|
|
Sledování vlivu krátkodobé aplikace vybraných pravidel spánkové hygieny na posturální stabilitu
Ročková, Šárka ; Vomáčková, Helena (vedoucí práce) ; Opatrná Novotná, Irena (oponent)
Název: Sledování vlivu krátkodobé aplikace vybraných pravidel spánkové hygieny na posturální stabilitu Cíle: Cílem této práce bylo sledování vlivu krátkodobé aplikace vybraných pravidel spánkové hygieny na posturální stabilitu pomocí dynamického počítačového posturografu NeuroCom Smart EquiTest u zdravých mladých jedinců. Metody: Tato práce je charakterizována jako pilotní experimentální studie. Výzkumný soubor byl tvořen 20 jedinci (n=20), tento byl rozdělen na skupinu experimentální (n1=10) a kontrolní (n2=10). Probandi byli osloveni na základě předem stanovených kritérií (zdraví mladí dospělí, studenti vysokých škol ve věkové kategorii 20-30 let, věkový průměr v experimentální skupině (n1=10) byl 24,74 2,56 let, věkový průměr v kontrolní skupině (n2=10) byl 25,39 2,97 let). Výběr probandů proběhl nepravděpodobnostním výběrem, metodou "snowball". Měření bylo provedeno v Kineziologické laboratoři UK FTVS. Pro hodnocení posturální stability byl použit dynamický počítačový posturograf NeuroCom Smart EquiTest, respektive testovací protokol zahrnující tyto testy: Sensory Organisation Test, Motor Control Test, test Limits of Stability a Rhytmic Weight Shift. Měření na dynamickém počítačovém posturografu bylo provedeno dvakrát v časovém rozestupu jednoho týdne. U experimentální skupiny byla po...
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Chronotypy a sociální jet lag v souvislosti s obezitou
Halászová, Andrea ; Fárková, Eva (vedoucí práce) ; Červená, Kateřina (oponent)
V přírodě lze pozorovat řadu dějů, které podléhají určité pravidelnosti a s určitou periodou se opakují. Mezi tyto děje patří mj. i rytmus cirkadiánní s periodou přibližně jeden den. Jeho hlavním synchronizátorem je světlo, ovšem na synchronizaci má vliv i mnoho vnějších faktorů, mezi které patří i sociokulturní prostředí, v němž člověk žije. Cirkadiánnímu rytmu podléhá řada dějů v organismu, u každého člověka ovšem může být nastavení cirkadiánního rytmu lehce odlišné. Toto individuální nastavení nazýváme chronotyp. Výkumy posledních let ukazují, že velmi důležité je to, zda člověk žije v souladu se svým chronotypem. Dlouhodobý nesoulad a cirkadiánní desynchronizace vytvořená tlakem společnosti na život v ní udávaném rytmu se nazývá sociální jet lag. Mnohé studie potvrzují, že právě sociální jet lag může hrát roli v patogenezi mnoha civilizačních onemocnění včetně obezity. Proto by mohla být přínosem aplikace poznatků o fungování cirkadiánního rytmu a jeho porušení do klinické praxe, ať už pro zajištění efektivnější léčby souvisejících onemocnění či účinné prevence.
|
|
|
Pineální léze: klinický obraz, produkce hormonů a kvalita spánku, efekt chirurgické léčby
Májovský, Martin ; Netuka, David (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Lipina, Radim (oponent)
Úvod: Pineální krajina je hluboká oblast mozku obklopená vysoce elokventními strukturami. Expanzivních léze, které nacházíme v této oblasti, jsou cysty glandula pinealis, nádory glandula pinealis (od pineocytomu po pinealoblastom) a dále metastázy, germinální nádory, meningeomy, gliomy, hemangioblastomy a neuroektodermální nádory. V této práci jsem se zaměřil na pineální cysty, jež jsou benigní afekce lidské šišinky na pomezí varianty normy a patologie. Klinický přístup k pacientům s pineální cystou je velmi kontroverzní, zejména pokud přichází s nespecifickými potížemi. U malé části nemocných lze zvažovat chirurgickou léčbu ovšem indikační kritéria nejsou jasně definována. Hlavní funkcí šišinky je řízení cirkadiánních rytmů skrze hormon melatonin, není ale doposud známo, jak pineální cysta ovlivňuje sekreci melatoninu a jak se mění po resekci cysty. Materiál a metodika: Prospektivně vedená sestava zahrnuje pacienty s pineální cystou větší než 7 mm, kteří byli vyšetřeni na naší klinice mezi lety 2000 a 2016. Zaznamenána byla epidemiologická data, příznaky, chirurgické výsledky a radiologické parametry. V podskupině 4 operovaných a 3 neoperovaných pacientů byl stanoven 24-hodinový profil melatoninu, kortizolu a glykemie. Dále jsme provedli online dotazníkový výzkum, abychom porovnali praktiky léčby...
