|
|
Vliv mravenců na půdní chemismus napříč biomy
Kostečka, Luboš ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Jílková, Veronika (oponent)
Mravenci patří mezi významné ekosystémové inženýry. Jejich aktivita má přímý i nepřímý vliv na půdní chemismus uvnitř jejich hnízd skrze různé procesy, například bioturbaci nebo akumulaci potravy a její rozklad mikrobiální komunitou. Tyto procesy závisí na podmínkách prostředí, například na půdních vlastnostech nebo klimatu na daném stanovišti. Přesto zatím nebyl vliv mravenců porovnán mezi různými biomy. Cílem této práce je proto (1) popsat procesy, jimiž mravenci ovlivňují půdní chemismus, (2) shrnout výsledný vliv na chemické půdní vlastnosti jako koncentrace živin a úroveň pH v mraveništích a okolní půdě, (3) zjistit, zdali existuje trend společný všem biomům, či zdali se od sebe vlivy v různých biomech liší. Závěrem této práce je, že společný trend sice existuje, ale velmi závisí na podmínkách jako je struktura mraveniště, potravní strategie konkrétního druhu a klima daného ekosystému. Klíčová slova: mravenci, půda, půdní chemismus, biomy, hnízda, bioturbace, potravní strategie, makroprvky, pH, podmínky prostředí, klima
|
|
|
Degradace lesů v Malajsii a její ekonomické a sociální dopady
Šebelová, Hana
Bakalářská práce se zabývá tematikou degradací lesů v Malajsii a jejími ekonomickými a sociálními dopady. Popisuje příčiny a důsledky degradace a s ní úzce spojenou deforestaci, přičemž se podrobněji zabývá jednotlivými obsahovými částmi. V závěru jsou uvedeny právě ekonomické a sociální dopady a jsou navrhnuta řešení pro případné zlepšení situace v této zemi.
|
|
|
Integrovaná výuka vzdělávacích oborů zeměpis a přírodopis na 2. stupni ZŠ (s praktickou ukázkou výuky tematického obsahu biogeografie)
HŘAVOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce se zabývá integrovanou výukou, její aplikací u nás a v zahraničí a možnostmi jejího využití ve výuce zeměpisu a přírodopisu. Cílem práce bylo vytvořit výukové aktivity, které propojují tyto dva předměty ve vzdělávacím obsahu biogeografie. Celkem byly vytvořeny tři výukové aktivity zaměřené na rozšíření organismů na území Afriky, Austrálie a Oceánie a Ameriky. Aktivity jsou koncipovány tak, že do dvou z nich jsou integrovány i další předměty, konkrétně výtvarná výchova a český jazyk. Součástí práce je návrh konceptu výuky biomů a biogeografie a návrh uspořádání vzdělávacích obsahů ve vzdělávacích oborech zeměpis a přírodopis na 2. stupni základní školy.
|
|
|
Od Severu na Jih: Obrazový atlas lesních habitatů Atlantické Evropy
Valtrová, Žofie ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
V této diplomové práci jsem se pokusila způsobem srozumitelným pro studenty středních škol ukázat, jak se mění krajina atlantické Evropy od severu k jihu. Vytvořila jsem příručku využitelnou ve výuce s názvem Od severu na jih: Obrazový atlas lesních habitatů atlantické Evropy. V příručce můžeme na profilových fotografiích po 50 kilometrech sledovat změnu krajiny. Fotografie doplňuje učební text o biomech Evropy. Součástí tohoto textu jsou informace o klimatických podmínkách, rostlinách a živočiších a jejich vztazích k danému prostředí i o roli člověka v těchto biomech. Základní text doplňují informace o zajímavostech daného biomu oddělené formou boxů. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na využití mé příručky ve výuce. Vytvořila jsem několik námětů, které mohou sloužit jako inspirace pro pedagogy. Tato příručka se snaží propojit výuku o biomech v předmětech biologie a zeměpis tak, aby došlo k mezipředmětové vazbě, díky které si studenti uvědomí, jak se mění v Evropě krajina plynule z jednoho biomu do druhého. KLÍČOVÁ SLOVA biomy, krajina, atlantická Evropa, přírodní prostředí, biologie, zeměpis
|
|
|
Vede zvýšená koncentrace CO2 k rychlejšímu růstu rostlin napříč biomy?
Pyšek, Ivan ; Šímová, Irena (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Produkce rostlinné biomasy závisí na abiotických a biotických faktorech, tyto faktory se liší napříč biomy. Jedním z abiotických faktorů je koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, jejíž vývoj je intenzivně sledován. V současné době probíhají klimatické změny, které zahrnují především globální oteplování a příčinou těchto změn je převážně antropogenní činnost (spalování fosilních paliv a následné navyšování koncentrace skleníkových plynů oxidu uhličitého, methanu atd.). Vlivem zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře může docházet k navýšení nárůstu rostlinné biomasy, fotosyntetické aktivity, snižování stomatální vodivosti a míry transpirace a má tedy globálně pozitivní dopad na rostliny. Metoda FACE umožňuje sledování reakcí rostlin na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře v přirozeném prostředí. Reakce rostlin na zvyšování koncentrace oxidu uhličitého je ovlivněna biotickými a abiotickým faktory, které se mění napříč biomy a také druhem metabolismu rostlin (C3 a C4 metabolismus). Rostliny s C3 metabolismem vystavené zvýšené koncentraci oxidu uhličitého reagují okamžitě, ale postupem času dochází k aklimatizaci, kdy se reakce na zvýšenou koncentraci oxidu uhličitého snižuje. Naopak rostliny s C4 metabolismem reagují se zpožděním, ale nedochází zde k tak vysoké míře...
|
|
|
Od Severu na Jih: Obrazový atlas lesních habitatů Atlantické Evropy
Valtrová, Žofie ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
V této diplomové práci jsem se pokusila způsobem srozumitelným pro studenty středních škol ukázat, jak se mění krajina atlantické Evropy od severu k jihu. Vytvořila jsem příručku využitelnou ve výuce s názvem Od severu na jih: Obrazový atlas lesních habitatů atlantické Evropy. V příručce můžeme na profilových fotografiích po 50 kilometrech sledovat změnu krajiny. Fotografie doplňuje učební text o biomech Evropy. Součástí tohoto textu jsou informace o klimatických podmínkách, rostlinách a živočiších a jejich vztazích k danému prostředí i o roli člověka v těchto biomech. Základní text doplňují informace o zajímavostech daného biomu oddělené formou boxů. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na využití mé příručky ve výuce. Vytvořila jsem několik námětů, které mohou sloužit jako inspirace pro pedagogy. Tato příručka se snaží propojit výuku o biomech v předmětech biologie a zeměpis tak, aby došlo k mezipředmětové vazbě, díky které si studenti uvědomí, jak se mění v Evropě krajina plynule z jednoho biomu do druhého. KLÍČOVÁ SLOVA biomy, krajina, atlantická Evropa, přírodní prostředí, biologie, zeměpis
|
|
|
CHARAKTERISTIKA ROZMÍSTĚNÍ BIOMŮ NA ZEMI - VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZŠ A SŠ
JANOUŠKOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce je vytvoření vzdělávacího programu Charakteristika rozmístění biomů na Zemi. Program je určen pro vzdělávání ţáků a studentů v rámci vzdělávacích programů ZOO Hluboká nad Vltavou. Vzdělávací program obsahuje výukový manuál, pracovní listy a metodickou příručku pro učitele. Součástí diplomové práce je i analýza a hodnocení vybraných učebnic zeměpisu pro 2. stupeň základní školy.
|
host ::
RSS.