Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nové německé výpůjčky v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Opavská, Zdena (oponent)
Cílem diplomové práce Nové německé výpůjčky v češtině je potvrzení důležitosti jazykových kontaktů českého a německého jazyka. Práce prokazuje, že přejímání německých lexikálních jednotek do češtiny je produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Užívání německých výpůjček v různých druzích komunikátů a analýza jejich frekvence dokládají, že mluvčí jazyka začínají na postavení germanismů v češtině pohlížet neutrálně, tedy ne negativně, jako tomu bývalo v minulosti. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně- adaptačního, sémantického a frekvenčního. Metodou mého výzkumu je cílená excerpce denního tisku, během které lze sledovat, jak se nové německé výpůjčky prosazují v současné české slovní zásobě. Zaměřuji se na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Kromě jednotlivých slovních druhů charakterizuji také hybridní složeniny a depropriální výrazy. Množství nových německých výpůjček, které jsou zachycovány v neologické excerpční databázi, dokládá, že přejímání německých slov a slovotvorných prvků je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
Nové germanismy v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Tichá, Zdeňka (oponent)
Svou bakalářskou práci jsem nazvala Nové germanismy v češtině. Cílem práce je upozornit na výpůjčky z německého jazyka, které ještě nebyly začleněny do slovní zásoby českého jazyka, a dokázat, že přejímání z němčiny je v současnosti stále produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně-adaptačního a sémantického. Porovnávám nově přejaté lexémy s těmi, které jsou již zaznamenány ve výkladových slovnících a slovnících neologismů. Můj výzkum spočívá v cílené excerpci denního tisku, během níž sleduji, jak se neologismy, konkrétně nové germanismy, prosazují v současném českém lexiku. Následně se zaměřuji na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Množství nových germanismů integrujících se do české slovní zásoby dokládá, že přejímání cizích lexikálních jednotek je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
Lexical Gallicisms in Russian Language and Possibilities of Their Use in Teaching Russian as Second and Another Foreign Language
Vicaire, Xenie ; Fenclová, Marie (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
Tématem této disertační práce jsou lexikální galicizmy v rámci přejímek z cizích jazyků v ruské slovní zásobě. Vycházejíce ze současného stavu poznání v lingvistice a lingvodidaktice, nahlížíme lexikální galicizmy z hlediska jejich efektivní využitelnosti v didaktice ruštiny, a to jmenovitě jako druhého či dalšího cizího jazyka. K tomuto účelu v práci sledujeme výskyt lexikálních galicizmů a jejich formy prezentace a aplikace v učebních metodických souborech pro ruský jazyk používaných na základních a středních školách. Zároveň si klademe otázku do jaké míry se práce s přejímkami odráží ve vzdělávacích dokumentech platných v českém školství. Opíráme se o výzkum zkušeností a postojů učitelů ohledně možností využití přejímek a internacionalizmů k rozšiřování slovní zásoby žáků. Záměrem experimentální části této práce je ověření účinnosti pracovních listů, navazujících na vybrané tematické okruhy zkoumaných učebnic, jež jsou pro lexikální galicizmy reprezentativní. Dospíváme k závěru, že současné jazykové politiky školských systémů zemí EU a jmenovitě české školství dosud nevyužívá všech možností, které nabízí plurilingvní jazyková situace v Evropě. Jmenovitě a mimo jiné se jedná o možnost širší opory o předchozí jazykovou zkušenost žáků, kterou v této práci sledujeme konkrétně na vztahu mezi slovní...
Přiřazování mluvnického rodu v současné italštině
Bizzuto, Dagmar ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou přiřazování gramatického rodu substantiv v italštině. Práce se bude snažit cele popsat kategorii gramatického rodu v italštině s komparačním exkurzem do této problematiky v češtině a stanovit pravidla pro jeho přiřazování u nových či přejatých slov. Součástí je i rozbor vybraných přejatých lexémů z jazykového korpusu a zkoumání platnosti pravidel přiřazování rodu a stanovení vývojových tendencí v oblasti přiřazování rodu v italštině.
