Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rychlost evakuace trávicího traktu hlaváče černoústého (Neogobius melanostomus) v závislosti na dostupnosti a typu potravy
MIKŠOVSKÁ, Vendula
Cílem bakalářské práce byl odhad rychlosti evakuace trávicího traktu hlaváče černoústého s ohledem na typ a dostupnost potravy. Tato malá bentická ryba patří mezi nejrizikovější invazní nepůvodní druhy ryb na světě. Přímou predací ovlivňuje řadu procesů a původních druhů v kolonizovaném ekosystému. V rámci série experimentů byly při teplotě 14 °C testovány 3 typy potravy (blešivec ježatý - Dikerogammarus villosus (Sowinsky, 1894), hrachovky - Pisidium sp (tzv. hard-bodied prey) a larvy pakomárů - Chironomus sp. (tzv. soft-bodied prey). Pro každý typ potravy byly testovány dva krmné režimy - s/bez kontinuálního krmení. Testovaná potravy byla rybám předložena na dobu 2 hodin. Poté jedinci s kontinuálním krmením byly dále krmeny (potravou odlišnou od testované), ryby bez kontinuálního krmení neměly přístup k potravě až do konce experimentu. V časových bodech 0,2,5,9,16,24 a 36 h bylo odebíráno 5 jedinců z obou krmných režimů za účelem analýzy trávicího traktu a výpočtu rychlosti evakuace. Evakuace trávicího traktu jedinců bez kontinuálního krmení dosahovala statisticky průkazně nižších hodnot (P<0,05) než v úpravě s kontinuálním krmením, u všech testovaných typů potravy. V úpravě bez kontinuálního krmení nebyl staticky průkazný rozdíl (P>0,05) mezi rychlostí evakuace blešivců a hrachovek. Avšak statisticky průkazně pomaleji (P<0,05), než hrachovky byly v tomto krmném režimu evakuovány larvy pakomárů. Naopak, při kontinuálním krmení se navzájem statisticky (P<0,05) lišily všechny 3 typy potravy. Nejrychleji hlaváč černoústý při kontinuálním krmení evakuoval blešivce ježatého, následně larvy pakomárů a nejpomaleji hrachovky. Navíc při kontinuálním krmení došlo k úplnému strávení potravy (nemožná identifikace) už 16 h po zahájení experimentu (9 h v případě hrachovek). Z výsledků kontinuálního krmení lze usuzovat na vyšší ekologický dopad hlaváče černoústého na larvy zástupců dvoukřídlých (řád Diptera) a drobné korýše (podkmen Crustacea) než na zástupce mlžů s tvrdou schránkou. Hlaváč černoústý také dosahuje rychlejší evakuace při srovnání s výsledky evakuace trávicího traktu ježdíka obecného - Gymnocephalus cernua (Linnaeus, 1758) (skoro 3×) nebo vranky obecné - Cottus gobio (Linnaeus, 1758) uvedených ve vědecké literatuře. Rychlejší evakuace může hrát významnou roli při kolonizaci nových lokalit a kompetičním boji s původními druhy.
Vliv přítomnosti či absence střevličky východní (Pseudorasbora parva) na produkci ryb a kvalitu vody v rybnících firmy Blatenská ryba
KOUKOLÍK, Pavel
Střevlička východní Pseudorasbora parva (Temminck & Schlegel, 1846) je drobná kaprovitá ryba původem z východní Asie. Na mnoha tuzemských a zahraničních rybničních soustavách její přítomnost způsobuje řadu ekonomických škod. Cílem bakalářské práce bylo posoudit vliv střevličky východní na produkci ryb a kvalitu vody v rybnících firmy Blatenská ryba. Experiment byl realizován na šesti předem vybraných rybnících. Tři rybníky měly funkci kontroly, kam byla nasazena zadržená násada kapra a byla přijata nezbytná opatření za účelem vyloučit přítomnost jakýchkoli jiných druhů. Další tři rybníky byly osazeny zadrženou násadou kapra, avšak k nim bylo dosazeno známé množství střevliček východních. V období od března do září probíhalo pravidelné odbírání vzorků vody, zooplanktonu, zoobentosu, měření fyzikálně-chemických parametrů vody, vzorkování střevliček a u odlovených kaprů provedení morfometricko-gravimetrických analýz. Od konce září do 1. poloviny října proběhly výlovy všech rybníků, při kterých byla zjištěna výsledná biomasa vylovených ryb, spolu s tělesnou kondicí a zdravotním stavem kaprů. Při porovnání zjištěných hodnot mezi oběma skupinami rybníků, byl zjištěn negativní vliv střevličky na kvalitu vody a rybniční produkci. Vliv střevličky na kvalitu vody se ukázal jako nepřímý, a to v důsledku eliminace hrubého zooplanktonu. Nedostupnost zooplanktonu způsobila potravní přeorientování kaprů na zoobentos, při jehož vyhledávání silně rozrývali dno. Uvolňovaný fosfor a nepřítomnost zooplanktonu vedla k zhoršení kvality vody. Rovněž přítomnost střevličky vykazovala nepříznivý vliv na rybniční produkci a zdravotní stav kapřích obsádek. Produkce v rybnících se střevličkou byla v průměru o 70 % nižší ve srovnání s kontrolou. Navíc u 29 % kaprů, kteří byly v rybnících se střevličkou, bylo zjištěno poškození povrchu těla v důsledku tzv. fakultativního parasitismu. Výsledky ukazují, že je nezbytné přijímat účinná opatření pro potlačení výskytu střevličky východní v produkčních chovech pro zajištění lepších hospodářských výsledků a stability rybničního prostředí.
