|
|
Výuka bezobratlých na 2.stupni ZŠ: případová studie
Píchová, Adriana ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Brůnová, Linda (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak konkrétní učitelé vyučují zoologii bezobratlých na 2. stupni vybraných základních škol. První část práce je věnována ukotvení učiva bezobratlých v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání a vybraným metodám a formám výuky s motivačním charakterem (zejména venkovní výuka, zážitková pedagogika, badatelsky orientovaná výuka, exkurze a didaktické hry). Podstatná část práce je také věnována průřezovým tématům, konkrétně environmentální výchově ve vztahu k výuce o bezobratlých. Praktická část práce je zaměřena na analýzu výukových strategií a postojů při výuce zoologie bezobratlých u konkrétních učitelů. Prostřednictvím dotazníkového šetření a porovnáním získaných výsledků byly vymezeny problematické body výuky bezobratlých: velké množství zástupců, (nutnost) redukce učiva týkající se anatomie bezobratlých, propojenost škol s environmentálními středisky a využívání živých zástupců ve výuce. Druhá část výzkumu zahrnuje výsledky polostrukturovaných rozhovorů se čtyřmi vyučujícími přírodopisu, kteří se vyjadřovali k výběru metod a forem výuky ve vztahu k prostředí, ve kterém se konkrétní škola nachází (město × vesnice). Ukázalo se, že největším úskalím je nedostatek času a obava či dokonce strach pracovat s živými zástupci. Poslední část práce je věnována...
|
|
|
Periodické tůně a jejich biota.
Bušová, Tereza ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Práce se zaměřuje na popis a biotu drobných periodických tůní - telm, které vznikají po vydatných jarních deštích, záplavách, tání sněhu či vlivem zvýšení hladiny spodní vody. Tvoří se na zelených, nezelených a spadlých částech rostlin (v tom případě se nazývají fytotelmy), na stromech (dendrotelmy), v puklinách skal (litotelmy) či v různých prohlubních, k jejichž vytvoření přispěl člověk - ve sklenicích, pneumatikách, vázách na hřbitovech apod. Práce podrobněji pojednává zejména o dendrotelmách a fytotelmách, se kterými je možné se setkávat nejčastěji, a to především v tropických oblastech. Popsán je jejich vznik i živočichové, kteří v těchto drobných biotopech žijí. Byl také zpracován taxonomický přehled hlavní zaznamenané fauny pro lepší orientaci čtenáře. Nejčastějšími taxony, které se v periodických tůních objevují, jsou zástupci čeledí komárovitých (Culicidae), pakomárovitých (Chironomidae) a pakomárcovitých (Ceratopogonidae). Často se zde také vyskytují larvy dalšího dvoukřídlého hmyzu či larvy brouků z čeledi mokřadníkovitých (Helodidae). Živočichové, kteří v tůních žijí, jsou přizpůsobeni periodicitě a vysychání tůní různými zvýhodněními. Jejich přehled je v práci také zařazen. Zmíněny jsou i negativní aspekty telm, jelikož tyto biotopy umožňují líhnutí některých druhů komárů (např. Aedes...
|
|
|
Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí.
