|
|
Vliv územní infrastruktury na regionální rozvoj
Netuka, Vojtěch ; Krejza, Zdeněk (oponent) ; Vaňková, Lucie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vlivu územní infrastruktury na regionální rozvoj. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se dané problematiky a popsán postup konstrukce kompozitního indikátoru. Metodika práce spočívá v sestavení dvou kompozitních indikátorů charakterizujících oblasti územní infrastruktury a regionálního rozvoje pomocí vhodných vstupních statistických dat. Tyto indikátory jsou pak podrobeny korelační analýze.
|
|
|
Vybrané indikátory kvality života v Ghaně
Stalmachová, Barbora
Diplomová práce se věnuje vybraným indikátorům kvality života v západoafrické Ghaně. Hlavním cílem práce je objektivně stanovit kvalitu života v Ghaně. Tento cíl je naplněn dílčími kroky mezi které se řadí : vyhodnotit oblasti a jednotlivé faktory kvality života, analyzovat jejich vývoj a změnu v čase a stanovit hlavní problémy kvality života a výzvy, kterým země čelí. V práci jsou užity metody literární rešerše, demografická analýza, analýza časových řad, komparace, syntéza a kompozitní indikátor. Jsou zde analyzovány jednotlivé indikátory kvality života, které jsou rozdělené do pěti kategorií (demografická, ekonomická, individuální, zdraví a environmentální) v časovém horizontu 1990 až 2020, jenž je rozdělen na tři pozorovaná období. Kvalita života v Ghaně postupem času roste, nejvýraznější nárůst kvality života lze pozorovat mezi prvními dvěma obdobími. Za první období (1990–2000) byl vypočítán index kvality života na úrovni 10,61 %, za druhé období (2001–2010) 40,83 % a za poslední období (2011–2020) 48,56 %.
|
|
|
Index environmentálního zdraví na příkladu vybraných měst České republiky
Sládková, Veronika
Diplomová práce se věnuje tématu hodnocení indexu environmentálního zdraví na příkladu měst České republiky. Práce vymezuje jednotlivé environmentální oblasti, které ovlivňují lidské zdraví a strategické dokumenty zaměřené na problematiku environmentálního zdraví. Aplikační část je zaměřena na vyhodnocení indexu environmentálního zdraví ve 4 vybraných městech České republiky – Uherské Hradiště, Jeseník, Blansko, Bohumín. Stav environmentálního zdraví byl posouzen prostřednictvím 12 dílčích indikátorů reprezentujících 5 environmentálních oblastí, které jsou na území pozorovány – kvalita ovzduší, hluková zátěž, zelená infrastruktura, modrá infrastruktura, podmínky bydlení a technická infrastruktura. Pořadí měst bylo stanoveno na základě výsledků kompozitního indikátoru a metody TOPSIS. U obou metod se na prvním místě umístilo město Jeseník, a naopak na posledním místě městská část Nový Bohumín.
|
|
|
Kvalita života a urbanizace chudoby v Peru
Diatelová, Michaela
Diplomová práce se zabývá kvalitou života a urbanizací chudoby ve dvaceti pěti regionech Peru a srovnává situaci v roce 2007 a 2017. Analýzy byly realizovány za pomocí těchto metod: Zipfův zákon, Giniho index, beta a sigma konvergence, kompozitní indikátor a vizualizace. Byla použita sekundární data ze sčítání lidu a Ministerstva hospodářství a financí. Index kvality života tvoří deset indikátorů dle příjmové chudoby, obydlí, vzdělání, fertility a občanství. Výsledky poukázaly na nerovnoměrné rozložení populace, kdy urbanizace se v roce 2017 pohybovala kolem 79 %. Více jak třetina obyvatel žila v Limě a asi pětina v regionech Piura, La Libertad, Arequipa a Cajamarca. Asi 79 % obyvatel Peru stále žilo v místě svého narození. Ačkoliv podíl příjmově chudých klesl, Giniho index příjmové chudoby ve městech se zvýšil a stále se držel nad hranicí 0,5. To poukázalo na rostoucí nerovnost v přerozdělení příjmů. I když se jedná o středně příjmovou zemi, přes šest miliónů osob žilo v chudobě, z toho milion osob v extrémních podmínkách. Nejhorší kvalita života ve městech byla zaznamenána v oblasti tropických deštných lesů Selva a pásu hor Sierra. Mezi lety 2007 a 2017 se kvalita života zhoršila v regionech Pasco, Lima, Moquegua, Callao a Tacna. Postupně se tak prohlubuje rozdíl kvality života mezi městy a venkovem.
