|
|
(Gender-Neutral) Conscription in the Nordic Countries' Armed Forces
Šťastníková, Štěpánka ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Zatímco povinná vojenská služba (PVS) zažívá v posledním desetiletí mírný, ale pozoruhodný návrat, vznik její genderově neutrální varianty byl značně přehlížen. Táto práce prostřednictvím komparativní případové studie Norska, Švédska a Finska zkoumá důvody, které vedly k, nebo naopak bránily zavedení genderově-neutrální PVS. Vzhledem podobnostem těchto zemí v mnoha oblastech se práce snaží vysvětlit, proč Norsko a Švédsko zavedly genderově neutrální PVS, zatímco Finsko zachovalo PVS pouze pro muže. Za tímto účelem jsou tyto tři případy analyzovány pomocí originálního rámce založeného na existující literatuře, který obsahuje následující faktory: bezpečnostní situace země, role a charakter PVS, její legitimizace, integrace žen do armády a tematizace genderové rovnosti v armádě. V případě Norska a Švédska analýza ve většině faktorů identifikuje shodné vzorce. V obou zemích byla bezpečnostní situace vnímána jako relativně příznivá, PVS byla využívána jako nástroj pro rekrutaci budoucích vojáků*yň z povolání, a proto byla tato praxe značně selektivní, PVS byla přeformulována v reakci na měnící se okolnosti, ženy byly do armády integrovány brzy a genderová nerovnost v armádě byla vnímána jako problém. Naproti tomu ve Finsku bylo Rusko vnímáno jako určitá hrozba, PVS byla formulována na stejném základě...
|
|
| |
|
|
Studená během druhé světové války
Čermáková, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
První zmínka o Studené pochází z roku 1356, přesto tato oblast byla osidlována již dříve, od 10. do 13. století. Svého největšího rozvoje se obec dočkala před druhou světovou válkou, kdy zde byl i největší počet obyvatel a zakládány různé firmy. Práce je věnována životu ve Studené v průběhu druhé světové války, především je však zaměřena na začátek a konec války, kdy byli obyvatelé nejvíce zasaženi válečným stavem. Klíčová slova: Studená, zákopové práce, odvody, civilní protiletecká obrana, přídělový systém, odsun, konfiskace
|
|
|
Branná povinnost v právním řádu České republiky
Bejbl, Daniel ; Kudrna, Jan (vedoucí práce) ; Grinc, Jan (oponent)
Branná povinnost v právním řádu České republiky Hlavním cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na právní úpravu branné povinnosti v českém právním řádu. Za tímto účelem práce zpočátku obsahuje vymezení samotného pojmu branné povinnosti, jakož i rozdílu mezi armádou braneckou a armádou profesionální, jelikož oba tyto systémy jsou, či byly v tuzemských ozbrojených silách aplikovány. K pochopení, proč byla v popisovaných historických obdobích užita právě ta konkrétní forma branné povinnosti, je v práci i kapitola obsahující základní vývojový rámec orientace zahraniční politiky a obranné strategie od vzniku samostatné Československé republiky až po současnost s důrazem jejich dopadů na konkrétní podobu branné povinnosti. Následně je zařazena obsáhlá třetí kapitola, jejíž každá podkapitola se zabývá konkrétním historickým vývojem způsobů zajišťování obrany území českých zemí od ranného systému tzv. družin v 10. století až po 21. století a plně profesionalizovanou armádu. Stěžejní částí práce jsou pak kapitoly čtyři až sedm, jež popisují jednotlivé aspekty aktuální právní úpravy branné povinnosti v českém právním řádu, ať už se jedná o samotnou organizaci ozbrojených sil České republiky, služební poměr vojáka z povolání a povinnosti z něho vyplývající včetně omezení některých občanských práv...
|
|
|
Military Conscription in contemporary Europe - how and why states still use it?
Hoppe, Dominik ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou povinné vojenské služby na území Evropy. Snaží se reflektovat její dlouhý a komplikovaný vývoj, využití a následné opuštění jakožto způsobu získávání rekrutů pro potřeby ozbrojených sil, a to zejména v období po skončení studené války do současnosti. Zabývá se akademickou i neakademickou debatou reflektující její vývoj, typologii, příklady a způsoby jejího využití a snaží se odhalit a kategorizovat důvody, kvůli kterým byl koncept povinné vojenské služby v Evropě opuštěn. Dále se snaží tyto důvody reflektovat se současným děním v evropském bezpečnostním prostoru, historicky je porovnat, a na základě toho odpovědět na otázku, zdali je jejich relevance stále taková, jaká byla v předchozích letech. A to zejména v souvislosti s tím, že v případě některých států došlo a dochází ke znovuobnovení povinné vojenské a civilní služby, navzdory těmto dříve akcentovaným důvodům. Práce dochází k závěru, že relevance dříve uváděných důvodů pro odstranění povinné vojenské služby, jsou v kontextu současné bezpečnostní situace méně relevantní, než byly dříve.
|
|
|
Studená během druhé světové války
Čermáková, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Hnilica, Jiří (oponent)
První zmínka o Studené pochází z roku 1356, přesto tato oblast byla osidlována již dříve, od 10. do 13. století. Svého největšího rozvoje se obec dočkala před druhou světovou válkou, kdy zde byl i největší počet obyvatel a zakládány různé firmy. Práce je věnována životu ve Studené v průběhu druhé světové války, především je však zaměřena na začátek a konec války, kdy byli obyvatelé nejvíce zasaženi válečným stavem. Klíčová slova: Studená, zákopové práce, odvody, civilní protiletecká obrana, přídělový systém, odsun, konfiskace
|
host ::
RSS.