Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy na příkladu Pardubického kraje
Hrbek, Martin ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy na příkladu Pardubického kraje Abstrakt Tato diplomová práce je věnována konkurenceschopnosti veřejné hromadné dopravy v obcích Pardubického kraje. Konkurenceschopnost je chápána zejména ve smyslu rozdílu ceny a času jízdy mezi prostředky veřejné a individuální dopravy a také z hlediska skutečné poptávky v obcích, tedy podílu vyjíždějících veřejnou dopravou. Dalšími parametry volby dopravního prostředku, která je v této práci brána jako hlavní indikátor konkurenceschopnosti, je počet spojů veřejné dopravy a stupeň automobilizace. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak závisí vyjížďka veřejnou dopravou na ostatních dopravních charakteristikách obcí. Pro výběr signifikantních proměnných byla využita analýza vícenásobné lineární regrese, pro vysvětlení podílu vyjíždějících z obcí metoda geograficky vážené regrese. Většina datových podkladů je z veřejných databází (Katastr vozidel Ministerstva dopravy, Sčítání lidu, domů a bytů, digitální geografické databáze ArcČR a CEDA) a webových portálů (OREDO, IDOS), část byla získána distančním dotazníkovým šetřením ve vybraných obcích. Byl potvrzen očekávaný negativní vztah mezi stupněm automobilizace a počtem spojů veřejné dopravy. Signifikantními proměnnými vysvětlujícími podíl vyjíždějících veřejnou dopravou jsou...
Dojížďka do zaměstnání podle volby dopravního prostředku: změny hlavních dopravních módů v závislosti na vzdálenosti na příkladu dvou krajských měst v letech 2001 a 2011
Petráš, Marek ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Jaroš, Václav (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit změnu významu hlavních dopravních módů v intercenzálním období na příkladu dvou krajských měst. Práce je založena na výsledcích censů 2001 a 2011. Práce vychází ze základního předpokladu, že v důsledku ekonomického boomu v Česku (2003-2008), ale i hospodářské krize (2008-2010) došlo k zásadním změnám při dojížďce za prací z hlediska volby dopravního prostředku. Jedná se především o zvýšení role individuální automobilové dopravy a pokles významu hromadné dopravy. Výzkum se zaměřuje též na změny ve vzdálenostech, ze kterých jsou zkoumané dopravní prostředky využívány. Pro hodnocení jsou použity základní statistické a kartografické postupy. Výsledky potvrzují vzestup podílů automobilové dopravy na úkor ostatních dopravních prostředků, především autobusové dopravy. Obě města se vyznačují nadprůměrným podílem železniční dopravy ve srovnání s celostátními údaji. Ta si zachovala svůj význam především podél hlavních železničních koridorů. Průměrná vzdálenost dojížďky se zvětšila u všech dopravních prostředků. I přesto se ukázalo, že zkoumané prostředky dosahují v roce 2011 svých maximálních hodnot v podobných vzdálenostech jako v roce 2001.
Analýza dopravní obslužnosti pardubického mikroregionu
Staněk, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Diplomová práce přináší komplexní pohled na dopravní obslužnost v sledovaném regionu v zázemí Pardubic, a to jednak z pohledu nabídky veřejné dopravy a jednak z poptávky obyvatel po ní. Jedním z klíčových cílů práce je nalezení vlivu dopravních i nedopravních charakteristik na výběr druhu dopravního prostředku využívaného k dopravě do zaměstnání a škol na úrovni obcí. Kromě analýz založených na sekundárních datech je součástí práce i dotazníkové šetření a jeho vyhodnocení a to především ve vztahu k předchozím analýzám. Právě porovnání dvou pohledů, založených na objektivních statistických datech na straně jedné a na subjektivních pohledech obyvatel sledovaného regionu na straně druhé, je jednou z hlavních hodnot předkládané práce.
Factors influencing the transport mode decision - case of the Czech Republic
Preclíková, Michaela ; Ščasný, Milan (vedoucí práce) ; Hanus, Luboš (oponent)
Tato práce popisuje používání dopravních prostředků k dosažení různých destinací a analyzuje vliv socio-demografických proměnných na volbu způsobu dopravy pro dojíždění do práce v České republice. Pro analýzu jsou použita data z dotazníku INHERIT. Faktory, které ovlivňují rozhodnutí o dopravním prostředku, byly určeny s pomocí multinomiálního logistického modelu. Zjišťujeme, že muži, lidé s většími příjmy a domácnosti s alespoň jedním dítětem mají signifikantně větší pravděpodobnost dojíždět do práce autem než ženy, lidé, kteří vydělávají méně peněz a domácnosti bez dětí. Život ve velkých městech snižuje pravděpodobnost jezdit autem do práce a zvyšuje pravděpodobnost používat hromadnou dopravu.
Konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy na příkladu Pardubického kraje
Hrbek, Martin ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Konkurenceschopnost veřejné hromadné dopravy na příkladu Pardubického kraje Abstrakt Tato diplomová práce je věnována konkurenceschopnosti veřejné hromadné dopravy v obcích Pardubického kraje. Konkurenceschopnost je chápána zejména ve smyslu rozdílu ceny a času jízdy mezi prostředky veřejné a individuální dopravy a také z hlediska skutečné poptávky v obcích, tedy podílu vyjíždějících veřejnou dopravou. Dalšími parametry volby dopravního prostředku, která je v této práci brána jako hlavní indikátor konkurenceschopnosti, je počet spojů veřejné dopravy a stupeň automobilizace. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak závisí vyjížďka veřejnou dopravou na ostatních dopravních charakteristikách obcí. Pro výběr signifikantních proměnných byla využita analýza vícenásobné lineární regrese, pro vysvětlení podílu vyjíždějících z obcí metoda geograficky vážené regrese. Většina datových podkladů je z veřejných databází (Katastr vozidel Ministerstva dopravy, Sčítání lidu, domů a bytů, digitální geografické databáze ArcČR a CEDA) a webových portálů (OREDO, IDOS), část byla získána distančním dotazníkovým šetřením ve vybraných obcích. Byl potvrzen očekávaný negativní vztah mezi stupněm automobilizace a počtem spojů veřejné dopravy. Signifikantními proměnnými vysvětlujícími podíl vyjíždějících veřejnou dopravou jsou...
Dojížďka do zaměstnání podle volby dopravního prostředku: změny hlavních dopravních módů v závislosti na vzdálenosti na příkladu dvou krajských měst v letech 2001 a 2011
Petráš, Marek ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Jaroš, Václav (oponent)
Hlavním cílem práce je zhodnotit změnu významu hlavních dopravních módů v intercenzálním období na příkladu dvou krajských měst. Práce je založena na výsledcích censů 2001 a 2011. Práce vychází ze základního předpokladu, že v důsledku ekonomického boomu v Česku (2003-2008), ale i hospodářské krize (2008-2010) došlo k zásadním změnám při dojížďce za prací z hlediska volby dopravního prostředku. Jedná se především o zvýšení role individuální automobilové dopravy a pokles významu hromadné dopravy. Výzkum se zaměřuje též na změny ve vzdálenostech, ze kterých jsou zkoumané dopravní prostředky využívány. Pro hodnocení jsou použity základní statistické a kartografické postupy. Výsledky potvrzují vzestup podílů automobilové dopravy na úkor ostatních dopravních prostředků, především autobusové dopravy. Obě města se vyznačují nadprůměrným podílem železniční dopravy ve srovnání s celostátními údaji. Ta si zachovala svůj význam především podél hlavních železničních koridorů. Průměrná vzdálenost dojížďky se zvětšila u všech dopravních prostředků. I přesto se ukázalo, že zkoumané prostředky dosahují v roce 2011 svých maximálních hodnot v podobných vzdálenostech jako v roce 2001.
Analýza dopravní obslužnosti pardubického mikroregionu
Staněk, Jan ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Květoň, Viktor (oponent)
Diplomová práce přináší komplexní pohled na dopravní obslužnost v sledovaném regionu v zázemí Pardubic, a to jednak z pohledu nabídky veřejné dopravy a jednak z poptávky obyvatel po ní. Jedním z klíčových cílů práce je nalezení vlivu dopravních i nedopravních charakteristik na výběr druhu dopravního prostředku využívaného k dopravě do zaměstnání a škol na úrovni obcí. Kromě analýz založených na sekundárních datech je součástí práce i dotazníkové šetření a jeho vyhodnocení a to především ve vztahu k předchozím analýzám. Právě porovnání dvou pohledů, založených na objektivních statistických datech na straně jedné a na subjektivních pohledech obyvatel sledovaného regionu na straně druhé, je jednou z hlavních hodnot předkládané práce.
Geografické aspekty dojížďky za prací v okrese Jindřichův Hradec - komparace sčítání 1991 a 2011
ŘIMNÁČOVÁ, Šárka
Bakalářská práce popisuje změny v dojížďce za zaměstnáním v okrese Jindřichův Hradec mezi roky 1991 a 2011. Cílem této práce je geografická analýza zaměřená na vývoj geografických aspektů dojížďky za prací a popsání a zhodnocení změn v dojížďce za prací probíhající v období mezi cenzy 1991 a 2011 v rozsahu okresu Jindřichův Hradec. Analýza obsahuje zpracování sociogeografické regionalizace okresu na základě dojížďky za prací (vymezení středisek a spádových území), vymezení dojížďkového zázemí okresního města na základě dojížďky za prací, porovnání dojížďkových regionů s vymezením regionů obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů a dále syntéza zkoumané problematiky, její komplexní zhodnocení a porovnání výsledků ze sledovaných období.
Analýza dojížďky do zaměstnání ve Středočeském kraji ve vybraných letech v rámci období 2001-2011
Bambula, Martin ; Krejčová, Nikola (vedoucí práce) ; Kolařík, Petr (oponent)
Cílem bakalářské práce je zhodnotit vývoj dojížďky do zaměstnání ve Středočeském kraji ve vybraných letech v rámci období 2001 -- 2011, přičemž jednotlivé roky, které jsou předmětem zkoumání, jsou vybrány na základě dostupnosti statistických údajů ČSÚ, nebo v odborných studiích vztahujících se k dané problematice. Teoretická část obsahuje definice základních pojmů spojených s migrací a dojížďkou do zaměstnání, výpočet migračního salda a stručnou charakteristiku Středočeského kraje, jejíž součástí je i popis socio-ekonomické a demografické situace v kraji. Obsahem druhé kapitoly je samotná analýza dojížďky do zaměstnání ve Středočeském kraji. Na konci této kapitoly jsou shrnuty výsledky analýzy, identifikovány hlavní směry dojížďky ve sledovaném období a odhadnut budoucí vývoj dojížďky do zaměstnání ve Středočeském kraji. V práci jsou použita data z Českého statistického úřadu ze SLDB a VŠPS. Metody, které byly použity při vytvoření práce, jsou analýza a komparace.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.