|
|
Patogeneze nefrotického syndromu u dětí a prediktory odpovědi na léčbu kortikoidy
Bezdíčka, Martin ; Souček, Ondřej (vedoucí práce) ; Doležel, Zdeněk (oponent) ; Reiterová, Jana (oponent)
Nefrotický syndrom je onemocnění ledvin, jehož podstatou je porucha podocytů. Může vzniknout sekundárně následkem infekce, systémového onemocnění či některých léků, nebo se vyskytne jako náhlá izolovaná primární porucha ledvin. Současný standardní léčebný postup zatěžuje pacienty četnými závažnými nežádoucími účinky. U části nemocných, kteří jsou k úvodní několikatýdenní glukokortikoidní léčbě rezistentní, se daří identifikovat kauzální genetický podklad, u ostatních zůstává příčina neznámá. U pacientů reagujících na úvodní glukokortikoidní léčbu remisí později může dojít k opakovaným relapsům s nutností dlouhodobé glukokortikoidní terapie. Tato práce popisuje vlastní originální výzkumné studie, které se zabývaly možnostmi zlepšení diagnostiky genetických příčin nefrotického syndromu, objevováním molekulární podstaty druhé nejčastější genetické příčiny steroid-rezistentní formy onemocnění (způsobené mutacemi transkripčního faktoru WT1) a hledáním klinických a laboratorních faktorů predikujících rezistenci ke glukokortikoidní léčbě. Kombinací klasického Sangerova sekvenování a moderního sekvenování nové generace (NGS) jsme jako první v kohortě 18 let sbíraných vzorků českých a slovenských dětí s nefrotickým syndromem identifikovali monogenní příčinu u 38 % z nich. Nejprevalentnější byly kauzální...
|
|
|
Modulace DNA vazebné afinity transkripčních faktorů FOXO a p53 prostřednictvím protein-proteinových interakcí
Hofmanová, Adéla ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Pavlíček, Jiří (oponent)
4 Abstrakt Podtřída "O" transkripčních faktorů forkhead box (FOXO) představuje skupinu proteinů, které hrají zásadní roli v celé řadě buněčných procesů souvisejících se stresem, glukoneogenezí, kontrolou buněčného cyklu, apoptózou, senescencí a opravami poškozené DNA. Obecně jsou považovány za supresory nádorů. Ukázalo se však, že mohou naopak podporovat tumorigenezi a vyvolávat rezistenci na použitá chemoterapeutika. Navzdory mnoholetému výzkumu biologické role FOXO proteinů zůstává stále celá řada otázek, které je třeba zodpovědět. Je například otázkou, zda se nepatrné strukturní rozdíly pozorované v jinak vysoce homologních DNA-vazebných doménách jednotlivých zástupců FOXO promítají do jejich schopnosti vázat DNA. Není zcela jasné ani to, jak vazbu na DNA ovlivňují protein-proteinové interakce s vazebnými partnery. Nedávno byla popsána interakce FOXO transkripčních faktorů s proteinem p53, který bývá nazýván strážcem genomu kvůli zprostředkovávání reakce na akutní poškození DNA. Zdá se, že by vzájemná interakce proteinů FOXO a p53 mohla mít zásadní vliv na DNA vazebnou afinitu obou těchto proteinů. Na základě toho byly v rámci této práce exprimovány a purifikovány DNA-vazebné domény lidských transkripčních faktorů FOXO1, FOXO3 a FOXO4 (FOXO1(144-270), FOXO3(142-267) a FOXO4(86-211)) a transaktivační...
|
|
|
Studium interakce C-konce DNA-vazebné domény FOXO4 s DNA
Zusková, Iva ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce) ; Teisinger, Jan (oponent)
Forkhead transkripční faktory jsou strukturně příbuzné molekuly obsahující přibližně 110 aminokyselin-velkou konzervovanou DNA-vazebnou doménu známou jako forkhead doména. Protein FOXO4 náleží do podskupiny "O" forkhead transkripčních faktorů. Zástupci podskupiny FOXO forkhead transkripčních faktorů se podílejí na mnoha důležitých biologických procesech. FOXO faktory se účastní kontroly metabolismu, buněčného cyklu, apoptózy a ochrany vůči oxidativnímu stresu. DNA-vazebná doména členů FOXO se skládá ze tří α-helixů (H1, H2 a H3), tří β-vláken (S1, S2 a S3) a dvou flexibilních ohybů (nazývaných jako křídla W1 a W2). Úloha ohybu W2 při vazbě FOXO na DNA je nejasná. Ohyb W2 pravděpodobně interaguje s oblastí DNA předcházející hlavní vazebný motiv FOXO faktorů. Spekuluje se, že vazebná afinita DNA-vazebné domény FOXO4 k DNA roste s obsahem A-T párů v oblasti DNA předcházející hlavní vazebný motiv. Pro ověření této hypotézy byla exprimována a purifikována DNA-vazebná doména FOXO4 a byla určena její vazebná afinita ke třem různým DNA duplexům lišících se obsahem A-T párů v oblasti před hlavní vazebnou sekvencí. Vazebná afinita byla určena pomocí měření změn stacionární anisotropie fluorescence. Toto stanovení neukázalo žádné signifikantní rozdíly mezi vazebnou afinitou DNA-vazebné domény FOXO4 k DNA o...
|
|
|
Příprava analogů insulinu pro studium interakce s receptory insulinu.
