|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Finanční aspekty narovnání vztahu státu s církvemi a náboženskými společnostmi
Linhartová, Petra ; Gutiérrez Chvalkovská, Jana (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Finanční aspekty narovnání vztahu státu s církvemi a náboženskými společnostmi Abstrakt Návrh zákona o majetkovém narovnání vztahu státu s církvemi je prezentován především ve smyslu další zátěže pro státní rozpočet ČR. Má práce hodnotí navrhované vyrovnání z pohledu obou aktérů, do své analýzy tedy zahrnuji kromě státu i církve. Teoretická část se zaměřuje na postavení církví v ČR a historický vývoj jejich financování, v jejím závěru shrnuji řešení majetkového narovnání v zemích Visegrádské čtyřky. Praktická část je rozdělena na dvě kapitoly: první z nich srovnává dopady jednotlivých možností majetkového narovnání na státní rozpočet, druhá se zaměřuje na investiční možnosti církví a náboženských společností. Hlavním cílem analytické části mé práce je výpočet zhodnocení investic na finančních trzích, které by církvím zajistilo stálý zdroj financování po roce 2043, kdy by měly být ukončeny všechny státní příspěvky na provoz církví. Z mé analýzy vyplývá, že církve potřebné výnosy v dlouhodobém horizontu 60 let nemohou získat a musí si tedy zajistit i jiný zdroj příjmů.
|
|
|
Hospodaření církví a náboženských společností v kontextu tzv. církevních restitucí
Novotná, Pavla ; Deverová, Lenka (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku hospodaření církví a náboženských společností v kontextu tzv. církevních restitucí. V první části se zabývá postavením církví a náboženských společností v občanské společnosti, legislativním rámcem církví a náboženských společností, církevními restitucemi, jejich aktuální podobou a hospodařením církví a náboženských společností. Empirická část usiluje o zjištění odpovědí na vytyčené výzkumné otázky. Přibližuje důsledky církevních restitucí pro vybraný vzorek církví ve vztahu k církevnímu hospodaření a dále se zaměřuje na oblast církevního podnikání v souvislosti s církevními restitucemi.
|
|
|
Ateismus a víra v České republice na příkladě náboženského života města Kladna
Lapková, Eliška ; Nešpor, Zdeněk (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Náboženství je z kulturologického hlediska velkým kulturním fenoménem, který ani v české, převážně ateistické společnosti zcela nevymizel. Otázku ateismu si práce klade ve smyslu, nakolik je tradiční institucionální forma náboženství dnes přitažlivá, nakolik je živá a do jaké míry můžeme pokračující sekularismus české společnosti chápat jako skutečný odklon individua od duchovních náboženských hodnot a od potřeby transcendentních vztahů. Aktuálním tématem, dramatizujícím vztah ateismu a náboženství v české společnosti, jsou pak církevní restituce. Cílem práce je analýza způsobu udržování víry uvnitř jádra věřících, způsobu její expanze do veřejnosti a reakcí ateistické veřejnosti, to vše na empirickém příkladě města Kladna. Hypotézy práce se týkají způsobu předávání víry, nenáboženských veřejných aktivit církví, reakcí veřejnosti na tyto aktivity a schopnosti církví a náboženských skupin podílet se na vlastním mediálním obraze. Ateismem a vírou se práce zabývá na čtyřech úrovních: první úroveň je teoretické vymezení pojmů, sumarizace autorů, kteří se tématem v české společnosti zabývali, historické uvedení do situace a představení města Kladna, ve kterém probíhal empirický výzkum. Druhou úrovní je přehled jednotlivých náboženských skupin, které v době výzkumu sídlily v Kladně, jejich historické a...
|
|
|
Ověření korespondence mezi mediální a veřejnou agendou
Horová, Terezie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje tématu korespondence mezi mediální a veřejnou agendou. Vychází z dřívějších výzkumů, kde vztah mezi mediální a veřejnou agendou jako první zanalyzoval sociolog McCombs (Dearing a Rogers 1996: 6). Na základě pramenů se zaměřuje na prokázání souvislosti na konkrétním případu církevních restitucí, kde se probírá zejména jejich vývoj a názory jak v mediální, tak ve veřejné agendě. Oproti předchozí teorii se práce snaží hlouběji proniknout do souvislostí mezi mediální a veřejnou agendou a zkoumat jejich vzájemnou korespondenci. Pro zanalyzování mediální agendy autorka používá metodu obsahové analýzy novinových článků ve vybraných tištěných médiích. Výsledek pak porovnává se sekundární analýzou dat průzkumu Naše společnost realizovaným Centrem pro výzkum veřejného mínění, který v tomto případě zastupuje veřejnou agendu. Hlavním výsledkem šetření je pak ověření, že mezi mediální a veřejnou agendou k vzájemnému ovlivňování dochází i v konkrétním případě problematiky církevních restitucí. Jednak se daří identifikovat podobnost mezi četností výskytů jednotlivých mediálních zpráv a zájmu veřejnosti o dané téma. Dále se také objevuje spojitost mezi názory na téma v mediální i veřejné agendě. Ukazuje se, že negativní názor na proces schvalování zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi...
|
|
|
Finanční aspekty narovnání vztahu státu s církvemi a náboženskými společnostmi
Linhartová, Petra ; Gutiérrez Chvalkovská, Jana (vedoucí práce) ; Martišková, Monika (oponent)
Finanční aspekty narovnání vztahu státu s církvemi a náboženskými společnostmi Abstrakt Návrh zákona o majetkovém narovnání vztahu státu s církvemi je prezentován především ve smyslu další zátěže pro státní rozpočet ČR. Má práce hodnotí navrhované vyrovnání z pohledu obou aktérů, do své analýzy tedy zahrnuji kromě státu i církve. Teoretická část se zaměřuje na postavení církví v ČR a historický vývoj jejich financování, v jejím závěru shrnuji řešení majetkového narovnání v zemích Visegrádské čtyřky. Praktická část je rozdělena na dvě kapitoly: první z nich srovnává dopady jednotlivých možností majetkového narovnání na státní rozpočet, druhá se zaměřuje na investiční možnosti církví a náboženských společností. Hlavním cílem analytické části mé práce je výpočet zhodnocení investic na finančních trzích, které by církvím zajistilo stálý zdroj financování po roce 2043, kdy by měly být ukončeny všechny státní příspěvky na provoz církví. Z mé analýzy vyplývá, že církve potřebné výnosy v dlouhodobém horizontu 60 let nemohou získat a musí si tedy zajistit i jiný zdroj příjmů.
|
host ::
RSS.