|
|
Clausula rebus sic stantibus v závazkových vztazích
Doksanská, Debora ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Jeho účelem právo dotčené smluvní strany vyvolat , jež může vést k úpravě poměrů mezi smluvními stranami, které obnově rovnováhy v rámci závazkového vztahu. Toto právo dotčené smluvní strany je vázáno na podstatnou změnu okolností, změna okolností tak závažného arakteru, že zásadně změní poměry smluvního závazku. přístupu k stále dochází ke střetu dvou směrů. U zastánců panuje přesvědčení, že neměl být součástí právního řádu, protože jde podstatě zásadám, které jsou základními kameny občanského práva. Přívrženci druhého směru přistupuj danému institutu spíše kladně a jeho začlenění do právního řádu zajištění spravedlnosti umožňuje nepředvídatelných situacích zasáhnout a poměry panující v může spoustě případ způsobený změn že zapříčiní nemožnost plnění dotčené smluvní strany , jakožto součást právního řádu, nezbytně ohrožovat zásadu převzaly riziko změny okolností a závazku vyloučily. Se zřetelem k obsahu diplomové práce nejvíce pozornosti věnuji vymezení pojmu "změny " a související " " v návaznosti především na ust. § 1764 až 1766 občanského zákoníku a jejich posouzení být splněny pro aplikovatelnost klauzule a snažím se doplnit vhodnými praktickými příklady. Podstatnou součástí této práce je v neposlední řadě popis procesu uplatňování klauzule, který druhé smluvní straně, renegociaci, tak následný zásah a...
|
|
|
Hospodářská nemožnost plnění: změna okolností v novém občanském právu
Petrásek, Matěj ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Hospodářská nemožnost plnění Změna okolností v novém občanském zákoníku Tato práce se věnuje institutu hospodářské nemožnosti plnění. Tento institut soukromého práva je součástí nového občanského zákoníku, který by podle současné právní úpravy měl nabýt účinnosti 1. 1. 2014. Obdobný institut v našem právním řádu nebyl dříve zakotven. Hospodářská nemožnost plnění je institut zachycující dynamiku vnějších okolností, za kterých je uzavřena smlouva. Slouží k řešení výjimečných případů, při kterých dojde k nepředvídatelným událostem, které významně naruší funkčnost či vyváženost smlouvy. To, že do současné doby nebyl tento institut kodifikován, neznamená, že dříve nebyly řešeny situace s ním spojené. Právě naopak. V období po světových válkách, především po té první, musely československé soudy vyřešit mnoho těchto případů. V této práci jsem v první kapitole nejprve definoval pojem hospodářské nemožnosti plnění a související pojmy. Poté jsem krátce nastínil historii institutu hospodářské nemožnosti plnění a následně jsem se ve třetí kapitole intenzivně zaměřil na doktrínu první republiky. Ve čtvrté kapitole jsem zmapoval také současnou právní úpravu, včetně nedávného judikátu Nejvyššího soudu, a v páté kapitole jsem shrnul budoucí úpravu v novém občanském zákoníku. Pro komparaci jsem zvolil úpravu Draft Common...
|
|
|
Vliv změny poměrů na trvání závazku
Raffaiová, Markéta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
1. Shrnutí Většina států se opírá při úpravě svého soukromého práva o zásadu pacta sunt servanda. V rámci právní jistoty smluvních stran tedy většina právních systémů vyžaduje, aby smluvní strany splnily to, na čem se ve smlouvě dohodly. Záměrem mé práce bylo zjistit, zda, a pokud ano jak, je možné se od dodržování tohoto principu odchýlit a vyvolat změnu či zánik závazkového vztahu. Ze zkoumání, které jsem provedla v rámci této diplomové práce, vyplývá, že zásada, že smlouvy mají být dodržovány, není neprolomitelná a smlouvy nejsou nezrušitelné. Naopak, mohou nastat situace, které povedou ke střetu výše uvedené zásady se zásadou rebus sic stantibus a která podle mého názoru nabývá v posledních letech na významu. Nejčastějším způsobem změny či ukončení závazkového vztahu je shodnou vůlí stran, která pramení z další základní zásady soukromého práva, a to autonomie vůle smluvních stran. Dalším příkladem může být přijetí nové právní úpravy v dané oblasti, která může mít dopad na výši plnění ze smlouvy; nelze také nezmínit "moderační právo" soudu, které je také s to ovlivnit rozsah plnění. Další možností, tedy změnou či zánikem závazkového vztahu v důsledku podstatných změn poměrů, se zabývala tato práce. V kontextu historického vývoje v naší zemi jsme si ukázali, že přístup k zásadě rebus sic stantibus byl v...