Hanková, Kateřina ; Jiráček, Jiří (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Insulin jako jeden z důležitých hormonů lidského organismu se podílí na řadě metabolických procesů. Jednou z funkcí insulinu je pak regulace hladiny glukosy v krvi a jejího vstupu do tkání, ale i stimulace růstu buněk. Insulin má velmi podobnou primární i terciální strukturu s růstovými faktory IGF-1 a IGF-2, jejichž primární funkcí je regulace růstových procesů organismu. Zprostředkování účinku těchto tří hormonů na buněčné úrovni je zajištěno díky jejich specifickým receptorům (mitogenní isoformě receptoru insulinu IR-A, metabolické isoformě IR-B a receptoru pro IGF-1), což může, díky podobnosti těchto receptorů i hormonů, vést ke křížovým interakcím mezi nimi. Poruchy tohoto systému mohou vést k závažným onemocněním. Nejrozšířenějším z těchto nemocí je diabetes mellitus, ale závažné jsou i poruchy růstu a rakovinné bujení. Vytvoření takového analogu insulinu, který bude selektivní pouze pro isoformu IR-B receptoru insulinu, by mohlo vést zejména k bezpečnější léčbě diabetu. Tato práce se zaměřuje na lepší pochopení významu jednotlivých aminokyselin na daných pozicích v A-řetězci insulinu, u kterých je předpokládáno, že jsou součástí vazebného místa hormonu pro receptory. Tyto znalosti by mohly vést k následnému lepšímu porozumění významu těchto aminokyselin ve vazbě na receptory IR-A, IR-B a...
|
|
|
Příprava analogů insulinu pro studium interakce s receptory insulinu.
Hanková, Kateřina ; Jiráček, Jiří (vedoucí práce) ; Dračínská, Helena (oponent)
Insulin jako jeden z důležitých hormonů lidského organismu se podílí na řadě metabolických procesů. Jednou z funkcí insulinu je pak regulace hladiny glukosy v krvi a jejího vstupu do tkání, ale i stimulace růstu buněk. Insulin má velmi podobnou primární i terciální strukturu s růstovými faktory IGF-1 a IGF-2, jejichž primární funkcí je regulace růstových procesů organismu. Zprostředkování účinku těchto tří hormonů na buněčné úrovni je zajištěno díky jejich specifickým receptorům (mitogenní isoformě receptoru insulinu IR-A, metabolické isoformě IR-B a receptoru pro IGF-1), což může, díky podobnosti těchto receptorů i hormonů, vést ke křížovým interakcím mezi nimi. Poruchy tohoto systému mohou vést k závažným onemocněním. Nejrozšířenějším z těchto nemocí je diabetes mellitus, ale závažné jsou i poruchy růstu a rakovinné bujení. Vytvoření takového analogu insulinu, který bude selektivní pouze pro isoformu IR-B receptoru insulinu, by mohlo vést zejména k bezpečnější léčbě diabetu. Tato práce se zaměřuje na lepší pochopení významu jednotlivých aminokyselin na daných pozicích v A-řetězci insulinu, u kterých je předpokládáno, že jsou součástí vazebného místa hormonu pro receptory. Tyto znalosti by mohly vést k následnému lepšímu porozumění významu těchto aminokyselin ve vazbě na receptory IR-A, IR-B a...
|
|
|
Studium interakce C-konce DNA-vazebné domény FOXO4 s DNA
Zusková, Iva ; Teisinger, Jan (oponent) ; Obšil, Tomáš (vedoucí práce)
Forkhead transkripční faktory jsou strukturně příbuzné molekuly obsahující přibližně 110 aminokyselin-velkou konzervovanou DNA-vazebnou doménu známou jako forkhead doména. Protein FOXO4 náleží do podskupiny "O" forkhead transkripčních faktorů. Zástupci podskupiny FOXO forkhead transkripčních faktorů se podílejí na mnoha důležitých biologických procesech. FOXO faktory se účastní kontroly metabolismu, buněčného cyklu, apoptózy a ochrany vůči oxidativnímu stresu. DNA-vazebná doména členů FOXO se skládá ze tří α-helixů (H1, H2 a H3), tří β-vláken (S1, S2 a S3) a dvou flexibilních ohybů (nazývaných jako křídla W1 a W2). Úloha ohybu W2 při vazbě FOXO na DNA je nejasná. Ohyb W2 pravděpodobně interaguje s oblastí DNA předcházející hlavní vazebný motiv FOXO faktorů. Spekuluje se, že vazebná afinita DNA-vazebné domény FOXO4 k DNA roste s obsahem A-T párů v oblasti DNA předcházející hlavní vazebný motiv. Pro ověření této hypotézy byla exprimována a purifikována DNA-vazebná doména FOXO4 a byla určena její vazebná afinita ke třem různým DNA duplexům lišících se obsahem A-T párů v oblasti před hlavní vazebnou sekvencí. Vazebná afinita byla určena pomocí měření změn stacionární anisotropie fluorescence. Toto stanovení neukázalo žádné signifikantní rozdíly mezi vazebnou afinitou DNA-vazebné domény FOXO4 k DNA o...
|
host ::
RSS.