|
|
Seberegulace a exekutivní funkce u bilingvních a multilingvních dětí
PAŠKOVÁ, Klára
Tato diplomová práce zkoumá vztah mezi bilingvismem či multilingvismem u dětí ve věku povinné školní docházky a jejich exekutivními funkcemi a seberegulačními schopnostmi. Cílem této práce bylo zmapovat jazykový vývoj zapojených dětí v kontextu s volbou jejich jazyka v problémových situacích, při kterých dochází k aktivaci exekutivní části mozku. Teoretický rámec vychází zejména z poznatků o bilingvismu, neuropsychologie a studií zabývajících se vlivem vícejazyčnosti na kognitivní schopnosti. Konkrétně se zaměřuje na vymezení bilingvismu a jeho klasifikaci, typologii bilingvních rodin a výchovy, dále také na popis jednotlivých exekutivních funkcí a jejich možnosti tréninku. Empirická část práce využívá kvalitativní analýzu vybraných aspektů zpozorovaných u dětí v průběhu plnění dvou vybraných testů angažujících exekutivní funkce (Test cesty a Hanojská věž). Využívá také informací o jazykovém prostředí a vývoji dětí od jejich rodičů prostřednictvím dotazníku. Dále čerpá z pozorování dětí ve školním prostředí a rozhovoru přímo se zúčastněnými dětmi. Výsledky naznačují, že děti pro splnění náročnějších kognitivních úkolů využívají pro ně dominantní jazyk, který jim poskytuje komfort pro myšlenkové operace a vyjadřování. Cílený trénink exekutivních funkcí u těchto dětí by z důvodu samotného principu exekutivního fungování měl probíhat v jazyce, ve kterém se cítí silnější a sebevědomější.
|
|
|
Predispozice k učení jazyků u adolescentů z vícejazyčných rodin
Holkupová, Lucie ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Suková Vychopňová, Kateřina (oponent)
Predispozice k učení jazyků u adolescentů z vícejazyčných rodin je práce zabývající se bilingvismem a multilingvismem u adolescentů, kteří pocházejí z vícejazyčných rodin. Cílem práce bylo na základě zkoumaného přístupu bilingvních žáků k jazykové vybavenosti autorka komentovala dopady na konkrétní aspekty výuky. Hlavní výzkum se soustředí na otázku, zda vždy platí, že tito adolescenti mají automaticky talent na cizí jazyky, nebo ne. V české společnosti existuje mnoho stereotypů o bilingvismu a bilingvní nebo multilingvní výchově. V této práci autorka některé z nich potvrdí a některé naopak vyvrátí. První část této diplomové práce je zaměřená spíše teoreticky a vysvětluje různé pojmy související s bilingvismem (jako například code-switching, bilingvní rodina, typy bilingvismu, plurilingvismus, osvojování druhého jazyka, interference, kladný přenos, diglosie). Ve druhé části této práce bude autorka ukazovat v diferenciovaném úhlu pohledu pestrost dopadů bilingvního zázemí žáků na výuky jazyků. Také zde popisuje didaktické otázky spojení s výukou bilingvních žáků. V druhé části je prezentován výzkum a jeho výsledky: výzkum potvrdil, že neplatí pravidlo o bilingvních a multilingvních žácích, kteří nemusí být vždy nadaní na jazyky a mohou být zaměřeni jiným směrem (humanitně, sportovně, umělecky,...
|
|
|
Bilingvní vzdělávací prostředí MŠ
VONDRŮ, Tereza
Bakalářská práce pojednává o bilingvním vzdělávacím prostředí v mateřské škole. V teoretické části bakalářské práce je přiblížen samotný bilingvismus a pojmy s ním spojené. Další oblasti, které jsou v teoretické části práce popsané jsou bilingvní rodina a její druhy, bilingvní vzdělávání a také bilingvní mateřské školy. V práci jsou dále zmíněny výhody a nevýhody, které bilingvismus přináší a vývoj řeči bilingvního i monolingvního dítěte. Cílem praktické části bylo přiblížit bilingvní vzdělávací prostředí a zaměřit se na komunikaci a metody v něm používané. Autorka pro výzkum zvolila kvalitativní výzkum pomocí případové studie, jejíž součástí byly zvoleny metody pozorování a rozhovoru s německy a česky mluvícím pedagogem. Pozorování probíhalo po dobu jednoho dne v prostředí bilingvní mateřské školy v česko-německé třídě. V příloze je k naleznutí také osobní zkušenost autorky s bilingvismem a její náhled na problematiku.
