec je poskytnuta i analýza příčin, které vedly ke vzniku a následné existenci hnutí volného práva, jako i důsledků působení tohoto hnutí, které jsou rozděleny na negativní (selhání) a pozitivní (přínosy). Druhý celek je věnován volnému nalézání práva v současnosti, a to jak z pohledu právní teorie, tak z pohledu právní praxe...
|
|
|
Ústavní zvyklosti v České republice
Dragoun, Radek ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřená na ústavní zvyklosti v České republice. Jejím cílem je zanalyzovat jejich roli v českém ústavním systému. Práce se soustředí na pět oblastí, kde se o vlivu ústavních zvyklostí často hovoří. Prioritně jsou zkoumána ta místa, kde se prolíná působení vícero ústavních institucí, neboť právě na nich lze nejlépe dokumentovat sílu ústavních zvyklostí. Soustředí se zejména na to, jakým způsobem byly jednotlivé zvyklosti v minulosti dodržovány a jak na to reagovali ostatní ústavní aktéři. Práce zkoumá i vliv zavedení přímé volby prezidenta na ústavní zvyklosti. Přímo volený prezident může cítit větší legitimitu a ve snaze získat pro sebe silnější postavení může mít tendenci některé ústavní zvyklosti porušovat či pokoušet se o zavádění nových. Výsledkem je zjištění, že česká ústava je stále relativně novým dokumentem a na plnohodnotné etablování většiny ústavních zvyklostí nebylo ještě dostatek času. Nicméně některé ústavní zvyklosti se již stávají neodmyslitelnou součástí ústavního pořádku, o jejichž síle rozhodnou následující roky. Pokud je ústavní aktéři - a zejména pak následující přímo volení prezidenti - budou i nadále dodržovat, lze předpokládat, že budou součástí českého práva další desítky let.
|
host ::
RSS.