|
|
Vliv pražské obecné češtiny na jazykový projev studentů ze Zlínska
Zemancová, Rebeka ; Sojka, Pavel (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv, který může mít pražská obecná čeština na studenty ze Zlínska, kteří se dlouhodobě pohybují v pražském prostředí. První část práce se věnuje teoretické problematice, jazykovým vrstvám a rozdílům mezi nimi. Druhou polovinu práce tvoří empirická část, jedná se konkrétně o rozhovory s mladými studenty ze Zlínska. Rozhovory jsou vedené takovou formou, aby tázaní zpočátku nevěděli, na jaké téma se vedoucí rozhovoru soustředí, v druhé fázi je jim potom tato skutečnost prozrazena a tázající se soustřeďuje přímo na konkrétní poznatky jednotlivých mluvčích a jejich jazykovou sebereflexi. Všechny rozhovory jsou nahrávány, přepisem je zaznamenáno vše, co je pro účely práce důležité. Získané výsledky následně částečně potvrzují některé teze, které byly na začátku práce stanoveny, například, že vliv sociální interakce hraje roli v míře přizpůsobení se obecné češtině. Výsledky však nejsou jednoznačné a je nutné přihlížet také na podmínky, při nichž byly rozhovory pořizovány, a na různorodost mluvčích. Obecným shrnutím může být, že se mluvčí ve většině případů alespoň do jisté míry přizpůsobují jazyku majority, tedy v tomto případě obecné češtině. Míra přizpůsobení poté variuje v závislosti na délce pobytu, zapojení do společenského života a také osobnosti mluvčího a...
|
|
|
Obecná čeština v překladu (srovnání originálu a překladu románu Noční práce Jáchyma Topola do polštiny)
Slačálková Harasimowicz, Marta Maria ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Pešička, Jiří (oponent)
SLAČÁLKOVÁ HARASIMOWICZ, MARTA MARIA. Obecná čeština v překladu (srovnání originálu a překladu románu Noční práce Jáchyma Topola do polštiny). Praha: Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta, 2011. Práce se zabývá problematikou přeložitelnosti prvků obecné češtiny do polského jazyka na příkladu srovnání románu Noční práce Jáchyma Topola a jeho polského překladu. Teoretická část obsahuje shrnutí vývoje českého a polského jazyka z hlediska vzniku standardní jazykové variety a její normy, dále se zaměřuje na proměny rozvrstvení obou jazyků se zvláštním zřetelem k jejich současné stratifikaci. Součástí práce je také popis obecné češtiny a jejího současného postavení jako variety českého jazyka. Práce se dále věnuje otázkám ekvivalence, adekvátnosti a přeložitelnosti z hlediska teorie a praxe překladu. Následuje rozbor ukázek z originálu a překladu románu, který se zaměřuje na možnosti substituce českých nespisovných jazykových jevů v polském textu. Klíčová slova: český jazyk, polský jazyk, vývoj jazyka, sociolingvistika, obecná čeština, teorie překladu, česká literatura 21. století, Topol, Jáchym
|
|
|
Dramatik Ladislav Stroupežnický: autor veseloher (Naši furianti aj.) a historických her
Hoffmannová, Jana ; Hoffmann, B.
Z díla prvního českého realistického dramatika dosud žije hlavně veselohra Naši furianti; její význam spočívá především v tom, že zde byl na jevišti poprvé představen reálný obraz české vesnice, života prostých venkovanů ve 2. polovině 19. století. Komické dialogy „furiantů“ se vyznačují i jazykovým realismem – dramatik vložil do úst svých vesničanů reálnou kombinaci obecné češtiny a některých jihozápadočeských regionalismů; jedna z postav je navíc nositelkou chodského dialektu. Prostřednictvím realistických popisů i prostřednictvím osobitého vyjadřování jsou charakterizovány také postavy v další hře ze Stroupežnického současnosti, v dramatu Václav Hrobčický z Hrobčic (řeč postav tu vystihuje i sociální rozdíly mezi nimi). V historických veselohrách Zvíkovský rarášek a Paní mincmistrová se dramatik – inspirován četbou Pamětí Mikuláše Dačického z Heslova, renesančního vzdělance (žil v letech 1555–1626) – pokusil o zajímavou stylizaci dobového jazyka.
|
|
|
Sportovní tematika v současném českém dramatickém umění
Hoffmannová, Jana ; Hoffmann, B.
Divadelní a rozhlasové hry a inscenace se sportovní tematikou představují v dějinách českého dramatu a divadla tematické novum. Autory takových textů jsou zejména Petr Kolečko a David Drábek. Vybírají si hlavně populární sportovní odvětví (fotbal, hokej, tenis, lyžování, lehká atletika) a jejich světově proslulé reprezentanty (J. Jágr, R. Federer, R. Nadal, H. Fibingerová). Dramatický obraz sportu a sportovců není nikterak adorační, ale naopak až karikaturně kritický. Mluva sportovců, fanoušků a funkcionářů (viz mj. text P. Čtvrtníčka Ivánku, kamaráde, můžeš mluvit?) je plná nespisovných výrazů, prostředků obecné češtiny, sportovního slangu, ale rovněž expresiv a vulgarismů.
