|
|
Zlín FCK Technology
Morávek, Jakub ; Kudla, David (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem bytového domu na území Malenovic u Zlína, kde má na pozemku současné Malenovické pily ležící v těsné blízkosti čtyřproudé komunikace vzniknout nový bytový komplex. Koncepce tohoto návrhu je založena na podrobném zkoumání lidských cyklů a jejich vlivu na člověka v každodenním životě ve vztahu k architektuře. Od cyklu životního přes roční a zejména pak cyklus denní, odborně označovaný jako cirkadiánní rytmus. Stavba svým myšlenkovým konceptem, orientací na světové strany, zónováním bytu a také tvarovým řešením reaguje na potřeby člověka z pohledu světelného komfortu a zároveň řeší co největší efektivitu použitých technologií právě v souvislosti se světelnou pohodou, tvarové řešení vytváří na úrovni teras také podmínky pro setkávání širokého spektra obyvatel domu, vytváří diverzitu. Snižuje potřebu dosvětlovat prostor během dne umělým osvětlením a po setmění řeší umělé osvětlování s ohledem na lidské zdraví, čímž zároveň snižuje i spotřebu energie.
|
|
|
SPANÍ VENKU
Bendák, Jan ; Tomalík, Michael (oponent) ; Tobola, Ondřej (vedoucí práce)
Práce se zabývá vlivy, působícími na člověka při pobytu ve venkovním prostředí a jejich dopady na náš denní rytmus. Blíže se zaměřuje na rituál spaní venku. Snaží se o přirozené pochopení zákonitostí přírody skrze vystavení se vlivům, které na nás každodenně účinkují pod širým nebem. Roční období, počasí, světlo a další faktory jsou pro práci určujícími prvky, o které se opírá. Výsledkem pochopení a spojení těchto principů jsou venkovní struktury určené pro přespávání skupin či jednotlivců. Objekty by měly sloužit jako platforma pro vznik komunity, která bude tyto principy dále autonomně rozvíjet. Práce představuje pozitiva spaní venku, vymezit se vůči trendu neustále se zrychlující doby a poskytnout příklad, jak se pomocí vnímání přírody s touto tendencí vypořádat.
|
|
|
Osvětlení s proměnným spektrálním složením a jeho vliv na fyziologické funkce člověka
Hanák, Petr ; Bendová,, Zdeňka (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem světla na člověka a konkrétně vlivem na fyzický výkon. Cílem práce bylo navrhnout vhodnou testovací metodu pro ověření vlivu světla na fyzickou aktivitu člověka. Dále prověření navržené metody v laboratorních podmínkách a vyhodnocení získaných dat a posouzení vlivu světla na fyzickou výkonnost člověka. Za tímto účelem byla navržena měřící metoda, dle které bylo změřeno několik osob za dvou odlišných světelných podmínek. Měření naznačuje, že osvětlení s vyšší intenzitou a spektrálním složením zahrnující krátké vlnové délky vede ke zvýšení fyziologické aktivity organismu a tím k potenciálnímu snížení fyzické výkonosti.
|
|
|
Osvětlování s ohledem na biologické funkce
Němec, Jiří ; Štěpánek, Jaroslav (oponent) ; Baxant, Petr (vedoucí práce)
Práce shrnuje základní světelně technické parametry, principy vizuální a nevizuální fotorecepce a dopady osvětlení na organismus. Několik kapitol je zaměřeno na mechanismus, jímž světlo ovlivňuje hladinu hormonů a cirkadiánní rytmus organismu. V návaznosti na osvětlovací soustavy je zvážen také dopad elektromagnetického záření, spojeného s jejich ovládáním, na organismus. Stručně popsány jsou nabízené systémy zakládající na chytrých LED zdrojích nebo na chytrých vypínacích prvcích. Výsledkem práce je zvolení řešení nejvíce odpovídajícího původním požadavkům zadavatele.
