|
|
Mechanism of cardioprotection elicited by cold acclimation
Csomová, Martina ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Infarkt myokardu je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí a invalidity. Pojem infarkt myokardu vyjadřuje odumírání srdečních buněk, kardiomyocytů, způsobené ischémií, která je důsledkem perfuzní nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po kyslíku a živinách. Nedávno bylo zjištěno, že aklimatizace chladem zmenšuje velikost infarktu po ischemicko-reperfuzním (I/R) poškození, ale mechanismus není zcela objasněn. Aklimatizace chladem vyvolává termoregulační odpověď aktivací netřesové termogeneze spojené s aktivací hnědé tukové tkáně (BAT). Adrenergní signalizace stimulovaná chladem zvyšuje expresi mitochondriálního uncoupling proteinu 1 (UCP1), klíčového faktoru pro produkci tepla. Aktivovaná BAT zvyšuje metabolický obrat, a tím pravděpodobně přispívá k ochraně srdce před infarktem myokardu. V této práci napodobuji I/R poškození zavedením protokolu hypoxicko-reoxygenační (H/R) na izolovaných dospělých kardiomyocytech. Cílem této práce bylo představit různé přístupy k hodnocení životaschopnosti izolovaných kardiomyocytů a porovnat jejich využitelnost, prozkoumat vliv různých chladových adaptací na životaschopnost kardiomyocytů během H/R protokolu pomocí multireaderu Cytation 5 a následně určit účinek inhibitorů kandidátních kardioprotektivních signálních drah. Klíčová slova: aklimatizace chladem,...
|
|
|
Charakterizace epikardiální, perikardiální a perivaskulární tukové tkáně u lidí a myší
Rybová, Aneta ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Kuneš, Jaroslav (oponent)
Tuková tkáň asociovaná se srdcem plní důležitou roli ve fyziologii kardiovaskulárního systému. Slouží nejen jako ochrana proti mechanickému a termálnímu stresu, ale poskytuje také energii pro kardiomyocyty. Na druhou stranu se může chovat jako tkáň podporující proinflamatorní stav kolem srdce, což může vyústit v rozvoj kardiovaskulárních chorob. Informace ze studia epikardiální, perivaskulární nebo parakardiální a jiné tukové tkáně obklopující srdce a velké cévy můžeme využít při prevenci patologických stavů srdce, které jsou asociovány s přítomností této tukové tkáně.
|
|
|
Vliv chladové expozice na tělesné charakteristiky dospělých
ANDERLOVÁ, Štěpánka
Bakalářská práce je zaměřena na chování hnědé tukové tkáně (BAT), je-li aktivována chladovou expozicí. V této tkáni poté probíhá netřesová termogeneze, při níž se vytváří teplo. Z tohoto důvodu se nabízí možnost aktivovat BAT studenou sprchou, při níž dojde k dané termogenezi, a sledovat dopad na změnu tělesných charakteristik dospělého člověka. Výzkumu otužování se zúčastnilo 48 studentů ve věku 19-26 let, kteří se sprchovali studenou vodou několikrát týdně. Jedna skupina se otužovala 11 měsíců, druhá tři měsíce. Jejich tělesné složení bylo měřeno přístrojem Bodystat a kožní řasy na čtyřech místech těla pomocí kaliperu, a to vždy na začátku a na konci výzkumu. Naměřená data byla zpracována a vyhodnocena. Důležitý výsledek nalezneme u experimentálních skupin, kde s přibývajícím počtem otužování docházelo k nárůstu tukové tkáně i přesto, že výsledek není statisticky průkazný.
|
|
|
Utilizace energetických substrátů v bílé a hnědé tukové tkáni při metabolickém syndromu
Seďová, Karolína ; Škop, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šilhavý, Jan (oponent)
Hnědá tuková tkáň je unikátní termoregulační orgán, její funkcí je přeměňovat energii ve formě protonového gradientu na energii tepelnou a zároveň snižovat efektivitu metabolismu. Její funkce se zdá být nadějí v léčbě metabolického syndromu a komplikací s ním spojených. Efekt hnědé tukové tkáně v léčbě MS však stále není objasněn a proto jsme chirurgicky odstranili tuto tkáň u potkanů, kteří trpí metabolickým syndromem, abychom objasnili důsledky extirpace na parametry metabolického syndromu. V této práci jsme sledovali aktivitu interskapulární tukové tkáně na parametry metabolického syndromu. Srovnávali jsme parametry mezi kmeny HHTg potkanů a kontrolním kmenem potkanů Wistar a pozorovali jsme nižší hmotnost potkanů kmene HHTg přes projevy ostatních parametrů metabolického syndromu, jako je dyslipidémie, inzulinová rezistence tukové tkáně, vyšší hodnoty NEMK v krvi. Zjistili jsme, že tito potkani mají významně vyšší aktivitu iBAT, jak v inkorporaci palmitátu do lipidů, tak ve spalování lipidů ve formě CO2 a zejména v nižším věku. Tato zjištění nás vedla k hypotéze, že iBAT by mohla mít zásadní vliv na parametry MS u neobézních potkanů. Extirpací iBAT u mladých potkanů, ani u potkanů v pokročilejším věku však neměla zásadní vliv na metabolismus ani na hmotnost. Dokonce došlo ke zlepšení některých...
