|
| |
|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Dovoz a šíření gramofonových desek v Československu v období normalizace
Andrs, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá dovozem a rozšiřováním zahraničních hudebních nahrávek, konkrétně gramofonových desek do Československa. Gramofonová deska totiž na rozdíl od jiných nosičů (např. magnetofonový pásek či později kazeta) byla zároveň artefaktem, který zosobňoval atraktivní exotiku západního světa, a díky svému formátu a grafickému řešení představoval v popkultuře ceněný předmět. Práce vychází z předpokladu, že na distribuci gramofonových desek do značné míry závisel rozvoj československých hudebních subkultur. Autor proto zaměří svou pozornost na neoficiální dovážení LP desek prostřednictvím soukromých osob a jen částečně zohlední velice omezený, státem kontrolovaný import tohoto sortimentu. Důležitou otázkou práce bude také dovoz gramofonových desek západní provenience ze socialistických států. V řadě těchto zemí totiž vycházely v licenci západní hudební tituly v mnohem větší míře než v ČSSR. Pro československé občany byly vzhledem k snazší možnosti vycestování do těchto zemí i díky cenám snáze dostupné než západní originály. Student se ve své práci také pokouší korigovat představu rozšířenou v laickém i odborném prostředí o ilegálních hudebních burzách jako o dominantním importním a distribučním kanálu západních hudebních nahrávek do Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech. Autor totiž...
|
|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Vystupování neprofesionálních rockových kapel v Praze v letech 1973-1984
Razím, Tomáš ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Práce se zabývá vystupováním neoficiálních rockových skupin v Praze po zavedení rekvalifikací, které prakticky zlikvidovaly profesionální rockovou scénu v ČSSR. To mělo obzvlášť silný dopad na hlavní město, kde se o několik let dříve nejvíce projevil rozkvět tohoto žánru. Ten se dal posléze svobodně provozovat pouze jakožto záliba, i amatérským muzikantům však stála v cestě řada nařízení a především obecná nedůvěra k bigbítu. To mělo za důsledek velmi omezené možnosti vystupování, jelikož pořadatelé se obávali možných neblahých důsledků takovýchto akcí. Výzkum sleduje mechanismus a podmínky trvalejšího vystupování amatérských rockových kapel v Praze, a to přibližně do roku 1984. Tehdy se již projevily následky článku Nová vlna se starým obsahem, kterým vyvrcholila mediální a společenská kampaň zaměřená proti novým podobám rocku, ten samý rok byl navíc rozpuštěn Svaz hudebníků ČSR i se svým sekcemi, jež představovaly významnou oporu nezávislé kultury v ČSSR. Autor dochází k závěru, že ztížené podmínky bylo možné překonat osobní vytrvalostí, kreativitou a odhodláním riskovat ztrátu svého pracovního místa v případě neúspěchu. Tím bylo možné zdolat nejen úřední nařízení, ale především obavy z postihu za nekonformní vystupování a čilý zájem Státní bezpečnosti.
|
|
| |
|
|
Dovoz a šíření gramofonových desek v Československu v období normalizace
Andrs, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Michela, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá dovozem a rozšiřováním zahraničních hudebních nahrávek, konkrétně gramofonových desek do Československa. Gramofonová deska totiž na rozdíl od jiných nosičů (např. magnetofonový pásek či později kazeta) byla zároveň artefaktem, který zosobňoval atraktivní exotiku západního světa, a díky svému formátu a grafickému řešení představoval v popkultuře ceněný předmět. Práce vychází z předpokladu, že na distribuci gramofonových desek do značné míry závisel rozvoj československých hudebních subkultur. Autor proto zaměří svou pozornost na neoficiální dovážení LP desek prostřednictvím soukromých osob a jen částečně zohlední velice omezený, státem kontrolovaný import tohoto sortimentu. Důležitou otázkou práce bude také dovoz gramofonových desek západní provenience ze socialistických států. V řadě těchto zemí totiž vycházely v licenci západní hudební tituly v mnohem větší míře než v ČSSR. Pro československé občany byly vzhledem k snazší možnosti vycestování do těchto zemí i díky cenám snáze dostupné než západní originály. Student se ve své práci také pokouší korigovat představu rozšířenou v laickém i odborném prostředí o ilegálních hudebních burzách jako o dominantním importním a distribučním kanálu západních hudebních nahrávek do Československa v sedmdesátých a osmdesátých letech. Autor totiž...
