|
|
Cytokinové sítě a jejich dopad na imunitní profil pacientů s akutní myeloidní leukémií (AML)
Ptáček, Antonín ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Fišer, Karel (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je maligní hematologické onemocnění projevující se expanzí blastů v kostní dřeni a do periferní krve. Imunitní systém chrání tělo před leukémií odstraňováním transformovaných buněk. V AML jsou ale schopnosti imunitních buněk ovlivněny jak přímým kontaktem mezi leukemickými a efektorovými buňkami, tak cytokiny, metabolity a dalšími solubilními proteiny, které spolu s buňkami tvoří specifické mikroprostředí AML. Efekty cytokinů a dalších solubilních molekul v mikroprostředí AML nejsou zatím dostatečně popsány. Tato práce měla za cíl optimalizovat a zavést panel pro multiparametrickou průtokovou cytometrii pro měření buněčných populací a zavést multiparametrické testy hladin cytokinů, chemokinů a dalších solubilních proteinů v plazmě. Dalším cílem pak bylo pomocí těchto metod charakterizovat frekvence a funkční fenotyp buněčných populací a hladiny solubilních proteinů v mikroprostředí AML a popsat jejich vliv na závažnost onemocnění a celkové přežití pacientů. Pokusili jsme se také nalézt nové biomarkery imunitního úniku leukemických buněk. U pacientů jsme pozorovali supresivní mikroprostředí s aberantními hladinami solubilních receptorů a dalších proteinů. Toto mikroprostředí pak bylo odlišné v jednotlivých prognostických skupinách, do kterých byli pacienti rozděleni....
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
|
|
Modulace chemokinového profilu lidských makrofágů a renálního epitelu
Pidhorodetská, Halyna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Jeden z hlavních účinků prozánětlivých cytokinů je indukce chemokinů a exprese adhezivních molekul, které regulují migraci imunitních buněk do centra poškození. Chemoatraktivní gradient zajišťuje kromě toho také fyziologický přísun buněk do tkání a lymfatických orgánů za normálních okolností. Chemokiny jsou chemotaktické cytokiny, které tvoří velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinu vylučovaných proteinů, které mají mnoho funkcí jednak v procesech udržujících homeostázu, ale i ve stavech zánětlivých. Produkce některých chemokinů má také zásadní vliv na odhojení štěpu. Další pochopení mechanismů, kterými se účastní chemokiny akutní rejekce, by mohlo přispívat ke zlepšení léčebných kroků v transplantologii. V této diplomové práci byly sledovány sérové hladiny chemokinů u pacientů s transplantovanou ledvinou, tato měření však neukázala významnou dynamiku. Dále byl sledován vliv efektu prozánětlivých cytokinů na uvolnění chemokinů z buněk renálního epitelu a monocytů. Byly prováděny experimenty, kde se sledovaly hladiny jednotlivých chemokinů jako ENA-78, IL-8, MCP-1, MIP-1 β, RANTES, GRO alpha, u buněčných kultur THP-1 (monocyto/makrofágová buněčná linie), RPTEC (renální epiteliální buňky proximálních tubulů) a RA (nádorová linie ledvinových buněk). Ke stimulaci byl použit TNF-α (tumor nekrotizující...