|
|
|
Vliv modrého světla na lidský organismus
Dvořák, Petr ; Krbal, Michal (oponent) ; Štěpánek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce vysvětluje pojem „modré světlo“. Zabývá se zdroji modrého světla a účinky tohoto typu elektromagnetického záření na lidský organismus. Pozornost je věnována především problémům, které může modré světlo způsobit. Největším nebezpečím je desynchronizace cirkadiánního rytmu a fotochemické poškození sítnice – fotoretinitida („blue light hazard“). Jsou zde popsány základní principy fungování biologických pochodů a zrakového systému, které jsou řízeny vlastnostmi dopadajícího světla na sítnici lidského oka. Ve druhé polovině práce jsou sepsány základní informace o umělých zdrojích modrého světla běžně se vyskytujících v domácnostech a v průmyslu. Po změření těchto zdrojů a následném zpracování jsou na konci práce uvedena jejich elektromagnetická spektra a jsou zde porovnány z hlediska cirkadiánních účinků.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na spánek
Brožová, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá faktory, které mohou ovlivňovat lidský spánek. Práce pojednává o vlivu stresu, počasí, kofeinu, teploty místnosti a osvětlení na lidský spánek. Část práce je věnována osvětlení – jeho vývoji, rozdělení a jeho správnému použití v interiéru. Dále je v práci pojednáváno o spánku, jeho významu, fázích a možných spánkových poruchách, které mohou být mimo jiné způsobeny světlem, které narušuje cirkadiánní rytmus. Další sekce této bakalářské práce se zabývá vlivem umělého a přirozeného světla na spánek. Popisuje jak jeho negativní, tak i pozitivní účinky na organismus. Z těchto poznatků vychází návrh lůžkového nábytku s integrovaným osvětlením. Práce je rozdělena do dvou částí – teoretické a praktické. Teoretická je zaměřena na vliv vybraných faktorů na spánek, praktická řeší vlastní návrh lůžkového nábytku s integrovaným svítidlem a měření kvality spánku.
|
|
|
Význam cirkadiánních rytmů u člověka se zaměřením na adolescenty
Kolářová, Michaela ; Vančata, Václav (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Cílem předloženého textu je podrobné nastínění významu cirkadiánních rytmů se zaměřením na období adolescence. Cirkadiánní rytmy se objevují již v období raného dětství, během života ovšem prochází mnoha změnami. Zatímco v období raného dětství se cyklus bdění a spánku posouvá na dřívější dobu, během období dospívání je to zcela opačně a cyklus je posunutý o několik hodin později a ve starším věku se cyklus dokonce vrací k dřívějšímu, tedy předsunutému stavu. Právě období dospívání je spojeno s nejvýraznějšími změnami a se zvýšenými nároky na studium, větší samostatnost a obecně větším přetížením na úkor kvalitního a dostatečného spánku, díky čemuž jsou cirkadiánní rytmy rozhozené a dochází k jejich dramatickému posunu, což značně ovlivňuje nejen načasování a kvalitu spánku, ale dotýká se i ostatních oblastí života, jako je například oblast zdraví. Pro dospívající je tak zcela přirozená zpožděná fáze korelující s pohlavním vývojem, přičemž spánkové vzorce jsou tak řízeny biologickou složkou. Jako nejvhodnější terapie se jeví především respektování fyziologických změn u adolescentů a snaha o institucionální změny namísto nucení vzorců vytvořených na základě institucionálních a rodičovských potřeb, čímž je pouze podkopávána chemie těla adolescentů, a to má za následek nedostatečný a nekvalitní spánek...
|
|
|
Vliv brýlí blokujících modré světlo na parametry kvality spánku
Honzíková, Anna ; Levínská, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, Jáchym (oponent)
V této práci jsme se zabývali vlivem modrého světla na parametry kvality spánku. Sestavili jsme čtyřtýdenní experiment, při kterém měli probandi k dispozici brýle blokující modré světlo. Dále jsme pracovali s hodinkami značky Garmin, spánkovým deníkem sestaveným pro tento experiment a standardizovaným dotazníkem Pittsburgh Sleep Quality index (vyplněný před a po experimentu). Zkoumány byly parametry z hodinek (tepová frekvence, délka spánku, délka fází spánku, počet probuzení za noc, čas usnutí a hodnoty stresu), ze spánkového deníku (teplota ráno a večer, subjektivní kvalita spánku a únava během dne) a také z dotazníku. Experiment byl rozdělen na dvě fáze. Na první fázi bez brýlí, v níž probandi absolvovali svůj běžný spánková režim, a na druhou s brýlemi, při které si proband vždy alespoň 90 minut před spánkem brýle nasadil a nosil je až do úplného zhasnutí. Obě fáze trvaly dva týdny. Každý den probandi vyplňovali připravený spánkový deník a také do něj vkládali informace z hodinek. Po dokončení byly výsledky obou fází porovnány. Statisticky významné parametry (p ≤ 0.05) byly průměrná tepová frekvence, tělesná teplota měřena ráno, počet probuzení za noc, subjektivní kvalita spánku, výsledky standardizovaného dotazníku, latence spánku a hodnoty stresu.