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pavlíková, Anežka (oponent)
Název: Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí. Abstrakt: Tato bakalářská práce je literární rešerší, zabývající se chladovou odolností bezobratlých živočichů a jejich aktivitou ve sněžném prostředí. Úvodní část je věnována působení chladu na organismus a strategiím sloužícím k přežití v chladném prostředí. Dále je uveden přehled látek (nukleátory, kryoprotektanty, protimrazové proteiny, voda) podílejících se na úrovni chladové odolnosti. Zmíněna je také diapauza, která může mít na chladovou odolnost vliv. Přizpůsobení chladnému prostředí jsou rozebrána rovněž z vývojového hlediska, s důrazem na specifičnost strategií přežití v závislosti na klimatu. Závěrečná kapitola je věnována skupinám živočichů, kteří udržují aktivitu ve sněžném prostředí. Zahrnuty jsou organismy aktivní v zimním prostředí mírného klimatu i nivální fauna oblastí věčného sněhu. Pozornost je věnována především zástupcům, kteří se pohybují na sněhové pokrývce, a to z hlediska zoologického, ekologického a fenologického. Klíčová slova: chladová odolnost, přizpůsobení chladu, sněžná fauna, přežití v zimě, bezobratlí živočichové
|
|
|
Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách
Juhasová, Petra ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
JUHASOVÁ, P., Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách. Diplomová práce, vedoucí: Mgr. Dagmar Říhová. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2016. 94 s. V předložené diplomové práci byly navrženy praktické úlohy z biologie bezobratlých cílené pro zájmové přírodovědné útvary. Nalezneme zde detailní návody na pokusy a pozorování i odlov bezobratlých živočichů. Jsou zde popsány i dlouhodobější projekty v podobě úlohy badatelsky orientovaného vyučování, výroby obydlí pro bezobratlé venku a jejich chovu v interiéru. Úlohy byly z valné většiny ověřeny v praxi ve dvou přírodovědných kroužcích, které navštěvuje celkem 30 účastníků. Cílem těchto úloh je zatraktivnění a zpřístupnění přírodních věd širšímu publiku a zkvalitnění jejich prezentace, ale také vzbuzení kladného vztahu k přírodě a všem živým tvorům. Inspiraci zde naleznou nejen vedoucí zájmových útvarů, ale také učitelé, kteří chtějí do výuky zařadit praktické činnosti s živočichy. Klíčová slova: bezobratlí živočichové, pokus, pozorování, chov, BOV
|
|
|
Interakce lišejníků a bezobratlých živočichů s důrazem na roztoče
Vtípilová, Věra ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Černajová, Ivana (oponent)
Lišejníky interagují s mnoha skupinami bezobratlých živočichů. Mezi nejčastější patří Acari (roztoči), Gastropoda (plži), Rotifera (vířníci), Nematoda (hlístice), Tardigrada (želvušky), Protozoa (prvoci), Collembola (chvostoskoci) a Insecta (hmyz) a to převážně Psocoptera (pisivky), Lepidoptera (motýli) a Coleoptera (brouci). Tito živočichové využívají lišejníky především pro úkryt a potravu. Lišejníky mají různé obranné mechanismy, jak se spásání bránit, např. pomocí sekundárních metabolitů. Na druhou stranu bezobratlí lišejníkům často zprostředkovávají šíření. Určité lišejníky mohou růst na schránkách i na povrchu těla některých žijících bezobratlých živočichů. Ve své práci popisuji jednotlivé skupiny bezobratlých živočichů, které jsou v interakci s lišejníky, a uvádím konkrétní příklady těchto interakcí. Důraz je kladen na roztoče, protože jsou jedni z nejdůležitějších spásačů lišejníků a budu se jim věnovat ve své diplomové práci.
|
|
|
Počáteční přírodovědné znalosti dětí v mateřské škole.
FULMEKOVÁ, Kateřina
Předmětem této bakalářské práce jsou znalosti a představy dětí z mateřské školy o bezobratlých živočiších, konkrétně o mravenci lesním, žížale obecné, klíštěti obecném a běláskovi zelném. Zkoumán je především výtvarný projev zaměřený na tyto živočichy. Práce bere v potaz i metody, kterými jsou děti s těmito živočichy seznamováni ve výuce v mateřské škole a později i na základní škole.
