|
|
Mobilita lidských populací na konci doby kamenné
ČERVINKA, Pavel
Předkládaná práce nazvaná "Mobilita lidských populací na konci doby kamenné" popisuje, zobecňuje, shrnuje a následně hodnotí faktor migračních tendencí v pravěku - pro období neolitu, eneolitu a starší doby bronzové. Důraz je kladen na zpřehlednění celé interdisciplinární problematiky. Dále na detailní popis jednotlivých procesů a archeologických přístupů k nim. Jako podklad pro vlastní výzkum byla vytvořena databáze z dat (z větší části impaktovaných) článků založených na studiu analýz izotopů stroncia. V dalších krocích byla databáze zpracována za pomoci statistických nástrojů a jejími výstupy byly kontingenční tabulky a grafy. Prostorové hodnocení a souvislosti byly řešeny v GIS (geografický informační systém).
|
|
|
Schopnost házení v evoluci člověka
Struška, Michal ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Cílem bakalářské práce je popis vzniku kosterních znaků, které charakterizují habituálně házející jedince a zhodnocení využitelnosti těchto znaků ve výzkumu minulých populací. Bakalářská práce rovněž shrnuje poznatky o vzniku a vývoji projektilových zbraní v pleistocénu. Efektivita (přesnost a rychlost) hodu pravděpodobně souvisí s morfologií pletence horní končetiny, trupu a ruky. Proto je část textu věnována shrnutí poznatků o morfologii pletence horní končetiny, trupu a ruky u druhu H. erectus, což je pravděpodobně první skupina homininů, která byla schopná házet s efektivitou blízkou efektivitě hodu anatomicky moderního člověka. Vývoj projektilových technologií, který následoval po osvojení si schopnosti efektivně házet, je většinou odvozován z archeologických nálezů částí oštěpů a šípů. Různé interpretace archeologických nálezů zbraní však mohou přinášet rozdílné závěry ohledně způsobu jejich použití. Způsob použití zbraní lze odvozovat na základě torze pažní kosti nebo entezopatií vznikajících důsledkem pohybů, které jedinec vykonává při manipulaci se zbraněmi.
|
|
|
Odhad pohlaví lebky podle povrchu exokrania s využitím CT skenů
Musilová, Barbora ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Friedl, Lukáš (oponent)
Diplomová práce vychází metodologicky ze studie Abdel Fatah et al. (2014), kterou rozvíjí a modifikuje. Tato metoda za použití exokraniálních a endokraniálních povrchových sítí lebek dosáhla vysoké úspěšnosti klasifikace pohlaví (97 %). V naší studii jsme využili anonymizovaná CT objemová data lebek současné francouzské populace, ze kterých jsme segmentovali pouze exokraniální povrch. Na takto získaných virtuálních modelech jsme provedli CPD-DCA (Dupej et al., 2014). Analýza hlavních komponent byla provedena ve formě i tvaru (po odškálování velikosti). Celkem bylo analyzováno 104 lebek (51 žen a 53 mužů) ve věkovém rozpětí 18 až 92 let, s průměrným věkem 58 let u žen a 52,46 u mužů. Po využití analýzy Support vector machine (SVM) s radiálním jádrem (a s cross-validací), byla dosažena nejvyšší úspěšnost metody 87,5 % při modelování formy lebky za využití 27 hlavních komponent. Nejpřesnější klasifikace pohlaví na základě pouhého tvaru lebek byla nižší pouze o dvě procenta. V našem případě mohla být úspěšnost negativně ovlivněna vysokým věkem testovaných jedinců, protože míra pohlavního dimorfismu se se zvyšujícím věkem snižuje (Wells et al., 2007), nebo rozdílnou mírou pohlavního dimorfismu v populaci (např. Brůžek a Murail, 2006, Walker et al., 2008). Dalším, a to nejvíce pravděpodobným důvodem,...
|
|
|
Využití stabilních izotopů ve vlasech k poznání výživy a migrace populací
Tomášková, Anežka ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Nový rozměr v bioarcheologii, jak nahlížet na výživu, subsistenci a mobilitu lidí populací minulosti přináší analýzy stabilních izotopů zubů a kostí. Nicméně rovněž kvalitní informace o těchto jevech obdržíme studiem stabilních izotopů (uhlíku - δ13 C, dusíku - δ15 N nebo kyslíku - δ18 O a snad i jiných) obsažených ve zvířecích chlupech a lidských vlasech. Informace tohoto druhu obohacují nejen bioarcheologii, ale mají své místo i v jiných oborech souvisejících s antropologií, jako jsou forenzní vědy a medicína. Práce podává základní přehled o principech stanovení obsahu stabilních izotopů v biologickém materiálu a ukazuje přednosti i nevýhody užití vlasů a chlupů. Na příkladech z bioarcheologie, forenzní medicíny a klinické medicíny jsou ukázány informace, které využívá analýza pro poznání výživy, mobility a geopůvodu.
|
|
|
Biologické charakteristiky jedinců z barokní fáze pohřebiště Sv. Benedikta v Praze - analýza demografické krize
Pinkr, Tomáš ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černý, Viktor (oponent)
Cílem předkládané práce bylo identifikovat hromadné hroby na pohřebišti kolem bývalého kostela sv. Benedikta v Praze datované po roce 1635 a pomocí epigenetických znaků na zubech a výšky postavy určit, zda jsou vybrané celky hromadných hrobů biologicky příbuzné a zda náleží k jedné populaci. Zásadní částí diplomové práce byla analýza archeologicko-antropologické dokumentace, která umožnila hromadné hroby identifikovat a sloučit je do vyšších celků dle těchto kritérií: lokalizace hromadného hrobu na pohřebišti, orientace jednotlivých pohřbů v hromadných hrobech, způsob pohřbu a nalezené artefakty. Nápomocné byly také předchozí výzkumy prováděné francouzsko-českým týmem, zejména pak radiokarbonová datace několika hrobů. Vlastní zkoumání biologické příbuznosti jedinců hromadných hrobů bylo provedeno pomocí epigenetických znaků na zubech, které byly hodnoceny dle slovních popisů a sádrových odlitků zubů (Turner et al. 1991). Ze statistických metod byly použity míra divergence a střední míra divergence, které udávají míru nepodobnosti pravděpodobností výskytu odpovídajících si znaků. Porovnáním výšky postavy byla zjišťována příbuznost jedinců s francouzskými a rakousko-uherskými vojáky z období 18. století. Tato příbuznost byla vyhodnocena metodou z-skóre. Výsledkem práce je identifikování 19 mnohočetných hrobů,...
|
host ::
RSS.