|
|
Určení levo-pravé asymetrie těla u obratlovců
Vrúbel, Matěj ; Soukup, Vladimír (vedoucí práce) ; Fabian, Peter (oponent)
Levo-pravá tělní osa je vedle osy dorso-ventrální a antero-posteriorní dozajista důležitou, ale zároveň nejvíce opomíjenou tělní osou bilaterálně symetrických živočichů. Asymetrické rozložení vnitřních orgánů podél této osy je životně důležité pro mnoho zástupců živočichů. U obratlovců dochází k ustavení této asymetrie v relativně časných embryonálních stádiích. Zásadní úlohu v tomto procesu má organizátor, který zodpovídá za správné ustavení levo-pravé tělní osy. Tento organizátor se u různých skupin obratlovců nachází na různých místech těla, a až na výjimky jsou tvořeny buňkami s pohyblivými ciliemi, které vytváří v organizátoru jednosměrný levotočivý proud extracelulárních tekutin. Tento proud je pravděpodobně vnímán buňkami, které obklopují levou stranu organizátoru. Tyto buňky reagují na výše zmíněný mechanický stimul spuštěním Nodal signální dráhy. Takto spuštěná signální kaskáda ústí v levostrannou expresi genu Pitx2, který specifikuje levou část embrya. V současné době se ukazuje, že úloha Nodal signální dráhy v určení levo-pravé asymetrie není společná jen obratlovcům, ale pravděpodobně i všem bilaterálně souměrným živočichům. U skupin obratlovců, kde chybí proud extracelulárních tekutin při určení levo-pravé asymetrie, je toto zajištěno alternativním způsobem. Tím je kupříkladu migrace...
|
|
|
Searching for the common function of the BBSome across the evolution and development
Mašková, Kristýna ; Štěpánek, Ondřej (vedoucí práce) ; Čajánek, Lukáš (oponent)
BBSom je proteinový komplex, jehož funkce je spojena s ciliárním transportem. Bylo zjištěno, že BBSom je evolučně konzervován napříč organismy tvořícími cilie. Narušení BBSomu vede k ciliárním dysfunkcím a ovlivňuje i mnoho signálních drah. U člověka jsou genetické defekty BBSomu příčinou pleiotropického onemocnění, a to Bardet-Biedlova syndromu. BBSome je studován jednotlivě v mnoha modelových organismech a buněčných liniích za účelem pochopení molekulárních funkcí BBSomu. Tyto studie nebyly zatím porovnány, aby se zjistilo, zda existuje jednotná funkce BBSomu, která by mohla být důvodem jeho evoluční konzervovanosti mezi ciliárními organismy. V této bakalářské práci byly znalosti týkající se BBSomu shrnuty a porovnány za účelem identifikace domnělé jednotné funkce BBSomu mezi různými modelovými organismy a buněčnými typy. Zdá se, že nebyla nalezena funkce BBSomu, která by se dala označit za jednotnou funkci, důvodem je zřejmě mnoho specializovaných funkcí BBSomu v různých organismech a tkáních. Jediná vzdálená podobnost je BBSom dependentní retrográdní ciliární transport, který byl popsán ve většině studovaných modelových organismů a buněčných typů.
|
|
|
Indukce levo-pravé asymetrické genové exprese ve ventrálním uzlu vlivem proudění extracelulární tekutiny
Šimková, Kateřina ; Vegrichtová, Markéta (vedoucí práce) ; Mašek, Jan (oponent)
Vznik levo-pravé tělní asymetrie, která při gastrulaci určuje orientaci tělních orgánů, je v myším embryu indukován v mnohobuněčném útvaru na anteriorním konci primitivního pruhu nazývaném ventrální uzel. Buňky ventrálního uzlu mají na svém povrchu krátké rotující cílie, které generují proudění extracelulární tekutiny směrem vlevo a proudění následně indukuje asymetrickou genovou expresi. Hlavní signalizační událost narušující symetrický vývoj spočívá ve spuštění Nodal signalizační dráhy a spuštění asymetrické exprese jejího člena Nodal. Narušením těchto procesů dochází k otočení běžné asymetrické exprese v uzlu, která vyústí v zrcadlové otočení tělních orgánů, nazývané též situs inversus. Existují dva modely zabývající se možnostmi, jak je informace z levostranného proudění přenášena do buněk uzlu, kde dochází k asymetrické expresi příslušných genů. Mechanosenzitivní model je založen na existenci pohyblivých cílií, vytvářejících proud, a nepohyblivých cílií, které na proud reagují otevřením polycystinových vápníkových kanálů. Podle chemosenzitivního modelu dochází k sekreci specifických morfogenů, které jsou unášeny proudem, a vazbou na příslušné receptory spouští signalizaci v buňkách. Dosud nebylo prokázáno, který z těchto dvou modelů platí v myším uzlu, ale jednou z pravděpodobných možností je,...
|
|
| |
host ::
RSS.