|
|
|
Importance of adipose tissue metabolism for whole-body energy balance
Zouhar, Petr ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň hraje klíčovou roli v udržování homeostázi živin a energie. V současnosti nabývá Rozšíření obezity a s ní souvisejících metabolických poruch nabývá v současnosti rozměrů pandemie, a nemalé úsilí je proto věnováno vývoji nových léčebných postupů, které by tento stav mohly zvrátit. Při plnění tohoto cíle se přitom zvažuje i možná modulace aktivity tukové tkáně, a to trojím možným způsobem: 1) indukcí spalování energie v hnědé tukové tkáni závislého na odpřahovacím proteinu UCP1; 2) "hnědnutím", tj. konverzí bílé tukové tkáně na "hnědou"; a 3) stimulací termogeneze v bílé tukové tkáni bez zapojení UCP1. Tato práce je založena na dvou publikovaných studiích a jednom článku v přípravě. Na modelu laboratorní myši zkoumá možné ovlivňování všech třech výše zmíněných procesů a to pomocí: 1) suplementace diety žlučovými kyselinami; 2) kombinovaného působení ω-3 vícenenasycených mastných kyselin a kalorické restrikce; a 3) chladové expozice. V pokusech s podáváním žlučových kyselin (konkrétně kyseliny chenodeoxycholové) jsme potvrdili indukci proteinu UCP1 jak v hnědé, tak v podkožní bílé tukové tkáni, což bylo spojeno s reverzí obezity. Většina příznivých účinků byla nicméně způsobena přechodným poklesem spotřeby potravy, zatímco aktivace termogeneze v hnědém tuku patrně může hrát...
|
|
|
Mitochondriální respirace hnědé tukové tkáně v rozvoji chladové aklimace
Galatík, František ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Historické experimenty zabývající se vlivem nízkých teplot prostředí na organismus byly často doprovázeny vývojem nežádoucích účinků. Naše laboratoř nedávno publikovala protokol chladové aklimace (5 týdnů v 8 ± 1 řC), který u potkanů navozuje kardioprotektivní fenotyp. Důležitým mechanismem chladové aklimace je aktivace a nárůst hnědé tukové tkáně. Kromě netřesové termogeneze dokáže hnědá tuková tkáň produkovat řadu autokrinních, parakrinních a endokrinních faktorů, které mohou pozitivně ovlivňovat systémový metabolismus a funkci ostatních důležitých orgánů. Vliv chladové aklimace na metabolismus hnědé tukové tkáně však není příliš dobře prozkoumán. Cílem této práce bylo změřit vybrané parametry respirace izolovaných mitochondrií hnědé tukové tkáně kontrolních potkanů chovaných ve 24 ± 1 řC a srovnat je s potkany vystavenými teplotě 8 ± 1 řC po dobu 1 dne, 3 dnů, 10 dnů a 5 týdnů. Výsledky této práce ukázaly, že 1) ke zvýšení respirace dochází již po 1 dni vystavení chladu a 2) nejvyšší respirace v přepočtu na 1 mg mitochondriálního proteinu se zdá být po 10 dnech vystavení chladu. Klíčová slova: Hnědá tuková tkáň, mitochondrie, respirace, chladová aklimace
|
|
|
Úloha tukové tkáně v rozvoji inzulinorezistence a dalších metabolických změn u nemocných s feochromocytomem
Klímová, Judita ; Petrák, Ondřej (vedoucí práce) ; Kříž, Jan (oponent) ; Mlíková Seidlerová, Jitka (oponent)
Feochromocytomy a funkční paragangliomy (PPGL) jsou vzácné neuroendokrinní tumory charakteristické nadprodukcí katecholaminů, která může vést mj. k poruchám glukózového, lipidového a energetického metabolismu. Role tukové tkáně v těchto procesech zůstává nejasná. Naším cílem bylo stanovit profil genové exprese v subkutánní a viscerální tukové tkáni pacientů s PPGL se zaměřením na endokrinní funkce tukové tkáně, výskyt hnědé (BAT) a béžové tukové tkáně (BeAT), vše v souvislosti s dalšími měřenými metabolickými a energetickými parametry a hladinami cirkulujících adipokinů. Ve vzorcích retroperitoneální VAT pacientů s PPGL jsme prokázali známky UCP1-mediované noradrenalinem indukované termogeneze s vyšší expresí DIO2 a klíčových transkripčních faktorů adipogeneze BAT/BeAT (PPARGC1A, CEBPB a PRDM16). VAT pacientů s PPGL neodpovídala na základě použitých markerů jednoznačně BAT ani BeAT. V subkutánní tukové tkáni (SAT) pacientů s PPGL jsme našli známky transformace v BeAT, ale bez známek současně probíhající UCP1-mediované termogeneze. Dále jsme prokázali, že pacienti s PPGL mají vyšší cirkulující hladiny FGF21 ve srovnání s kontrolami a po adrenalektomii dochází k jejich poklesu. Zvýšené hladiny FGF21 byly zvláště evidentní u pacientů s DM a byly pozitivně spojené s hladinami glykémie na lačno a BMI u...
