|
| |
|
|
Stanovení obsahu vybraných prvků v krmivech pro zvířata
Křehlíková, Jana ; Juglová, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývala stanovením vybraných mikroprvků, makroprvků a rizikových prvků v krmivech určených pro psy a kočky. Teoretická část popisuje výživu psů a koček a zaměřuje se na bezpečnost krmiv v rámci kontaminace rizikovými prvky. Dalším diskutovaným tématem je chemická analýza krmiv, konkrétně stanovení nutričně významných látek, prospěšných prvků a kontaminantů. Experimentální část pojednává o přípravě a rozkladu vzorků krmiva a následné analýze těchto vzorků pomocí metod ICP-OES a AAS. Zjištěné koncentrace sledovaných prvků v krmivech byly porovnány s normami pro krmivo vydanými Oborem veterinární medicíny a vyhláškou vydanou Ministerstvem zemědělství. V analyzovaných krmivech byl zjištěn nedostatečný obsah některých prvků. Obsah rizikových prvků v krmivech splňoval legislativní limity a nepředstavoval tak zdravotní riziko pro zvíře. Prvky, u kterých legislativa neupravuje maximální přípustný limit, se v krmivech vyskytovaly ve vysokých koncentracích, které by již mohly poškodit zdraví zvířete.
|
|
|
Určování dohlednosti na letištích v České republice
Smetka, Adam ; Hudec, František (oponent) ; Krška, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá dohledností a jejím rozdělením podle meteorologického slovníku. Pojednává o vývoji systémů dráhové dohlednosti na letištích v České republice, popisuje systémy měření dráhové dohlednosti MITRAS, MIDAS IV a historii vybraných letišť. Další kapitoly popisují možný vývoj měřící techniky v oblasti dráhové dohlednosti. Závěrečná část je věnovaná kategoriím drah.
|
|
|
Herpesvirové infekce zvířat
Křižánková, Petra
Bakalářská práce se zabývá významnými druhy herpesvirových onemocnění u hlavních kategorií hospodářských zvířat a také u psů a koček. Jednotlivě charakterizuje vybrané nákazy způsobené těmito viry u skotu, kaprů, koní, prasat, psů a koček. Práce popisuje etiologii onemocnění, patogenezi, léčbu i prevenci. Dále jsou zde uvedeny aktuální stavy výskytu jednotlivých herpesvirových nákaz v České republice. V závěru literárního přehledu je popsána kazuistika případu herpesvirózy u feny Německého ovčáka.
|
|
|
Design automatického krmítka pro domácí zvířata
Vlčková, Barbora ; Buganská, Tamara (oponent) ; Rubínová, Dana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem automatického krmítka umožňující vzdálenou podporu krmení pro kočky a malé až středně velké psy. Při návrhu byly zohledňovány znalosti získané designérskou a technickou analýzou a byl kladen důraz na funkční, ergonomické a hygienické aspekty. Výsledným produktem je moderní krmítko s přidanými funkcemi zajišťující uživateli plnou kontrolu nad krmením jeho zvířete.
|
|
|
Obsah rizikových prvků v krmivech pro psy a kočky
Hrabalová, Karolína ; Slavíková, Zuzana (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením rizikových prvků, konkrétně rtuti, arsenu, kadmia a olova v krmivech určených pro psy a kočky. Koncentrace rtuti byla stanovena pomocí techniky AAS a koncentrace arsenu, kadmia a olova byla stanovena metodou ICP-MS po mikrovlnném rozkladu vzorků s využitím minerálních kyselin. Celkem bylo analyzováno 30 vzorků krmiv. Ve většině vzorků byly koncentrace sledovaných prvků nižší než maximální přípustné hodnoty dané Nařízením Komise EU, dva vzorky požadavky nařízení nesplnily. Koncentrace rizikových prvků v krmivech, kromě arsenu nezávisela na druhu masa použitého v krmivu. Krmiva obsahující rybí maso vykazovaly prokazatelně vyšší koncentrace arsenu než krmiva s jiným masem. Vzhledem k relativně nízkému podílu masa v krmivech a vzhledem k celkově nižším koncentracím rizikových prvků v mase lze předpokládat, že za zvýšené koncentrace rizikových prvků v krmivech je zodpovědná rostlinná nebo jiná složka krmiva, případně technologie výroby krmiva.
|
|
|
Vliv potravy na výskyt gastrointestinálních parazitů u domácích zvířat (psi, kočky, ježci, fretky).