|
|
|
Hudba v českých filmech Miloše Formana
Franc, Adam ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hudební složkou v českých filmech Miloše Formana. Téma je zasazeno do širšího kontextu hudební kultury 60. let, neboť hlavní pozornost je zaměřena na analýzu kulturních jevů spjatých s hudebním vyjádřením, které zanechaly svůj otisk ve Formanových filmech a do značné míry se podílely na specifičnosti jejich hudební stopy. Filmy tedy nejsou analyzovány jako samostatné artefakty, ale jsou nahlíženy jako dokumenty, na něž působilo tehdejší společenské klima. Práce sleduje běžné společenské fenomény, jež tvoří nedílnou součást Formanových filmů: taneční zábavy, twist a rozhlasové vysílání. Dále mapuje Formanovu spolupráci s divadlem Semafor a vliv semaforské poetiky na sledované filmy. Podrobné analýze jsou podrobeny písňové texty Jiřího Suchého a dobové hity pop music středního proudu, jež jsou důležitou součástí Formanových filmů. Stručné nastínění kinematografického kontextu šedesátých let a komparace s tematicky spřízněnými filmy napomáhá upřesnit Formanův přístup k hudební složce. Kolážovitá struktura této práce dává vyniknout několika protikladným tendencím populární hudební kultury 60. let, jejíž rozmanitost se odráží ve Formanových filmech.
|
|
|
Historie a současnost Rádia Beat
Kondisová, Andrea ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zabývá historickým vývojem první classic rockové stanice v České republice - Rádia Beat. Stanice zahájila vysílání 1. ledna 2002 a už v prvních letech své existence dokázala, že i v české mediální krajině lze vybudovat (i přes úzkou profilaci) silné rockové rádio. Původně pražská stanice se v průběhu let rozšířila na téměř celé území České republiky a dnes je možné ho naladit na více než padesáti frekvencích ve všech regionech. V současnosti vyniká Beat mimo jiné tím, že ve svém vysílání nabízí každý večer specializované hudebně publicistické pořady. Práce je prvním uceleným portrétem stanice. Zaměřuje se kromě vývoje programu rovněž na personální strukturu Beatu, jeho propagaci a zázemí a zejména na komunikaci s posluchačskou skupinou. Její součástí je rovněž stručný popis toho, jak funguje Beat dnes (tedy v roce 2016) po stránce programové skladby, rozhlasové moderace nebo personální struktury. Práce poskytuje rovněž stručné teoretické pozadí k vývoji classic rockového formátu a jeho počátcích v České republice. Podrobně je v textu analyzován složený pořad Hard & Heavy (zejména po stránce mluveného projevu moderátorů), který se orientuje na extrémní hudební styly a ve vysílání Beatu se vyskytuje téměř od počátku jeho existence.
|
|
|
Hudba undergroundu jako subkultura pražské mládeže v letech 1968-1989
KAŠŤÁK, Roman
Práce se zabývá zmapováním fenoménu kulturního undergroundu v československém normalizačním prostředí. Především pak subkultury vzniklé v okruhu kapely The Plastic People of the Universe. Popsána je stručná historie kapely, její inspirační zdroje, texty a hudba. V další části se zaměřuje na perzekuce ze strany režimu a následnou vlny solidarity z řad českých intelektuálů a disidentů, která podstatně přispěla k formování Charty 77.
|
host ::
RSS.