|
|
Intersekcionalita pohledem feministických aktivistických kolektivů v České republice
Dařílková, Linda ; Kobová, Ĺubica (vedoucí práce) ; Kolářová, Kateřina (oponent)
Intersekcionalita je tématem, které u feministických aktivistických kolektivů v České republice rezonuje. Polovina z kolektivů zahrnutých do tohoto výzkumu se za intersekcionální veřejně označuje, většina zbylých kolektivů se s intersekcionalitou i tak alespoň do určité míry ztotožňuje. Intersekcionalita je však komplexní teoretický koncept a lze se tak ptát, jak tyto kolektivy intersekcionalitu chápou a jak ji převádějí do své praxe. Z velké části rozhovorů vyplynulo, že diskurzivní přístupy k intersekcionalitě jsou vedeny étosem sociální spravedlnosti, tedy lepšího světa pro všechny. Z něho vyplývá apel na inkluzivitu, který byl v několika rozhovorech rozlišován na inkluzivitu směrem dovnitř a inkluzivitu směrem ven. Inkluzivita směrem ven se projevovala zahrnováním více oblastí sociální spravedlnosti do diskurzu i činnosti kolektivu. Na diskurzivní i praktické rovině jsem identifikovala i další, neméně důležité, přístupy k intersekcionalitě, jež popisuji v této diplomové práci. Intersekcionalita ve vztahu k vlastnímu označení kolektivů vyjadřuje rovněž snahu distancovat se od vylučujících směrů feminismu či aktivismu obecně a v tomto ohledu může intersekcionalita nabývat i normativní charakter. I přes převážně (ovšem nikoliv výlučně) pozitivní vnímání intersekcionality ze strany účastnictva...
|
|
| |
|
|
Americká rocková hudba druhé poloviny 60. let 20. století a její kulturní a politická role
KALLMÜNZER, Dan
Práce se zabývá kulturními, sociálními a politickými událostmi v USA v průběhu 60. let. Zkoumá míru vzájemného ovlivňování těchto událostí s rockovou a populární hudbou. Definuje hudbu jako nezbytnou složku opoziční kultury a protiválečných hnutí. Dále se práce zaměřuje na konkrétní organizace a skupiny, které pořádaly početné demonstrace a pochody. Pozornost je věnována samotným hudebním interpretům, kteří skrz texty a hudbu varovali před vládní propagandou, pronásledováním a nespravedlností. Práce vykresluje změnami obsáhlá 60. léta v USA jako zdroj inspirace a ponaučení pro další generace. Praktická část obsahuje přípravu na hodinu anglického jazyka pro devátou třídu základní školy, kde je žákům přiblíženo kulturní a sociální pozadí. Téma spadá do průřezových témat základního vzdělávání, které mimo jiné, nejvíce naplňuje cíle multikulturní výchovy. Snaží se, aby si žáci uvědomili své kulturní a sociální hodnoty. Zároveň je navádí ke zvídavosti a toleranci k jiným rasám, národům a kulturním odlišnostem. Příprava na hodinu je umístěna na Metodický portál RVP.CZ sloužící jako zdroj inspirace pro ostatní učitele a pedagogy.
|
|
|
Vliv Tomáše a Jana Antonína Bati na rozvoj města Otrokovice
Malotová, Hana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Téma, které jsem se rozhodla ve své diplomové práci řešit, se týká mého rodného města Otrokovic a rovněž regionu, ve kterém se město nachází. Popisuje vývoj a budování tohoto místa především jeho čtvrti Baťova, které zde probíhalo ve 20. a 30. letech minulého století. Pod vedením bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových zde bylo budováno ideální průmyslové město, jediné svého druhu v celé republice. Nevznikl však pouze nový urbanistický útvar, ale také nový typ pracovních a sociálních vztahů. Ve své práci se zabývám nejen sociologickým dopadem tohoto procesu na původní obyvatele ale také novým způsobem výchovy mladých lidí, pojetím disciplíny a fenoménem kolektivního vědomí. Rovněž jsem si kladla otázku trvale udržitelného rozvoje Otrokovic po stránce ekologické i ekonomické a jejich možné budoucnosti. Nechybí ani srovnání s nedalekým Zlínem, kde Baťové započali proces přetváření celé podřevnické oblasti, který je stále centrem regionu a nositelem tradic batismu.
|
|
|
Stát - země - národ: loajality moravských Čechů a Němců
Řepa, Milan
Studie paralelně sleduje proměny kolektivního vědomí českého a německého obyvatelstva na Moravě v 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé formy kolektivního vědomí – zemský patriotismus, rakouský státní patriotismus, český a německý nacionalismus, pangermanismus a panslavismus – a jejich vztah k dalším solidaritám či loajalitám, například stavovským, třídním, konfesním či regionálním. Posuzuje, jak jejich genezi ovlivnily významné události nebo historické procesy, počínaje osvícenským absolutismem, přes napoleonské války, revoluční léta 1848/1849, počátky a rozvoj občanské společnosti v 60. a 70. letech, války prusko-rakouskou (1866) a prusko-francouzskou (1870), až po rozrůzňování politického života na sklonku 19. století.
|
host ::
RSS.