Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Cell senescence in aging, cell stress and chemoresistance
Andrašková, Tereza ; Vokřál, Ivan (vedoucí práce) ; Macháček, Miloslav (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Tereza Andrašková Školiteľ: Prof. Dr. Alexandra K. Kiemer a PharmDr. Ivan Vokřál, PhD. Názov diplomovej práce: Bunková senescencia v starnutí, bunkový stres a chemorezistencia Proces biologického starnutia je spojený so stratou funkcie tkanív, ktorá vedie k mnohým patologickým stavom, vrátane kardiovaskulárnych chorôb a rakoviny. Bunková senescencia, jav charakterizovaný trvalým zastavením bunkového cyklu vyvolaným endogénnym alebo exogénnym stresom, hrá významnú úlohu vo vývoji metabolických ochorení súvisiacich s rastúcim vekom. Senescentné endotelové bunky boli objavené v aterosklerotickom pláte a kvôli faktorom vyvolávajúcim zápal sa podieľajú na jeho vývoji. Napriek tomu, spustením antiproliferatívnej reakcie, môže mať senescencia tiež potenciál ako prostriedok na potlačenie rakoviny. Cieľom tejto práce bolo vyvinutie metódy stanovujúcej bunkovú senescenciu v rozličných bunkových typoch a následne analyzovať zlúčeniny s potenciálom inhibovať starnutie vyvolané H2O2, ako aj faktory, ktoré môžu byť vďaka tomuto javu pozmenené. Test aktivity β-galaktozidázy spojenej so senescenciou (SA-β-gal) v primárnych ľudských endotelových bunkách odhalil schopnosť statínov a kurkumínu inhibovať bunkové...
Molekulární mechanismy adaptace živočišných buněk na hyperosmotický stres
Novotná, Jana ; Vávra, Jiří (vedoucí práce) ; Převorovský, Martin (oponent)
Nejrůznější buněčné typy, které tvoří živočišné tkáně, se musí vyrovnávat a extracelulárními změnami osmolarity, aby si udržely svou homeostázu. Hypertonicita (zvýšená osmolarita) je jedním z faktorů, který v buňkách spouští komplexní odpověď. Aby byla buňka schopna se s tímto stresem vyrovnat, musí zapojit regulační kaskády, které buď prostřednictvím WNK kináz regulují transportéry iontů anebo je prostřednictvím transkripčního faktoru TonEBP/NFAT5 spuštěna exprese genů pro transportéry kompatibilních osmolytů. Fyziologicky jsou hypertonickým podmínkám vystaveny buňky dřeně ledvin, chrupavek, buňky tkání vnitřního ucha, ve specializovaných neuronech anebo buňkách bukálního epitelu. Práce shrnuje základní a aktuální poznatky o adaptaci buněk na zvýšenou osmolaritu okolního prostředí. Klíčová slova: Hyperosmolarita, osmotický stres, TonEBP, WNK kinázy , NF-κB, HSP70
Analýza buněčné signalizace zprostředkované adaptérovým proteinem Daxx
Švadlenka, Jan ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Stopka, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Multifunkční protein Daxx se jako adaptér či histonový chaperon podílí na značném množství buněčných pochodů zahrnujících regulaci apoptotické či stresové signalizace, antivirové odpovědi, transkripce a dalších pochodů spojených s chromatinem. Procesy, které souvisejí s chromatinem, Daxx ovlivňuje pomocí své interakce s DNA-metyltrans- ferázou-1, histondeacetylázami a s ATPázou remodelující chromatin ATRX. V kom- plexu s ní Daxx působí jakožto histonový chaperon pro histon-3.3, důležitý pro udržo- vání konstitutivního heterochromatinu například v oblasti centromer a telomer. Hlavním cílem této dizertační práce byla hlubší analýza buněčných funkcí proteinu Daxx za pomoci identifikace a funkční charakterizace nových proteinů, které s ním in- teragují. K jejich vyhledání byl použit kvasinkový dvojhybridní systém a výsledkem byla identifikace několika nových interagujících proteinů, převážně jaderných a spoje- ných zejména s regulací chromatinu. Detailněji byla analyzována interakce proteinu Daxx s ATPázou remodelující chromatin Brg1. Ta byla potvrzena jak in vitro, tak i v ži- vých buňkách, kde spolu oba proteiny nejvíce asociovaly v komplexech s vyšší relativní molekulovou hmotností. Tyto předpokládané remodelační komplexy obsahovaly vedle Brg1 i další s ním asociované faktory (BAF)....
