|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt chromozomálních aberací v České republice
LANDOVÁ, Ivana
Cílem této bakalářské práce bylo popsat problematiku výskytu chromozomálních aberací v České republice a ověřit, zda souhlasí literární údaje se zjištěným výskytem. Tato práce má 2 části: V teoretické části práce jsem popsala fenotypické příznaky chromozomálních aberací, jejich vznik, příčinu a četnost v populaci dle literárních údajů. V praktické části jsem si ověřila jejich četnost z výsledků vyšetření (prenatálně i postnatálně), které mi poskytly laboratoře Genetika Plzeň s.r.o., Institut reprodukční medicíny a genetiky v Karlových Varech a Ústav lékařské genetiky Fakultní nemocnice Plzeň. Také jsem pracovala s údaji Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a s údaji, které jsem našla na různých internetových zdrojích. Záměrem mého výzkumu bylo tyto výsledky graficky znázornit, sjednotit a najít mezi nimi souvislost. Z výsledků je patrné, že od roku 1995 došlo k přesunu věkové skupiny maximální intenzity plodnosti z věku 20 ? 24 na 30 ? 34 let v roce 2008. Průměrný věk matek, u jejichž plodu byl diagnostikován Downův syndrom se mezi jednotlivými lety ve sledovaných pracovištích pohyboval v rozpětí od 27 do 37,5 lety. Zastoupení Downova syndromu v jednotlivých letech ani mezi sledovanými pracovišti nevykazovalo významné diferenciace a pohybovalo se v rozpětí od 0,19 do 1,52 %. Průměrný výskyt Downova syndromu spočítaný z výsledků ÚZIS z let 1994-2007 je 1 na 1 700 živě narozených dětí. Všechny mé cíle práce se mi podařilo zrealizovat. Prenatální i postnatální výskyt aberací ve sledovaných pracovištích v jednotlivých letech kolísal anebo vykazoval jen nepatrné známky vzestupu či poklesu. Pro potvrzení hypotézy by bylo dobré sledovat vyšší počet pracovišť.
|
|
|
"Význam screeningových vyšetřovacích metod v prenatální diagnostice z pohledu porodních asistentek"
PROCHÁZKOVÁ, Klára
Obsahem této bakalářské práce je přehledně a srozumitelně shrnout současný stav a možnosti prenatální diagnostiky, protože v dnešní době je nedílnou součástí téměř všech těhotenství a mnoho těhotných žen se rozhoduje, zda-li, a kterou metodu prenatální diagnostiky podstoupit, aby měly co největší jistotu, že se jim nenarodí poškozené dítě. Cílů výzkumu této práce je celkem šest. Zjistit zda mají porodní asistentky informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě, zda při těchto vyšetřeních postupují podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti, zda těhotné ženy podle mínění porodních asistentek znají význam screeningových vyšetření, jak porodní asistentky hodnotí význam provádění těchto vyšetření, zda mají těhotné ženy zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě a zda mají těhotné ženy zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Pro zjištění těchto cílů bylo stanoveno šest hypotéz a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí porodních asistentek o možnostech screeningových vyšetření v graviditě a na zjištění zájmu těhotných žen o tato vyšetření na základě mínění porodních asistentek. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující s těhotnými ženami v 79 vybraných gynekologicko-porodnických ordinacích v Praze, kde probíhal vlastní výzkum. Celkem bylo rozdáno 146 dotazníků, jejichž návratnost byla 66 %. Interpretace výsledků tedy vychází z počtu 94 respondentek. První hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky mají informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 66 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. V hypotéze 2 je předpoklad, že porodní asistentky nepostupují v oblasti screeningových vyšetření podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože téměř všechny porodní asistentky uvedly, že podle těchto doporučení postupují. Ve třetí hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy z pohledu porodních asistentek neznají význam screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 86 % porodních asistentek odpovědělo v otázkách týkajících se tohoto tématu kladně. Čtvrtá hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky hodnotí význam prováděných screeningových vyšetření v graviditě pozitivně. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 92 % dotázaných hodnotí provádění těchto vyšetření pozitivně. V páté hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy mají zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 95 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. Poslední hypotéza vychází z předpokladu, že těhotné ženy nemají zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 51 % dotázaných uvedlo, že těhotné ženy mají zájem o provádění těchto vyšetření. Tato práce a výsledky výzkumného šetření budou určeny porodním asistentkám a ostatnímu zdravotnickému personálu ke zlepšení informovanosti o screeningových vyšetřovacích metodách prenatální diagnostiky.
|
host ::
RSS.