|
|
Nové německé výpůjčky v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Opavská, Zdena (oponent)
Cílem diplomové práce Nové německé výpůjčky v češtině je potvrzení důležitosti jazykových kontaktů českého a německého jazyka. Práce prokazuje, že přejímání německých lexikálních jednotek do češtiny je produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Užívání německých výpůjček v různých druzích komunikátů a analýza jejich frekvence dokládají, že mluvčí jazyka začínají na postavení germanismů v češtině pohlížet neutrálně, tedy ne negativně, jako tomu bývalo v minulosti. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně- adaptačního, sémantického a frekvenčního. Metodou mého výzkumu je cílená excerpce denního tisku, během které lze sledovat, jak se nové německé výpůjčky prosazují v současné české slovní zásobě. Zaměřuji se na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Kromě jednotlivých slovních druhů charakterizuji také hybridní složeniny a depropriální výrazy. Množství nových německých výpůjček, které jsou zachycovány v neologické excerpční databázi, dokládá, že přejímání německých slov a slovotvorných prvků je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
|
|
|
Nové germanismy v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Tichá, Zdeňka (oponent)
Svou bakalářskou práci jsem nazvala Nové germanismy v češtině. Cílem práce je upozornit na výpůjčky z německého jazyka, které ještě nebyly začleněny do slovní zásoby českého jazyka, a dokázat, že přejímání z němčiny je v současnosti stále produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně-adaptačního a sémantického. Porovnávám nově přejaté lexémy s těmi, které jsou již zaznamenány ve výkladových slovnících a slovnících neologismů. Můj výzkum spočívá v cílené excerpci denního tisku, během níž sleduji, jak se neologismy, konkrétně nové germanismy, prosazují v současném českém lexiku. Následně se zaměřuji na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Množství nových germanismů integrujících se do české slovní zásoby dokládá, že přejímání cizích lexikálních jednotek je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
|
|
|
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
|
|
|
Lexical Gallicisms in Russian Language and Possibilities of Their Use in Teaching Russian as Second and Another Foreign Language
Vicaire, Xenie ; Fenclová, Marie (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
Tématem této disertační práce jsou lexikální galicizmy v rámci přejímek z cizích jazyků v ruské slovní zásobě. Vycházejíce ze současného stavu poznání v lingvistice a lingvodidaktice, nahlížíme lexikální galicizmy z hlediska jejich efektivní využitelnosti v didaktice ruštiny, a to jmenovitě jako druhého či dalšího cizího jazyka. K tomuto účelu v práci sledujeme výskyt lexikálních galicizmů a jejich formy prezentace a aplikace v učebních metodických souborech pro ruský jazyk používaných na základních a středních školách. Zároveň si klademe otázku do jaké míry se práce s přejímkami odráží ve vzdělávacích dokumentech platných v českém školství. Opíráme se o výzkum zkušeností a postojů učitelů ohledně možností využití přejímek a internacionalizmů k rozšiřování slovní zásoby žáků. Záměrem experimentální části této práce je ověření účinnosti pracovních listů, navazujících na vybrané tematické okruhy zkoumaných učebnic, jež jsou pro lexikální galicizmy reprezentativní. Dospíváme k závěru, že současné jazykové politiky školských systémů zemí EU a jmenovitě české školství dosud nevyužívá všech možností, které nabízí plurilingvní jazyková situace v Evropě. Jmenovitě a mimo jiné se jedná o možnost širší opory o předchozí jazykovou zkušenost žáků, kterou v této práci sledujeme konkrétně na vztahu mezi slovní...
|
|
| |
|
|
Přiřazování mluvnického rodu v současné italštině
Bizzuto, Dagmar ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou přiřazování gramatického rodu substantiv v italštině. Práce se bude snažit cele popsat kategorii gramatického rodu v italštině s komparačním exkurzem do této problematiky v češtině a stanovit pravidla pro jeho přiřazování u nových či přejatých slov. Součástí je i rozbor vybraných přejatých lexémů z jazykového korpusu a zkoumání platnosti pravidel přiřazování rodu a stanovení vývojových tendencí v oblasti přiřazování rodu v italštině.