|
|
|
Účinnost rozvojové strategie Jihomoravského kraje
Šmerdová, Marie
Tato diplomová práce se zabývá rozvojem Jihomoravského kraje v roce 2016 a 2021, určením primárních oblastí jeho příštího směřování a v jejich rámci nastiňuje opatření podpory dalšího rozvoje. K řešení se používá metoda konstrukce kompozitního indikátoru. Provedený výzkum ukázal, že Jihomoravský kraj se v roce 2016 umístil ve výsledném kompozitním indikátoru na 5. místě a v roce 2021 svoji pozici zlepšil o 2 místa a zařadil se tedy na 3. místo. Pro další rozvoj kraje jsou klíčové oblasti především ekonomické (podíl nezaměstnaných a HPH v zemědělství, lesnictví a rybářství) a environmentální (emise základních znečišťujících látek, produkce komunálních odpadů (v kg na obyvatele)). V diplomové práci jsou rovněž uvedena různá opatření podpory dalšího rozvoje z Programu rozvoje Jihomoravského kraje 2018-2021, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2021+, která jsou doplněna i Programem zlepšování kvality ovzduší zóna Jihovýchod – CZ06Z a Plánem odpadového hospodářství Jihomoravského kraje 2016–2025, jež se pojí s již vymezenými klíčovými oblastmi.
|
|
|
Vliv územní infrastruktury na regionální rozvoj
Netuka, Vojtěch ; Krejza, Zdeněk (oponent) ; Vaňková, Lucie (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením vlivu územní infrastruktury na regionální rozvoj. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se dané problematiky a popsán postup konstrukce kompozitního indikátoru. Metodika práce spočívá v sestavení dvou kompozitních indikátorů charakterizujících oblasti územní infrastruktury a regionálního rozvoje pomocí vhodných vstupních statistických dat. Tyto indikátory jsou pak podrobeny korelační analýze.
|
|
|
Konstrukce složených indikátorů a komparace životní úrovně seniorů v ČR a vybraných státech OECD v roce 2013
Lukáš, Matěj ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem diplomové práce je konstrukce dvou složených indikátorů, které poskytnou vypovídací hodnotu o životní úrovni seniorů ve vybraných zemích OECD, a podle nichž bude následně možné provést mezinárodní komparaci životní úrovně seniorů. První z vytvořených indikátorů je Konsolidovaný náhradový poměr (KNP), měřící příjmovou situaci seniorů, která je z ekonomického hlediska považována za zdroj životní úrovně. Konstrukce KNP staví na teoretických základech z publikace OECD, Pension at Glance 2013. Hlavní složkou indikátoru KNP je náhradový poměr, který porovnává příjem seniorů před a po odchodu do důchodu. Do KNP jsou dále zakomponovány dva dílčí indikátory ovlivňující disponibilní důchod seniorů, a to imputované nájemné a služby poskytované veřejným sektorem. Nejvyšších hodnot KNP dosáhlo Nizozemsko, Maďarsko, Island a Dánsko. Naopak nejnižších Velká Británie, Německo a Polsko. Příčinou nízkého hodnocení prvních dvou zmíněných bylo nezahrnutí soukromých zdrojů příjmů seniorů do KNP z důvodu nedostupnosti dat. Druhým zkonstruovaným indikátorem je Životní úroveň seniorů (ŽÚS), jenž poskytuje komplexnější pohled na životní úroveň seniorů díky variaci autorem zvolených dílčích indikátorů, například se jedná o příjmovou situaci, míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením, či spokojenost seniorů. Ze srovnání vybraných zemí podle ŽÚS nejlépe dopadlo Dánsko, Nizozemsko, Island a Lucembursko. Výrazně nejnižší skóre získalo Portugalsko, dále pak Estonsko, Polsko a Řecko. Česká republika si ve srovnání s ostatními zeměmi v obou indikátorech vedla podprůměrně, podle KNP dosáhla dokonce pátého nejhoršího výsledku, podle ŽÚS dosáhla skóre těsně pod průměrem sledovaných zemí OECD.
