|
|
Úloha postav v japonské vizuální kultuře
Flesch, David ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
V diplomové práci "Úloha postav v japonské vizuální kultuře" se zabývám analýzou fiktivních charakterů a jejich úlohou v rámci japonské vizuální kultury, ale i společnosti obecně. První část práce je věnována úvodu do problematiky a nastínění historického vývoje poválečné japonské vizuální kultury s příhlédnutím k nejikoničtějším dílům a jejich postavám. Tento úvod má čtenáři usnadnit pochopení argumentace v následujících kapitolách. V první z nich charaktery zkoumám z psychologického a sociologického hlediska a zasazuji je do širšího společenského rámce. Kapitoly 3 a 4 věnuji dvěma pro japonskou poválečnou popkulturu nejdůležitějším subkulturám, dívčí kultuře šódžo a fanouškovské kultuře otaku. Popisuji okolnosti jejich vzniku, ale také trendy uvnitř těchto subkultur, které vedly k významné popularizaci charakterů a s nimi spojených produktů a průmyslových odvětví. V případě šódžo je nejdůležitějším fenoménem kult roztomilosti kawaii, který je dnes jednou z určujících estetických kategorií a je neoddělitelnou součástí jazyka japonské vizuální kultury. U otaku, vášnivých spotřebitelů produktů vizuální kultury, jsem se dále zaměřil na trendy přímo spojené s adorací a fetišizací fiktivních postav a pro hlubší náhled do problematiky k těmto fenoménům přistupuji skrze "rozhovor" dvou předních odborníků...
|
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Charaktery prostoru Trýznivého města Daniely Hodrové
Macháčková, Klára ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce interpretuje trilogii Trýznivé město (obsahující části Podobojí, Kukly a Théta) české prozaičky a teoretičky románu Daniely Hodrové. Komplexní románová struktura se v analýze "otevírá" skrze kategorie prostoru a postav; osou práce je teze, že místa v poetice D. Hodrové mohou nabývat určitých bytostných rysů (paměť, vůle, charakter atd.) a naopak, že určité postavy splývají s prostorem, který obývají. I přes nápadné sepětí obou kategorií jsou obě hlavní oblasti práce pojednávané odděleně, a to následovně: po vymezení východisek (přičemž základ sekundární literatury tvoří odborné práce D. Hodrové) se soustředíme nejprve na vymezení jednotlivých topoi (tedy "literárně zatížených" míst, příkladem je hora, soutěska, propast a další) a popisu jejich konotací se zřetelem k celkovému smyslu trilogie; pozornost bude věnována také prostorům netopografickým (tzn. předmětům a částem těla). Poté se zaměříme na problematiku postav, zejména na jejich hraniční statut mezi osobností, byť fiktivní, a literárním konstruktem plnícím určitou obecnější funkci, a na jejich proměny prostupující celým dílem. Závěrečná část věnovaná aspektu pohybu je vedle zmíněných dvou kategorií pomyslnou třetí osou, usouvztažňující poznatky předcházejících kapitol, zabývající se nejen pohybem postav v prostoru a...
|
|
|
Úloha postav v japonské vizuální kultuře
Flesch, David ; Sýkora, Jan (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
V diplomové práci "Úloha postav v japonské vizuální kultuře" se zabývám analýzou fiktivních charakterů a jejich úlohou v rámci japonské vizuální kultury, ale i společnosti obecně. První část práce je věnována úvodu do problematiky a nastínění historického vývoje poválečné japonské vizuální kultury s příhlédnutím k nejikoničtějším dílům a jejich postavám. Tento úvod má čtenáři usnadnit pochopení argumentace v následujících kapitolách. V první z nich charaktery zkoumám z psychologického a sociologického hlediska a zasazuji je do širšího společenského rámce. Kapitoly 3 a 4 věnuji dvěma pro japonskou poválečnou popkulturu nejdůležitějším subkulturám, dívčí kultuře šódžo a fanouškovské kultuře otaku. Popisuji okolnosti jejich vzniku, ale také trendy uvnitř těchto subkultur, které vedly k významné popularizaci charakterů a s nimi spojených produktů a průmyslových odvětví. V případě šódžo je nejdůležitějším fenoménem kult roztomilosti kawaii, který je dnes jednou z určujících estetických kategorií a je neoddělitelnou součástí jazyka japonské vizuální kultury. U otaku, vášnivých spotřebitelů produktů vizuální kultury, jsem se dále zaměřil na trendy přímo spojené s adorací a fetišizací fiktivních postav a pro hlubší náhled do problematiky k těmto fenoménům přistupuji skrze "rozhovor" dvou předních odborníků...
|
host ::
RSS.