|
|
|
Změna okolností a její vliv na trvání závazkově právního vztahu
Kašpar, Jakub ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Změna okolností a její vliv na trvání závazkově právního vztahu V průběhu platnosti závazku nastávají situace, kdy neočekávaná událost následně zásadně naruší původní rovnováhu závazku, nebo se v jejím následku stane plnění jedné ze stran natolik obtížné, že již není možné spravedlivě plnění daného závazku po stranách požadovat. V takovýchto situacích, kdy se jedna ze stran dostane do potíží s plněním, může nastat rozpor mezi základními principy a zásadami smluvního práva. Na jedné straně stojí zásady autonomie vůle, zásada pacta sunt servanda a zásada právní jistoty, a na straně druhé zásada poctivosti a dobré víry a zásada obecné spravedlnosti. Princip pacta sunt servanda, který je vlastní všem důležitým právním řádům, stanoví, že obligace, které byly právoplatně uzavřeny, musí být splněny. Strany jsou smlouvou plně vázány. V případě změny okolností však přísné lpění na této zásadě může vést k situacím, kdy bude dlužník nucen plnit, ačkoliv je takové plnění zjevně nespravedlivé. Téma této diplomové práce je tak tématem navýsost polemickým a kontroverzním. Tématem práce je změna okolností a její vliv na trvání platného závazku. Cílem je vymezit popsat hlavní právní doktríny, instituty a přístupy k řešení problému změny okolností. Dalším cílem se pak analyzovat přístup různých právních řádů k dané...
|
|
|
Clausula rebus sic stantibus v závazkovém právu
Jampílek, František ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
[Clausula rebus sic stantibus v závazkovém právu] Abstrakt Práce je věnována klauzuli rebus sic stantibus v závazkovém právu. Hned na jejím začátku je klauzule obecně představena, zejména pokud se jedná o vymezení jejího vztahu k majestátné zásadě pacta sunt servanda, její roli v závazkovém právu a její zasazení do kontextu ke změně okolností, následné nemožnosti plnění či nadobligační námaze. Následuje dokumentování vzniku a vývoje konceptu klauzule rebus sic stantibus, jakož i vybraných teoretických přístupů, které mohou klauzuli konkurovat, jako jsou německý Voraussetzungen anebo Wegfall der Geschäftsgrundlage, francouzská théorie de l'imprévision či anglická doctrine of frustration, a na to navazuje dokumentování historie právní úpravy klauzule na území dnešní České republiky, počínaje od obecného zákoníku občanského až do přijetí stávajícího občanského zákoníku. Poté práce přechází ke kritické analýze právní úpravy klauzule de lege lata, při níž se zejména rozebírá povaha právních norem, konstrukce stávající právní úpravy a dále především jednotlivé předpoklady uplatnění klauzule nebo důsledky kumulativního splnění těchto předpokladů. Mezi předpoklady lze přitom řadit výskyt dodatečné a podstatné změny okolností, vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech stran, příčinná souvislost,...
|
|
|
Změna okolností a její vliv na trvání závazkově právního vztahu
Kašpar, Jakub ; Elischer, David (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Změna okolností a její vliv na trvání závazkově právního vztahu V průběhu platnosti závazku nastávají situace, kdy neočekávaná událost následně zásadně naruší původní rovnováhu závazku, nebo se v jejím následku stane plnění jedné ze stran natolik obtížné, že již není možné spravedlivě plnění daného závazku po stranách požadovat. V takovýchto situacích, kdy se jedna ze stran dostane do potíží s plněním, může nastat rozpor mezi základními principy a zásadami smluvního práva. Na jedné straně stojí zásady autonomie vůle, zásada pacta sunt servanda a zásada právní jistoty, a na straně druhé zásada poctivosti a dobré víry a zásada obecné spravedlnosti. Princip pacta sunt servanda, který je vlastní všem důležitým právním řádům, stanoví, že obligace, které byly právoplatně uzavřeny, musí být splněny. Strany jsou smlouvou plně vázány. V případě změny okolností však přísné lpění na této zásadě může vést k situacím, kdy bude dlužník nucen plnit, ačkoliv je takové plnění zjevně nespravedlivé. Téma této diplomové práce je tak tématem navýsost polemickým a kontroverzním. Tématem práce je změna okolností a její vliv na trvání platného závazku. Cílem je vymezit popsat hlavní právní doktríny, instituty a přístupy k řešení problému změny okolností. Dalším cílem se pak analyzovat přístup různých právních řádů k dané...
