|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Role hudební skupiny Extempore v českém undergroundu
Kašparová, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se předně zabývá hudební skupinou Extempore od jejího založení Jaroslavem Jeronýmem Neduhou roku 1973 po její rozpuštění Mikolášem Chadimou v roce 1981. Mapuje důležité události v životě skupiny a jejích členů. Neduha vedl Extempore v letech 1973 - 1979, poté ze skupiny odešel a její vedení předal Mikoláši Chadimovi. Oba vtiskli Extempore charakteristickou podobu po hudební, textové i vizuální stránce. Extempore získalo značný ohlas, což s nelibostí sledovala Státní bezpečnost. Práce má za cíl zmapovat roli Extempore v českém hudebním undergroundu. Pro tento účel obsahuje teoretické vymezení celé pražské neoficiální bigbítové scény (neboť Extempore patří mezi pražské skupiny) ve výše uvedeném časovém rozmezí; to vše v kontextu středního proudu. Konkrétně se zaměřuje na alternativní hudební scénu a na hudební underground. Pro celistvost přehledu je stručněji pojednáno o folkovém sdružení Šafrán a o nové vlně, která ovlivnila tvorbu Chadimova Extempore. Postupně vyvstalo, že od roku 1979 byla skupina více a více tlačena do ilegality, až došlo k úplnému zákazu koncertování v Praze. Skupina se ovšem dále snažila o veřejné vystupování a o svobodnou tvorbu. Důležitým poznatkem je, že Extempore se neztotožnilo s undergroundovými skupinami okolo Ivana Martina Jirouse a s jeho ideou...
|
|
|
Téma populární hudby v regionálním tisku současného Karlovarského kraje v období let 1957-1967
Šmíd, Radek ; Houda, Přemysl (vedoucí práce) ; Diestler, Radek (oponent)
Diplomová práce Téma populární hudby v regionálním tisku současného karlovarského kraje v období let 1957 - 1967 se pokouší podchytit vývoj oficiálních názorů prezentovaných v oblastním tisku v období let 1957 - 1967 na území dnešního Karlovarského kraje na různé žánry moderní hudby, představované mainstreamovou taneční hudbou, která se později vyvinula v populární hudbu. K výzkumu bylo použito článků, recenzí i kritik k moderní hudbě zveřejněných v novinách karlovarské oblasti a specializovaných tiskovinách věnujících se především kulturním záležitostem v oblasti. Dále se jednalo především o jazz a rockovou hudbu, v Československu označovanou jako bigbít. V úvodu práce se pojednává o teoretických a metodologických otázkách vhodných pro dané téma a jejich možném využití. V další části se práce věnuje společenským a kulturním souvislostem v tehdejším Československu, vlivu ideologie na kulturu a zároveň uvolňování v umělecké tvorbě a ve společnosti v průběhu 60. let. Součástí druhé části je v rámci kontextualizace přehled poválečného oficiálního tisku, situace ohledně moderní hudby v karlovarském regionálním tisku v období 1948 - 1956 a také archivní dokumenty, jež mají vztah k tématu práce. Třetí část pojednává o vlastním tématu práce na základě analýzy tisku.
|
|
|
Role hudební skupiny Extempore v českém undergroundu
Kašparová, Markéta ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Diplomová práce se předně zabývá hudební skupinou Extempore od jejího založení Jaroslavem Jeronýmem Neduhou roku 1973 po její rozpuštění Mikolášem Chadimou v roce 1981. Mapuje důležité události v životě skupiny a jejích členů. Neduha vedl Extempore v letech 1973 - 1979, poté ze skupiny odešel a její vedení předal Mikoláši Chadimovi. Oba vtiskli Extempore charakteristickou podobu po hudební, textové i vizuální stránce. Extempore získalo značný ohlas, což s nelibostí sledovala Státní bezpečnost. Práce má za cíl zmapovat roli Extempore v českém hudebním undergroundu. Pro tento účel obsahuje teoretické vymezení celé pražské neoficiální bigbítové scény (neboť Extempore patří mezi pražské skupiny) ve výše uvedeném časovém rozmezí; to vše v kontextu středního proudu. Konkrétně se zaměřuje na alternativní hudební scénu a na hudební underground. Pro celistvost přehledu je stručněji pojednáno o folkovém sdružení Šafrán a o nové vlně, která ovlivnila tvorbu Chadimova Extempore. Postupně vyvstalo, že od roku 1979 byla skupina více a více tlačena do ilegality, až došlo k úplnému zákazu koncertování v Praze. Skupina se ovšem dále snažila o veřejné vystupování a o svobodnou tvorbu. Důležitým poznatkem je, že Extempore se neztotožnilo s undergroundovými skupinami okolo Ivana Martina Jirouse a s jeho ideou...
|
|
|
Historie a současnost Rádia Beat
Kondisová, Andrea ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zabývá historickým vývojem první classic rockové stanice v České republice - Rádia Beat. Stanice zahájila vysílání 1. ledna 2002 a už v prvních letech své existence dokázala, že i v české mediální krajině lze vybudovat (i přes úzkou profilaci) silné rockové rádio. Původně pražská stanice se v průběhu let rozšířila na téměř celé území České republiky a dnes je možné ho naladit na více než padesáti frekvencích ve všech regionech. V současnosti vyniká Beat mimo jiné tím, že ve svém vysílání nabízí každý večer specializované hudebně publicistické pořady. Práce je prvním uceleným portrétem stanice. Zaměřuje se kromě vývoje programu rovněž na personální strukturu Beatu, jeho propagaci a zázemí a zejména na komunikaci s posluchačskou skupinou. Její součástí je rovněž stručný popis toho, jak funguje Beat dnes (tedy v roce 2016) po stránce programové skladby, rozhlasové moderace nebo personální struktury. Práce poskytuje rovněž stručné teoretické pozadí k vývoji classic rockového formátu a jeho počátcích v České republice. Podrobně je v textu analyzován složený pořad Hard & Heavy (zejména po stránce mluveného projevu moderátorů), který se orientuje na extrémní hudební styly a ve vysílání Beatu se vyskytuje téměř od počátku jeho existence.
|
|
|
Hudba undergroundu jako subkultura pražské mládeže v letech 1968-1989
KAŠŤÁK, Roman
Práce se zabývá zmapováním fenoménu kulturního undergroundu v československém normalizačním prostředí. Především pak subkultury vzniklé v okruhu kapely The Plastic People of the Universe. Popsána je stručná historie kapely, její inspirační zdroje, texty a hudba. V další části se zaměřuje na perzekuce ze strany režimu a následnou vlny solidarity z řad českých intelektuálů a disidentů, která podstatně přispěla k formování Charty 77.
|
host ::
RSS.