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
Mapování rozšíření kříženců jelenů evropských a jelenů sika v ČR s využitím občanské vědy a audionahrávek
Nečasová, Monika ; Pipek, Pavel (vedoucí práce) ; Červený, Jaroslav (oponent)
V České republice, stejně jako jinde v Evropě (např. na Britských ostrovech), dochází k hybridizaci mezi původním druhem jelena evropského (Cervus elaphus) a jelenem sikou (C. nippon), zavlečeným z Asie. Vzhledem k tomu, že vzniklí kříženci jsou plodní, mohou se zpětně křížit s rodičovskými druhy a ohrožovat tak jejich genetickou integritu. Potomky vícenásobného křížení lze jen obtížně identifikovat na základě morfologických znaků, zatímco genetické metody jsou sice spolehlivější, ale finančně i logisticky náročné. Tato práce navazuje na studii Longa a kol. z roku 1998, která ukázala jasné rozdíly ve vokalizaci jelena evropského, jelena siky a první generace jejich kříženců, a tím zároveň naznačila třetí cestu k rozeznávání kříženců - bioakustickou analýzu. Tuto metodu jsme se rozhodli otestovat na území České republiky v rámci projektu občanské vědy, jehož hlavním cílem bylo zmapovat výskyt rodičovských druhů a jejich kříženců na základě audionahrávek jejich říjné vokalizace. Krom samotného projektu jsme pořizovali vlastní nahrávky na profesionální nahrávací zařízení se směrovým mikrofonem za účelem zisku kvalitních audiozáznamů, použitelných k podrobnější analýze. Celkově se podařilo nasbírat 451 nahrávek, z nichž pro podrobnou analýzu bylo vybráno jen 263, a to s vokalizací 162 jedinců. Ke...
Potravní chování hlaváčovitých ryb v závislosti na komplexitě prostředí
KOVÁŘ, Petr
Hlaváč černoústý Neogobius melanostomus (Pallas, 1814) a hlavačka poloměsíčitá Proterorhinus semilunaris (Heckel, 1837) jsou bentické rybí druhy, které v posledních několika dekádách rozšířily areál svého rozšíření z původní Ponto-Kaspické oblasti nejen do Evropy, ale také do Severní Ameriky. Škodlivý vliv hlaváče černoústého na původní společenstva byl prokázán v několika studiích. Naproti tomu hlavačka poloměsíčitá není tolik prozkoumána a je jí připisován jen nepřímý vliv. Cílem této bakalářské práce bylo porovnání ekologického vlivu a predačního tlaku obou nepůvodních predátorů na plůdek kapra obecného (Cyprinus carpio, Linnaeus, 1758) ve třech různě komplexních habitatech: na písčitém a kamenitém substrátu a v habitatu s imitací rostliny. Pokusy byly provedeny za pomocí metody pro ekologické hodnocení potravního chování a vztahu predátorů ke kořisti v různých podmínkách pomocí tzv. komparativní funkční odpovědí (comparative functional response), která byla úspěšně aplikována pro odhad a porovnání ekologického vlivu nepůvodních druhů. Mezidruhové srovnání hlaváče černoústého a hlavačky poloměsíčité prokázalo stejnou dobu zpracování kořisti v kamenitém prostředí a v habitatu s rostlinou. To naznačuje stejný ekologický vliv per capita u obou predátorů. Oba predátoři zároveň vykazovali signifikantně menší dobu zpracování na kamenitém substrátu v porovnání s ostatními habitaty, tedy ekologický vliv obou predátorů je v tomto prostředí vyšší. Hlaváč černoústý i hlavačka poloměsíčitá vykazovali funkční odpověď II. typu ve všech testovaných habitatech. Výsledky BP také zdůrazňují důležitost komplexního jednání při managementu nepůvodních druhů. Při eliminaci invazního druhu (hlaváče černoústého) může totiž uvolněná nika nastartovat populační růst u jiného nepůvodního druhu, který nebyl do té doby považován za invazní (např. u hlavačky poloměsíčité).
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce konfrontuje vybrané teorie environmentální etiky s praxí v ochraně přírody týkající se fenoménu biologických invazí a ptá se, které z těchto teorií mohou fungovat jako zdůvodnění přístupů v praxi uplatňovaných.
Neobiota: na cestě k syntéze
Pyšek, Petr ; Pergl, Jan
Sborník abstraktů mezinárodní konference Neobiota 2008.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.