|
|
|
Změna poměrů ve smlouvě o smlouvě budoucí
Král, Václav ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem této rigorózní práce je zpracovat přípravný institut soukromého smluvního práva, pactum de contrahendo, pod vlivem kvalifikované změny poměrů. Tento institut prošel do dnešního legislativního pojetí dlouhým vývojem, v současné době je v České republice paralelně upraven ve dvou účinných kodexech a v souvislosti s nedávno proběhlou rekodifikací soukromého práva je v novém občanském zákoníku jeho výslovná úprava také obsažena. Práce je zaměřena na smlouvu o smlouvě budoucí uzavíranou podle účinného občanského zákoníku, na její účel, využití a funkci. Práce charakterizuje její subjekty, objekt, obsah a postup mezi uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí a budoucí smlouvy. Podrobně se věnuje zániku z ní vyplývajícího závazku pod vlivem změny poměrů. V několika případech počítá s různým řešením dané problematiky, předkládá právní názory autorů odborné literatury a věnuje se judikatuře. Popisuje také vývoj úpravy předběžné smlouvy v kontextu českého práva v rozsahu vhodném s ohledem na zaměření této práce, upozorňuje na podobné právní instituty a srovnává současnou paralelní úpravu předběžných smluv mezi sebou a s nově přijatou úpravou s cílem nalézt výhody a nevýhody jednotlivých úprav. Pro bližší pochopení problematiky nestálosti objektivních poměrů práce definuje poměry a jejich změny, stručně...
|
|
|
Vliv změny poměrů na trvání závazku
Raffaiová, Markéta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
1. Shrnutí Většina států se opírá při úpravě svého soukromého práva o zásadu pacta sunt servanda. V rámci právní jistoty smluvních stran tedy většina právních systémů vyžaduje, aby smluvní strany splnily to, na čem se ve smlouvě dohodly. Záměrem mé práce bylo zjistit, zda, a pokud ano jak, je možné se od dodržování tohoto principu odchýlit a vyvolat změnu či zánik závazkového vztahu. Ze zkoumání, které jsem provedla v rámci této diplomové práce, vyplývá, že zásada, že smlouvy mají být dodržovány, není neprolomitelná a smlouvy nejsou nezrušitelné. Naopak, mohou nastat situace, které povedou ke střetu výše uvedené zásady se zásadou rebus sic stantibus a která podle mého názoru nabývá v posledních letech na významu. Nejčastějším způsobem změny či ukončení závazkového vztahu je shodnou vůlí stran, která pramení z další základní zásady soukromého práva, a to autonomie vůle smluvních stran. Dalším příkladem může být přijetí nové právní úpravy v dané oblasti, která může mít dopad na výši plnění ze smlouvy; nelze také nezmínit "moderační právo" soudu, které je také s to ovlivnit rozsah plnění. Další možností, tedy změnou či zánikem závazkového vztahu v důsledku podstatných změn poměrů, se zabývala tato práce. V kontextu historického vývoje v naší zemi jsme si ukázali, že přístup k zásadě rebus sic stantibus byl v...
|
|
|
Hospodářská nemožnost plnění: změna okolností v novém občanském právu
Petrásek, Matěj ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Eichlerová, Kateřina (oponent)
Hospodářská nemožnost plnění Změna okolností v novém občanském zákoníku Tato práce se věnuje institutu hospodářské nemožnosti plnění. Tento institut soukromého práva je součástí nového občanského zákoníku, který by podle současné právní úpravy měl nabýt účinnosti 1. 1. 2014. Obdobný institut v našem právním řádu nebyl dříve zakotven. Hospodářská nemožnost plnění je institut zachycující dynamiku vnějších okolností, za kterých je uzavřena smlouva. Slouží k řešení výjimečných případů, při kterých dojde k nepředvídatelným událostem, které významně naruší funkčnost či vyváženost smlouvy. To, že do současné doby nebyl tento institut kodifikován, neznamená, že dříve nebyly řešeny situace s ním spojené. Právě naopak. V období po světových válkách, především po té první, musely československé soudy vyřešit mnoho těchto případů. V této práci jsem v první kapitole nejprve definoval pojem hospodářské nemožnosti plnění a související pojmy. Poté jsem krátce nastínil historii institutu hospodářské nemožnosti plnění a následně jsem se ve třetí kapitole intenzivně zaměřil na doktrínu první republiky. Ve čtvrté kapitole jsem zmapoval také současnou právní úpravu, včetně nedávného judikátu Nejvyššího soudu, a v páté kapitole jsem shrnul budoucí úpravu v novém občanském zákoníku. Pro komparaci jsem zvolil úpravu Draft Common...
|
host ::
RSS.