|
|
Vliv facilitačních technik na kognitivní funkce u roztroušené sklerózy mozkomíšní
Kořínková, Markéta ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí mají velký dopad na kvalitu života nemocného, jeho rodiny a blízkých. Ovlivňují pacientovo zaměstnání, sociální interakci i nezávislost. Tato diplomová práce se zaměřuje na možnost zlepšení kognitivních funkcí u roztroušené sklerózy mozkomíšní (RS) prostřednictvím facilitační fyzioterapie. Dvanáct nemocných dobrovolníků podstoupilo dvouměsíční fyzioterapeutický program (motorické programy aktivující terapie) v délce 1 hodiny, dvakrát týdně. Před začátkem a po skončení terapeutického programu bylo provedeno vyšetření klinickým testem PASAT a zobrazení funkční magnetickou rezonancí (fMRI). Výsledky fMRI byly dále porovnány se skupinou zdravých dobrovolníků. V klinickém testu došlo u nemocných po terapii ke zlepšení výkonu. V datech z fMRI byl po terapii vysledován dřívější nástup a změna průběhu křivky mozkové aktivace, které ukazují na zlepšení rychlosti zpracování informací u nemocných s RS.
|
|
|
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Süssová, Jana (oponent)
Rehabilitace pacientů po poškození mozku představuje multidisciplinární, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. V ČR se v rehabilitaci běžně nepoužívají standardizované funkční nástroje, které objektivně hodnotí stupeň postižení (disabilitu) a funkční schopnosti pacientů. Častý následek poškození mozku v oblasti motoriky je hemiparéza, která způsobuje poruchu pohybového vzorce horní končetiny (HK). Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, vykonávání běžných denních činností a nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které zajistí funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a nahradí tím poškozené spoje. Jedním z cílů této práce je prokázat využitelnost akcelerometru (inerciálního senzoru - IS) pro objektivní monitoring poruchy pohybového vzorce HK u pacientů po poškození mozku. Dalším cílem je prokázat, zda lze využít pro posouzení změn v pohybovém vzorci HK po intenzivní, individuální, multidisciplinární rehabilitaci u pacientů po poškození mozku FIM test a Jebsen-Taylorův test. Klinická studie byla provedena u vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4...
|
|
|
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
5 Abstrakt Rehabilitace pacientů po poškození mozku je interprofesní, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. Častý následek poškození mozku je hemiparéza, která způsobuje i poruchu pohybového vzorce horní končetiny. Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, provádění běžných denních činností, a tím i nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které způsobí aktivaci plasticity mozku. Dochází k funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a náhradě poškozených spojů. Jedním z cílů práce bylo prokázat objektivními funkčními metodami možnost ovlivnění pohybového vzorce paretické horní končetiny intenzivní interprofesní rehabilitací i několik let po poškození mozku. Druhým cílem bylo prokázat, že monitoring pohybových funkcí u pacientů po poškození mozku vede ke zlepšení motivace a tím ke zlepšení pohybových funkcí. Studie byla provedena u 55 vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4 týdenního pobytu v rehabilitačním denním stacionáři. Byly sledovány 2 skupiny pacientů, s akcelerometrem (30 pacientů - skupina A) a bez akcelerometru (25 pacientů - skupina B). Parametrem...
|
|
|
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Süssová, Jana (oponent)
Rehabilitace pacientů po poškození mozku představuje multidisciplinární, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. V ČR se v rehabilitaci běžně nepoužívají standardizované funkční nástroje, které objektivně hodnotí stupeň postižení (disabilitu) a funkční schopnosti pacientů. Častý následek poškození mozku v oblasti motoriky je hemiparéza, která způsobuje poruchu pohybového vzorce horní končetiny (HK). Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, vykonávání běžných denních činností a nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které zajistí funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a nahradí tím poškozené spoje. Jedním z cílů této práce je prokázat využitelnost akcelerometru (inerciálního senzoru - IS) pro objektivní monitoring poruchy pohybového vzorce HK u pacientů po poškození mozku. Dalším cílem je prokázat, zda lze využít pro posouzení změn v pohybovém vzorci HK po intenzivní, individuální, multidisciplinární rehabilitaci u pacientů po poškození mozku FIM test a Jebsen-Taylorův test. Klinická studie byla provedena u vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4...
