|
|
Terapie epilepsie u psů a koček
Šenková, Monika ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Lecová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Monika Šenková Školitel: PharmDr. Ivan Vokřál, Ph.D. Název diplomové práce: Terapie epilepsie u psů a koček Epilepsie je časté neurologické onemocnění, které postihuje psy a kočky. Jedná se o chronické onemocnění projevující se epileptickými záchvaty. Přesná prevalence epilepsie u psů a koček je v současnosti neznámá. Aktuální odhady však předpokládají, že dosahuje 0,6-0,75 % v obecné populaci psů, u hospitalizovaných psů ve veterinárních ordinacích pak 1-2 %. Odhad pro obecnou populaci koček není znám, avšak pro hospitalizované kočky se uvádí 0,5-3,5 %. U několika psích plemen byla dokázána genetická predispozice k epilepsii, u některých se její genetická predispozice předpokládá. Diagnostika epilepsie je často obtížná a odráží pouze příznaky popisované majitelem zvířete, a tak je důležité, aby majitel s veterinárním lékařem úzce spolupracoval. Cílem léčby je snížení frekvence, závažnosti, doby trvání a celkové četnosti epileptických záchvatů s žádnými, nebo alespoň minimálními nežádoucími účinky tak, aby se maximalizovala kvalita života zvířete i jeho majitele. V současnosti neexistuje žádný univerzální postup při výběru farmakoterapie, a tak se většinou léčba vybírá individuálně na...
|
|
|
Rozdíly mezi citlivými a rezistentními kmeny vlasovky slézové (Haemonchus contortus)
Bartásková, Lenka ; Svobodová, Hana (vedoucí práce) ; Lecová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Lenka Bartásková Školitel: Mgr. Hana Bártíková, Ph.D. Název diplomové práce: Rozdíly mezi citlivými a rezistentními kmeny vlasovky slézové (Haemonchus contortus) Vlasovka slézová (H. contortus) patří mezi parazity, kteří jsou rozšířeni po celém světě. Cizopasí na drobných přežvýkavcích a jsou hrozbou pro chovy ovcí a koz. Infekci, kterou tito červi způsobují, označujeme termínem hemonchóza. Projevuje se anemií, úbytkem váhy a může končit až smrtí některých kusů. V dnešní době je možné se této nemoci bránit. Využívá se převážně anthelmintik, z této skupiny léčiv se nejvíce podávají benzimidazoly. Častým užíváním však dochází k rozvoji rezistence. Odolnost na benzimidazoly je dána mutací na 200. kodonu pro β-tubulin. Červy H. contortus je možné dělit do kmenů podle jejich citlivosti na anthelmintika. Tato práce porovnává zastoupení alel zodpovědných za rezistenci u citlivých a rezistentních kmenů vlasovky slézové. Nízké procento rezistentní alely je u citlivého kmene ISE, u rezistentních kmenů WR a BR je tato alela zjištěna ve vyšší četnosti. Diplomová práce se dále zabývá účinností anthelmintik na vajíčka. Z testovaných léčiv (thiabendazol, flubendazol a monepantel) vývoji larev z vajíček zabraňuje...
|
|
|
The impact of selected isoflavonoids on the activity of enzymes participating in cytostatic drugs biotransformation
Verešová, Erika ; Svobodová, Hana (vedoucí práce) ; Lecová, Lenka (oponent)
1 ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Erika Verešová Školitel: PharmDr. Hana Bártíková, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv vybraných izoflavonoidov na aktivitu enzýmov podieľajúcich sa na biotransformácii cytostatík Počet ľudí trpiacich rakovinou narastá. Stále viac sa vedci snažia obracať na prírodu a hľadať v nej pomoc. Jednými z možných odpovedí na ich otázky by bolo použitie prírodných látok buď v liečbe, alebo i v prevencii rakoviny. Takýmito látkami môžu byť napríklad izoflavonoidy, polyfenolické látky vyskytujúce sa napr. v sóji. V mnohých výskumoch už bol testovaný ich vplyv na telo. Táto práca sa zameriava na ich účinok na aktivitu enzýmov podieľajúcich sa na biotransformácii cytostatík. Experimenty boli vykonané na bunečných líniách MCF-7 a MDA-MB-231 po ovplyvnení izoflavonoidmi po dobu 24, 48 a 72 hodín. Bunečná línia MCF-7 vykazovala viac zmien v aktivite ako línia MDA-MB-231. Z testovaných štyroch enzýmov, AKR1A1, AKR1C, CBR a GST, sa u dvoch enzýmov nepotvrdila žiadna zmena aktivity po ovplyvnení izoflavonoidmi. Ide o enzýmy CBR a AKR1C. Len prípade GST sa dosiahlo žiadaného výsledku zníženia aktivity pre všetky izoflavonoidy, genistein, daidzein a formononetin, a to na bunečnej línii MCF-7 po 24 hodinovej inkubácii....
|
|
| |
host ::
RSS.