|
|
|
The role of nociceptive synaptic transmission modulation
Tyshkevich, Alexandra ; Paleček, Jiří (vedoucí práce) ; Hejnová, Lucie (oponent)
Fenomén chronické bolesti je významným problémem současné medicíny. Vznik tohoto fenoménu těsně spojen s nociceptivním přenosem a modulací nociceptivního signálu na míšní úrovni. Za patologických podmínek jako je úraz nebo zánět je tato modulace ovlivněna působením různých endogenních molekul s bolest zesilujícími účinky. Důležitou skupinou mezi těmito molekulami jsou chemokiny - látky produkované imunitním systémem, které jsou mimo jiné zodpovědné za atrakci imunitních buněk. Nicméně, u patologických stavů mají chemokiny schopnost modulace nociceptivního signálu a indukce chronické bolesti. CCL2, zejména, má významnou roli v modulačních procesech na míšní úrovni. Zkoumaní mechanismů působení CCL2 na úrovní míchy a ganglii může být jedním s klíčů pro prevenci vývoje chronické bolesti. Klíčová slova: nocicepce, bolest, mícha, chemokiny, CCL2
|
|
|
Chemokiny u transplantace ledviny a jejich tvorba lidskými makrofágy a renálním epitelem
Pidhorodetská, Halyna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jeden z hlavních účinků prozánětlivých cytokinů je indukce chemokinů a exprese adhezivních molekul, které regulují migraci imunitních buněk do centra poškození. Chemoatraktivní gradient zajišťuje kromě toho také fyziologický přísun buněk do tkání a lymfatických orgánů za normálních okolností. Chemokiny jsou chemotaktické cytokiny, které tvoří velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinu vylučovaných proteinů, které mají mnoho funkcí jednak v procesech udržujících homeostázu, ale i ve stavech zánětlivých. Produkce některých chemokinů má také zásadní vliv na odhojení štěpu. Další pochopení mechanismů, kterými se účastní chemokiny akutní rejekce, by mohlo přispívat ke zlepšení léčebných kroků v transplantologii. V této diplomové práci byly sledovány sérové hladiny chemokinů u pacientů s transplantovanou ledvinou, tato měření však neukázala významnou dynamiku. Dále byl sledován vliv efektu prozánětlivých cytokinů na uvolnění chemokinů z buněk renálního epitelu a monocytů. Byly prováděny experimenty, kde se sledovaly hladiny jednotlivých chemokinů jako ENA-78, IL-8, MCP-1, MIP-1β, RANTES, GRO-α, u buněčných kultur THP-1 (monocyto/makrofágová buněčná linie), RPTEC (renální epiteliální buňky proximálních tubulů) a RA (nádorová linie ledvinových buněk). Ke stimulaci byl použit TNF-α (tumor nekrotizující faktor...
|
|
|
Modulace chemokinového profilu lidských makrofágů a renálního epitelu
Pidhorodetská, Halyna ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Javorková, Eliška (oponent)
Jeden z hlavních účinků prozánětlivých cytokinů je indukce chemokinů a exprese adhezivních molekul, které regulují migraci imunitních buněk do centra poškození. Chemoatraktivní gradient zajišťuje kromě toho také fyziologický přísun buněk do tkání a lymfatických orgánů za normálních okolností. Chemokiny jsou chemotaktické cytokiny, které tvoří velmi rozsáhlou a rozmanitou skupinu vylučovaných proteinů, které mají mnoho funkcí jednak v procesech udržujících homeostázu, ale i ve stavech zánětlivých. Produkce některých chemokinů má také zásadní vliv na odhojení štěpu. Další pochopení mechanismů, kterými se účastní chemokiny akutní rejekce, by mohlo přispívat ke zlepšení léčebných kroků v transplantologii. V této diplomové práci byly sledovány sérové hladiny chemokinů u pacientů s transplantovanou ledvinou, tato měření však neukázala významnou dynamiku. Dále byl sledován vliv efektu prozánětlivých cytokinů na uvolnění chemokinů z buněk renálního epitelu a monocytů. Byly prováděny experimenty, kde se sledovaly hladiny jednotlivých chemokinů jako ENA-78, IL-8, MCP-1, MIP-1 β, RANTES, GRO alpha, u buněčných kultur THP-1 (monocyto/makrofágová buněčná linie), RPTEC (renální epiteliální buňky proximálních tubulů) a RA (nádorová linie ledvinových buněk). Ke stimulaci byl použit TNF-α (tumor nekrotizující...