|
|
| |
|
|
Otázky překladu obecné češtiny do ruštiny (na ukázkách z překladu děl Josefa Škvoreckého)
Kamenchshikova, Yekaterina ; Adamovičová, Ana (vedoucí práce) ; Hrdlička, Milan (oponent)
Cílem práce je zkoumání problematiky přeložitelnosti prvků obecné češtiny do ruského jazyka na příkladu srovnání románů J. Škvoreckého Legenda Emöke a Prima sezóna s ruskými překlady. Teoretická část se zaměřuje na proměny rozvrstvení obou jazyků a jejich současnou stratifikaci. Součástí práce je také popis obecné češtiny a jejího současného postavení jako variety českého jazyka, vymezení pojmu hovorová ruština a jejích specifik. Práce se dále věnuje otázkám ekvivalence, adekvátnosti a přeložitelnosti z hlediska teorie a praxe překladu. Následuje rozbor ukázek z originálu a překladů románů, který se zaměřuje na možnosti substituce českých nespisovných jazykových jevů v ruském jazyce. Klíčová slova: překlad obecné češtiny, česko-ruský překlad, stratifikace jazyka, jazyk Josefa Škvoreckého, český jazyk, ruský jazyk, obecná čeština, teorie překladu, Josef Škvorecký
|
|
|
Nespisovná čeština v prózách Petry Soukupové
Pokorná, Gabriela ; Mareš, Petr (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl popsat substandardní jazykové prostředky a jejich funkci v textu ve vybraných prózách Petry Soukupové. Na tomto základě se pokusíme definovat autorčin styl. Práce je rozdělena do dvou částí: teoretické a praktické. V teoretických pasážích představíme autorku, její tvorbu a postavení v současné české literární produkci. Další kapitoly jsou věnovány stratifikaci a diferenciaci českého jazyka a přehledu nespisovných jazykových prostředků v umělecké literatuře. Poté následuje část praktická, tedy jazyková analýza vybraných románů (K moři, Zmizet, Marta v roce vetřelce), z níž bude vycházet závěr, ve kterém se pokusíme všechny dosavadní informace shrnout a vyvodit z nich důležité poznatky pro charakteristiku autorčina stylu.
|
|
|
Analýza hlavních rysů pražské mluvené češtiny
Synková, Kateřina ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Cílem této práce je předložení analýzy hlavních rysů pražské mluvené češtiny. Jako východisko posloužila prozatím publikovaná literatura o obecné češtině a mluvě v Praze. Na základě této literatury byly založeny hypotézy, které jsme ověřili pomocí nahrávek pražských rodilých mluvčích. Získaná data se zpracovávala pomocí metod kvantitativní sociolingvistiky. Zkoumalo se užití variant bych, bychom vs. bysem, bysme, třetí osoby množného čísla vzorů prosí, trpí, sází, dělá, diftongizace -ý v -ej, instrumentální zakončení množného čísla -ami, -ama, -y, užití zakončení -m vs. -me u slovesných tvarů první osoby množného čísla oznamovacího způsobu a úžení é v í. Výsledky ukazují, že převažují obecně české varianty s občasným vlivem pohlaví a věku. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti
Sojka, Pavel ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Svobodová, Jana (oponent) ; Höflerová, Eva (oponent)
NÁZEV: Morfologická variantnost v mluvených a psaných komunikátech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti AUTOR: Pavel Sojka KATEDRA: Katedra českého jazyka Pedagogické fakulty v Praze ŠKOLITEL: PhDr. Ladislav Janovec, Ph.D. ABSTRAKT V této disertační práci představujeme výsledky dílčího výzkumu morfologické variantnosti v mluvených i psaných projevech žáků 2. stupně základních škol ve středočeské nářeční oblasti. Podnětem je dlouhodobě zaznívající požadavek, aby lingvistický výzkum věnoval pozornost nejen jazyku dospělých, ale i jazyku školní mládeže. Z hlediska lingvistického ověřuje, do jaké míry se v mluvě dětí a mládeže projevují typické tvaroslovné tendence současného českého jazyka, z hlediska pedagogického ověřuje, do jaké míry se ve škole daří naplňovat jeden z důležitých cílů jazykové výchovy, tedy osvojení spisovné podoby národního jazyka. Zkoumaný materiál tvořily tři vzorky: přepisy vyučovacích hodin, nahrávky rozhlasového pořadu a internetové inzeráty. Zjistili jsme, že z hlediska využití spisovného tvarosloví existuje ostrá hranice mezi projevy mluvenými a písemnými, mezi oběma typy mluvených projevů je naopak rozdíl minimální (spisovné prvky jsou jevem občasným, často se navíc mísí s prvky nespisovnými). Zatímco v písemném projevu můžeme konstatovat vědomou snahu o...
|
|
|
Zpravodajství ČT a spisovná výslovnost
Augustinová, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu spisovné výslovnosti v mluveném projevu profesionálních mluvčích zpravodajského pořadu České televize Události. Toto veřejnoprávní médium bylo vybráno, protože ve svých kodexech garantuje vysokou jazykovou úroveň a jelikož je jejím profesionálním mluvčím připisována funkce řečových vzorů. Základním cílem práce je analyzovat postavení hovorové spisovné češtiny a spisovné češtiny v současném mediálním diskursu. Toto téma reflektuje diskuzi o postavení obecné češtiny. Práce pojednává o příčinách vzniku této diskuze a nastiňuje důsledky, které by vyvolalo postavení obecné češtiny jako prestižní národní variety. V teoretické části jsou obecně shrnuty základní pojmy a souvislosti, které se pojí k tématu. Praktická část obsahuje popis sledovaného materiálu a postup analýzy. Analýza odhaluje nedostatky profesionálních mluvčí na pozadí ortoepické normy a charakterizuje jejich možné příčiny a důsledky. Nejčastěji vyskytovanými nenormativním odchylkami byly nedostatky v kvalitě a kvantitě vokálů, nenormativní realizace spojení samohlásek jako asimilace způsobu a asimilace místa, nenormativní znělostní asimilace, chybná intonace koncových a nekoncových větných úseků a opomenutí slovního rázu a přízvuku.
|
host ::
RSS.