|
|
|
Netřesová termogeneze - UCP1 a další alternativní mechanismy
Kružíková, Nikola ; Zouhar, Petr (vedoucí práce) ; Tauchmannová, Kateřina (oponent)
Adaptivní termogeneze je přirozený mechanismus, kterým endotermní organismy cíleně zvyšují svůj bazální metabolický obrat za účelem udržení stálé tělesné teploty. Při akutním vystavení subtermoneutrálním teplotám je první reakcí organismu třes, který je postupně nahrazován netřesovou termogenezí. Netřesová termogeneze u savců je nejčastěji spojována s proteinem UCP1, který se vyskytuje ve vnitřní mitochondriální membráně buněk tukové tkáně. UCP1 v aktivním stavu odpřahuje dýchací řetězec od syntézy ATP, a tím umožňuje významné navýšení metabolického obratu. Kromě UCP1 se uvažuje i o alternativních mechanismech netřesové termogeneze - zejména o sarkolipinem zprostředkovaném odpřažení hydrolýzy ATP od čerpání vápenatých iontů pumpou SERCA v kosterních svalech, o hydrolýze kreatinfosfátu v tukové tkáni či o "prázdném" cyklování triacylglycerolů a zpětné re-esterifikaci mastných kyselin. Důkazy o významnějším zapojení těchto mechanismů do adaptivní netřesové termogeneze jsou však většinou pouze nepřímé a dosud nejednoznačně přijímané. Detailnější porozumění procesům netřesové termogeneze přitom zůstává v centru pozornosti, protože slibuje odhalit potenciální cíle pro farmakologickou manipulaci energetického výdeje a tím otevřít nové cesty k redukci obezity a s ní spojených zdravotních komplikací....
|
|
|
Maturace hnědé tukové tkáně
Csomová, Martina ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Mančíková, Andrea (oponent)
Hnedé tukové tkanivo (BAT) je aktivované pod vplyvom adrenergného systému a tyroidných hormónov ako odpoveď organizmu na chladový stimul. Jeho hlavnou úlohou je pokryť tepelné straty organizmu a udržiavať stálosť vnútorného prostredia. BAT sa vo väčšom množstve nachádza u novorodencov, u ktorých tvorí 5 % celkovej hmotnosti. Bunky nachádzajúce sa v BAT obsahujú vysoký počet mitochondrií s vysokou respiračnou kapacitou, ale s malou aktivitou ATP-syntázy, to umožňuje tvorbu tepla namiesto ATP pri procese oxidácie glukózy. Následkom toho je netrasová termogenéza. Úlohou mojej práce je zhrnúť súčasné poznatky o vývoji hnedého tukového tkaniva a poukázať na markery pre jeho charakterizáciu. V práci budú zahrnuté rozdiely v maturácii tukového tkaniva u vybraných modelových organizmoch. Kľúčové slová: hnedé tukové tkanivo, biele tukové tkanivo, béžové tukové tkanivo, netrasová termogenéza, rozpojovací proteín 1
|
|
|
Tyroidní hormony, jejich význam a chladová expozice
Špínová, Šárka ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Tyroidní hormony jsou nezbytné hlavně pro prenatální vývoj jedince a v dospělosti udržují homeostázu mnoha orgánů a tělních procesů. Proto je velmi důležitá správná funkce regulační osy mezi hypotalamem, hypofýzou a štítnou žlázou. Nedostatek těchto hormonů se projevuje například tvorbou strumy, kretenismem a bradykardií, nadbytek zase hubnutím, oftalmopatií, nadměrným pocením, tachykardií a rovněž tvorbou strumy. Vážným problémem se ukazuje být i mutace receptorů tyroidních hormonů v cílových tkáních. Ta vyvolává poruchy nervové soustavy, sluchu, zraku, zažívacího systému, nesprávnou srdeční funkci, opoždění růstu i duševního vývoje. Tyroidní hormony jsou nezbytné pro formaci a aktivaci hnědé tukové tkáně. Ta se spolu s třesovou termogenezí kosterního svalstva podílí na fakultativní termogenezi a napomáhá tím homoiotermním savcům udržovat stálou teplotu tělního jádra. Vedle toho je hnědá tuková tkáň důležitým endokrinním orgánem, který po aktivaci chladem vylučuje aktivní látky zvané batokiny. Batokiny mají blahodárné účinky při léčbě obezity, diabetu a kardiovaskulárních onemocnění. Můžeme tedy předpokládat, že chladová adaptace by mohla účinně pomoci v léčbě civilizačních chorob. Klíčová slova: tyroidní hormony, hypotyreóza, hypertyreóza, receptory tyroidních hormonů, termogeneze, hnědá tuková...
|
host ::
RSS.