Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Role of MAPK in regulation of cytoplasmic polyadenylation during meiotic maturation of mammalian oocytes
Kráčmarová, Jana ; Kubelka, Michal (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
V průběhu meiotického zrání savčích oocytů neprobíhá transkripce a exprese genů je proto řízena na úrovni translace. Jedním z dobře prozkoumaných mechanismů, které se podílí na regulaci translace maternálních mRNA v oocytech, je cytoplazmatická polyadenylace. Ta je zahájena aktivační fosforylací proteinu, který se váže na cytoplazmatický polyadenylační element (CPEB protein, z ang. cytoplasmic polyadenylation binding protein). Cílem této práce je zjistit, jakou roli hraje mitogenem aktivovaná proteinkináza (MAPK) v regulaci cytoplazmatické polyadenylace zprostředkované CPEB proteinem ve zrajících myších a prasečích oocytech. Za tímto účelem byla aktivita MAPK inhibována specifickým inhibitorem (GDC-0994) a byl zkoumán efekt této inhibice na polyadenylaci mRNA pro cyklin B1. V myších oocytech neovlivnila inhibice MAPK ani polyadenylaci, ani translaci mRNA pro cyklin B1, z čehož vyplývá, že se MAPK pravděpodobně nepodílí na regulaci cytoplazmatické polyadenylace v tomto živočišném druhu. Na základě výsledků experimentů provedených na prasečích oocytech nelze vyloučit ani potvrdit případnou úlohu MAPK v regulaci cytoplazmatické polyadenylace. Klíčová slova: cytoplazmatická polyadenylace, myší oocyt, prasečí oocyt, mitogenem aktivovaná proteinkináza (MAPK), cyklin B1, inhibitor GDC-0994
Diverzita proteinového složení stresových granulí u člověka
Kráčmarová, Jana ; Frydrýšková, Klára (vedoucí práce) ; Motlová, Lucia (oponent)
Během nepříznivých podmínek je v eukaryotických buňkách inhibována translace některých mRNA a přednostně jsou syntetizovány proteiny, které se podílejí na boji buňky se stresem. Takto ušetřená energie je využita na opravy poškození buněčných struktur. Nepřekládané mRNA se v podobě ribonukleoproteinových komplexů hromadí a důsledkem je vznik cytoplazmatických stresových granulí. V nich dochází k úpravě struktury a složení těchto komplexů a následně je rozhodováno o jejich osudu - mohou být uskladněny, degradovány nebo vráceny do cytoplazmy pro znovuzahájení jejich překladu. Molekuly mRNA s sebou do stresových granulí přinášejí i proteiny, které se na ně vážou. Mezi takovými proteiny mohou být i aktéři signálních drah a stresové granule se tak nepřímo podílejí na regulaci buněčných dějů, jako je například apoptóza, a hrají tak důležitou roli v přežívání buňky během nepříznivých podmínek. Tato práce pojednává o proteinovém složení stresových granulí v lidských buněčných liniích, stručně charakterizuje stresové faktory, které ke vzniku stresových granulí vedou a věnuje se rozdílům ve složení stresových granulí indukovaných různými stresovými faktory. Součástí práce je tabulka shrnující proteiny, které se v těchto granulích vyskytují. Ve druhé části se práce věnuje charakterizaci proteinů z rodiny...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.