FILCOVÁ, Kristýna
Literární rešerše, tvořící část diplomové práce, obsahuje přehled nejrozšířenějších způsobů výživy domácích zvířat. Zahrnuje také přehled gastrointestinálních parazitů u psů, koček, ježků a fretek, způsoby jejich diagnostiky a terapii. V rámci praktické části byly v letech 2021-2023 shromažďovány a následně koprologicky vyšetřeny vzorky exkrementů domácích zvířat. Během těchto let byly shromažďovány i dotazníky vyplněné majiteli zvířat. Dotazník zahrnoval otázky na metody krmení zvířete, způsob používané prevence proti infekci gastrointestinálními parazity, nákazy zvířete parazity a popřípadě použitou terapii, a dále dotazy, které byly zaměřeny na povědomí majitelů o řešené problematice. Hodnocena byla mimo jiné četnost infikovaných zvířat v závislosti na typu krmení, způsoby použité prevence při jednotlivých typech krmení, výskyt endoparazitů v závislosti na použité prevenci, jaký způsob prevence je dle respondentů účinnější a zda je podle nich možné nakazit se gastrointestinálními parazity od infikovaného zvířete. Přítomnost infekce gastrointestinálními parazity je u jednotlivých kategorií krmiv bez výrazných rozdílů. Neprokázala jsem, že zvířata krmená syrovou stravou byla jednoznačně infikována parazity z potravy. Práce dokazuje, že i zvířata krmená tepelně upravenou stravou, která není zdrojem infekce, jsou parazity často napadena. Nákaza z okolního prostředí bývá zdrojem infekce častěji než krmení syrovou stravou.
|
|
|
Kočka domácí (\kur{Felis catus}) jako fenomén v ochranářské biologii - zhodnocení jejího vlivu v kontextu poklesu biodiverzity
NOVOTNÁ, Nikola
V posledních letech se po celém světě začal zjišťovat negativní vliv zdivočelých koček domácích na biodiverzitu krajin. Pomocí dotazníku, dlouhodobého sledování kořistí koček (kořist přinesená domů) a dat z databází (NDOP, záchranné stanice a kroužkovací stanice) jsme zjišťovali složení kořistí koček v průběhu roku v České republice. Dle výsledků z dotazníku přinesou kočky domů 5× více savců než ptáků. Z výsledků dlouhodobého sledování kořistí koček pak vyplývá, že kořist koček byla tvořena z 93 % savci, 6 % ptáky a 1 % tvořili plazi a hmyz. V prvním sledovaném (zimním) období přinesla průměrně 1 kočka 0,02 kořisti za den, ve druhém (letním) období 0,21 kořisti za den a ve třetím (podzimním) období 0,38 kořisti za den. Ze zjištěných informací tedy vyplývá, že vliv kočky na biodiverzitu prostředí je největší ve třetím sledovaném období, a naopak nejmenší je v prvním sledovaném období. Nejčastěji loveným a přineseným savcem za celé sledované období byl hraboš, naopak nejčastěji loveným ptákem byl vrabec. Dle našich výsledků docházelo k nejčastějšímu přinesení ptáků v letním období a savců v letním a podzimním období, což bylo způsobeno rozmnožováním prakticky všech druhů zvířat v této době. Pro kočky je pak poměrně jednoduché pak chytit nezkušené mladé jedince. Ze všech přinesených kořistí tvořila 2,6 % zvířata, která jsou v České republice chráněná. Byl tedy prokázán vliv kočky na chráněná zvířata v České republice.
|
|
|
Translation of selected lexical units using machine translation tools.
SRBA, Jaroslav
El presente Trabajo de Fin de Máster se dedica a estudiar piezas léxicas centradas en la traducción automática. El objetivo del trabajo es investigar hasta qué punto la traducción automática es eficaz a la hora de traducir las unidades fraseológicas relacionadas con las partes del cuerpo humano, y si la eficacia es suficiente como apoyo para los estudiantes de espa?ol como lengua extranjera. En la primera parte del trabajo, Marco Teórico, se presenta brevemente la historia de la traducción automática y se seleccionan los traductores para la posterior investigación. Esta se dedica a la introducción de la fraseología y a la presentación del corpus, que sirve de base de datos en la siguiente parte del trabajo, y se menciona la didáctica de la fraseología en el aula de ELE. La segunda parte, la aplicación, se centra en la traducción de las unidades fraseológicas de los traductores Bing Microsoft Translator, Babylon, My Memory y Google Translate. Al final del trabajo se elaboran estadísticas de eficacia de cada uno de los traductores mencionados.
|
|
|
Terapie epilepsie u psů a koček
Šenková, Monika ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Lecová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Monika Šenková Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Terapie epilepsie u psů a koček Epilepsie je časté neurologické onemocnění, které postihuje psy a kočky. Jedná se o chronické onemocnění projevující se epileptickými záchvaty. Přesná prevalence epilepsie u psů a koček je v současnosti neznámá. Aktuální odhady však předpokládají, že dosahuje 0,6-0,75 % v obecné populaci psů, u hospitalizovaných psů ve veterinárních ordinacích pak 1-2 %. Odhad pro obecnou populaci koček není znám, avšak pro hospitalizované kočky se uvádí 0,5-3,5 %. U několika psích plemen byla dokázána genetická predispozice k epilepsii, u některých se její genetická predispozice předpokládá. Diagnostika epilepsie je často obtížná a odráží pouze příznaky popisované majitelem zvířete, a tak je důležité, aby majitel s veterinárním lékařem úzce spolupracoval. Cílem léčby je snížení frekvence, závažnosti, doby trvání a celkové četnosti epileptických záchvatů s žádnými, nebo alespoň minimálními nežádoucími účinky tak, aby se maximalizovala kvalita života zvířete i jeho majitele. V současnosti neexistuje žádný univerzální postup při výběru farmakoterapie, a tak se většinou léčba vybírá individuálně na...
|
host ::
RSS.