|
|
|
Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku
Kasalová, Michaela ; Janečková, Denisa (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Bakalářská práce: Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku Řešitel: Michaela Kasalová Vedoucí práce: PhDr. Denisa Janečková, Ph.D. Abstrakt: Chronobiologie (název je odvozen z řeckého slova chronos = čas) je vědní obor zabývající se biologickými rytmy, které podléhají určitým cyklům s různou délkou periody. Za nejdůležitější rytmy pro člověka lze považovat tzv. cirkadiánní, jejichž perioda je přibližně 24 hodin. Tyto rytmy ovlivňují individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které odborně nazýváme chronotypy. Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat chronotypy z historického pohledu, nastíní jednotlivé typy a jejich specifika, biologickou podstatu a souvislost s cirkadiánními rytmy a spánkovým režimem. Rozdíly mezi chronotypy nejsou pouze u jednotlivých osob, ale liší se i s věkem, proto se zaměříme na děti školního věku. Žáci jsou dnešním školním systémem tlačeni k určitému rytmu, který nemusí ladit s jejich přirozeným vnitřním biorytmem, a to může ovlivňovat jejich prospěch i další studijní možnosti.
|
|
|
Reprodukce havajské krevetky \kur{Halocaridina rubra\kur{}}
HOMOLKA, Václav
Krevetka havajská - Halocaridina rubra (řád Decapoda; čeleď Atyidae) je krevetka vyskytující se endemicky na Havajském souostroví. Je přizpůsobena specifickému prostředí podzemních systémů a příbřežních brakických jezírek. Halocaridina rubra je potenciálně velmi zajímavý druh pro chovatele i vědecké práce. Cílem práce bylo: (1) zdokumentování reprodukce krevetky Halocaridina rubra a (2) ověření vlivu vybraných chronobiologických faktorů a vlivu přirozených úkrytů na reprodukci. Experiment byl proveden v akvarijní a chronobiologické místnosti na Katedře biologických disciplín ZF JU. Experimentální práce trvala tři měsíce (3. 11. 2014 - 3. 2. 2015). Testované krevetky byly po skupinách 10 samic a 16 samců nasazeny do nádrží. Pokus měl 4 varianty a dvě opakování: na světle s úkrytem, na světle bez úkrytu, ve tmě s úkrytem a bez úkrytu. Byla hodnocena četnost páření krevet. Pro rozmnožování Halocaridina rubra nejsou významné světelné podmínky (střídání dne a noci, trvalá tma) ani nevyžaduje k rozmnožování úkryty. Byla pozorována a zaznamenána reprodukce krevetky Halocaridina rubra - přenos spermatoforu, vajíčka, čtyři larvální stádia typu zoea, stádium megalopa a dvě juvenilní stádia. Byla vypracována doporučení pro chov. Byla odzkoušena anestezie krevet pomocí eugenolu (hřebíčkového oleje).
|
|
|
Změny tělesné hmotnosti v průběhu roku v závislosti na cirkadiánní typologii u adolescentek
ROKOSOVÁ, Monika
Práce se zabývá sledováním změn tělesné hmotnosti u adolescentek ve věku 16 až 20 let v průběhu jednoho kalendářního roku v kontextu k ročnímu období a k chronotypologii osobnosti. Podle této typologie se sledované osoby dělí na tzv. "skřivany", kteří jsou aktivnější v brzkých ranních hodinách a přes den a na "sovy", u nichž aktivita vzrůstá navečer a v noci. Teoretická část se zabývá cirkadiánními rytmy, jejich funkcí, úlohou v životě jedince a také jejich poruchami. Zaměřuje se na vývojovou specifikaci adolescentek, životní styl v tomto věkovém období, změny tělesné hmotnosti a životosprávu. Další oblastí je význam spánku, jeho potřeba a s tím spojené správné spánkové návyky a spánková hygiena. V praktické části je popsána metodika společně s výsledky výzkumného šetření a využití tohoto projektu pro praxi.
|
host ::
RSS.