Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cílové geny a regulace hypoxií indukovaných faktorů HIF1a a HIF2a
Blahová, Tereza ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Pro dnešní podobu života na zemi je kyslík nezbytný, je konečným akceptorem elektronů v dýchacím řetězci a umožňuje efektivní tvorbu ATP oxidativní fosforylací. Nedostatečná dostupnost kyslíku snižuje produkci energie a může ohrozit procesy udržující stálé vnitřní prostředí organismu. Proto jsou vyvinuty kompenzační mechanismy, jimiž buňka reaguje na hypoxii. Hlavním regulátorem buněčné odpovědi je hypoxií indukovaný transkripční faktor HIF. Obecně HIF-1 izoforma podporuje glykolýzu a dostupnost glukózy, blokuje energeticky náročné děje v buňce a zmírňuje tak ztráty energie. HIF-2 izoforma stimuluje antioxidační mechanismy snižující množství reaktivních forem kyslíku, které by mohly poškodit buňku. Současně se obě izoformy podílejí na zvýšení přísunu kyslíku aktivací erytropoézy a angiogeneze v postižené oblasti. Tyto změny zajišťují buď přímo, pomocí svých cílových genů, nebo interakcí s jinými transkripčními faktory a ovlivněním buněčných signálních drah.
Onkogenní promotor c-myc jako cíl pro nový typ heterocyklických dikationtů stabilizujících G-kvadruplex.
Pohlová, Lenka ; Šmídková, Martina (vedoucí práce) ; Hájková, Hana (oponent)
Onkogenní promotor c-myc jako cíl pro nový typ heterocyklických dikationtů stabilizujících G-kvadruplex Lenka Pohlová Abstrakt: Diplomová práce studuje účinek nově syntetizované skupiny látek, helquatů, na expresi jednoho z nejdůležitějších hráčů maligní transformace a tumorigeneze c-myc prostřednictvím stabilizace G-kvadruplexu v c-myc promotoru. Schopnost stabilizace G-kvadruplexu c-myc byla otestována u 101 helquatů za použití duální luciferázové reportérové metody. Takto byla zjištěna schopnost stabilizovat G-kvadruplex c-myc u 13 hequatů. Porovnáním výsledků duální luciferázové reportérové metody a FRET melting assay bylo vybráno 8 úspěšných helquatů, u kterých byl posouzen vliv na buněčnou viabilitu nádorových (HeLa S3) a nenádorových (HUVEC) buněčných liniích. 3 helquaty vykazovaly cytotoxický účinek na nádorových buňkách. Na viabilitu nenádorových buněk nebyl u těchto 3 hequatů pozorován žádný účinek. Dále byl sledován vliv těchto 3 hlequatů na expresi c-myc na úrovni mRNA a proteinu, přičemž výrazný vliv studovaných látek na expresi c-myc mRNA nebyl shledán u většiny inkubačních časů. Snížení hladiny mRNA bylo pozorováno pouze u 24 hod inkubačního času u 2 helquatů (LS702 a MJ656) a to o 30 %. Snížení exprese na úrovni proteinu bylo pozorováno u všech testovaných helquatů, přičemž nejvýraznější...
Využití metody RNA interference (RNAi) ke studiu onkogenních vlastností viru Kaposiho sarkomu (KSHV).
Riegerová, Petra ; Lubyová, Barbora (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Pávová, Marcela (oponent)
Souhrn Virus Kaposiho sarkomu (KSHV) je onkogenní DNA virus, jenž je spojován se všemi epidemiologickými formami Kaposiho sarkomu, primárního efuzního lymfomu (PEL) a s Castlemanovou chorobou (MDC). Stejně jako ostatní herpesviry prochází KSHV dvěma fázemi životního cyklu (latentní a lytická replikace). Během latentní fáze persistuje virový genom ve formě cirkulárního epizómu v jádře infikovaných buněk, kdy se exprimuje pouze několik latetních genů: LANA (latency-associated nuclear antigen), Kaposin, vFLIP (viral FLICE inhibitory protein), vCyklin a vIRF3/LANA2 (viral interferon regulatory factor 3). Tyto geny jsou pak zodpovědné za regulaci proliferace hostitelské buňky, prevenci apoptózy, únik před imunitním systémem a udržení extrachromozomálního virového genomu během dělení. vIRF3 je multifunkční jaderný protein konstitutivně exprimovaný u KSHV pozitivních PEL buněk a u nádorů Castlemanovy choroby, jehož exprese působí dramatické změny v kritických hostitelských drahách zahrnutých při regulaci apoptózy, buněčného cyklu, protivirové imunitě či onkogenní transformaci. V naší práci se nám podařilo prokázat a lépe dokumentovat předpokládaný mechanizmus, kterým vIRF3 zvyšuje transkripční aktivitu c-Myc a objasnit dříve nedefinovanou roli, jíž vIRF3 hraje při stimulaci ubiquitinace c-Myc a při regulaci jeho...