|
|
|
Funkční hodnocení motoriky u pacientů s poškozením mozku před zahájením a po ukončení intenzivní rehabilitace (s cílem dosažení obnovy fyziologických funkcí horní končetiny)
Sládková, Petra ; Švestková, Olga (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kozler, Petr (oponent)
5 Abstrakt Rehabilitace pacientů po poškození mozku je interprofesní, komplexní, intenzivní, dlouhodobý a individuálně zaměřený proces. Častý následek poškození mozku je hemiparéza, která způsobuje i poruchu pohybového vzorce horní končetiny. Schopnost pohybu horní končetiny je zásadní pro soběstačnost jedince, provádění běžných denních činností, a tím i nezávislý život v rodinném prostředí. Speciální rehabilitační terapeutické přístupy by měly zahrnovat nácvik nových činností, včetně mechanismu motorického učení, které způsobí aktivaci plasticity mozku. Dochází k funkční reorganizaci oblasti motorické kůry, aktivaci rezervních neuronů a náhradě poškozených spojů. Jedním z cílů práce bylo prokázat objektivními funkčními metodami možnost ovlivnění pohybového vzorce paretické horní končetiny intenzivní interprofesní rehabilitací i několik let po poškození mozku. Druhým cílem bylo prokázat, že monitoring pohybových funkcí u pacientů po poškození mozku vede ke zlepšení motivace a tím ke zlepšení pohybových funkcí. Studie byla provedena u 55 vybraných pacientů po poškození mozku s centrální hemiparézou, kteří se účastnili 4 týdenního pobytu v rehabilitačním denním stacionáři. Byly sledovány 2 skupiny pacientů, s akcelerometrem (30 pacientů - skupina A) a bez akcelerometru (25 pacientů - skupina B). Parametrem...
|
|
|
Využití Mirror therapy v ergoterapii
Hoidekrová, Kristýna ; Lupienská, Natálie (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Kristýna Hoidekrová Vedoucí práce: Mgr. Natálie Lupienská Oponent práce: Název bakalářské práce: Využití Mirror therapy v ergoterapii Abstrakt bakalářské práce: Cílem této práce bylo vytvořit ergoterapeutický manuál Mirror therapy. V České republice není tato metoda téměř vůbec využívána navzdory skvělým výsledkům zahraničních studií. Metoda využívá zrakového vjemu přijímaného ze zrcadla, ve kterém lze vidět odraz zdravé pohybující se horní končetiny. Skrze zrakovou dráhu je informace vedena do mozku, kde díky plasticitě mozku dochází k vytvoření nového příjmového centra. Eferentními dráhami jsou výstupní informace vedeny do postižené horní končetiny, ve které u většiny případů dochází nejen ke zlepšení motorické, ale i senzitivní složky. Významným kladem terapie je možnost aplikace na širokou škálu diagnóz, mezi které lze zařadit neurologická onemocnění, revmatologická onemocnění, stavy po chirurgických zákrocích jako jsou amputace a transfery, při senzorické reedukaci, redukce bolesti. V rámci ergoterapie je metoda nejvíce využívána k nácvikům selektivních fází úchopů, které jsou nezbytné pro správné provádění ADL. Během terapie lze využít i terapeutických pomůcek avšak vhodnější jsou předměty běžných denních činností. Velkou výhodou je možnost aplikace terapie i v domácím...
|
|
|
Vliv facilitačních technik na kognitivní funkce u roztroušené sklerózy mozkomíšní
Kořínková, Markéta ; Řasová, Kamila (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Poruchy kognitivních funkcí mají velký dopad na kvalitu života nemocného, jeho rodiny a blízkých. Ovlivňují pacientovo zaměstnání, sociální interakci i nezávislost. Tato diplomová práce se zaměřuje na možnost zlepšení kognitivních funkcí u roztroušené sklerózy mozkomíšní (RS) prostřednictvím facilitační fyzioterapie. Dvanáct nemocných dobrovolníků podstoupilo dvouměsíční fyzioterapeutický program (motorické programy aktivující terapie) v délce 1 hodiny, dvakrát týdně. Před začátkem a po skončení terapeutického programu bylo provedeno vyšetření klinickým testem PASAT a zobrazení funkční magnetickou rezonancí (fMRI). Výsledky fMRI byly dále porovnány se skupinou zdravých dobrovolníků. V klinickém testu došlo u nemocných po terapii ke zlepšení výkonu. V datech z fMRI byl po terapii vysledován dřívější nástup a změna průběhu křivky mozkové aktivace, které ukazují na zlepšení rychlosti zpracování informací u nemocných s RS.
|
host ::
RSS.