|
|
|
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
|
|
|
Nové německé výpůjčky v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Opavská, Zdena (oponent)
Cílem diplomové práce Nové německé výpůjčky v češtině je potvrzení důležitosti jazykových kontaktů českého a německého jazyka. Práce prokazuje, že přejímání německých lexikálních jednotek do češtiny je produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Užívání německých výpůjček v různých druzích komunikátů a analýza jejich frekvence dokládají, že mluvčí jazyka začínají na postavení germanismů v češtině pohlížet neutrálně, tedy ne negativně, jako tomu bývalo v minulosti. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně- adaptačního, sémantického a frekvenčního. Metodou mého výzkumu je cílená excerpce denního tisku, během které lze sledovat, jak se nové německé výpůjčky prosazují v současné české slovní zásobě. Zaměřuji se na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Kromě jednotlivých slovních druhů charakterizuji také hybridní složeniny a depropriální výrazy. Množství nových německých výpůjček, které jsou zachycovány v neologické excerpční databázi, dokládá, že přejímání německých slov a slovotvorných prvků je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
|
|
|
Nové germanismy v češtině
Neprašová, Renáta ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Tichá, Zdeňka (oponent)
Svou bakalářskou práci jsem nazvala Nové germanismy v češtině. Cílem práce je upozornit na výpůjčky z německého jazyka, které ještě nebyly začleněny do slovní zásoby českého jazyka, a dokázat, že přejímání z němčiny je v současnosti stále produktivním způsobem obohacování slovní zásoby. Zabývám se analýzou cizojazyčných lexikálních jednotek z hlediska integračně-adaptačního a sémantického. Porovnávám nově přejaté lexémy s těmi, které jsou již zaznamenány ve výkladových slovnících a slovnících neologismů. Můj výzkum spočívá v cílené excerpci denního tisku, během níž sleduji, jak se neologismy, konkrétně nové germanismy, prosazují v současném českém lexiku. Následně se zaměřuji na produktivitu užití jednotlivých přejímaných slovních druhů. Množství nových germanismů integrujících se do české slovní zásoby dokládá, že přejímání cizích lexikálních jednotek je významným a produktivním jazykovým procesem vzniku neologismů.
|
|
|
Financování válečné ekonomiky Velké Británie v letech 1939-45
Čermák, David ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analýzu financování ekonomiky Velké Británie během druhé světové války. Cílem práce je poskytnout ucelený pohled na aspekty financování válečné ekonomiky obecně a jejich ilustrace na příkladu Velké Británie. První část se zabývá obdobím před válkou s důrazem na proces zbrojení a postupné překonávání finančních omezení. Druhá část práce obecně definuje obecně metody financování a následně analyzuje jejich využití ve Velké Británii. Věnuje se také dalším opatřením, která měla za cíl podpořit získávání finančních prostředků, a komparuje přístupy k financování válečné ekonomiky ve Velké Británii a Německu. Třetí část práce se týká specifické problematiky získávání amerických dolarů pro financování nákupů materiálu ve Spojených státech amerických v rámci doktríny Cash and Carry a dále analyzuje způsoby získávání amerických dolarů a hodnotí jejich význam pro britskou ekonomiku. Součástí této práce je i popis nastavení spolupráce v rámci zákona o půjčce a pronájmu. Na základě dostupných informací se mi podařilo zodpovědět hlavní kladené otázky týkající se použitých metod a struktury financování britské válečné ekonomiky. Polovinu výdajů vláda pokryla pomocí zvýšených daní, přičemž se spoléhala převážně na daň z příjmu. Druhá polovina prostředků pocházela z půjček. Zdrojem půjček byly největší míře úspory britských občanů. Aby vláda zabránila makroekonomické destabilizaci ekonomiky v důsledku vysoké inflace, zavedla přídělový systém a spotřební daně. Pomocí těchto kroků se jí úspěšně dařilo omezovat poptávkou taženou inflaci. Závěrečná analýza způsobů získávání amerických dolarů dochází k závěru, že použité metody nebyly dostatečné pro financování potřeb britského válečného úsilí a během prvního roku konfliktu byly dolarové a zlaté rezervy téměř vyčerpány. Zásadní význam proto měl americký zákon o půjčce a pronájmu, jenž Velkou Británii zbavil nutnosti za dovoz amerického zboží ihned platit.
|
host ::
RSS.