Onkogenní promotor c-myc jako cíl pro nový typ heterocyklických dikationtů stabilizujících G-kvadruplex.
Pohlová, Lenka ; Šmídková, Martina (vedoucí práce) ; Hájková, Hana (oponent)
Onkogenní promotor c-myc jako cíl pro nový typ heterocyklických dikationtů stabilizujících G-kvadruplex Lenka Pohlová Abstrakt: Diplomová práce studuje účinek nově syntetizované skupiny látek, helquatů, na expresi jednoho z nejdůležitějších hráčů maligní transformace a tumorigeneze c-myc prostřednictvím stabilizace G-kvadruplexu v c-myc promotoru. Schopnost stabilizace G-kvadruplexu c-myc byla otestována u 101 helquatů za použití duální luciferázové reportérové metody. Takto byla zjištěna schopnost stabilizovat G-kvadruplex c-myc u 13 hequatů. Porovnáním výsledků duální luciferázové reportérové metody a FRET melting assay bylo vybráno 8 úspěšných helquatů, u kterých byl posouzen vliv na buněčnou viabilitu nádorových (HeLa S3) a nenádorových (HUVEC) buněčných liniích. 3 helquaty vykazovaly cytotoxický účinek na nádorových buňkách. Na viabilitu nenádorových buněk nebyl u těchto 3 hequatů pozorován žádný účinek. Dále byl sledován vliv těchto 3 hlequatů na expresi c-myc na úrovni mRNA a proteinu, přičemž výrazný vliv studovaných látek na expresi c-myc mRNA nebyl shledán u většiny inkubačních časů. Snížení hladiny mRNA bylo pozorováno pouze u 24 hod inkubačního času u 2 helquatů (LS702 a MJ656) a to o 30 %. Snížení exprese na úrovni proteinu bylo pozorováno u všech testovaných helquatů, přičemž nejvýraznější...
Vztah cirkadiánního systému a buněčného cyklu
Vrtílková, Andrea ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Fárková, Eva (oponent)
Cirkadiánní systém je schopný samostatné oscilace díky translačně-transkripční smyčce. Komponenty této smyčky neovlivňují jen svůj vlastní chod, ale mají vliv i na další funkce buňky jako například buněčný cyklus. Tato interakce je zajištěna jak hodinovými proteiny (PER, CRY aj.), tak hodinami-kontrolovanými proteiny (WEE1, TIM, XPA aj.). Ty ovlivňují průchod fázemi buněčného cyklu a mají vliv na kontrolní body. Pokud jsou cirkadiánní rytmy narušeny, může to mít za následek nepřesnost kontrolních bodů buněčného cyklu, hromadění chyb vlákna DNA a zvýšenou apoptózu buněk či tvorbu nádorů. Klíčová slova: cirkadiánní systém, buněčný cyklus, WEE1, XPA, P21, C-Myc, TIM, PER
Regulace C-MYC onkoproteinu přírodními látkami.
Filandr, František ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Flieger, Miroslav (oponent)
Seskviterpenové laktony, mezi něž patří látka cnicin obsažená v rostlině Cnicus benedictus, jsou látky s protinádorovými účinky, které vyvolávají v buňkách oxidativní stres a aktivují signalizační dráhy způsobující v konečném důsledku apoptosu rakovinných buněk. Několik těchto látek je ve fázi klinického testování a jeví se jako slibná protinádorová léčiva. V této práci je zkoumán vliv cnicinu na onkoprotein C-MYC, který je nadměrně exprimován u většiny lidských nádorových tkání, na helikasu z rodiny DEAD-box proteinů DDX3 podezřelou z reakce na cnicin a na vybrané metabolické geny a proteiny. Tato práce pomocí imunodetekce a kvantitativního PCR popisuje regulaci C-MYC onkoproteinu cnicinem, která probíhá jak na úrovni transkripce aktivací Hippo signalizační dráhy, tak na úrovni stability hotového proteinu vlivem cnicinu na PIM-2 kinasu. Dále je popsán vliv cnicinu na expresi a stabilitu DDX3 proteinu, jehož absolutní množství však cnicin významně neovlivňuje. Vliv cnicinu na expresi proteinu DDX3 na úrovni transkripce zůstává nejasný. Pomocí LC-MS kvantitativní analýzy a kvantitativní PCR bylo také zjištěno, že cnicin neovlivňuje metabolismus sacharidů, avšak zasahuje do metabolismu proteinů a nukleotidů regulací množství glutaminového transportéru SLC1A5.