|
|
| |
|
|
Bilingvní výuka z pohledu žáka 1. stupně ZŠ
Sochovská, Markéta ; Vallin, Petra (vedoucí práce) ; Novotná, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku bilingvní výuky z pohledu žáka prvního stupně ZŠ. Popisuje problematiku výuky dvou jazyků současně přičemž komplexně charakterizuje pojem bilingvní výuka, mapuje její formy a podmínky. Zachycuje stěžejní nároky, které jsou kladeny na žáka, jak v kontextu rodinném, tak v kontextu školním. Ve výzkumné části jsou užívány polostrukturované rozhovory s žáky se zkušeností s bilingvní výukou v programu Toscool, které jsou vedeny za účelem zjištění, jak vnímají tento typ výuky žáci celého prvního stupně ZŠ, tedy od 1. do 5. třídy. V závěru práce jsou získané informace interpretovány a na jejich základě jsou sestavena doporučení pro zvýšení efektivnosti programu a motivace žáků. KLÍČOVÁ SLOVA bilingvismus, bilingvní výuka, mateřský jazyk, bilingvní rodina, výuka jazyků, pohled žáka
|
|
|
Problematika osvojování jazyků u dětí z bilingvních rodin
TOMANOVÁ, Lucie
Práce se zabývá problematikou dvojjazyčné výchovy, tedy jakým způsobem řeší rodiny dvojjazyčnost, vliv bilingvismu na vývoj dítěte a metodami bilingvní výchovy.Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole se zabývám řečí a jejím vývojem, fázemi při osvojování jazyka, přepínáním či mícháním jazyků. Druhá kapitola se již týká samotného bilingvismus. Popisuji zde základní typy bilingvismu, způsoby a příčiny bilingvismu. Ve třetí kapitole se zabývám bilingvní výchovou, jejími zásadami a typologií. V praktické části pomocí kvalitativního výzkumu zjišťuji, jak probíhá výchova dětí v bilingvních rodinách a jak ovlivňuje rodinu. Zajímala jsem se, jakým způsobem si děti osvojily bilingvismus, zda míchají jazyky a také jaké mají rodiče znalosti a zkušenosti s bilingvismem. Cílem práce je vyvrátit předsudky o bilingvní výchově.
|
|
|
Comparative study of naturally bilingual children and children attending a bilingual educational institution
Gulášová, Ivana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Předmětem této práce je bilingvismus u dětí pocházejících z dvojjazyčných rodin a dětí navštěvujících bilingvální nebo cizojazyčné předškolní zařízení. Teoretická část klade důraz hlavně na specifika dětského bilingvismu a bilingvismu obecně, charakteristiku bilingválních rodin a předškolní jazykové instituce. Dále popisuje obecný řečový vývoj u dětí a porovnává ho s vývojem řeči u simultánně bilingválních dětí, tj. vychovávaných dvojjazyčně v rámci rodiny již od narození. Praktická část má mapující charakter a jejím předmětem je bilingvismus dětí v předškolním věku. Metodou výzkumu je online dotazník předložen rodičům. Výzkumný vzorek zahrnuje 45 dětí. Data jsou porovnávány mezi dětmi vychovávány dvojjazyčně v rodině a dětmi navštěvujícími bilingvální školky. Zároveň naznačují obecné tendence bilingvální výchovy. Zajímavým zjištěním je, že se rodiče dětí, které chtějí vychovávat bilingválně, na tento druh výchovy nijak nepřipravují a že i slabší jazyk dítěte, který se učí v předškolním zařízení, se projevuje v jeho egocentrické řeči. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Možnosti rozvoje interkulturních kompetencí u dětí cizinců ve vybrané třídě z pohledu vyučující
Witzová, Dita ; Janebová, Eva (vedoucí práce) ; Kasíková, Hana (oponent) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomové práce se zabývá sledováním možností začlenění žáka - cizince do výchovně vzdělávacího procesu z pohledu učitele rozvojem interkulturních kompetencí. Vlastním cílem této práce bylo sledovat proces rozvíjení interkulturních kompetencí a rovněž sledovat a pojmenovat faktory, které tento proces ovlivňují v průběhu výchovně vzdělávacích aktivit v základní škole. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část praktickou. Teoretická část je členěna do pěti kapitol na základě analýzy odborné literatury, vztahující se k této problematice. První kapitola práci uvádí. Druhá kapitola blíže vymezuje základní pojmy spojené s migrací a interkulturním vzděláváním žáků - cizinců. Třetí kapitola definuje pojem kultura a pojmy, které s ní souvisejí-akulturace, kulturní identita, kulturní šok, interkulturní senzitivita, předsudky a stereotypy. Následující kapitola má za úkol vymezit pojmy interkulturní komunikace, bilingvizmus, interkulturní konflikt a interkulturní přátelství. Pátá kapitola se věnuje učiteli jako faktoru, který se významně podílí na edukačním a integračním procesu žáků - cizinců. Dále se tato kapitola zabývá interkulturními kompetencemi a možností jejich rozvíjení, vhodnými výukovými metodami podporujícími integraci žáků - cizinců a klimatem školy a třídy. Ve výzkumné části jsem...
|
|
| |
host ::
RSS.