|
|
Mytologické motivy v Nikkarinových komiksech tetralogie 130
Kadlec, Jakub ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Diplomová práce Mytologické motivy v Nikkarinových komiksech trilogie 130 se jako jedna z nemnoha českých teoretických prací zaměřuje na analýzu mýtů v současném českém sci-fi komiksu. Prostřednictvím dosud nedokončené tetralogie 130 (Odysea, Hodní, zlí a oškliví a Čas hvězdoplavců) mladého kreslíře a scenáristy Nikkarina s využitím sémiologické analýzy dešifruje mytologické obsahy a popisuje základní teoretický rámec pro jejich další zkoumání. Samotné interpretaci děl předchází část věnující se historii sci-fi komiksu v českém prostředí. Práce vychází z hypotézy, že mýty jsou v komiksech ságy 130 využívány záměrně. Platnost nalezených mýtů se zároveň neomezuje jen na sci-fi komiks a často mohou být nalezeny i v jiných žánrech a na jiných platformách. Právě odhalit takové intermediální přesahy je jedním ze záměrů zpracovávané látky. Nezbytnou součástí diplomové práce je i reflexe série 130 v českých médiích, zaměřující se mimo jiné na schopnost recenzentů skryté významy dešifrovat.
|
|
|
Původní zdroje inspirace v českém umění 1980-2015
Steigerwaldová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Fišer, Marcel (oponent)
Práce je zaměřena na srovnání a zmapování vývoje mimouměleckých zdrojů inspirace v českém umění mezi lety 1980-2015. Podává přehled o autorech, kteří do svých výtvarných děl přejímali hotové prvky vizuální reality, a popisuje způsoby, jakými s nimi pracovali ve své tvorbě. Pozornost je zaměřena na autory, jejichž díla jsou ovlivněna některými z následujících tematických okruhů: komerce a kýč, pornografie, komiks, graffiti a street art, folklór, kultura přírodních národů a dětská kresba. Objasňuje také důvody a motivace autorů k využití těchto neobvyklých výrazových prostředků. Celá problematika je doplněna kontextem výstav, které se uskutečnily ve vymezeném časovém období a souvisejí s tématem práce. Na základě zjištěných údajů je možné udělat si představu o vývoji a významu tématu mimouměleckých inspirací v kontextu postmoderního umění.
|
|
| |
|
|
Od stroje k ikoně: automobil v popkultuře od 60.let 20.století do současnosti
Rybář, Václav ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Automobil je jedním z nejdůležitějších fenoménů moderní technologie. Od svého vzniku formoval naše fyzické, ekonomické, společenské, ale i kulturní, politické a mediální prostředí. Cílem této diplomové práce je analyzovat proměnu role automobilu v popkultuře od 60. let 20. století, s primárním zaměřením na angloamerické prostředí, s exkurzy do Asie a kontinentální Evropy, zejména Československa/ČR. Těžiště práce spočívá v analýze popkulturních žánrů, a to vybraných filmů, televizních seriálů, počítačových her, ale i komiksů. Smyslem práce je reflektovat posun identity a vnímání auta jako pouhého dopravního prostředku přes prvek product placementu až k ikoně a "hrdinovi" mediálních popkulturních forem. Hypotézou, kterou práce bude ověřovat, je, že se auto stalo součástí popkultury a je zobrazováno v mnoha dimenzích: stalo se hračkou, kamarádem, statusovým symbolem, narativní extenzí hrdiny a hrdinou. Práce je rozdělena do pěti kapitol, z nichž každá obsahuje konkrétní případovou studii (case study). Úvod zahrnuje kulturní, ekonomickou a historickou reflexi automobilu. První kapitola akcentuje vývoj automobilové reklamy a styčné body s obrazem vozu v popkultuře. Druhá kapitola analyzuje roli automobilu ve vybraných filmech a popisuje konceptuální změnu od běžného product placementu k autu jako ikoně...
|
|
|
"Kdo střeží strážce?" Role (super)hrdinů v komiksech Alana Moora
BARTOŇOVÁ, Tereza
Bakalářská práce ?Kdo střeží strážce?? Role (super)hrdinů v komiksech Alana Moorea se zabývá analýzou knih Alana Moorea, významného komiksového scénáristy, specifiky jeho tvorby a jejím dopadem na vývoj komiksu. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole přibližuji základní termíny a nastiňuji systém narace v komiksu. V druhé a třetí kapitole je obsažen detailní rozbor konkrétních komiksových knih Alana Moorea. V druhé kapitole uvádím chronologický přehled Mooreova díla, který je rozdělen do skupin podle tématických změn v autorově stylu. Také je zde popsán a definován klasický komiksový superhrdina a do protikladu vůči němu jsou postaveny dvě ranné knihy Alana Moorea: Killing Joke a Superman: Co se stalo s mužem zítřka?. V třetí kapitole uvádím konkrétní motivy, které spojují jeho rozmanitou tvorbu. V závěru shrnuji své teze, vyložím motivy společné pro Mooreovy knihy a poukáži na důležitost jeho role ve vývoji komiksu.
|
host ::
RSS.