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
Nové německé výpůjčky v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Opavská, Zdena (oponent)
Cílem diplomové práce Nové německé výpůjčky v češtině je potvrzení důležitosti jazykových kontaktů českého a německého jazyka. Práce prokazuje, že přejímání německých lexikálních jednotek do češtiny je produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Užívání německých výpůjček v různých druzích komunikátů a analýza jejich frekvence dokládají, že mluvčí jazyka začínají na postavení germanismů v češtině pohlížet neutrálně, tedy ne negativně, jako tomu bývalo v minulosti. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně- adaptačního, sémantického a frekvenčního. Metodou mého výzkumu je cílená excerpce denního tisku, během které lze sledovat, jak se nové německé výpůjčky prosazují v současné české slovní zásobě. Zaměřuji se na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Kromě jednotlivých slovních druhů charakterizuji také hybridní složeniny a depropriální výrazy. Množství nových německých výpůjček, které jsou zachycovány v neologické excerpční databázi, dokládá, že přejímání německých slov a slovotvorných prvků je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
Nové germanismy v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Tichá, Zdeňka (oponent)
Svou bakalářskou práci jsem nazvala Nové germanismy v češtině. Cílem práce je upozornit na výpůjčky z německého jazyka, které ještě nebyly začleněny do slovní zásoby českého jazyka, a dokázat, že přejímání z němčiny je v současnosti stále produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně-adaptačního a sémantického. Porovnávám nově přejaté lexémy s těmi, které jsou již zaznamenány ve výkladových slovnících a slovnících neologismů. Můj výzkum spočívá v cílené excerpci denního tisku, během níž sleduji, jak se neologismy, konkrétně nové germanismy, prosazují v současném českém lexiku. Následně se zaměřuji na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Množství nových germanismů integrujících se do české slovní zásoby dokládá, že přejímání cizích lexikálních jednotek je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
Financování válečné ekonomiky Velké Británie v letech 1939-45
Čermák, David ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analýzu financování ekonomiky Velké Británie během druhé světové války. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na aspekty financování válečné ekonomiky obecně a jejich ilustrace na příkladu Velké Británie. První část se zabývá obdobím před válkou s důrazem na proces zbrojení a postupné překonávání finančních omezení. Druhá část práce obecně definuje obecně metody financování a následně analyzuje jejich využití ve Velké Británii. Věnuje se také dalším opatřením, která měla za cíl podpořit získávání finančních prostředků, a komparuje přístupy k financování válečné ekonomiky ve Velké Británii a Německu. Třetí část práce se týká specifické problematiky získávání amerických dolarů pro financování nákupů materiálu ve Spojených státech amerických v rámci doktríny Cash and Carry a dále analyzuje způsoby získávání amerických dolarů a hodnotí jejich význam pro britskou ekonomiku. Součástí této práce je i popis nastavení spolupráce v rámci zákona o půjčce a pronájmu. Na základě dostupných informací se mi podařilo zodpovědět hlavní kladené otázky týkající se použitých metod a struktury financování britské válečné ekonomiky. Polovinu výdajů vláda pokryla pomocí zvýšených daní, přičemž se spoléhala převážně na daň z příjmu. Druhá polovina prostředků pocházela z půjček. Zdrojem půjček byly největší míře úspory britských občanů. Aby vláda zabránila makroekonomické destabilizaci ekonomiky v důsledku vysoké inflace, zavedla přídělový systém a spotřební daně. Pomocí těchto kroků se jí úspěšně dařilo omezovat poptávkou taženou inflaci. Závěrečná analýza způsobů získávání amerických dolarů dochází k závěru, že použité metody nebyly dostatečné pro financování potřeb britského válečného úsilí a během prvního roku konfliktu byly dolarové a zlaté rezervy téměř vyčerpány. Zásadní význam proto měl americký zákon o půjčce a pronájmu, jenž Velkou Británii zbavil nutnosti za dovoz amerického zboží ihned platit.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.