|
|
|
Aktivita bezobratlých v zimě a ověření vybraných metod jejich odchytu v zimním období
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá přežitím a aktivitou bezobratlých živočichů v průběhu zimy a metodami jejich odchytu. Rešeršní část práce nejprve představuje principy chladové odolnosti, strategie přežití zimy a aktivitu ve sněžném prostředí, dále pak odchytové metody bezobratlých. Praktická část práce je zaměřena na ověření vybraných metod odchytu během zimy. Výsledky shrnují rozdíly v diverzitě a kvantitě odlovených živočichů a přinášejí přehled a charakteristiky vybraných odchycených taxonů. Na základě výsledků jsou pak představeny návrhy exkurze za sněžnou faunou a praktická cvičení zaměřená na odchyt bezobratlých během zimy. KLÍČOVÁ SLOVA chladová odolnost, přežití v zimě, zimní aktivita, sněžná fauna, bezobratlí živočichové, odchytové metody, zemní pasti
|
|
|
Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách
Juhasová, Petra ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Podroužková, Štěpánka (oponent)
JUHASOVÁ, P., Úlohy ze zoologie bezobratlých a jejich využití ve volnočasových aktivitách. Diplomová práce, vedoucí: Mgr. Dagmar Říhová. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2016. 94 s. V předložené diplomové práci byly navrženy praktické úlohy z biologie bezobratlých cílené pro zájmové přírodovědné útvary. Nalezneme zde detailní návody na pokusy a pozorování i odlov bezobratlých živočichů. Jsou zde popsány i dlouhodobější projekty v podobě úlohy badatelsky orientovaného vyučování, výroby obydlí pro bezobratlé venku a jejich chovu v interiéru. Úlohy byly z valné většiny ověřeny v praxi ve dvou přírodovědných kroužcích, které navštěvuje celkem 30 účastníků. Cílem těchto úloh je zatraktivnění a zpřístupnění přírodních věd širšímu publiku a zkvalitnění jejich prezentace, ale také vzbuzení kladného vztahu k přírodě a všem živým tvorům. Inspiraci zde naleznou nejen vedoucí zájmových útvarů, ale také učitelé, kteří chtějí do výuky zařadit praktické činnosti s živočichy. Klíčová slova: bezobratlí živočichové, pokus, pozorování, chov, BOV
|
|
|
Využití pitev bezobratlých živočichů ve výuce biologie na středních školách
Ondrová, Radka ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na anatomii a provádění pitev 4 vybraných modelových bezobratlých živočichů využitelných ve školní výuce. Jedná se o škebli rybničnou (Anodonta cygnea), pakobylku rohatou (Medauroidea extradentata), chrousta obecného (Melolontha melolontha) a ježovku jedlou (Echinus esculentus). V případě chrousta obecného se k němu vztahuje zpracovaný text, doprovodné fotografie pitvy jsou pořízeny na tropickém zlatohlávku rodu Pachnoda, který má z chroustem velmi podobnou vnitřní stavbu. U všech vybraných živočichů se věnuji možnosti jejich získání, správného smrcení, vnější i vnitřní stavbě těla a postupu jednotlivých krovů pitvy, která je doplněna digitálními fotografiemi. Práci jsem rozšířila přehledem rozsahu učiva na základních a středních školách, který se týká rozpracovaných živočichů. Pro větší srozumitelnost je text doplněn slovníčkem cizích pojmů, které se v práci vyskytly. Součástí příloh je fotografický atlas pitev, který vznikl spojením této diplomové práce a mé bakalářské práce (obhájena v roce 2010), ve které jsem stejným způsobem rozpracovala 5 živočichů. Jedná se o škrkavku prasečí (Ascaris suum), žížalu obecnou (Lumbricus terrestris), hlemýždě zahradního (Helix pomatia), raka mramorovaného (Procambarus aff. fallax) a švába velkokřídlého (Archimandrita tesselata)....
|
|
|
Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí.
Babůrek, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Pavlíková, Anežka (oponent)
Název: Přizpůsobení pro přežití nízkých teplot a taxonomická diverzita bezobratlých ve sněžném prostředí. Abstrakt: Tato bakalářská práce je literární rešerší, zabývající se chladovou odolností bezobratlých živočichů a jejich aktivitou ve sněžném prostředí. Úvodní část je věnována působení chladu na organismus a strategiím sloužícím k přežití v chladném prostředí. Dále je uveden přehled látek (nukleátory, kryoprotektanty, protimrazové proteiny, voda) podílejících se na úrovni chladové odolnosti. Zmíněna je také diapauza, která může mít na chladovou odolnost vliv. Přizpůsobení chladnému prostředí jsou rozebrána rovněž z vývojového hlediska, s důrazem na specifičnost strategií přežití v závislosti na klimatu. Závěrečná kapitola je věnována skupinám živočichů, kteří udržují aktivitu ve sněžném prostředí. Zahrnuty jsou organismy aktivní v zimním prostředí mírného klimatu i nivální fauna oblastí věčného sněhu. Pozornost je věnována především zástupcům, kteří se pohybují na sněhové pokrývce, a to z hlediska zoologického, ekologického a fenologického. Klíčová slova: chladová odolnost, přizpůsobení chladu, sněžná fauna, přežití v zimě, bezobratlí živočichové
|
host ::
RSS.