|
|
Slavnosti vzdoru? Majáles v 50. a 60. letech 20. století v ČSSR.
Šťástka, Jan ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent)
V této práci se na základě výzkumu dobových pramenů snažím rekonstruovat slavnosti pražských majáles v 50. a 60. letech 20. století a zjistit, zda se opravdu jednalo o vzdor proti "režimu", jak uvádí některé odborné texty. Na majáles nahlížím optikou Michaila Bachtina a kulturotvorných karnevalů, které mohou sloužit jako forma vyjednávání společenských změn. Světy smíchu a hry existují v prostředí jiných pravidel než každodenní svět vážnosti a mohou se stát prostředkem pro vyjednávání společenských změn i v totalitních či silně konzervativních režimech. Majáles vnímám jako karneval, který umožňuje tento přechod do světa "jen jako", skrze který studenti mohli vyjednávat o mnohých, v Československu jinak tabuizovaných, tématech. I když se svět "jen jako" může zdát oddělený od vážného světa, oba světy se navzájem ovlivňují a i formou hry a karnevalu je možné změnit společenská pravidla, která platí ve světě vážném. Zároveň jsou studenti chráněni i svou pozicí ve společnosti, mají širší práva než děti, ale stále ještě nepřešli do světa dospělých.
|
|
| |
|
| |
|
|
Fenomén šílenství v Donu Quijotovi de la Mancha a jeho epoše
Ludvíková, Anna ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Zatlkajová, Katarína (oponent)
(česky) Tato bakalářská práce se nejprve zabývá pojetím fenoménu šílenství napříč rozličnými staletími. Věnuje se starověké tradici lékařského aspektu zmíněného pojmu a dále detailněji rozvíjí i aspekt symbolický, jež zachycuje prostřednictvím tzv. smíchové lidové kultury. Práce tyto dimenze, nejvíce se rozvíjející v období renesance, zkoumá z důvodu vlivu na smysl šílenství v díle Miguela de Cervantese Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha. Práce taktéž komentuje další umělecká i literární díla mající možný vliv na výše zmíněnou knihu. Posléze se shrnují existující interpretace bláznovství dona Quijota. Klíčová slova šílenství, melancholie, smích, smíchová lidová kultura, karneval, don Quijote, Cervantes, Bachtin, Foucault, Erasmus
|
|
| |
|
|
Proměna sociokulturní funkce karnevalu a šarivari v historické perspektivě
Hillebrandová, Olga ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá proměnou sociokulturní funkce karnevalu a šarivari v západní kultuře v období od pozdního středověku do konce raného novověku. Práce je založena na analýze sekundární literatury o karnevalu a šarivari, která je považovaná z hlediska historie za paradigmaticky určující a sleduje teze, které vycházejí z teoretických koncepcí N. Eliase a M. Foucaulta. Oba autoři se ve svých teoriích zabývají vytvářením specifické individuality moderního člověka, založené na nezbytné autodisciplinaci a zdvořilosti kodifikované společenským konsensem. Karneval a šarivari jsou příkladem ritualizované kolektivní transgrese, která napomáhá vytvářet hodnoty a normy společnosti. Karneval je především projevem lidové kultury, kde se mísí rituál, hra i slavnost. Oslavuje lidskou přirozenost, jídlo, pití, sex a násilí, tedy vše co se kultura snaží zcivilizovat. Cílem práce je postihnout jak tato civilizace nebo disciplinace karnevalu probíhala, kdo byl iniciátorem a nositelem této změny a zda původně spontánní karnevalové slavnosti, hry i rituály během historického vývoje, jehož hlavními znaky byly ztráta spontaneity, komercializace a profesionalizace, zcela ztratily svůj význam a zachovaly se jen v bezobsažných formách jako prostá zábava. Klíčová slova karneval, šarivari, slavnost, hra, rituál,...
|
|
|
Pomocí ničeho chceme změnit svět
Lacina, Štěpán ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem dadaismu a jeho projevy v české literatuře především ve dvacátých letech dvacátého století, ale také projevy pozdějšími. Zaměřuje se také na hlavní znaky dadaismu, jako jsou odpor k technice, mystičnost a rituálnost, destrukce, univerzálnost, dada jazyk či humor. Bez vymezení těchto znaků by aplikace do českého prostředí byla téměř nemožná. V českém kontextu se práce zabývá skutečnými nebo potenciálními dadaistickými projevy a teoretickou recepcí dadaismu, která je reprezentována Karlem Teigem na straně odpůrců a brněnským okruhem Devětsilu na straně příznivců. Poslední kapitola je věnována vztahu dadaismu a karnevalu na základě Bachtinovy teorie. Sleduje především shodné znaky a prvky. Klíčová slova Dadaismus, karneval, humor, destrukce, manifest.
|
|
|
Mnohoznačnost dvorské lásky: Inverzní motivy v Aucassinovi a Nicolettě
Herčíková, Barbora ; Christov, Petr (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Záměrem této práce je detailní podchycení inverzních principů v chante-fable XIII. století Aucassin a Nicoletta, s klíčovým zaměřením se na obrácenou roli ženy a muže u titulních představitelů. Takto markantní narušení řádu s sebou následně nese převrácení dalších pravidel, která jsou definována literárním diskurzem vrcholného středověku, především kurtoazní tradicí. První část textu obsahuje základní definice dobových pojmů: středověká misogynie, kurtoazní idealizace, rytířství a karnevalový princip. Následná analýza Aucassina a Nicoletty se zároveň silně dotýká středověké potřeby upozornit na nebezpečné odchylky od společenského řádu a snahy najít způsob, jak tyto "nemoci" doby léčit.
|
|
|
Kulturní tradice a zvyky současných vybraných českých rodin v obci Lnáře
MAJEROVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce je zaměřena na lidové tradice a zvyky obce Lnáře. Lnáře jsou známé především tím, že patří k nejdůležitějším rybníkářským oblastem naší republiky. Již mnoho let se zde dodržují společenské a kulturní akce pořádané místními spolky a organizacemi. Hlavním cílem práce bude seznámení s touto činností v obci, zachycení změn v dodržování tradic a porovnání současného stavu se stavem minulým. Připomeneme si i historický vývoj českých zvyků a tradic a jejich důležité symboly.
|
|
|
Masopust ve starší české literatuře a jeho podoba v současném folklóru na Trhovosvinensku
KÁPLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se v první části věnuje historii českého masopustu, dále pak mapuje masopustní zvyky a tradice na Trhovosvinensku. Druhá část je zaměřena na projevy masopustního veselí ve starší české literatuře, a to především v husitském a humanistickém období. Obzvláště v období humanismu se najde poměrně hodně děl, ve kterých autoři sdělují svůj názor na masopustní oslavy, např. utrakvistický kněz Vavřinec Leandr Rvačovský věnoval tomuto svátku celou knihu. Drobné zmínky se dají naleznout v postilách husitských kazatelů i v některých humanistických dílech.
|
host ::
RSS.