Analýza buněčné signalizace zprostředkované adaptérovým proteinem Daxx
Švadlenka, Jan
1 Abstrakt Multifunkční protein Daxx se jako adaptér či histonový chaperon podílí na značném množství buněčných pochodů zahrnujících regulaci apoptotické či stresové signalizace, antivirové odpovědi, transkripce a dalších pochodů spojených s chromatinem. Procesy, které souvisejí s chromatinem, Daxx ovlivňuje pomocí své interakce s DNA-metyltrans- ferázou-1, histondeacetylázami a s ATPázou remodelující chromatin ATRX. V kom- plexu s ní Daxx působí jakožto histonový chaperon pro histon-3.3, důležitý pro udržo- vání konstitutivního heterochromatinu například v oblasti centromer a telomer. Hlavním cílem této dizertační práce byla hlubší analýza buněčných funkcí proteinu Daxx za pomoci identifikace a funkční charakterizace nových proteinů, které s ním in- teragují. K jejich vyhledání byl použit kvasinkový dvojhybridní systém a výsledkem byla identifikace několika nových interagujících proteinů, převážně jaderných a spoje- ných zejména s regulací chromatinu. Detailněji byla analyzována interakce proteinu Daxx s ATPázou remodelující chromatin Brg1. Ta byla potvrzena jak in vitro, tak i v ži- vých buňkách, kde spolu oba proteiny nejvíce asociovaly v komplexech s vyšší relativní molekulovou hmotností. Tyto předpokládané remodelační komplexy obsahovaly vedle Brg1 i další s ním asociované faktory (BAF)....
Analýza buněčné signalizace zprostředkované adaptérovým proteinem Daxx
Švadlenka, Jan
1 Abstrakt Multifunkční protein Daxx se jako adaptér či histonový chaperon podílí na značném množství buněčných pochodů zahrnujících regulaci apoptotické či stresové signalizace, antivirové odpovědi, transkripce a dalších pochodů spojených s chromatinem. Procesy, které souvisejí s chromatinem, Daxx ovlivňuje pomocí své interakce s DNA-metyltrans- ferázou-1, histondeacetylázami a s ATPázou remodelující chromatin ATRX. V kom- plexu s ní Daxx působí jakožto histonový chaperon pro histon-3.3, důležitý pro udržo- vání konstitutivního heterochromatinu například v oblasti centromer a telomer. Hlavním cílem této dizertační práce byla hlubší analýza buněčných funkcí proteinu Daxx za pomoci identifikace a funkční charakterizace nových proteinů, které s ním in- teragují. K jejich vyhledání byl použit kvasinkový dvojhybridní systém a výsledkem byla identifikace několika nových interagujících proteinů, převážně jaderných a spoje- ných zejména s regulací chromatinu. Detailněji byla analyzována interakce proteinu Daxx s ATPázou remodelující chromatin Brg1. Ta byla potvrzena jak in vitro, tak i v ži- vých buňkách, kde spolu oba proteiny nejvíce asociovaly v komplexech s vyšší relativní molekulovou hmotností. Tyto předpokládané remodelační komplexy obsahovaly vedle Brg1 i další s ním asociované faktory (BAF)....