The role of Hippo Signalling pathway in tumor cell metabolism
Lettlová, Sandra ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Analogy vitaminu E, α-tokoferyl sukcinát (α-TOS) a mitochondriálně cílený vitamin E sukcinát (MitoVES), jsou látky s protinádorovým účinkem ze skupiny "mitokanů", která se vyznačuje tím, že účinkuje prostřednictvím mitochondrií, jenž představují nadějný cíl protinádorové léčby. α-TOS a MitoVES selektivně indukují apoptózu v různých typech nádorových buněk pomocí generace reaktivních forem kyslíku (ROS). Generovaný superoxidový anion radikál je přeměněn na peroxid vodíku, který je znám jako aktivátor "Mammalian sterile 20-like kinase" (Mst1). Mst1-kináza je součástí signalizační dráhy Hippo, která představuje mechanismus zodpovědný za správný vývoj a velikost orgánů u mnohobuněčných organismů a její deregulace je spojena s vývojem nádorového onemocnění. α-TOS a MitoVES aktivují Mst1-kinázu, která dále fosforyluje transkripční faktor "Forkhead box O1" (FoxO1), což vede k jeho transportu do jádra, kde aktivuje expresi pro-apoptotických genů, mezi nimiž je i gen pro "Phorbol-12-myristate-13-acetate-induced protein 1" (NOXA), a tím indukuje apoptózu. Cílem signalizační dráhy Hippo je transkripční ko-aktivátor "Yes-associated protein" (Yap), jenž u Drosophila melanogaster reguluje expresi transkripčního faktoru a významného lidského onkogenu c-Myc. Diplomová práce je zaměřena na objasnění vlivu...
Autoimunitní a lymfoproliferativní onemocnění: asociace a společné mechanismy
Dobiášová, Alena ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Autoimunitní a lymfoproliferativní onemocnění sdílejí určité etiologické mechanismy. Vznik obou chorob je složitý proces zahrnující nahromadění dědičných a somatických mutací v jediné hematopoetické buňce, která díky pozměněné aktivitě dokáže překonat různé body kontroly a omezení buněčného růstu i přežívání. Jedná se například o mutace v genech kódujících transkripční faktory, molekuly apoptických signalizačních drah, kostimulační molekuly a molekuly sekretované do extracelulárního prostoru. Všechny tyto molekuly ovlivňují rovnováhu mezi přežitím a programovanou smrtí buňky. Jejich deregulovaná exprese umožňuje buňce překonat obranné prvky imunitního systému. Mohou tak přežívat autoreaktivní i nádorové buňky, které by byly za normálních okolností selektovány. Tato práce nastiňuje vliv deregulované exprese vybraných molekul na vznik autoimunitních i lymfoproliferativních onemocnění. Klíčová slova: autoimunitní onemocnění, lymfoproliferativní onemocnění, etiologie, AIRE, c-MYC, TP53, FOXP3, Fas, PTEN, Bim, CTLA-4, CD5, CD30, CD40/CD40L, BAFF, α-taxilin, IL-10.
Cílové geny a regulace hypoxií indukovaných faktorů HIF1a a HIF2a
Blahová, Tereza ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Pro dnešní podobu života na zemi je kyslík nezbytný, je konečným akceptorem elektronů v dýchacím řetězci a umožňuje efektivní tvorbu ATP oxidativní fosforylací. Nedostatečná dostupnost kyslíku snižuje produkci energie a může ohrozit procesy udržující stálé vnitřní prostředí organismu. Proto jsou vyvinuty kompenzační mechanismy, jimiž buňka reaguje na hypoxii. Hlavním regulátorem buněčné odpovědi je hypoxií indukovaný transkripční faktor HIF. Obecně HIF-1 izoforma podporuje glykolýzu a dostupnost glukózy, blokuje energeticky náročné děje v buňce a zmírňuje tak ztráty energie. HIF-2 izoforma stimuluje antioxidační mechanismy snižující množství reaktivních forem kyslíku, které by mohly poškodit buňku. Současně se obě izoformy podílejí na zvýšení přísunu kyslíku aktivací erytropoézy a angiogeneze v postižené oblasti. Tyto změny zajišťují buď přímo, pomocí svých cílových genů, nebo interakcí s jinými transkripčními faktory a ovlivněním buněčných signálních drah.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.