|
|
Význam prosvětlení lesa pro rostlinná společenstva v NP Podyjí
Pusztaiová, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Macek, Martin (oponent)
V této práci se zabývám různými aspekty vlivu vytvoření nových pasek na rostlinná společenstva v NP Podyjí. Zvláštní prostor přitom věnuji světlomilným, chráněným a nepůvodním druhům rostlin, a jejich reakci na nově vzniklé světliny. Oblast NP Podyjí byla velice dlouho a kontinuálně využívaná lidmi. Existuje zde proto celá řada světlomilných rostlinných druhů, vázaných na určitý režim antropogenních disturbancí. Vývoj rostlinných společenstev jsem sledovala pomocí fytocenologických snímků na šesti dvojicích pasek (paseky izolované v lese a paseky propojené s bezlesím), vykácených v letech 2011 a 2012. Zároveň jsem snímkovala i přilehlé zapojené lesy a lesostepi na hraně kaňonu. Během prvního roku po vykácení došlo k výraznému vzrůstu diverzity i pokryvností druhů na pasekách. V dalších letech probíhaly výraznější změny na izolované pasece, u které porostní žebro pravděpodobně zpomalilo kolonizaci novými jedinci. Na pasekách byla diverzita i abundance rostlin výrazně vyšší než v zapojeném lese a lesostepi. Počet ohrožených druhů rostlin byl nejvyšší na lesostepích. Na pasekách bylo zaznamenáno několik unikátních druhů ohrožených rostlin, které nebyly zjištěny v žádném jiném biotopu. Zároveň se však na pasekách vyskytlo signifikantně vyšší množství nepůvodních (včetně invazních) druhů rostlin, než na...
|
|
|
Sukcese vegetace na plochách po těžbě dřeva v oblastech borových lesů
Šmidrkalová, Monika ; Hadincová, Věroslava (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
Sukcese vegetace na plochách borových lesů po těžbě dřeva byla studována ve vybraných pískovcových oblastech České republiky (Český ráj, Dokesko, České Švýcarsko). Cílem práce bylo zjistit, jaký je sled druhů a rychlost změn v průběhu sukcese, které faktory sukcesi ovlivňují a jak se liší sukcese vegetace po těžbě dřeva a po požáru. Metodou space-for-time substitution bylo zaznamenáno celkem 249 fytocenologických snímků (100 m2 ) po těžbě dřeva ve věku 1 - 170 let, rozdělených do 7 sukcesních stádií. Výsledky práce ukázaly, že v průběhu celé sukcese se počet druhů na snímek statisticky průkazně neměnil. Jednotlivá sukcesní stádia se mezi sebou odlišovala v druhovém složení. Nejmladší sukcesní stádia (do 5 let) se druhovým složením nejvíce odlišovala od všech starších sukcesních stádií hlavně světlomilnými ruderálními druhy rostlin. Nejstarší sukcesní stádia (nad 40 let) si svým druhovým složením byla velmi blízká. Z testovaných faktorů prostředí měla největší vliv na druhové složení vysázená dřevina a lokalita. Po porovnání sukcese vegetace po těžbě dřeva a požáru se plochy po těžbě dřeva vyznačovaly průkazně menším celkovým počtem druhů na snímek. Na plochách po těžbě dorůstaly...
|
|
|
Vliv kůrovcové kalamity na společenstva epigeických Collembola (Insecta: Entognatha) klimaxových smrčin v Národním parku Šumava, Česká republika
Rusek, Josef ; Brůhová, Jindřiška
Epigeická aktivita chvostoskoků (Collembola) byla studována metodou zemních pastí v nepoškozených klimaxových smrčinách, v odumřelých smrčinách po napadení kůrovci a na holosečných pasekách v NP Šumava. Bylo zpracováno více než 149 000 jedinců Collembola náležejících 54 druhům. Nejvyšší epigeická aktivita byla zjištěná v letním období v nepoškozené smrčině (624,2 ex./past/30dní), nižší v mrtvých lesích (604,1 ex./past/30dní) a nejnižší na pasekách (549,8 ex./past/30dní). V nepoškozené smrčině bylo zjištěno 19 charakteristických druhů s konstancí C> 49%, kdežto v mrtvém lese pouze 14 a na pasece 17 druhů. Druhy .i.Allacma fusca, Dicyrtomina minuta, Sminthurinus aureus, Desoria neglecta, Desoria violacea, Xenylla maritima./i. dosáhly nejvyšší aktivity v nepoškozené smrčině. .i.Tetracanthella stachi, Entomobrya nivalis, Tomocerus minutus, Pariosotoma cf. agrelli, Ceratophysella denticulata, Pseudachorutes corticicola, Deutonura conjuncta./i. měly nejlepší životní podmínky v mrtvém lese.
|
|
|
Povrchová aktivita osmi běžných druhů chvostoskoků ve smrkových lesích a na pasekách po kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava, Česká republika
Brůhová, Jindřiška ; Rusek, Josef
Povrchová aktivita osmi epigeických druhů chvostoskoků byla studována ve smrkových lesích živých i odumřelých a na pasekách Národního parku Šumava, Jižní Čechy, Česká republika. .i.Lepidocyrtus lignorum, Leidocyrus cyaneus, Pogonognathellus longicornis, Tomocerus minutus, Tetracanthella stachi. Allacma fusca, Emtomobrya nivalis, Dicyrtomina minuta./i.. Ke studiu vlivu odumření smrkového lesa po kůrovcové kalamitě a na pasekách bylo na každé z 9 lokalit umístěno 5 zemních pastí v období léta a podzimu. Materiál, zahrnující 79 435 jedinců, byl vyhodnocen pomocí neparametrického Kruskal-Wallis testu. Takto byly srovnány jednotlivé lokality a roční období. Complete linkage (Euclidean distances) cluster analysis byla použita pro srovnání všech lokalit mezi sebou.
|
host ::
RSS.