Úloha SGK1 v srdci
Havlíková, Nikola ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Mančíková, Andrea (oponent)
Sérum a glukokortikoid-regulovaná kináza 1 (SGK1) je enzym, který je kódovaný genem sgk1. Jedná se o dimer. Obecně patří SGK1 mezi protein kinázy, avšak svou stavbou se poněkud liší od ostatních protein kináz, zejména v oblasti reakčního centra, což souvisí s její aktivitou. SGK1 patří do podrodiny serin/threonin kináz. Tato kináza je aktivována pomocí insulinu či růstového faktoru skrze fosfatidylinositol-3-kinázu (PI3K) a savčí rapamycin mTORC2. SGK1 hraje podstatnou roli v zánětlivých procesech, proliferaci a apoptóze. V srdci pomáhá zvyšovat abundanci proteinů, čímž působí na morfologii iontových kanálů a na Na+ /K+ -ATPázu. Gen sgk1 hraje důležitou roli v buněčné odpovědi na stres. Tato kináza aktivuje draselné, sodné a chloridové a vápníkové kanály, což svědčí o účasti v regulaci procesů, jako je přežívání buněk, neuronální dráždivost a renální vylučování sodíku. Momentálně jsou nejvíce diskutované role SGK1 v srdci, ledvinách, mozku, plicích a gastrointestinálním traktu. V posledních letech bylo zjištěno, že exprese SGK1 je rozdílně regulována během jednotlivých vývojových etap i za patologických stavů, jako jsou hypertenze, diabetická neuropatie, ischemické a traumatické stavy a neurodegenerativní onemocnění. Klíčová slova: SGK1, srdce, iontové kanály, ischémie, hypertenze, buněčný stres
Analýza buněčné signalizace zprostředkované adaptérovým proteinem Daxx
Švadlenka, Jan ; Anděra, Ladislav (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Stopka, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt Multifunkční protein Daxx se jako adaptér či histonový chaperon podílí na značném množství buněčných pochodů zahrnujících regulaci apoptotické či stresové signalizace, antivirové odpovědi, transkripce a dalších pochodů spojených s chromatinem. Procesy, které souvisejí s chromatinem, Daxx ovlivňuje pomocí své interakce s DNA-metyltrans- ferázou-1, histondeacetylázami a s ATPázou remodelující chromatin ATRX. V kom- plexu s ní Daxx působí jakožto histonový chaperon pro histon-3.3, důležitý pro udržo- vání konstitutivního heterochromatinu například v oblasti centromer a telomer. Hlavním cílem této dizertační práce byla hlubší analýza buněčných funkcí proteinu Daxx za pomoci identifikace a funkční charakterizace nových proteinů, které s ním in- teragují. K jejich vyhledání byl použit kvasinkový dvojhybridní systém a výsledkem byla identifikace několika nových interagujících proteinů, převážně jaderných a spoje- ných zejména s regulací chromatinu. Detailněji byla analyzována interakce proteinu Daxx s ATPázou remodelující chromatin Brg1. Ta byla potvrzena jak in vitro, tak i v ži- vých buňkách, kde spolu oba proteiny nejvíce asociovaly v komplexech s vyšší relativní molekulovou hmotností. Tyto předpokládané remodelační komplexy obsahovaly vedle Brg1 i další s ním asociované faktory (BAF)....
Diverzita proteinového složení stresových granulí u člověka
Kráčmarová, Jana ; Frydrýšková, Klára (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Během nepříznivých podmínek je v eukaryotických buňkách inhibována translace některých mRNA a přednostně jsou syntetizovány proteiny, které se podílejí na boji buňky se stresem. Takto ušetřená energie je využita na opravy poškození buněčných struktur. Nepřekládané mRNA se v podobě ribonukleoproteinových komplexů hromadí a důsledkem je vznik cytoplazmatických stresových granulí. V nich dochází k úpravě struktury a složení těchto komplexů a následně je rozhodováno o jejich osudu - mohou být uskladněny, degradovány nebo vráceny do cytoplazmy pro znovuzahájení jejich překladu. Molekuly mRNA s sebou do stresových granulí přinášejí i proteiny, které se na ně vážou. Mezi takovými proteiny mohou být i aktéři signálních drah a stresové granule se tak nepřímo podílejí na regulaci buněčných dějů, jako je například apoptóza, a hrají tak důležitou roli v přežívání buňky během nepříznivých podmínek. Tato práce pojednává o proteinovém složení stresových granulí v lidských buněčných liniích, stručně charakterizuje stresové faktory, které ke vzniku stresových granulí vedou a věnuje se rozdílům ve složení stresových granulí indukovaných různými stresovými faktory. Součástí práce je tabulka shrnující proteiny, které se v těchto granulích vyskytují. Ve druhé části se práce věnuje charakterizaci proteinů z rodiny...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.