|
|
|
Souvislost mezi zánětlivým a nádorovým onemocněním
Schierl, Jaroslav ; Poljaková, Jitka (vedoucí práce) ; Miarková, Eva (oponent)
Chronický zánět vyvolaný řadou podnětů může vést k rozvoji nádorového onemocnění. Mezi tyto podněty patří jak dlouhodobé infekce, tak další biologické, chemické či fyzikální faktory endogenního i exogenního původu, jako je například tabákový kouř, alkohol, radiace, obezita aj. Zánětlivý proces řídí buňky imunitního systému, které tak mohou přispět ke vzniku nádoru produkcí reaktivních částic kyslíku a dusíku, jež poškozují buněčné struktury, nebo uvolňováním cytokinů, důležitých mediátorů zánětu, které vedou ke zvýšené proliferaci buněk a angiogenezi. Ovšem kromě toho, že chronický zánět zvyšuje riziko tumorigeneze, se také buňky imunitního systému podílí na tvorbě tzv. zánětlivého mikroprostředí nádoru. Jedná se zejména o makrofágy asociované s nádorem, dendritické buňky a T-lymfocyty. Toto komplexní mikroprostředí nádoru je mimo jiné charakteristické přítomností řady mediátorů zánětu, které napomáhají proliferaci maligních buněk, progresi a metastazování nádoru a angiogenezi. Tato bakalářská práce popisuje klíčové pronádorové i protinádorové faktory, které se zároveň účastní zánětlivého procesu. Jedná se o prozánětlivé cytokiny, enzymy a transkripční faktory. Důležitou úlohu v imunitní odpovědi má zejména transkripční faktor NF-κB, který působí na velké množství genů, čímž spouští další...
|
|
|
Cytokiny a chemokiny, jejich úloha během helmintárních infekcí.
Majer, Martin ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Leštinová, Tereza (oponent)
Parazitičtí helminti patří mezi extracelulární patogeny napadající savce, včetně člověka. V závislosti na jeho migraci a usídlení v těle se vyvíjí imunitní odpověď hostitele, která je ovlivněná mimo jiné působením cytokinů a chemokinů. Tyto malé proteiny jsou zodpovědné za vhodnou proliferaci a migraci dalších složek imunitního systému. Tato bakalářská práce shrnuje současné poznatky o jejich působení během helmintární infekce savců.
|
|
|
Chemokiny epiteliálních buněk u bronchiálního astmatu
Volfová, Dominika ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Holáň, Vladimír (oponent)
Astma je alergické onemocnění vyvolané nežádoucími reakcemi na neškodné antigeny (alergeny) a je charakterizované přísunem eozinofilů, Th2-lymfocytů, mastocytů a neutrofilů do místa zánětu tkáně, tedy do plic. Tato akumulace leukocytů je zprostředkována generací chemotaktických cytokinů - chemokinů. Chemokiny jsou nízkomolekulární proteiny, plnící své funkce pomocí vazby na specifické receptory na buněčném povrchu. Vazba chemokinů s jejich receptory je velmi promiskuitní a následná aktivace efektorových buněk je velmi různorodá, což může často komplikovat výzkum v této oblasti. Nicméně chemokiny a jejich receptory jsou důležitými potenciálními terapeutickými cíly v alergických onemocněních, včetně astmatu, především kvůli své ústřední roli v buněčné aktivaci a zánětu. Chemokiny jsou sekretovány jak buňkami imunitního systému, tak i buňkami různých tkání organismu. V poslední době se obrací pozornost na roli epiteliálních buněk v patogenezi astmatu. Bronchiální epiteliální buňky stimulované antigeny produkují obranné molekuly a cytokiny, pomocí nichž amplifikují zánětlivé procesy a regulují činnost efektorových buněk. Porucha těchto cytokinových regulací může vést k rozvoji různých plicních onemocnění včetně astmatu. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky o jednotlivých chemokinech...
|
host ::
RSS.