|
|
|
Zkoumání cirkadiánního rytmu a světelné hygieny u osob pracující ve směnném provozu
TESKA, Andrej
Cílem této bakalářské práce bylo shrnout dosavadní poznatky o cirkadiánním rytmu, spánku, úloze a důležitosti melatoninu v lidském těle, příčiny a důsledky nabourávání cirkadiánního rytmu a možnosti jeho posílení pro co nejlepší zdraví a vitalitu. Práce je koncipována jako literární rešerše a vychází převážně ze zahraničních studií tohoto oboru, nicméně spoustu informací je doplněných od českých autorů. Zdraví je v 21. století naprosto komplexní hodnotou, na kterou by se mělo také komplexně nahlížet. Zkoumat by se měly veškeré možné aspekty nabourávání zdraví, které jsou mnohdy přehlíženy. Témata rozvíjená v této práci se zaměřují na rostoucí uvědomění, že ignorujeme cirkadiánní a spánkový systém na vlastní nebezpečí. Právě narušování cirkadiánního rytmu přináší v dnešní době, dle mnoha studií, zdravotní neduhy. Velký počet studií totiž potvrzuje, že za řadou nemocí, které se projevují v moderním světě stojí právě rozpad cirkadiánního rytmu. Tato práce shrnuje jak mechanismy fungování cirkadiánního rytmu, tak jeho největší narušitele a potencionální rizikové faktory spojené s různými druhy nemocí. Přináší nové náhledy na to, jak pečovat o své zdraví komplexně, tak aby bylo pro nás co nejvíce udržitelné.
|
|
|
Stravovací zvyklosti osob pracujících ve směnném provozu
KRATOCHVÍLOVÁ, Martina
Bakalářská práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány základní složky stravy, velká část je věnována cirkadiánnímu rytmu a jeho vlivu na zdraví. Také jsou zmíněna zdravotní rizika spojená se směnným provozem. Dále je popsán hormon melatonin, který hraje důležitou roli během spánku. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat stravovací zvyklosti osob pracujících ve směnném provozu. Výzkum byl zpracován pomocí kvalitativní metody. Sběr dat probíhal formou semistrukturovaného rozhovoru s předem připravenými otázkami a záznamů týdenních jídelníčků. Rozhovory byly provedeny s celkem deseti pracovníky ze zdravotnického zařízení, kteří pracují ve směnném provozu na dvanáctihodinové směny. Z výsledků vyplývá, že osoby pracující ve směnném provozu zařazují do stravy jako zdroj bílkovin nejčastěji maso a mléčné výrobky. Příjem bílkovin je větší během denní směny. Příjem sacharidů je nejčastěji získáván z pečiva a příloh, jež jsou součástí pokrmů. Konzumace luštěnin je zařazována do stravy zřídka. Během noční směny jsou konzumovány menší porce a příjem tekutin je větší během denní směny. Z jídelníčků od informantů jsme zjistili, že příjem vlákniny je nízký. Svačiny se nejčastěji skládají z ovoce, mléčných výrobků nebo pečiva s něčím. Z výzkumu se zjistilo, že nabídku obědů využívá malá část informantů, večeře jsou využívány minimálně. Také jsme se dozvěděli, že většina informantů konzumuje při noční směně pokrmy do půlnoci a do konce směny přijímají pouze tekutiny. Energetické nápoje nejsou důležitou součástí pitného režimu ve směnném provozu. Příjem kávy je větší během denní směny. Výsledky bakalářské práce mohou sloužit pro laickou i odbornou veřejnost. Součástí práce je vytvoření informativního letáku s doporučením stravovacích návyků.
|
host ::
RSS.