|
|
|
Kompozitní indikátory: konstrukce, využití, interpretace
Hudrlíková, Lenka ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Čadil, Jan (oponent) ; Hužvár, Miroslav (oponent)
Cílem disertační práce je poskytnout komplexní pohled na konstrukci, využití a interpretaci kompozitních indikátorů. V práci se zabývám metodami a technikami, které lze při tvorbě kompozitního indikátoru použít a které přispívají k transparentnímu řešení problému korelace mezi ukazateli a kompenzace hodnot ukazatelů. Právě transparentnost konstrukce kompozitního ukazatele je stěžejní podmínkou pro získání věrohodných výsledků a jejich správnou interpretaci. Práce je rozdělena na dvě části. První část práce je orientována teoreticky. Na začátku se zabývám adekvačním problémem a kvantifikací pojmů pomocí statistických ukazatelů. Následuje úvod do problematiky kompozitních indikátorů. Postupně se zabývám metodami normalizace dat, metodami pro určení vah a metodami agregace. Tyto tři kroky v rámci konstrukce považuji za stěžejní, a tedy tvoří jádro předkládané práce. Cílem práce je prozkoumat metody, jež mohou být použity při konstrukci KI, a to zejména z hlediska jejich provázanosti, jelikož normalizace, stanovení vah a agregace nejsou nezávislé. Druhá část práce se skládá ze dvou komplexních příkladů, na nichž jsou dosažené teoretické poznatky aplikovány a empiricky ověřeny. Na souboru ukazatelů Evropa 2020 jsem prozkoumala robustnost kompozitního ukazatele v závislosti na zvolené kombinaci způsobu normalizace, agregace a váhového schématu. Zatímco v prvním příkladu se věnuji porovnání jednotlivých metod, druhý příklad je zaměřen úzce na jednu metodu při použití kompozitního indikátoru pro hodnocení kvality vysokých škol. Metoda, již navrhuji, reaguje na kritiku současných systémů porovnání vysokých škol a zohledňuje různá specifika jednotlivých škol i další exogenní charakteristiky. Hlavní přínos práce spočívá v přispění k diskuzi o zlepšení konstrukce a celkové kvality kompozitních indikátorů včetně jejich interpretace. Závěr přináší několik poznatků, jež mohou být využity při praktické konstrukci kompozitních indikátorů i při interpretaci výsledných hodnot. Práce může zároveň sloužit jako teoretický základ pro další rozvoj metodologie konstrukce kompozitních indikátorů.
|
|
|
Konstrukce předstihových a souběžných kompozitních indikátorů pro ČR
Zeman, Jan ; Fischer, Jakub (vedoucí práce) ; Dubská, Drahomíra (oponent)
Hrubý domácí produkt představuje základní makroekonomický ukazatel výkonnosti české ekonomiky, jehož význam neustále sílí. Potřeba získat co nejrychlejší informace o jeho vývoji pro potřebné kroky vlády je nezpochybnitelná, avšak v porovnání se zahraničím je doba, která uplyne do publikování jeho prvního čtvrtletního odhadu tempa růstu, výrazně delší (45 dní po skončení referenčního čtvrtletí). Cílem této diplomové práce je pokus o konstrukci předstihového a souběžného kompozitního indikátoru pro odhad čtvrtletních změn HDP, a to již 30 dnů po skončení referenčního čtvrtletí. K tomu jsou využity příslušné metody analýzy časových řad, pomocí kterých jsou analyzovány vztahy mezi hrubým domácím produktem a ukazateli, které jsou k dispozici v tomto 30denním období a do kompozitního předstihového, resp. souběžného indikátoru mohou vstupovat.
|
|
|
Kompozitní indikátory životní úrovně
Pelikánová, Radka ; Hudrlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Petkovová, Ludmila (oponent)
Kompozitní indikátory jsou v poslední době stále rozšířenějšími a používanějšími ukazateli. Co však stojí za jejich mohutným rozvojem? Dá se jejich výsledkům věřit? Jak lze s jejich pomocí změřit životní úroveň? Práce se zabývá těmito a dalšími otázkami spojenými s kompozitními indikátory. Její první část je věnována teoretickému popisu indikátorů a jejich konstrukci. Další část popisu vybraných indikátorů, které se snaží kvantifikovat právě životní úroveň. Třetí a zároveň poslední část bakalářské práce se zaměřuje na analýzu vybraných ukazatelů a jejich případnou korelaci s nejznámějším a doposud nejužívanějším ukazatelem životní úrovně obyvatelstva, tedy s HDP.
|
host ::
RSS.